|
|
Zhodnocení vlivu aplikace vytěžených sedimentů z vodního díla Luhačovice na obsah rizikových prvků v orné půdě
Kratěnová, Pavla ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku spojenou s aplikací vytěžených sedimentů na ornou půdu a jejími dopady na kvalitu této půdy na základě konkrétního případu uložení sedimentu z vodního díla Luhačovice na přilehlé zemědělské plochy. Teoretická část této práce je zaměřena na charakteristiku a funkce půdy a sedimentů, rizikové prvky v nich obsažené, metody odběru vzorků, možnosti stanovení jednotlivých rizikových prvků a popis situace vzniklé nutností uložení sedimentů získaných při čištění Luhačovické přehrady. V experimentální části jsou popsány operace odběru vzorků, jejich úpravy a stanovení obsahu vybraných rizikových prvků (Cd, Cu, Hg, Ni, Pb) metodami atomové absorpční spektrometrie. Součástí práce je zhodnocení získaných výsledků a ověření správnosti rozhodnutí o uložení sedimentů na dotčené půdní bloky.
|
|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
|
Exogenní alterace geomateriálů s anomálním obsahem rizikových prvků
Udatný, Martin
disertační práce Exogenní alterace geomateriálů s anomálním obsahem rizikových prvků Výzkum odpadních materiálů z vysokoteplotních procesů patří mezi aktuální otázky řešené na poli moderní environmentální geochemie. V rámci odpadních materiálů je pozornost zaměřena na popílky a strusky produkované z metalurgických a spalovacích procesů. V těchto odpadech různé zrnitosti velmi často dochází ke kumulaci těžkých kovů ať už původně přítomných v nízkých koncentracích (spalovny komunálního odpadu a zpracování rud), nebo záměrně přidávaných v technologickém procesu (např. výroba olovnatého skla). Současné moderní technologie jsou vybaveny účinnými filtračními systémy, ale nebývalo tomu tak vždy. V České republice a jinde ve světě jsou a budou řešeny staré ekologické zátěže vzniklé kontaminací životního prostředí popílky nebo struskami. Současné moderní filtrační systémy však nezachytí 100 % odpadů, takže ke kontaminaci okolního prostředí může v menší míře docházet i nyní. Výroba olovnatého skla (českého křišťálu) je založena na přídavku sloučenin olova (Pb) do sklářského kmene. Přídavky těchto látek zajistí vysoký index lomu hotového výrobku. Do suroviny pro výrobu skla jsou rovněž přidávány sloučeniny s dalšími rizikovými prvky pro zlepšení jeho vlastností, např. barium (Ba). Během výroby skla dochází k...
|
|
|
Obsah rizikových prvků v krmivech pro psy a kočky
Hrabalová, Karolína ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením rizikových prvků, konkrétně rtuti, arsenu, kadmia a olova v krmivech určených pro psy a kočky. Koncentrace rtuti byla stanovena pomocí techniky AAS a koncentrace arsenu, kadmia a olova byla stanovena metodou ICP-MS po mikrovlnném rozkladu vzorků s využitím minerálních kyselin. Celkem bylo analyzováno 30 vzorků krmiv. Ve většině vzorků byly koncentrace sledovaných prvků nižší než maximální přípustné hodnoty dané Nařízením Komise EU, dva vzorky požadavky nařízení nesplnily. Koncentrace rizikových prvků v krmivech, kromě arsenu nezávisela na druhu masa použitého v krmivu. Krmiva obsahující rybí maso vykazovaly prokazatelně vyšší koncentrace arsenu než krmiva s jiným masem. Vzhledem k relativně nízkému podílu masa v krmivech a vzhledem k celkově nižším koncentracím rizikových prvků v mase lze předpokládat, že za zvýšené koncentrace rizikových prvků v krmivech je zodpovědná rostlinná nebo jiná složka krmiva, případně technologie výroby krmiva.
|
|
|
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
|
|
|
Studium chování vybraných prvků v profilech půd na ložisku Alshar, Severní Makedonie.
Fizková, Karolína ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaňková, Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem chování a mobility rizikových prvků Tl, Hg a As vyskytujících se v antropogenně vzniklých půdách na haldách bývalého ložiska Alshar v Severní Makedonii. Již od 15. století probíhala na této lokalitě těžba rud As, Sb a Au, přičemž svého vrcholu dosáhla během 19. a první poloviny 20. století. Půdy tak vznikaly na periodicky vrstvené hlušině různého stáří a původu. V dnešní době je oblast známá zejména díky velkému množství unikátních minerálních fází a také díky rozsáhlým možnostem studia kontaminace půd. Obsahy prvků v odebraných vzorcích byly výjimečně vysoké a bez optimalizace měření a vhodného ředění by přesahovaly horní mez detekce použitých analytických metod. Arzen a Tl se zde vyskytují průměrně v desítkách až stovkách mg/kg, Hg pak ve stovkách mg/kg. Chování rizikových prvků bylo posuzováno v souvislosti s půdními vlastnostmi, včetně zrnitosti, pH, kationtové výměnné kapacity, celkového obsahu uhlíku a síry či obsahu oxidů Fe, Mn a Al. V úvahu byl brán i vliv dalších rizikových prvků. U Tl byl navíc ve vybraných vzorcích stanovena hodnota ε 205 Tl. Z kompletních výsledků měření však bylo velmi obtížné pro studované profily sestavit obecně platný trend chování vybraných kontaminantů. Jako hlavní důvod se ukazuje velká prostorová a hloubková variabilita...
|
|
|
Hodnocení obsahu těžkých kovů v zemědělských půdách Moravskoslezského kraje
Skurňová, Eliška Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením obsahu vybraných těžkých kovů (arsen, beryllium, kadmium, kobalt, chrom, měď, nikl, olovo, vanad a zinek) v zemědělských půdách na 19 odběrných místech v Moravskoslezském kraji. Data pro tuto práci byla poskytnuta Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Vzorky byly odebírány v rámci Bazálního monitoringu půd v odběrových cyklech 1995, 2001, 2007, 2013 a 2019. Obsahy rizikových prvků v půdách byly stanoveny metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem po rozkladu lučavkou královskou v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ. Nejméně kontaminovanou lokalitou byly obce Oldřišov, Markvartovice a Nové Sedlice na Opavsku. Nejvíce znečištěnou oblastí bylo Město Albrechtice na Bruntálsku – byla zde překročena legislativní preventivní hodnota obsahu mědi a olova a indikační hodnota kadmia a zinku. V Žilině na Novojičínsku došlo k překročení preventivních hodnot obsahu chromu a niklu. Nejvyšší koncentrace zinku byly zjištěny v Dolních Marklovicích na Karvinsku, kde došlo k několikanásobnému překročení legislativních indikačních hodnot. Z poskytnutých dat nelze jednoznačně určit, zda z dlouhodobého hlediska mají koncentrace těžkých kovů v těchto oblastech rostoucí či klesající trend.
|
|
|
Výzkum obsahu rizikových prvků v materiálu PET lahví
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem obsahu rizikových prvků v materiálu rPETu (recyklovaný polyetylentereftalát), dodaných z různých zemí světa a studiu různých faktorů (typ kapaliny, teplota) na migraci antimonu z tohoto materiálu. Proces recyklace má potenciál zvýšit obsah nežádoucích látek a podpořit vznik degradačních produktů chemických přísad a vedlejších produktů polymerace a tím přispět k vyšší migraci těchto látek do potravin nebo simulantů potravin [1]. Dodané vzorky rPET byly před analýzou podrobeny totálnímu rozkladu v prostředí koncentrované kyseliny sírové a dusičné za působení mikrovlnného záření. Připravené vzorky byly analyzovány technikami atomové absorpční spektrometrie (AAS). Metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) byly stanoveny obsahy Sb a Zn, metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie (ETAAS) byly stanoveny hodnoty koncentrací Pb, Cu, Zn, Cd, Cr a Ni. Dále touto metodou byly stanoveny koncentrace Sb při migračních experimentech. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci autorky, ve které byly provedeny pilotní experimenty.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků v krmivech pro zvířata
Křehlíková, Jana ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala stanovením vybraných mikroprvků, makroprvků a rizikových prvků v krmivech určených pro psy a kočky. Teoretická část popisuje výživu psů a koček a zaměřuje se na bezpečnost krmiv v rámci kontaminace rizikovými prvky. Dalším diskutovaným tématem je chemická analýza krmiv, konkrétně stanovení nutričně významných látek, prospěšných prvků a kontaminantů. Experimentální část pojednává o přípravě a rozkladu vzorků krmiva a následné analýze těchto vzorků pomocí metod ICP-OES a AAS. Zjištěné koncentrace sledovaných prvků v krmivech byly porovnány s normami pro krmivo vydanými Oborem veterinární medicíny a vyhláškou vydanou Ministerstvem zemědělství. V analyzovaných krmivech byl zjištěn nedostatečný obsah některých prvků. Obsah rizikových prvků v krmivech splňoval legislativní limity a nepředstavoval tak zdravotní riziko pro zvíře. Prvky, u kterých legislativa neupravuje maximální přípustný limit, se v krmivech vyskytovaly ve vysokých koncentracích, které by již mohly poškodit zdraví zvířete.
|
|
|
Studium kvality povrchových vod v oblasti Ivančic
Jonášová, Simona ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Na čtyřech odběrových místech na řece Jihlavě byly stanovovány vybrané fyzikálně-chemické ukazatele. S využitím UV-VIS spektrofotometrie byly stanovovány anorganické formy dusíku, chloridy, celkový fosfor a CHSKCr. Zřeďovací metodou byla stanovena BSK5. Plamenovou emisní fotometrií byly stanovovány ionty Na+, K+ a Ca2+, jejichž koncentrace byly v rozsahu 5,75–108 mgl1. Vybrané kovy (Cu, Ni, Pb, Zn, Hg, Cr, Fe, Mn) byly ve vodách stanovovány metodou ET-AAS a v sedimentech po jejich rozkladu metodou FAAS. Koncentrace Cr, Cu, Pb a Ni ve vodách byly v rozsahu 0,05–2,84 gl1. Koncentrace kovů v sedimentech se pohybovaly v rozmezí 0,02–293 mgkg1, kde byly stanoveny nadlimitní koncentrace niklu. Výskyt železa a manganu je dán geologickým podložím. U ostatních prvků se předpokládá antropogenní původ. Z naměřených dat je patrné, že kvalita vody v této lokalitě je mírně proměnlivá a je klasifikována čtvrtou až pátou třídou, tedy jako velmi znečištěná voda.
|
host ::
RSS.