|
Význam pohybu v předškolním období
Rýdlová, Kateřina ; Dvořáková, Markéta (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Diplomovou práci" Význam pohybu v předškolním období" tvoří celkem 9 kápitol k Cílem diplomové práce je nastínit možnost využití pohybových aktivit v předškolním věku a poukázat na význam a specifika pohybu řízeného i spontánního. První kapitola je zaměřena na specifika vývoje dítěte předškolního věku. Ve druhé kapitole je podán stručný historický nástin vývoje názorů na význam pohybu u dětí do 7 let. Třetí kapitola pak navazuje na historii pohledem vybraných současných odborníků. Ve čtvrté se pak věnuji konkrétním vybraným problémům souvisejících s nedostatkem pohybové činnosti. Pátá kapitola pak uzavírá teoretickou část nástinem a rozborem možností pohybových aktivit v dnešních mateřských školách. Šestou kapitolu tvoří rozbor s výsledky kvalitativního výzkumu zaměřeného na postoje pedagogů k pohybovým aktivitám u předškolních dětí. Obsahem sedmé kapitoly jsou 3 případové studie dětí z MŠ na kterých byl ověřen stimulační pohybový program. V osmé kapitole je rozpracován projekt "Cvičíme s medvědem" pro ČT, jehož hlavní cílem, jakožto i cílem celé práce je zpřístupnit pohybové aktivity všem. 69
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u Downova syndromu
ŠULOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými možnostmi ovlivnění pohybového projevu dětí s Downovým syndromem. V teoretické části jsou zmíněny dva klíčové jevy, podílející se na posturálním chování těchto osob, jimiž jsou snížené napětí svalů (hypotonie) a laxicita ligament daná přítomností abnormálního kolagenu typu VI. Tyto dva geneticky podmíněné fenomény se dle uvedené literatury pojí s insuficiencí svalové kokontrakce, s neadekvátními rovnovážnými reakcemi a s vadnou proprioceptivní zpětnou vazbou pro posturu a pohyb. Výzkumný soubor tvořily tři děti v předškolním a mladším školním věku s diagnózou Downův syndrom. Kvalitativní formou výzkumu byly zaznamenány informace z odebrané anamnézy a z kineziologického vyšetření. Shodně u všech 3 sledovaných pacientů bylo popsáno vadné držení těla, byl shledán deficit posturální stability při vzpřímeném stoji, deficit dynamické rovnováhy a hlubokého i povrchového čití. Terapie proto zahrnovala prvky cvičení ve vývojových řadách, senzomotorické cvičení a trénink rovnovážných reakcí, cvičení na míči, práce s tělesným schématem, proprioceptivní a exteroceptivní stimulaci, cvičení na podporu psychomotorického vývoje (cvičení na hudbu, dle obrázků zvířat), funkční taping a dechové cvičení. Po realizaci individuální tříměsíční terapie včetně domácího programu došlo k ovlivnění posturální stability při vzpřímeném stoji (u 1 pacienta), dynamické rovnováhy (u 3 pacientů), kvality krokového cyklu (u 2 pacientů) a kvality držení těla (u 3 pacientů). U všech dětí byl ovlivněn také posturální nález, především změna funkce dolních fixátorů lopatek. Terapie byla limitována horší úrovní spolupráce dané mentálním handicapem dětí s DS. V této práci byl prokázán pozitivní efekt fyzioterapie ve zmíněných kvalitách posturálního a pohybového projevu u dětí s Downovým syndromem.
|
|
Využití posturálního systému při odstraňování logopedických vad
ŠAFÁŘOVÁ, Michaela
Tato práce se zaměřuje na využití posturálního systému v logopedii. Na základě teoretických poznatků z oblasti anatomie, kineziologie a logopedie popisuje vliv držení těla na respiraci, fonaci a artikulaci. Zabývá se především oblastí hlavy a fonačního ústrojí a souvislostmi mezi dýcháním a posturou. Práce dále navrhuje konkrétní možnosti zapojení posturálního systému do logopedických cvičebních postupů v podobě správného sedu podloženého teorií ozubených kol. Do výzkumného souboru bylo zařazeno 5 dětí mladšího školního věku s diagnózou DMO z centra Arpida o.s. v Českých Budějovicích.
|
|
Hra na schovávanou se zvířaty
LEŠŇOVSKÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na vytvoření didaktické pomůcky pro děti předškolního a mladšího školního věku. Tato práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická práce je rozdělena na část grafickou a didaktickou. Dále se zabývám v praktické části bakalářské práce postupem a vývojem zhotovení didaktické pomůcky. Objasňuji zde historii vývoje písma, pojem lettrismus, kterým jsem se nechala inspirovat. Také popisuji psychomotorický vývoj dítěte při práci s vytvořenou hrou.
|
|
Současný vztah obyvatel Šumavy k repatriované populaci rysa ostrovida (Lynx lynx).
ROCHOVÁ, Markéta
Rys ostrovid (Lynx lynx) byl na území České republiky vyhuben na počátku 19. století. Díky reintrodukčním programům se u nás od 80. let 20. století zase vyskytuje. Velikost jeho populace od roku 1996, kdy dosáhla maxima, klesá a to především vinou nelegálního lovu. Šumavská populace, která je naše největší, má asi 70 jedinců. Byly vytvořeny dotazníky pro školy pro vyhodnocení odlišností v přístupu k ochraně přírody na jednotlivých úrovních školství a dále dotazníky pro veřejnost a myslivce, které byly zaměřené na aktuální problematiku vztahu místního obyvatelstva k rysovi ostrovidovi. Cílem práce bylo stanovení závěrů a doporučení k zlepšení objektivní a správné informovanosti místního obyvatelstva o rysovi v jejich krajině se zaměřením na mládež a předškolní děti. Celkem bylo osloveno 432 dětí a studentů, 26 myslivců a 130 lidí ze Sušice a okolí. Byla zjištěna velmi dobrá úroveň vzdělání u žáků mateřských a základních škol. Potvrdilo se, že myslivci mají k rysovi převážně špatný vztah. Veřejnost má k němu naopak vtah především pozitivní.
|
|
Muzikoterapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou v předškolním věku
Kučerová, Věra ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Foubíková, Bohdana (oponent)
Název: Muzikoterapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou v přeškolním věku Music therapy for preschool children with infantile cerebral palsy Cíle: Cílem této práce je vytvořit program skupinových muzikoterapeutických sezení tak, aby došlo ke zlepšení koncentrace vybraných dětí s dětskou mozkovou obrnou. Cílová doba koncentrace, kterou jsem si zvolila je 45 minut. Dále je cílem zlepšit u těchto dětí grafomotoriku pomocí rytmizace v návaznosti na skupinovou činnost, přičemž grafomotorika probíhá individuálně. Metoda: Tato diplomová práce je pojata jako experiment, ve kterém jsem prováděla s vybranou skupinou čtyř dětí ve věku 6 let skupinovou a individuální muzikoterapii. Prací s dětmi, pozorováním, zaznamenáváním a konečným zpracováním výsledků v průběhu experimentu jsem zjišťovala efektivitu působení muzikoterapie na koncentraci a grafomotoriku dětí s dětskou mozkovou obrnou. Muzikoterapeutická sezení se po měsíčním pozorování a následném výběru dětí začala uskutečňovat v září 2005 a skončila v únoru 2006. Výsledky zjištěné pozorováním byly průběžně vyhodnocoovány. Výsledky: Po celkovém zpracování všech výsledků lze potvrdit, že muzikoterapie má pozitivní vliv na zlepšení koncentrace dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pozitivní vliv rytmizace na grafomotoriku se však nepotvrdil. Klíčová slova:...
|
|
Stimulace k pohybovým aktivitám dětí předškolního věku
Vávrová, Zdeňka ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Růžička, Ladislav (oponent)
U děti předškolního věku má pohybová aktivita nezastupitelnou úlohu. Je prokázáno, že včasná stimulace pohybem má významný vliv pro celý život dítěte a vytváří návyky pro správnou pohybovou aktivitu v dospělosti. Zaměřila jsem se na zjištění stimulů pohybové aktivity dětí předškolního věku.Sledovaný soubor tvořilo 135 dětí předškolního věku . Z tohoto souboru bylo 49 dětí žijících a navštěvujících mateřskou školu na vesnici , 39 dětí z malého města a 47 dětí z Prahy. Pro zjištění potřebných dat byl využit dotazník ESPA (Environmental Stimulus for Physical Activity), vytvořený Rensonem a Vanreuselem (1990). Z celkového vyhodnocení bylo zjištěno že, 54,8% dětí se pohybuje v úrovni nižšího průměru a 40,7% dětí se pohybuje v pásmu vyššího průměru v úrovni stimulace k pohybovým aktivitám.
|
|
Proměny školní připravenosti dětí z pohledu učitelů základní školy.
VYSKOČILOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma "Proměna školní připravenosti dětí z pohledu učitelů základní školy" se věnuje vývoji dítěte v období předškolního věku z hlediska vývojové psychologie. V práci jsou obsaženy definice základních pojmů souvisejících se školní připraveností, metody hodnocení školní připravenosti a možnosti zdokonalování dětí pro školu nepřipravených v oslabených oblastech. V praktické části je realizováno kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného a narativního rozhovoru, jejichž prostřednictvím byl zkoumán pohled učitelů na změny školní připravenosti v období uplynulých dvaceti let. Výzkumnou skupinou jsou učitelé základních škol působících na prvním stupni, s praxí v učitelské profesi minimálně dvaceti let.
|
|
Tvořivost předškolních dětí v pohybovém vyjádření
NOVOTNÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá tvořivostí předškolních dětí v pohybovém vyjádření. V teoretické části je charakterizována tvořivost jako taková. Dále jsou uváděna metodická doporučení pro rozvíjení tvořivosti dětí. Další část je zaměřena na dítě a jeho tělo, správné držení těla, motorický vývoj dětí, pohybovou tvořivost a improvizaci. Praktická část obsahuje program pohybově tvořivých činností, který je realizován se skupinou dětí v mateřské škole. Výzkumným šetřením bylo zjišťováno, jak jsou děti schopné vyjádřit dané náměty svým tělem a jeho pohybem. V diskuzi jsou uvedené úspěchy a zároveň nastíněné obtíže, které vznikaly během tvořivého procesu. V závěru jsou uvedená doporučení pro rozvíjení pohybové tvořivosti u předškolních dětí.
|
|
Dětská skupina jako nástroj slaďování rodinného a pracovního života
Vojtová, Eva ; Šmíd, David (vedoucí práce) ; Rožnovský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice slaďování pracovního a rodinného života se zaměřením na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona č. 247/2014 Sb. Teoretická část práce vymezuje základní relevantní pojmy týkající se nástrojů work-life balance a dále stručně shrnuje možnosti péče o děti předškolního věku v České republice. První část práce rovněž podrobněji rozvádí zákonné náležitosti dětské skupiny. Praktická část si klade za cíl zhodnotit stávající situaci konkrétní dětské skupiny v praxi, odhaluje její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a na jejich základě formuluje doporučení pro budoucí úspěšné fungování dětské skupiny. Při zpracovávání je využíváno rešerše literatury, popisu, dotazníkového šetření, hloubkového rozhovoru a závěrečné analýzy a syntézy poznatků využitých k formulování budoucích návrhů.
|
host ::
