|
|
Molekulární aspekty kalcio-fosfátového metabolizmu u ledvinových komplikací diabetu mellitus.
Šimáková, Eva ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Zajíčková, Kateřina (oponent)
Úvod: Diplomová práce se zabývá kalcio-fosfátovým metabolismem a jeho roli při rozvoji chronických diabetických komplikací. Zkoumá kalcium sensitivní receptor, který může mít klíčový význam v ovlivnění kalciového metabolismu. Kalcium senzitivní receptor se pravděpodobně podílí na intrabuněčné signalizaci a metabolických pochodech, které vedou k proliferaci extracelulární matrix a k počátku diabetické nefropatie. Byly zkoumány 2 polymorfismy tohoto genu pro kalcium senzitivní receptor (intron 4 a codon 990). Materiál a Metody: Do studie bylo zařazeno 313 diabetických pacientů, z toho 41 pacientů s diabetem 1.typu, 106 pacientů s diabetem 2.typu, 110 pacientů diabetiků 2. typu, kteří trpěli diabetickou nefropatií a 56 pacientů s nediabetickým renálním selháním (NDRD). Dále bylo vyšetřeno 72 nediabetických pacientů s chronickým renálním selháním (CKD) a 96 zdravých dárců krve (ZK). Klasifikace jednotlivých diagnóz je uvedena v části teorie. DNA byla izolována QIAamp DNA Blood Mini Kitu a vysolovací metodou. Pomocí PCR byly amplifikovány specifické fragmenty genu pro CaSR. Pro detekci byl použit polymorfismus délky restrikčních fragmentů a TaqMan sondy. Pro určení hladiny exprese mRNA byla použita metoda real-time PCR. Výsledky: U polymorfismu "codon 990" jsme zjistili statisticky významnost ve frekvenci...
|
|
|
Epigenetická regulace genů HLA II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění.
Čepek, Pavel ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Abstrakt Úvod: Diabetes mellitus 1. typu (T1D) je multifaktoriální autoimunitní onemocnění, jehož incidence v Evropě neustále roste. Největší genetické riziko T1D je spojováno s geny HLA (lidské leukocytární antigeny) II. třídy. HLA II. třídy hrají klíčovou úlohu při regulaci imunitní odpovědi. Podílejí se na selekci T buněčného repertoáru v thymu a na prezentaci antigenních peptidů CD4+ T lymfocytům. Exprese genů HLA II. třídy je regulována pomocí regulačních sekvencích, které se nacházejí 150 - 300 párů bazí před místem iniciace transkripce. Polymorfismy v těchto regulačních sekvencích souvisí s rozvojem některých autoimunitních onemocnění. V oblasti promotorové sekvence genu HLA DQA1 bylo identifikováno několik různých promotorů HLA DQA1 (pojmenované jako alely QAP). Alely QAP jsou uchovávány souhlasně s haplotypem. Alely QAP mají různou promotorovou sílu a ovlivňují expresi dané alely genu HLA DQA1. Promotorová síla alel QAP může být ovlivněna methylací DNA. Cíle: Našim cílem bylo určit methylační profil promotorů genu HLA DQA1 a stanovit expresi jednotlivých alel genu HLA DQA1 u pacientů s T1D. Metody: Do studie bylo zahrnuto 30 diabetiků 1. typu (věkové rozmezí 21 - 76 let). Nejprve byl zjištěn jejich genotyp HLA II. třídy (HLA DRB1, HLA DQA1 a HLA DQB1) pomocí sekvenčně specifických primerů....
|
|
|
Evoluční význam polymorfismu receptorů vrozené imunity
Bainová, Zuzana ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interakce hostitele s jeho parazity je důležitým zdrojem evolučních změn na obou stranách. Adaptační přizpůsobení na straně hostitele vzhledem k parazitům lze nalézt především v imunitním systému a obzvláště v jeho receptorovém aparátu, který se dostává do přímého kontaktu se strukturami parazitů. Mezi receptory vrozené imunity se řadí tzv. pattern recognition receptory (pattern recognition receptors, PRRs). PRRs detekují struktury parazita (tzv. pathogen-associated molecular patterns; PAMPs, například lipopolysacharidy, flagelin, peptidoglykany) či poškozené tkáně hostitele (damage-associated molecular patterns; DAMPs, například proteiny teplotního šoku, heat shock proteins). Přestože jsou tyto molekuly značně evolučně konzervativní, ukazuje se, že se jedná o poměrně polymorfní receptory a to na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni. I minoritní alely se mohou vyskytovat v populacích v poměrně vysokých frekvencích. Byly prokázány asociace jednotlivých alel různých PRRs s rozmanitými infekčními i autoimunitními chorobami. Právě vztah daného polymorfního receptoru k různým chorobám by mohl představovat hnací sílu evoluce těchto receptorů. Zájem o studium polymorfismu PRRs v posledních letech rychle roste. Většina prací se ale omezuje pouze na studium lidských populací, nebo na laboratorní či hospodářská...
|
|
|
Vliv struktury na magnetické vlastnosti vzácně zeminných intermetalických sloučenin.
Vališka, Michal ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce) ; Javorský, Pavel (oponent)
Náplní této práce je zkoumání vlivu symetrie na magnetické vlastnosti a supravodi- vost vzácně zeminných intermetalických sloučenin. Byly úspěšně připraveny polykrys- talické vzorky sloučenin YIr2Si2, LaIr2Si2 a SmIr2Si2 a to v podobě vysokoteplotní i nízkoteplotní fáze. Nízkoteplotní fáze byla připravena žíháním, jehož korektnost byla potvrzena pomocí DTA analýzy. Složení obou polymorfních fází bylo potvrzeno pomocí EDX analýzy a pomocí práškové rentgenové difrakce. V případě YIr2Si2 byly mřížové parametry získané difrakcí srovnány s teoretickými výpočty s velmi uspokojivým souhlasem. Z analýzy měrných tepel vyplývá, že vysokoteplotní fáze YIr2Si2 je supravodivá při TSC =2,50 K a LaIr2Si2 při TSC =1,49 K. Nebyly nalezeny žádné stopy po supravodivosti nízkoteplotních fází obou sloučenin až do teploty 0,35 K. Tato měření byla podpořena výsledky teplotní závislosti elektrického odporu. V případě sloučeniny SmIr2Si2 byly pomocí analýzy měrného tepla nalezeny magnet- ické přechody při teplotách 1,7 K, 6,2 K a 18,8 K pro vysokoteplotní fázi a při 1,9 K, 6,1 K a 38,9 K pro fázi nízkoteplotní. Dále byl shledán náznak přechodu při teplotě nižší než 0,5 K a to v obou fázích. M·že se jednat o další magnetický pře- chod nebo jaderný Schottkyho příspěvek. Magnetismus obou Sm fází je dán charak- teristickým...
|
|
|
Mitochondriální genom v ontogenezi
Töröková, Petra ; Brdička, Radim (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo porovnání sekvence HVRII oblasti mitochondriálního genomu ve vzorcích pupečníkové krve a buněk dutiny ústní stejných jedinců odebrané v průměru 10 let od narození. Je známo, že během ontogeneze probíhají v lidském genomu změny. O to více v mitochondriálním genomu, který vykazuje vyšší mutační rychlost a navíc o něj nepečují opravné mechanismy. Ve starších jedincích byla nalezena celá řada mitochondriálních odchylek nahromaděných v různých tkáních v průběhu ontogeneze. Tato práce se však zaměřuje na detekci těchto změn již u mladších jedinců. Tkáňově specifická variabilita vznikající během ontogeneze může mít nepříznivý dopad na nejrůznější studie, které se opírají o mtDNA. Vzhledem k tomu, že vzorky souboru byly odebrány ve dvou z hlediska životního prostředí odlišných regionech (Teplice / Prachatice), byly vzorky s nalezenými změnami porovnány z hlediska regionu, ze kterého pocházely, ve snaze prokázat vliv životního prostředí na mutagenezi mitochondriální DNA. Vzorky byly také srovnány z hlediska pohlaví. Dále byla zhodnocena variabilita souboru české populace a vypočten odhad genetické diverzity. Klíčová slova: mitochondriální DNA, HVRII oblast, ontogeneze, polymorfismus
|
|
|
Cytogenetika štěnic (Cimicidae) jako modelových ploštic (Insecta: Heteroptera)
Sadílek, David ; Johnson Pokorná, Martina (oponent) ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce)
Cytogenetika štěnic (Cimicidae) jako modelových ploštic (Insecta: Heteroptera) V práci je uveden recentní názor na fylogenezi štěnic, čeleď Cimicidae a její klasifikaci v rámci řádu Heteroptera, stručně jsou shrnuty cytogenetické poznatky o řádu Heteroptera, známé karyotypy zástupců jednotlivých podčeledí v rámci čeledi Cimicidae a úvod do cytogenetické problematiky druhu Cimex lectularius Linnaeus, 1758. Chromosomy zástupců řádu Heteroptera se liší od většiny ostatních organismů svojí holokineticku povahou, kde se relativně často odehrává fragmentace či fůze chromosomů. U několika čeledí se zde vyskytuje menší pár m chromosomů, který se chová při meiose jinak než ostatní chromosomy. Diploidní počet chromosomů je výrazně variabilní, v rozsahu od čtyř (čeleď Belostomatidae) do 80 (čeleď Miridae). Zvláštní je chování chromosomů zejména u zástupců čeledi Cimicidae, kde se při achiasmatické postredukční meiose gonosomální univalenty spojují jen niťovitými "collochory" a tvoří takzvané pseudobivalenty. U druhu Cimex lectularius se vyskytuje vzácný polymorfismus v počtu X chromosomů. Diploidní karyotyp je tvořen vždy 26 autosomy, minimálně dvěmi, ale až 15 X chromosomy a jedním Y chromosomem. Variabilita v počtu zmnožených X chromosomů se může vyskytovat i v rámci jedince u jeho různých zárodečných...
|
|
|
Úloha vybraných ABC transportérů v rozvoji karcinomu prsu
Perglerová, Karolína ; Stiborová, Marie (oponent) ; Souček, Pavel (vedoucí práce)
Karcinom prsu je v mnoha zemích nejčastější příčinou smrti u žen. Jednou z možností léčby tohoto onemocnění je použití protinádorových léčiv (chemoterapie). Individuální rozdíly v odpovědi pacientek na podané léky jsou častou příčinou selhání léčby. To, nakolik je podaný lék v těle využit, závisí z velké části i na tom, nakolik jsou molekuly léčiv transportovány skrze biologické membrány. Mezi proteiny, transportující molekuly léčiv, patří ABC transportní proteiny, například ABCB1, ABCC1 a ABCC2. Předpokládá se, že rozdíly v expresních hladinách těchto proteinů a jejich genetické variace mohou způsobovat individuální rozdíly ve farmakokinetice a ovlivňovat výsledky působení mnoha léků. Tato diplomová práce se zaměřuje na význam genové exprese ABCB1, ABCC1 a ABCC2 a také na identifikaci a význam jednonukleotidových polymorfismů v genu pro ABCC1 protein.
|
|
|
Význam vyšetření predispozice pro pozdní Alzheimerovu chorobu pomocí metod molekulární biologie
KOPAČKOVÁ, Michaela
Alzheimerova choroba patří mezi nejčastější typy demence, přičemž zahrnuje až 70% případů z více než 38 milionů lidí na světě trpících nějakou formou demence. Alzheimerovou chorobou většinou onemocní pacienti nad 65 let, ale existují i výjimky. Předpokládá se, že nemocných s Alzheimerovou chorobou bude v budoucnosti neustále přibývat. Její etiopatogeneze není doposud zcela objasněna, a proto je důležité se tomuto onemocnění více věnovat, ať už z hlediska určitých environmentálních a genetických rizikových faktorů, tak i z hlediska ekonomické zátěže pro společnost. Předložená bakalářská práce shrnuje poznatky o Alzheimerově chorobě, o její neurobiologii, etiologii, diagnostice a genetických dispozicích, zejména pak o genech ApoE, APP, PSEN1 a PSEN2. Přítomnost alely epsilon 4 genu pro apolipoprotein E prokazatelně přispívá k vyššímu riziku vzniku pozdní formy Alzheimerovy choroby, mutace v genech APP, PSEN1 a PSEN2 jsou naopak spojovány s Alzheimerovou chorobou s časným nástupem ještě před 65 rokem věku. V experimentální časti, bylo cílem praktické zvládnutí izolace DNA z periferní krve a bukálního stěru, příprava a provedení PCR reakce, detekce PCR produktů pomocí gelové elektroforézy a samostatné vyšetření ApoE pomocí certifikovaného CVD StripAssay Kit od firmy ViennaLab (PentaGen). Součástí byla taktéž optimalizace další molekulární genetické metody pro detekci variantních alel ApoE. Tato metoda se prováděla pomocí certifikovaného kitu DiaPlexQTM ApoE od firmy SolGent Co., Ltd. Princip detekce je v tomto případě založen na real-time PCR.
|
|
| |
|
|
Návrh a analýza rezervačního systému pro výuku
Jiříček, Milan ; Lukáš, Roman (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je detailně popsáno, jakým způsobem se analyzují a následně navrhují informační systémy. V menší míře je také věnována pozornost implementaci takového systému. Na konkrétním případu rezervačního systému pro výuku jsou znázorněny techniky postupu při návrhu pomocí jazyka UML. Samotný informační systém potom slouží pro evidenci událostí, ať už pravidelné výuky či jednorázových akcí. Jednotliví uživatelé mohou provádět činnosti, které jsou spjaty se správou těchto událostí, ale i např. osob nebo místností.
|
host ::
RSS.