|
Komunikační dovednosti sociálních pracovníků
ŠIMŮNKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá problematikou komunikačních dovedností sociálních pracovníků, kteří se v rámci své profese úředníka setkávají také s cílovou skupinou osob se zdravotním postižením. V tomto kontextu dále mapuje potřeby a požadavky úředníků na jejich další vzdělávání a profesní přípravu v oblasti komunikace s klienty. Pro empirickou část práce byla zvolena metoda dotazování, přičemž v rámci kvantitativního přístupu byla použita technika dotazníku a v rámci kvalitativního přístupu technika polostandardizovaných rozhovorů se sociálními pracovníky. Práce je završena doporučeními, která vyplynula z výsledků empirického šetření.
|
| |
| |
|
Možnosti uplatnění canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v centru pro rehabilitaci osob s postižením ARPIDA, o.s.
MEZEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti uplatnění canisterapie v centru ARPIDA, o.s. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivnost canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci uceleného systému rehabilitace. Jako metodu sběru dat jsem zvolila zúčastněné pozorování přímé, neřízený rozhovor a obsahovou analýzu sběru dat. Rozhovory jsem prováděla s fyzioterapeuty, psycholožkou, vedoucí denního stacionáře a s rodiči dětí výzkumného souboru. Pozorovaný soubor tvořily čtyři děti se speciálními vzdělávacími potřebami ve věku 11, 14, 15 a 21 let. Všechny tyto děti navštěvovaly denní stacionář centra ARPIDA, o.s. Kasuistiky dětí, průběh vlastní canisterapie včetně obrázkové dokumentace, vyjádření jednotlivých odborníků, včetně zhodnocení efektivnosti canisterapie u každého dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou zaznamenány v praktické části mé bakalářské práce. Nejefektivnější metodou u dětí s diagnózou DMO se jeví metoda AAT formou polohování. Efektivnost canisterapie zde byla zaznamenána především v oblasti motorické. Nejvýznamnějším ukazatelem efektivnosti canisterapie u těchto dětí bylo uvolňování jejich spastických svalů. Výsledky pozorování nám dále potvrdily pozitivní emoční naladění dětí při canisterapii. U dítěte s ADHD syndromem byla využita metoda AAA, prostřednictvím které došlo během canisterapie ke zlepšení schopnosti koncentrovat pozornost a k celkovému zklidnění. Efektivnost canisterapie byla zřetelná i v oblasti jemné motoriky a komunikačních schopností dětí. Domnívám se, že by se poznatky této práce mohly stát návodem a inspirací k častějším návštěvám pro budoucí canisterapeutické týmy, které se rozhodnou pracovat s dětmi v centru ARPIDA.
|
|
Ochrana lidských práv uživatelů v domovech pro osoby se zdravotním postižením
MATĚJKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá ochranou lidských práv uživatelů sociálních služeb, konkrétně uživatelů domovů pro osoby se zdravotním postižením. Teoretická část charakterizuje osoby s mentálním postižením, které jsou cílovou skupinou práce. Dále popisuje uváděné zařízení sociálních služeb a způsob a mechanismy zajištění ochrany a kontroly lidských práv uživatelů tohoto zařízení. Součástí diplomové práce jsou také příklady možného porušení práv těchto osob. V poslední praktické části se práce zaměřuje na možnosti zlepšení situace v oblasti naplňování lidských práv v domovech. Identifikuje situace, ve kterých k porušení práv může dojít, zabývá se vzděláváním v sociálních službách a konkrétními postupy shrnuje, jak jednat v případě, kdy k porušení práv už došlo.
|
|
Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je celoživotní vzdělávání a učení, andragogika, speciální pedagogika (ve smyslu jednotlivých typů postižení a jejich specifik ve vztahu ke vzdělávání). V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cíle výzkumu: 1. zjistit, jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, 2. zjistit, jak osoby se zdravotním postižením tyto možnosti dalšího vzdělávání hodnotí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Výzkum probíhal v neziskových organizacích, které sdružují osoby se zdravotním postižením nebo jim poskytují různé služby, v období od února do dubna 2009. Pro výběr zařízení jsem použila Průvodce sociálními službami města České Budějovice 2009, což je dokument, který mohou využít osoby se zdravotním postižením, pokud budou službu vyhledávat. Celkem bylo osloveno 11 organizací, z toho dvě organizace se odmítly výzkumu zúčastnit. Výzkumný soubor č. 1 tvořily osoby se zdravotním postižením ve věku 15 {--} 64 let, kterých bylo 35. Výzkumný soubor č. 2 tvořili pracovníci zařízení, věnující se osobám se zdravotním postižením na Českobudějovicku, kterých bylo 9. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti nemají dostatečný přehled o možnostech dalšího vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. Většina jich na otázku, zda jsou možnosti vzdělávání pro tyto osoby dostačující, nedokázala odpovědět. Dále výsledky práce ukázaly, že pracovníci neziskových organizací, sídlící v Českých Budějovicích, vědí minimálně o jednom zařízení, které se dalším vzděláváním osob se zdravotním postižením zabývá. Pouze jeden respondent nemá přehled žádný. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít pro vzdělávací instituce, nabízející další vzdělávání osobám se zdravotním postižením a pro neziskové organizace, věnující se těmto osobám. Dále mohou být využity Úřadem práce v Českých Budějovicích.
|
|
Ergoterapie jako prostředek seberealizace klientů s mentálním postižením
RYBOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou využití ergoterapie u osob s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje pojmy mentální retardace, péči o osoby s mentální retardací a nejčastější druhy nabízených terapií v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Část, zabývající se součastným stavem problematiky, uzavírá samostatná kapitola věnovaná ergoterapii. Zaměřuje se na hru, jako prvotní zaměstnání dítěte a následně na pracovní terapii, která jedincům s mentálním postižením poskytuje vytvoření či zdokonalení pracovního návyku. Cílem diplomové práce bylo představit nové trendy ve vzdělávání osob s mentální retardací v oblasti pracovní terapie. Práce je zaměřena na nabídku aktivit v oblasti pracovní terapie, kterou domovy pro osoby se zdravotním postižením klientům nabízejí a vzdělání pracovních terapeutů. K tomuto zjištění byl v praktické části nejprve použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Při sběru informací od vedoucích pracovníků (převážně ředitelů) byla použita tato technika, která se zabývala vzdělávací oblastí pracovních terapeutů po uvedení Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. do praxe. Další část byla provedena kvantitativním výzkum, metodou dotazování, technikou dotazníku. Cílovým souborem byly pracovní terapeuti domovů pro osoby se zdravotním postižením. Dotazníkové šetření zjišťovalo, jakou nabídku v oblasti pracovní terapie zařízení poskytují a co je určující při výběru aktivity, které se klient bude účastnit. Bylo zjištěno, že nabídka zkoumaných zařízení je velmi rozmanitá a při rozhodování, čeho se klient bude účastnit, má on sám ve většině případů rozhodné slovo. Výzkum probíhal ve třech krajích ČR, a to v Jihočeském a Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.
|
| |
|
Pracovní spokojenost sociálních pracovníků pracujících na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením v systému státní sociální pomoci.
BURIAN, Zbyněk
Diplomová práce se věnuje tématu pracovní spokojenosti sociálních pracovníků pracujících na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením v systému státní sociální pomoci. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry pracovní spokojenosti a působení pracovní zátěže při vykonávání profese sociálního pracovníka na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením s možnou následnou optimalizací pracovních podmínek. Na základě metodologické triangulace, obsahové analýzy hloubkových individuálních rozhovorů získaných z odpovědí respondentů, testu burnout a zúčastněného pozorování byly stanoveny hypotézy. Získané výsledky by se mohly stát podkladem pro zkvalitnění pracovních podmínek, identifikují nejzávažnější pracovní stresové faktory, které se vyskytují na úřadech práce na odděleních zabývající se agendou osob se zdravotním postižením. Práce zároveň poukazuje také na fakt vysokého počtu příznaků syndromu vyhoření u sociálních pracovníků.
|
| |
host ::
