|
|
Evaluace spokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, v kontextu pandemie COVID-19
Hanáková, Karla ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
ÚVOD: Celosvětová pandemie COVID-19 a prosazování omezujících opatření v oblasti veřejného zdraví, nezbytných k omezení šíření viru, ovlivnila veškeré aspekty moderního života a dotkla se mj. také oblasti užívání drog. Dotkla se také trhu s drogami včetně sociálních a zdravotních reakcí na drogový fenomén. V reakci na zaváděná opatření vzrůstal tlak také na adiktologické služby, jejich provoz, zaměstnance a v neposlední řadě klienty. ZAMĚŘENÍ PRÁCE: Cílem práce bylo, zjistit míru spokojenosti/ nespokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, s nabízenými intervencemi a službami v tomto období a ověřit si tím schopnost kontaktních center zareagovat a flexibilně se přizpůsobit situaci, v kontextu pandemie COVID-19 a zaváděných protiepidemických opatření směrem ke snížení dopadu pandemie na klienty a zaměstnance kontaktních center. METODY: Respondenti byli vybráni metodou záměrného výběru přes instituce. Prostředek pro získání zpětné vazby představovala evaluace spokojenosti. Nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Soubor tvořilo celkem 40 respondentů. Získaná data byla vyhodnocena programem STATA® 15.0, Statistic Data Analysis, MP. Prezentace a interpretace výsledků je provedena jednoduchou deskriptivní statistikou. Pro ilustraci jsou použity grafy, tabulky. VÝSLEDKY: Kontaktní centra...
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
|
|
Kvalita života klientů substitučního programu kontaktního centra o. s. DRUG - OUT Klub v Ústí nad Labem
Šulcová, Ilona ; Janíková, Barbara (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu z možností léčby závislosti na opioidech, substituční léčbu. Popisuje specifickou formu substitučního programu v rámci nízkoprahového zařízení pro uživatele drog v Ústí nad Labem. Práce dále stručně nastiňuje problematiku závislosti na látkách opioidního typu, jednotlivé možnosti substituční léčby v Ústí nad Labem (metadonový program, substituce buprenorfinem). Cílem práce je zhodnotit kvalitu života klientů v substitučním programu v kontaktním centru v Ústí nad Labem a porovnat ji s kvalitou života klientů užívající nelegálně získaný buprenorfinový preparát, využívajících služeb kontaktního centra v Ústí nad Labem. Identifikovat problémové okruhy v kvalitě života substituentů a nelegálních uživatelů buprenorfinového preparátu. A získat podněty pro zlepšení, rozšíření či doplnění poskytovaných služeb pro tuto cílovou skupinu. Teoretická část stručně popisuje problematiku závislosti na návykových látkách opioidního typu a možnosti léčby, zejména substituční program. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení kvality života klientů v substitučním programu a identifikaci problémových okruhů v životě substituentů. Nástroji pro sběr dat je anonymní dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL - BREF (zkrácená verze). Dále jsou také zpracovány sociodemografické údaje...
|
|
|
Iniciace injekčního užívání návykových látek a uplatnění intervence "Break the Cycle"
Al-Halabiová, Ria ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Východiska: Injekční užívání drog patří k nejrizikovějším způsobům užívání návykových látek, které nese rizika pro jednotlivce i společnost. Česká republika patří mezi země, kde je prevalence injekčního užívání drog vysoká a má stoupající tendenci. Z dostupných dat vyplývá, že učení se k injekčnímu užívání má mimo jiné sociální charakter. Prozkoumání těchto sociálních okolností, ale i osobních zkušeností osob užívajících drogy injekčně, může být nástrojem k tvorbě a implementaci vhodných preventivních intervencí. Jednou z těchto účinných intervencí je metoda Break the Cycle, která hovoří o iniciaci injekčního užívání jakožto o fenoménu, jež lze nezkušeným osobám předávat na bázi sociálního učení. Redukce asistencí zkušených osob při iniciační aplikaci nezkušeným osobám, redukce injekčních aplikací před nezkušenými osobami a odmítání diskuze o benefitech injekčního užívání s nezkušenými osobami může mít pozitivní vliv na incidenci injekčního užívání v české populaci. Cíle a metody: Cílem práce je podat informace o podstatných jevech souvisejících se zahájením injekčního užívání drog a prozkoumat zkušenost klientů pražského kontaktního centra s jejich iniciací injekčního užívání a s jejich zkušenostmi a postoji vůči provázení iniciací u druhých osob. Pomocí rozhovorů byli respondenti intervenováni...
|
|
|
Příklady dobré praxe sociální práce s uživateli návykových látek z pohledu sociálních pracovníků kontaktních center
HRUBCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na příklady dobré praxe sociální práce s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků. Teoretická část představuje cílovou skupinu, specifické metody práce s nimi, dostupná zařízení a poskytované služby v rámci nízkoprahových zařízení. Závěr je zaměřen na přímou práci s klienty, komunikaci a navazování kontaktu s klienty. V praktické části se snažím zjistit, zda praxe odpovídá poznatkům z literatury a jaká je dobrá praxe s uživateli návykových látek v kontaktním centru. Výzkum je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center z Jihočeského kraje, kteří již mají určité zkušenosti v kontaktní práci. Výsledkem výzkumu je zjištění příkladů dobré praxe s uživateli drog z pohledu kontaktních pracovníků.
|
|
|
Mapování psychosociálních intervencí a přístupu pracovníků vybraných kontaktních center k uživatelům metamfetaminu
Mištová, Anna ; Brenza, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
VÝCHODISKA: I přes jedinečné postavení metamfetaminu na české drogové scéně, kde počet problémových uživatelů MA tvoří bez mála 3/4 všech problémových uživatelů drog, je v odborné literatuře věnován minimální prostor tomu, jak v rámci systému adiktologické péče prakticky vypadá práce s touto cílovou skupinou. CÍL: Cílem praktické části bylo zmapovat práci a přístup k uživatelům metamfetaminu ve vybraných k- centrech. Pozornost byla věnována představení klientů KC, vnímání klíčových motivů v jednotlivých fázích drogových trajektorií uživatelů, procesu práce s klienty od prvního kontaktu po případné zprostředkování léčby a popisu specifik přístupu k uživatelům MA. METODA: Výběrový soubor byl zvolen na základě záměrného účelového výběru přes instituce. Sběr dat proběhl metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl fixován pomocí audio záznamu a následně přepisován. K analýze dat byla použita metoda zachycování vzorců. SOUBOR: Výzkumný soubor byl tvořen osmi komunikačními partnery (čtyřmi muži). Jednalo se o pracovníky vybraných k-center, vždy jeden pracovník za zařízení, z různých krajů České republiky, s různě dlouhou praxí v oboru (2,5 až 16 let). VÝSLEDKY: Klientelu KC tvoří v převážné většině uživatelé MA, často polyvalentní uživatelé, kombinující MA s jinými látkami, nejčastěji marihuanou,...
|
|
|
Possibilities of providing harm reduction and therapeutic interventions to cannabis users in drop-in centres and outreach programmes: qualitative analysis of employee opinions in Prague and Central Bohemian Region
Púčiková, Dominika ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brenza, Jiří (oponent)
Východiská: V roku 2014 bolo v ČR 180 tisíc problémových užívateľov konopných drog. Akčný plán realizácie Národnej stratégie protidrogovej politiky pre ČR sa sústredí na zníženie miery a rizikovosti užívania marihuany, pričom v prvom období sa nepodarilo zrealizovať žiadne špecifické programy pre cieľovú skupinu.V roku 2015 využívalo nízkoprahové služby 2400 užívateľov marihuany. Téma užívateľov konopných drog v kontaktných a poradenských službách, a terénnych programoch sa objavuje na odborných stretnutiach, pričom chýba systematicky spracovaný materiál, ktorý by zhrňoval dobrú prax nízkoprahových služieb s danou cieľovou skupinou. Cieľ: . Primárnym cieľom diplomovej práce je poskytnúť kvalitatívnu analýzu názorov pracovníkov kontaktných centier a terénnych programov v Prahe a Stredočeskom kraji, o možnosti poskytovania harm reduction a liečebných intervencií užívateľom konopných drog, v takomto type služieb. Práca by mohla slúžiť ako súhrnný materiál dobrej praxe harm reduction služieb v ČR a stať sa materiálom, ktorý môže pomôcť jednotlivým službám pri vytváraní koncepcie, resp. úprave a hodnotení práce s užívateľmi konopných drog. Metódy a dizajn výskumu: Dáta boli zozbierané formou pološtrukturovaných rozhovorov s následnou analýzou metódou vytvárania trsov, zachytenia vzorcov a kontrastov a...
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
|
|
Kvalita života klientů substitučního programu kontaktního centra o. s. DRUG - OUT Klub v Ústí nad Labem
Šulcová, Ilona ; Janíková, Barbara (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu z možností léčby závislosti na opioidech, substituční léčbu. Popisuje specifickou formu substitučního programu v rámci nízkoprahového zařízení pro uživatele drog v Ústí nad Labem. Práce dále stručně nastiňuje problematiku závislosti na látkách opioidního typu, jednotlivé možnosti substituční léčby v Ústí nad Labem (metadonový program, substituce buprenorfinem). Cílem práce je zhodnotit kvalitu života klientů v substitučním programu v kontaktním centru v Ústí nad Labem a porovnat ji s kvalitou života klientů užívající nelegálně získaný buprenorfinový preparát, využívajících služeb kontaktního centra v Ústí nad Labem. Identifikovat problémové okruhy v kvalitě života substituentů a nelegálních uživatelů buprenorfinového preparátu. A získat podněty pro zlepšení, rozšíření či doplnění poskytovaných služeb pro tuto cílovou skupinu. Teoretická část stručně popisuje problematiku závislosti na návykových látkách opioidního typu a možnosti léčby, zejména substituční program. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení kvality života klientů v substitučním programu a identifikaci problémových okruhů v životě substituentů. Nástroji pro sběr dat je anonymní dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL - BREF (zkrácená verze). Dále jsou také zpracovány sociodemografické údaje...
|
|
|
Supervize v sociální práci - nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců
DVOŘÁKOVÁ, Markéta
Supervize je nástroj podporující pracovníky vnímat a reflektovat vlastní práci, nacházet nová řešení problematických situací. Je posilou a hlavně prevencí proti syndromu vyhoření. Zvyšuje kvalitu poskytování služeb. Tématem bakalářské práce je Supervize v sociální práci nástroj ovlivňující profesní a osobnostní rozvoj zaměstnanců. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují proces supervize u zaměstnanců v kontaktním centru. Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají zaměstnanci kontaktního centra supervizi? Metodikou byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli vybráni metodou totálního výběru a to z Kontaktního centra ve Strakonicích, jehož tým působí i v Kontaktním centru v Prachaticích. Je zřejmé, že zkušenosti zaměstnanců ovlivňují jejich přístup k supervizi. V tomto zařízení mají všichni zaměstnanci zkušenosti se supervizí. V Kontaktním centru ve Strakonicích a v Prachaticích je zavedena týmová supervize. Pro přínosný průběh supervize se zde předpokládají dobré vztahy v týmu a zároveň týmu a vedoucího. Prioritou je zde otevřenost, komunikace a vzájemná důvěra. Důležitým faktorem jsou ukotvené podmínky supervize, které supervidovaní znají dopředu. Patří mezi ně časový rámec, místo konání, průběh supervize nebo stálý supervizor. Supervize pro ně znamená prostor pro sdílení pocitů i zkušeností, jiný pohled na řešení složitých situací. Prostor pro určitou podporu, ujištění, že to má smysl nebo ujištění se o dobré práci. Za důležitou součást supervize považují zaměstnanci zpětnou vazbu.
|
host ::
RSS.