|
|
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
|
|
|
České lyrické sopranistky doma a v zahraničí
Milotová, Eliška ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Moje bakalářská práce obsahuje několik českých nejslavnějších a nejznámějších pěvkyní narozených na konci 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století ve střední Evropě. Všechny z nich měly úžasný mezinárodní úspěch po celém světě, zejména v Evropě a USA. Práce popisuje druhy hlasů těchto pěvkyň - a jejich vlastní vývoj. Pěvkyně, které jsem vybrala v této práci, byly i členkami Národního divadla v Praze. Tato instituce měla významný vliv na jejich profesní kariéru. Národní divadlo bylo a je i v současné době důležitou institucí v české kultuře.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
|
Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě+)
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě) zpracovává celou dynastii hudebníků Couperinů, jež měla téměř dvousetletou tradici.
V první kapitole uvádím čtenáře do historických souvislostí doby, ve které Couperini žili a působili.
V počátku kapitoly druhé poukazuji na šíření hudebních tradic v období XVII. a XVIII. století v Evropě. Poté však celou kapitolu věnuji rodu Couperinů od jejich původu až po jejich uplatnění u dvora a v centru dění ? na nejprestižnějších místech v Paříži. Podrobněji zpracovávám všechny hudebníky a hudebnice rodu, jejich životopis a pokud se dochovalo dílo, uvádím je celé.
Kapitola třetí je soustředěná na tři nejvýznamnější představitele rodiny Couperinů ? Louise, Françoise le Grand a Armanda-Louise. Jejich rozdílné styly ukazují hudební vývoj, změnu hudebního myšlení a různorodé využití nástroje ve vrcholném období cembala do jeho ústupu až ke konci cembalové éry. Především se snažím o vyzdvižení přínosu každého z nich pro cembalovou tvorbu a hudbu.
V poslední kapitole je uvedena posloupnost varhaníků Couperinů v jednom z nejdůležitějších míst Paříže ? na varhanickém místě v kostele Saint Gervais.
|
|
|
Škola hry na fagot pro začátečníky
Nováková, Michaela ; HERMAN, František (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Cílem této práce je poukázat na nedostatek literatury a přiblížit problematiku výuky hry na fagot pro děti začátečníky a jejich rodiče. Název bakalářské práce zní Škola hry na fagot. Obsah této práce je zaměřen na první seznámení se s nástrojem a je rozdělen do dvou částí.
První část je teoretická a zabývá se historickým vývojem fagotu, výrobě strojku a dechovým cvičením. Další kapitoly jsou zaměřeny na správné držení nástroje či na ideální nátisk. Tato část zahrnuje i rozhovor s úspěšným učitelem MgA. Lukášem Kořínkem.
Druhá část práce je praktická. V patnácti kapitolách se seznámíme s rozsahem fagotu od C do c1 pomocí jednoduchých písní a melodií. Tyto kapitoly zahrnují i noty B, Fis, fis, cis.
Vzhledem k tomu, že neexistují dostatečné materiály o tom, jak hrát na fagot v samém začátku, byla tato práce napsána s cílem poskytnout základní informace a rady pro začátečníky ve hře na fagot. Může být také použita jako doplňkový materiál.
|
|
|
Pražský filmový orchestr - analýza fungování
Kroužková, Marie ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Práce se zabývá především fungováním studentského symfonického tělesa Pražský filmový orchestr. Je zde zachyceno jeho působení od založení až po desetileté výročí, které probíhá v roce 2014. Detailně je rozvedena organizační struktura tělesa, finanční zajištění, organizace koncertní činnosti, repertoár. Zabývá se též nutnou změnou v názvu této právnické osoby vzhledem ke změně občanského zákoníku.
Poslední z částí uvádí příklady velkých projektů filmové hudby světové úrovně a jejich organizační specifika. Nechybí ani uvedení dalších těles s podobným zaměřením. Stručně je zde nastíněn vývoj a historie filmové hudby od němého filmu až ke zlatému věku Hollywoodu a nejslavnějším světovým skladatelům filmové hudby.
|
|
|
Osobnost Karla Husy a jeho tvorba pro plátkové nástroje
Juráň, Jan ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížení života Karla Husy a jeho stěžejních děl. Zvláštní zřetel je pak kladen na skladby pro plátkové nástroje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodních dvou kapitolách stručně charakterizuji vývoj hudby 20. století a uvádím přehled českých hudebních skladatelů, kteří působili nebo stále působí na území USA. Ve třetí kapitole se podrobněji věnuji životu a dílu Karla Husy, ve čtvrté pak skladatelově tvorbě, věnované plátkovým nástrojům. Zde rozebírám vybrané skladby po stránce strukturální a kompoziční, přičemž se snažím nalézt jejich hlavní pojící prvky i zásadní rozdíly.
|
|
|
Rakovnická varhanní kultura
Nosek, Aleš ; ČERNÝ, Pavel (vedoucí práce) ; POPELKA, Josef (oponent)
Má práce s názvem Rakovnická varhanní kultura pojednává v první kapitole o nejstarších známých hudebních útvarech na území města, především o těch, majících původ v chrámu sv. Bartoloměje, kde se ostatně téměř veškerá hudba v historii provozovala a kde také bylo a je středisko varhanní hudby na Rakovnicku. Zmiňuji se nejprve o varhanících, kteří varhany studovali většinou na pražské varhanické škole či později na Konzervatoři, ale při chrámu téměř vůbec nepůsobili a posléze také z města odešli úplně.
Ve druhé kapitole je ve stručnosti pojednáno o vlastní historii chrámu sv. Bartoloměje a posléze hlavně o varhanách, které se zde nacházely počínaje 16. stoletím přes století 17.-varhany Tobiáše Hanzala z roku 1610, dále diskutabilní epocha 18. století a podkapitola je zakončena stávajícím nástrojem z roku 1896 od pražského varhanáře Em. Š. Petra op.94. Pozornost je také věnována Kantorům, ředitelům kůru a varhaníkům.
Ve třetí kapitole píši o varhanářích a varhanách, které se nacházejí v blízkém okolí města Rakovníka. Okres popisuji pro lepší ilustraci z více pohledů. Je pojednáno o různých mimoregionálních varhanářských firmách, které na našem okrese v minulosti stavěli své nástroje. Významnou regionální firmou je varhanářský rod Guthů, sídlící po 150 let v blízké obci Čistá u Rakovníka. Tato rodina stavěla své nástroje jak v Čisté, tak na Rakovnicku, tak také ve velké části Čech.
|
|
|
Současné cesty k umělecké hře na kytaru.
Vrtiška, Vojtěch ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá základními technickými a psychologickými předpoklady pro dosažení umělecké hry na kytaru. Způsob řešení technických otázek je nastíněn z hlediska historického i současného. Práce obsahuje srovnání metod A. Segovii a S. Tennanta s mým osobní zhodnocením. V případě hrací pozice a techniky pravé a levé ruky uvádím vlastní postřehy a náměty.
|
|
|
Lidová hudební tradice na Lašsku
Satinská, Tereza Joanna ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato práce je studií zaměřenou na lidovou píseň a lidovou muziku na Lašsku. Snaží se přiblížit Lašsko z etnografického hlediska, a to i s pohledem na územní celek označován jako užší Lašsko se zaměřením na region Frýdlantska. Neodmyslitelnou součástí Lašska je jeho nářečí, které formuje charakter mluveného projevu, písní a je zcela jedinečné svou zvukomalebností. Proto je lašskému nářečí v práci věnována náležitá pozornost.
Hlavní náplní práce je studie lašské lidové hudby. Podrobně popisuje různé typy lašských písní, jejich zvláštnosti a uvádí je do souvislosti s lidovým tancem, protože lidová píseň a lidový tanec tvoří na Lašsku jednotný celek.
V Lašsku, stejně jako v sousedním Valašsku a dál v Moravském Slovácku existuje mnoho lidových kapel, nejčastěji cimbálových muzik. Repertoár místních CM tvoří převážně lašské písně a většina CM, vedle své vlastní umělecké činnosti, doprovází taneční a pěvecká vystoupení folklórních souborů.
Z práce vyplývá, že hlavním posláním lidových kapel je udržení a zachování Lidové hudební tradice na Lašsku. Nezastupitelná role lidových muzikantů je zřejmá z kapitol, které popisují činnost muzik. Z kapitol mapujících muzikantské rody pak vyplývá hudební kontinuita mezi generacemi i provázanost rodů.
Největší pozornost je v práci věnována rodu Kotků, jejich CM a především postavě významného místního muzikanta, zpěváka, učitele, sběratele a hudebního publicisty ? pana Štěpána Kotka.
|
host ::
RSS.