|
| |
|
|
Zahraniční politika Baracka Obamy
Pata, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na zahraniční politiku Baracka Obamy, 44.prezidenta Spojených států amerických. Obamova prezidentská volební kampaň se velmi silně zabývala tématem změny, a to zejména změny oproti politice předchozího prezidenta George W. Bushe. V práci se proto zabýváme změnami, které zvolení Baracka Obamy prezidentem přineslo. Nejprve se blíže podíváme na zahraniční politiku bývalého prezidenta Bushe, poté se budeme zabývat zahraničně-politickými tématy Obamovy prezidentské kandidatury, a nakonec se zaměříme na vlastní zahraniční politiku nově zvolené administrativy, obzvláště pak na problematiku válek v Iráku a Afghánistánu, bezpilotních letadel, mimosoudního zabíjení, Guantanamské základny a špionážních aktivit amerických tajných služeb.
|
|
| |
|
|
Problematika šíření HIV v Afghánistánu
BAKHSHI, Mirwais
Virus lidské imunodeficience (HIV), který způsobuje AIDS (Syndrom získané imunodeficience) je jedním z nejvážnějších, globálních problémů v oblasti zdraví a lékařského pokroku. Afghánistán čelí mnoha výzvám, jako je například nestabilita v zemi, nízká gramotnost, vysoká úroveň produkce opia a nedostatek základní infrastruktury. První případ Viru lidské imunodeficience (HIV) byl v Afghánistánu hlášen v roce 1989. Studie o přenosu HIV v Afghánistánu charakterizuje epidemii, která se točí převážně kolem tří způsobů rizikového chování, jímž je sdílení jehel a stříkaček, nechráněný sex s prostitutkami a nechráněný sex mezi muži. Hlavním cílem této práce bylo sledování problému HIV/AIDS v Afghánistánu. Dílčí cíle se zaměřovaly na současný stav o HIV/AIDS v Afghánistánu, mapování znalostí pracovníků v kadeřnictví a holičství v centru a okrajových oblastech Kábulu, mapování znalostí o HIV/AIDS místních lékařů v centru a v okrajových oblastech Kábulu.
|
|
|
Analýza postkonfliktní rekonstrukce v Afganistanu z pohledu institucionální ekonomie
Hrušková, Adéla ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postkonfliktní rekonstrukcí v Afghánistánu od americké vojenské invaze v roce 2001, a to především tím, jaké institucionální reformy zde byly provedeny a zda správně fungují. Nejprve se věnuji tomu, k jakým závěrům došli teoretikové institucionální ekonomie ohledně toho, jakou roli hrají instituce v hospodářském růstu, jak politické a ekonomické instituce vznikají a jak se vyvíjejí a zda je možné institucionální prostředí v zemi změnit. Institucemi, které vedou k hospodářskému růstu, jsou především rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, vláda práva, svobodné podnikání a obchod. Ne ve všech zemích se ale toto optimální institucionální prostředí vytvořilo, a to z důvodu vzájemného působení odlišného ekonomického a politického vývoje. Tyto země pak často trpí chudobou a nestabilitou a mezinárodní společenství v řadě těchto případů zasahuje, aby tuto nepříznivou situaci změnilo. Jak se však na řadě neúspěšných intervencí ukázalo, změnit institucionální uspořádání země není jednoduché. Spontánně neboli zdola vyvinuté instituce jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, a pokud nejsou v souladu s přijatými institucionálními reformami, tyto nové instituce pravděpodobně nebudou fungovat a mohou působit dokonce kontraproduktivně. V případě Afghánistánu došlo lety občanské války k vytvoření válečné ekonomiky a k naprostému rozpadu státních institucí, přičemž toto mocenské vakuum bylo vyplňováno mocenským vzestupem warlordů, kteří pomocí svých ozbrojených milic ovládali určitá území a vydělávali na nelegálním obchodování. Reformní proces nastartovaný po úspěšné vojenské intervenci v roce 2001 a svržení režimu Talibánu s cílem zavést v Afghánistánu liberální demokracii západního typu nebyl úspěšný. Většina území je opět pod kontrolou Talibánu, ekonomiku tvoří převážně pěstování opia a nelegální obchod a země je stále velmi chudá a nestabilní a navzdory změně formálních pravidel se prakticky nic nezměnilo -- Afghánistán je stále válečnou ekonomikou a padlým státem.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu a přínos mikrofinancí
Bizoňová, Jana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
I přes obrovskou finanční podporu mezinárodního společenství neprobíhá postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu podle očekávání. Pomoc se kvůli nestabilní situaci, vysoké míře korupce a neefektivitě státní administrativy nedostává těm, kterým je primárně určena, tedy nejchudším obyvatelům země. V této souvislosti se mikrofinance, resp. mikroúvěry, jeví jako vhodný komplementární nástroj ekonomické obnovy, neboť umožňují přístup k finančním prostředkům právě těm nejchudším. Práce si klade za cíl zhodnotit, zda Afghánistán splňuje předem stanovené podmínky pro úspěšnou implementaci mikrofinancí, a to s využitím základních poznatků o postkonfliktní rekonstrukci a možném přínosu mikrofinancí.
|
|
|
Obamova volební témata rok poté
Vágnerová, Natálie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Cílem mé práce bylo prozkoumat, jak dalece Barack Obama dokázal realizovat sliby unčiněné během jeho volební kampaně. Tento úkol jsem provedla ve dvou časových rovinách: Za prvé jsem se zaměřila na realizaci jeho agendy během prvního roku v úřadu. Za druhé jsem zkoumala kolik ze svých slibů a jak dalece zvládl realizovat před parlamentními volbami, které změnily složení Kongresu v jeho neprospěch. Abych provedla řádnou analýzu, zúžila jsem výběr témat a koncentrovala se pouze na tři sféry: danovou politiku, zdravotní reformu a zahraniční politiku. Nicméně posledně zmíněná byla příliš rozsáhlá, takže jsem z ní vybrala pouze tři hlavní témata, o kterých Obama hovořil během kampaně - války v Afghánistánu, Iráku a věznici Guantanamo. Během výzkumu jsem zkoumala Obamovy sliby a skutečnou politiku. Abych nastínila, do čeho se Obama dostával, charakterizovala jsem také situaci v daných oblastech před jeho nástupem.
|
|
|
Zranitelné skupiny v Afghánistánu a lidská práva
Čílová, Zuzana ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zranitelnými skupinami a lidskými právy v Afghánistánu. Jako zranitelné skupiny byly vybrány ženy, děti, postižení a migranti. Nejprve se snažím podrobně popsat současnou situaci a postavení těchto zranitelných skupin v Afghánistánu a upozornit na všechny aspekty jejich zranitelnosti. Další část se věnuje podrobné analýze kořenů jejich zranitelnosti. V tomto případě se jedná o environmentální podmínky, historický vývoj, kulturní předpoklady, ekonomickou vyspělost a vyspělost a stabilitu státu. V závěru předkládám návrh řešení na zlepšení postavení zranitelných skupin a dodržování lidských práv v Afghánistánu. Celá problematika je nahlížena především z pohledu státu, neboť stát v tomto případě hraje zásadní úlohu. Důležitým prvkem celé problematiky je také střet západní a muslimské, respektive specifické afghánské kultury, který danou problematiku obohacuje o novou, velmi komplikovanou dimenzi.
|
|
| |
|
|
PROBLEMATIKA TUBERKULÓZY V AFGHÁNISTÁNU
BAKHSHI, Mirwais
Tato práce je zaměřena na problém tuberkulózy v Afghánistánu, který má každý rok na svědomí tisíce životů a je jedním z hlavních a nejzávažnějších otázek veřejného zdraví. Úvodní část práce nás informuje o stavu systému zdravotnictví v Afghánistánu, o stavu tuberkulózy v Afghánistánu, historii TB v Afghánistánu, faktech o tuberkulóze v Afghánistánu, znalostech lidí o TBC v Afghánistánu a v neposlední řadě prevenci a léčbě tuberkulózy. Pomocí metody kvalitativního výzkumu jsem uskutečnil rozhovor s profesionálním lékařem z oboru. V kvantitativním výzkumu jsem se dotazoval pomocí dotazníků, jež obsahovaly 20 otázek, respondenti byli ze 120 mužů a žen, kteří žijí na venkově (60 osob) severně od Kábulu a v hlavním městě Kábul (60 osob), abych mohl objektivně posoudit znalostí afghánských lidí pocházejících z těchto dvou oblastí.
|
host ::
RSS.