|
|
Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.
|
|
|
Diverzita, fylogenetika a biologie různých izolátů Cryptosporidium muris
HAVRDOVÁ, Nikola
Byly popsány morfologické, biologické a molekulární charakteristiky dvou různých izolátů Cryptosporidium muris, HZ206 a TS03. Oocysty C. muris TS03 o velikosti 7,77 ? 0,23 × 5,2 ? 0,08 ?m s indexem tvaru 1,48 ? 0,02 (n = 100) byly morfometricky delší a širší než C. muris HZ206 o velikosti oocyst 7,62 ? 0,40 × 6,63 ? 0,09 ?m, 1,32 ? 0,02 (n = 100), (p = 0,034). Oocysty obou izolátů C. muris TS03 a HZ206 získaných z přirozeně infikovaného hlodouna východoafrického (Tachyoryctes splendens) a myši domácí (Mus musculus musculus) byly infekční pro naivní 8-týdenní krysy malé (Mastomys coucha). Zatímco prepatentní doba C. muris TS03 se pohybovala v rozmezí 19-21 dní po infekci (DPI) a zvířata vylučovala oocysty až do konce experimentu (120 DPI), zvířata infikovaná HZ206 začala vylučovat oocysty 13-15 DPI s patentní periodou 63-112 DPI. Kumulovaná hodnota intenzity infekce (AUC) u zvířat infikovaných TS03 se pohybovala od 250.000.000 do 800.000.000 oocyst za patentní periodu (OPP) a u HZ206 v rozmezí 11.000.000- 35.000.000 OPP. Histologické vyšetření prokázalo masivní infekce kryptosporidií ve žlázovém epitelu žaludku. Histopatologické změny měly nezánětlivý charakter včetně výrazné dilatace infikovaných částí žláz s atrofií a metaplazií žlázových epiteliálních buněk. Infekce TS03 ovlivnila velikost žaludku. Zatímco fyziologická hmotnost žaludku u naivních a HZ206-infikovaných krys malých ve věku 12 týdnů byla v rozmezí 0,61 ? 0,06 g, respektive 0,70 ? 0,17 g, abnormální zvětšení žaludku bylo pozorováno u zvířat infikovaných izolátem TS03 (3,23 ? 0,51 g). Nebyl pozorován žádný vliv na příjem krmiva u testovaných skupin. Fylogenetickou analýzou genů kódujících malou podjednotku rRNA, aktin, MS1, MS2, MS3 a MS16 bylo zjištěno, že C. muris TS03 je geneticky odlišné od ostatních C. muris izolátů. Závěrem lze říci, že morfologické, genetické a biologické vlastnosti podporují popsání Cryptosporidium muris TS03 jako nový samostatný druh.
|
|
|
Veterinární problematika v chovu papoušků rodu Amazona
JEŘÁBEK, Zdeněk
Papoušci rodu Amazona jsou nyní, kromě několika kriticky ohrožených druhů, již často zastoupeni jak v chovech zoologických zahrad, tak i v zájmových chovech. Při dodržování určitých pravidel je možné, tyto papoušky z tropických oblastí nového světa chovat a odchovávat i v našich klimatických podmínkách. I přes dodržování, co nejvhodnějších podmínek v chovu v zajetí, mohou tyto papoušky postihnout různé zdravotní problémy a nemoci. Tato práce měla za cíl shromáždit nejnovější poznatky veterinární problematiky postihující papoušky rodu Amazona a zároveň je rozdělit do částí podle typu onemocnění a vyskytujících se zdravotních problémů. Členění práce: Infekční choroby. Zranění a úrazy. Enviromentální vlivy. Vývojové a růstové abnormality. Nádorová onemocnění. Ostatní onemocnění. Výčet těchto chorob uzavírá Souhrn nejběžnějších onemocnění. V závěru této práce jsou vyjmenovány nemoci, ke kterým mají papoušci rodu Amazona predispoziční předpoklady.
|
|
|
Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému
JOSKOVÁ, Jitka
Hlavním cílem diplomové práce ?Výuka prevence infekčních chorob v českém školském systému? bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu je v osnovách základních škol zakomponována výuka prevence infekčních onemocnění. Rámcové vzdělání o základní prevenci infekčních onemocnění by mělo být součástí výuky na základních školách, protože jedině tak lze již od školního věku dětem vštípit povědomí o základních druzích mikroorganismů, různých cestách přenosu, rozdíl mezi virovým a bakteriálním onemocněním a o odlišné léčbě těchto onemocnění. Pouze takovým způsobem se výuka dané problematiky dotkne naprosté většiny žáků základních škol (6-15let). Tak vyroste generace, která nejen že bude mít základní znalosti o této problematice, ale navíc svými vědomostmi bude vychovávat další generace, které se budou zodpovědně chovat ke svému zdraví. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické.
|
|
|
Vybraná témata ze zdravotní propedeutiky - tetování, piercing, intimní hygiena u chlapců a dívek ve věku 12 až 15 let
HÁKOVÁ, Alena
Práce uvádí výsledky teoreticko - empirické studie. Cílem mé Bakalářské práce je primární monitoring znalostí chlapců a dívek v pubescentím věku z vybraných kapitol zdravotní propedeutiky. Jedná se o oblast tetování, piercingu a intimní hygieny. Klíčová slova: tetování, piercing, intimní hygiena, chlapec, dívka, zdravotní propedeutika, zdobení těla, infekce. Práce se skládá z několika částí. V teoretické části popisuji funkce tetování, nežádoucí účinky aplikace, druhy piercingu, intimní hygienu muže a ženy, vývojové období dětí ve věku 12 až 15 let, povinnou školní docházku. Praktická část analyzuje stupeň informovanosti, zjišťuje postoje studentů k dané problematice. Analýza vychází z dotazníků vlastní tvorby, které vyplnili studenti vybraných škol. Zpracování je znázorněné v grafické úpravě. V závěru práce potvrzuji, že studenti z gymnázií jsou lépe informováni než žáci základních škol. Výzkumná otázka, že dívky jsou lépe informovány než chlapci, se potvrdila.
|
|
|
Významné patogenní mikroorganismy syrového kravského mléka
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá problematikou výskytu patogenních mikroorganismů v syrovém kravském mléce, se zvláštním zaměřením na Campylobacter jejuni a Staphylococcus aureus, včetně jejich negativního vlivu na zdraví konzumentů. Problematika konzumace syrového mléka byla v poslední době dosti diskutovanou otázkou a je v této práci podrobněji rozvedena. S ohledem na možný výskyt patogenních mikroorganismů je nezbytné syrové mléko před konzumací tepelně ošetřit. I přes tuto skutečnost řada konzumentů tento technologický postup nerespektuje a tím ohrožuje své zdraví.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce drůbeže
KURAL, Vladimír
V letech 2011 a 2012 byl sledován výskyt Cryptosporidium spp. ve 20 chovech kura domácího (Gallus gallus f. domestica). Z celkového počtu 270 vzorků byla pomocí specifického barvení oocyst kryptosporidií anilin-carbol-methyl violetí zjištěna přítomnost oocyst u 5 vzorků pocházejících z jednoho chovu. Celková DNA byla izolována z pozitivních i negativních vzorků. Pomocí nested PCR amplifikující gen kódující malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) byla detekována přítomnost specifické DNA kryptosporidií v 8 vzorcích. Sekvenční PCR analýza prokázala ve všech 8 případech přítomnost zatím nepopsaného genotypu, pracovně nazvaného Cryptosporidium hen genotyp, který je na základě fylogenetických analýz nejblíže příbuzný druhu C. bovis původně popsaného ze skotu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Detekce kryptosporidií pomocí molekulárních metod v klinických vzorcích: infekce nebo pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele?
MUNZAROVÁ, Lucie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou lékařsky a veterinárně významní jednobuněční parazitičtí prvoci, kteří infikují všechny třídy obratlovců včetně člověka. Jejich vývojový cyklus je monoxenní, což znamená, že je kompletně ukončen v jednom hostiteli. Jejich exogenní infekční vývojová stádia - oocysty - jsou většinou vylučovány výkaly. Způsobují onemocnění zvané kryptosporidióza. Obecně se předpokládá, že izoláty kryptosporidií z jedné třídy obratlovců nejsou infekční pro jiné hostitele z dalších tříd, a také, že většina druhů a genotypů kryptosporidií má nízkou hostitelskou specifitu. Nicméně existuje celá řada případů, kdy byla prokázána přítomnost oocyst, respektive specifické kryptosporidiové DNA v trusu tzv. netypických hostitelů. Vzhledem k tomu, že většina genotypů a jejich potenciálních hostitelů byla popsána pouze na základě přítomnosti specifické kryptosporidiové DNA v trusu, vyvstává otázka, kterou se zabývá tato bakalářská práce, zda tito hostitelé jsou ve všech případech vnímaví k dané infekci nebo se jednalo o pouhou kontaminaci vzorku či pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele. Na tuto otázku se studie snaží odpovědět sérií experimentů. Pro experimentální infekci hlodavců byly použity různé izoláty kryptosporidií, kterými byla zvířata perorálně infikována a po dosažení předpokládané patentní periody utracena. Pomocí kombinace standardních paratzitologických a molekulárních metod jsme sledovali přítomnost oocyst a specifické DNA kryptosporidí v trusu a ve sliznici zažívacího traktu infikovaných hostitelů. Výsledky studie ukázali, že pasáž oocyst zažívacím traktem je možné detekovat v rozmezí pouze 6-24 hodin po infekci, a to ne ve všech případech. Na základě tohoto zjištění jsme částečně potvrdili hypotézu 1: Detekcí specifické kryptosporidiové DNA ve vzorcích stolice nebo trusu nelze jednoznačně posoudit, zda se jedná o probíhající infekci v hostiteli nebo o pasáž oocyst zažívacím traktem. Hypotézu 2: Specifickou kryptosporidiovou DNA v klinických vzorcích stolice nebo trusu lze detekovat pouze v případě úspěšné infekce hostitele, jsme zavrhli.
|
host ::
RSS.