|
|
Životní styl diabetika
HYNKOVÁ, Jana
O cukrovce se říká, že je epidemií 21. století. I když úmrtí na tuto chorobu ubývá, léčebné výsledky nejsou stále příliš uspokojivé. Cukrovkou dnes trpí každý desátý Čech, ale celá čtvrtina pacientů o své nemoci podle lékařů ani neví. Diabetes 2. typu vzniká pozvolna, většinou po 30. roce věku. V tomto případě není na začátku narušena tvorba inzulinu. Glukóza je u takto disponovaného člověka buňkami nedostatečně zpracovávána a glykemie zůstává vysoká. Tento stav je dlouho kompenzován zvýšenou produkcí inzulinu ve slinivce, která se ale jednou začne vyčerpávat a rozvíjí se cukrovka. V mé diplomové práci se zaměřuji na životní styl diabetiků. Hlavně na to co jedí a jak se celkově stravují. Další důležitou věcí bylo zjistit jestli se stravují pravidelně a zda mají porce rozloženy pravidelně do celého dne, jelikož pravidelná a vyvážená strava je u diabetiků důležitější než u kohokoliv jiného.Hlavními cíli mé diplomové práce bylo zjistit jak stres ovlivňuje zdravotní stav pacienta s diabetes mellitus a zda dostatek pohybu a zdravá strava zlepšuje průběh této nemoci. Zkoumání bylo zajištěno pomocí dotazníku, metodou kvantitativní analýzy. Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že stres výrazně zhoršuje kvalitu života pacientů s diabetes mellitus. Oproti tomu se nepotvrdilo, že by zdravá strava a pohyb výrazně zlepšoval zdravotní stav pacientů s diabetes mellitus.
|
|
|
Organoleptické vlastnosti a kvalita stravy poskytované studentům v Menze JU v ČB ve srovnání se stravou převáženou klientům Nemocnice ČB, a.s.
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V bakalářské práci, jak již z názvu vyplývá, se zabývám kvalitou a organoleptickými vlastnostmi stravy připravované v Menze Jihočeské univerzity.V teoretické části práce se snažím pomocí literatury popsat základní zásady a složení kvalitní a zdravé stravy, popisuji historii a základní informace o klinické dietologii a vysvětluji důležitost organoleptických vlastností stravy. Dále se zde zabývám problematikou stravovacích zařízení a provozem menzy.Snažila jsem se touto cestou upozornit na důležitost stravy, která je nedílnou součástí léčby nemocného, a podle toho by měla být volena. V praktické části práce jsou zobrazeny výsledky kvantitativního dotazníkového šetření, prováděného u klientů Nemocnice České Budějovice a studentů Jihočeské univerzity. Toto šetření má za cíl upozornit na kvality a nedostatky jejich stravy a zjistit míru spokojenosti jak u klientů Nemocnice České Budějovice tak u studentů Jihočeské univerzity. Před zahájením šetření byly stanoveny tři hypotézy. Na základě vyhodnocení dat byla potvrzena pouze hypotéza číslo jedna a druhá část hypotézy číslo tři. Hypotéza číslo dvě a první část hypotézy číslo tři potvrzeny nebyly.
|
|
|
Faktory ovlivňující ekonomické ukazatele produkce mléka
KLEINOVÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnocení faktorů ovlivňujících vybrané ekonomické ukazatele výroby mléka ve zvoleném zemědělském podniku v průběhu dvou let (2007 a 2008). Bylo zhodnoceno složení krmných diet, jejich optimalizace a také technika krmení ve stáji. Z produkovaného mléka byly na základě rozborů stanoveny obsahy základních složek ovlivňujících zpeněžování v jednotlivých měsících. Dále jsou zmíněny ukazatele reprodukce. Zhodnocení vybraných provozně ekonomických ukazatelů výroby mléka bylo provedeno na základě údajů o nákladech a výnosech ve zvolené stáji. Směsná krmná dávka je zavážena dvakrát denně a sestavována poradenským způsobem podle výsledků laboratorních rozborů krmiv. V obou letech byla sestavena optimálně, s mírným nadbytkem dusíkatých látek a sušiny u produkčních dojnic a s deficitem sušiny v krmné dávce suchostojných dojnic (asi 9 %). Obsah tuku a bílkovin byl poměrně stabilní, s poklesem v letních měsících. V roce 2008 byl jedenkrát překročen limit pro somatické buňky (o 3 %) a jedenkrát pro celkový počet mikroorganismů (o 36 %). Ukazatele reprodukce vykazovaly meziroční zlepšení hodnot, výjimku představovala délka mezidobí. Došlo také ke snížení počtu krav na 3. a dalších laktacích a tedy i k poklesu jejich dlouhověkosti. Nejvíce se na nákladech podílela krmiva vlastní a nakoupená (celkem 33,3%). V roce 2007 vznikla z každého litru prodaného mléka ztráta, při zahrnutí veškerých výnosů se hospodářský výsledek posunul do hodnot kladných. Za rok 2008 bylo dosaženo zisku na jeden litr prodaného mléka, výroba dosáhla rentability 3,64 % a celkový hospodářský výsledek se zvýšil.
|
|
|
Analýza stravovacích návyků pomocí programu NutriDan u hypertoniků.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Hypertenzi nebo-li vysoký krevní tlak řadíme mezi nejčastější civilizační onemocnění srdce a cév. Postihuje zhruba 25 % dospělé populace a komplikace mohou způsobovat smrt. K prvním krokům léčby patří změna životního stylu. Přestat kouřit, přiměřená fyzická aktivita, omezení stresu, a v neposlední řadě, i správná výživa. K vyhodnocení výživy lze použít program NutriDan, který obsahuje databázi stovek potravin s ověřenou nutriční hodnotou. Pomocí tohoto programu zdravotnický pracovník snadno vypočítá průměrný denní příjem jednotlivých složek potravy pacienta. Program zohledňuje věk, míru fyzické aktivity a aktuální stav výživy. Náplní této práce bylo analyzovat jídelníčky hypertoniků pomocí tohoto programu. K naplnění výzkumného cíle byl užit kvalitativní výzkum a metoda dotazování technikou polořízeného rozhovoru následně zpracovaného do kazuistik. Osloveni byli hypertonici v Českých Budějovicích, přičemž polovinu zastupovali respondenti do 63 let a druhou polovinu nad 63 let. Ke zjištění kvality a kvantity stravy byla užita analýza stravovacího záznamu (jídelníčku) po dobu sedmi dnů a jeho zhodnocení programem NutriDan. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 respondentů a analýzou jejich jídelníčků byly zodpovězeny výzkumné otázky, zda denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu v potravě hypertoniků, odpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Analýzy jídelníčků ukázaly, že denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu, v potravě hypertoniků neodpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Výsledky této práce mohou pomoci zmapovat problematiku dodržování dietních opatření u pacientů s hypertenzí a zjištěné nedostatky lze využít ke zefektivnění edukace v oblasti zdravého životního stylu.
|
|
|
Výskyt obezity a nadváhy u dětí předškolního věku
KRATOCHVÍL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá tělesnou hmotností dětí a současným životním stylem, kterým žije většina populace. To má velký vliv na výskyt obezity a nadváhy již v dětském věku. Proto je nutné tento trend změnit. Tím, že dětem zvýšíme pohybovou aktivitu a zároveň změníme špatné stravovací návyky. Strava bude pestrá a vyvážená. To obnáší zapojení celé rodiny. Rodiče mají na dítě největší vliv, oni můžou situaci změnit. První část je teoretického charakteru. Druhá polovina práce se zabývá výzkumem dětí předškolního věku a cílem je zjistit výskyt obezity a nadváhy u těchto dětí.
|
|
|
Nutriční screening jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
LENKOVÁ, Klára
Správná výživa je nezbytná pro každého člověka, ať už zdravého, či nemocného. Výživa je ale podle docenta Kohouta ve zdravotnických i sociálních zařízeních v České Republice jednou z oblastí, která bývá nejvíce zanedbávána. Ve všech nemocnicích by měla být zavedena standardizovaná nutriční péče, která představuje komplexní a kvalifikované řešení výživy klientů/pacientů. Standardizovaná nutriční péče zahrnuje systematické posuzování výživového stavu klienta/pacienta a vyhledávání klientů/pacientů v nutričním riziku. Dále zahrnuje odpovídající úpravu stravy podle potřeb a schopností klienta/pacienta a včasné zajištění odpovídající nutriční podpory pro klienty/pacienty, kteří byli identifikováni jako nutričně rizikoví. V neposlední řadě standardizovaná nutriční péče zahrnuje také sledování a dokumentování efektu nutriční léčby, protože bez řádně vedené dokumentace nelze sledovat efekt jednotlivých opatření Cílem práce je zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství. Dalším cílem je zmapovat, jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Sběr dat byl realizován metodou dotazování technikou dotazníků. Výzkumný soubor tvořili nemocnice v České republice, kde jsme se obraceli na představitele vrcholového managementu ošetřovatelství. H1 {\clqq}Nemocnice používají vypracované kontrolní mechanismy na zjišťování stavu výživy pro dodržování vytvořených standardů nutriční péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Nutriční screening provádí sestra všem klientům/pacientům při příjmu`` byla potvrzena. H3 {\clqq}Nutriční screening se v průběhu hospitalizace opakuje pouze u rizikových klientů/pacientů`` byla potvrzena. H4 {\clqq}V rámci spolupráce sester s nutričním terapeutem v poskytování standardizované nutriční péče sestry vypracovávají nutriční screening`` byla potvrzena a H5 {\clqq}Výsledky nutričního screeningu používají sestry jako podklad pro saturaci potřeb výživy`` byla rovněž potvrzena. Druhým cílem bylo zmapovat jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Provádění nutriční screeningu se stalo dle výzkumného šetření druhým, nejvýznamnějším indikátorem kvality. Co se týče problémů, které vidí respondenti ve vztahu k vytvoření a udržení standardní situace, lze z výsledků výzkumného šetření říci, že největším problémem k vytvoření a udržení standardní situace je nedostatek personálu, ekonomická náročnost a přístup personálu, jejich neochota a nezájem. Naší snahou bylo zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství a na základě výsledků pak navrhnout řešení, jak by bylo možné stávající situaci v oblasti výživy klientů/pacientů vylepšit.
|
|
|
Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány
BENDULOVÁ, Adriana
Dehiscence neboli rozestup operační rány se vyznačuje poruchou hojení operační rány a je velice závažnou pooperační komplikací, která se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří mají přidružené onemocnění. Většinou se projeví mezi 5 až 9 dnem pooperačním. Příčinou dehiscence je infekce v ráně, která je způsobena pomnožením bakteriálních kmenů. Diplomová práce na téma {\clqq}Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány`` je zaměřena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá vývojem kardiochirurgie a významnými osobnostmi, zdravotními indikacemi kardiochirurgické operace, kardiochirurgickou operací, hojením operační rány, komplikacemi v operační ráně a ošetřovatelskou péčí o pacienta s dehiscencí. Praktická část se zabývala kvalitativně - kvantitativním šetřením. Výzkumný soubor ke kvalitativnímu výzkumu, který byl veden technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, byl tvořen čtyřmi kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výzkumný soubor ke kvantitativnímu výzkumu, který představoval anonymní dotazníky, byl tvořen 100 sestrami, pracujících na kardiochirurgických centrech ČR, a 30 kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výsledky jsou zpracovány do tabulek, grafů a schémat. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro kardiochirurgická centra ke zlepšení uspokojování potřeb pacientů s dehiscencí operační rány.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
PANUŠKOVÁ, Monika
Jak už název práce, zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství, říká, zabývá se práce výživou jako jednou ze základních potřeb každého z nás a seznámí čtenáře s monoteistickými náboženstvími. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na potřebu výživy a monoteistická náboženství, se kterými nás všeobecně seznámí. Věnuje se především daným výživovým specifikům a požadavkům vyznavačů dané víry na zdravotnické zařízení a ošetřovatelskou péči. Výzkumná část směřuje k objasnění této problematiky z různých úhlů pohledu. Z pohledu věřících daných monoteistických náboženství, ti nás seznámí se svými výživovými zásadami a se svými zkušenostmi ve zdravotnickém zařízení, sester na interních a chirurgických odděleních vybraných nemocnic, které nám poví, jak řeší požadavky těchto věřících, a v neposlední řadě i nutričních terapeutů, od kterých se dozvíme, jaké mají znalosti o jejich potřebách týkajících se výživy a jak jejich požadavky řeší. Cílem práce je zjistit, jak je zajišťována potřeba výživy u pacientů monoteistických náboženství. Pro lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Znají nutriční terapeuti v nemocnicích výživové zvláštnosti u monoteistických náboženství? 2. Je v nemocnicích pacientům monoteistických náboženství umožněno, dle zdravotního stavu, dodržovat jejich výživová specifika? Z šetření vyplynulo, že nutriční terapeuti se často s pacienty monoteistického vyznání nesetkávají nebo spíše o jejich víře ani nevědí. Jejich znalosti proto nejsou velké, ale kdyby bylo potřeba, tak s pacientem specifika a požadavky na stravu prokonzultují nebo informace dostudují. Šetření dále ukázalo, že v nemocnicích se pacientům monoteistických náboženství snaží vyjít vstříc. Sestry většinou na žádost pacienta informují nutričního terapeuta. Ten s pacientem vše probere a společně najdou vyhovující řešení. Výsledky šetření mohou být využity ke zkvalitnění uspokojování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
|
host ::
RSS.