|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
|
|
Moderní byliny v potravinářství
Adamczyková, Michaela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou těkavých (aromatických) látek rýmovníku (Plectranthus spp.) a echinacey (Echinacea purpurea). Teoretická část se zaměřuje na obecnou charakteristiku uvedených bylin, obsah jejich bioaktivních a těkavých látek, jejich význam a možnosti využití v potravinářství. V experimentální části byly pomocí metody HS-SPME-GC-MS identifikovány a kvantifikovány těkavé látky v uvedených bylinách a v extraktech z nich připravených. Ve všech vzorcích bylo nalezeno celkem 111 těkavých látek. Látkou zastoupenou v největším množství ve vzorku čerstvého a sušeného rýmovníku byl 3-karen (13,78 % a 14,85 %), v extraktu rýmovníku -selinen (17,84 %). V čerstvé echinaceji je největší relativní obsah germakrenu D (18,64 %), v sušené je to kafr (58,46 %) a v extraktu echinacey -kopaen (20,42 %).
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů léčivých rostlin
Pecinová, Ester ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aromatickými látkami vybraných druhů léčivých rostlin, konkrétně se jedná o levanduli lékařskou (Lavandula officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a yzop lékařský (Hyssopus officinalis). V teoretické části byly jednotlivé léčivé rostliny charakterizovány, byla popsána jejich botanická charakteristika, chemické složení, léčivé i nežádoucí účinky, možnosti použití a důraz byl kladen také na jejich aromaticky aktivní látky. Na základě literární rešerše byla vybrána v dnešní době nejpoužívanější metoda stanovení aromaticky aktivních látek, tj. plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. Izolace těkavých látek ze sušených bylin byla provedena pomocí mikroextrakce pevnou fází. V rámci experimentální části byla provedena optimalizace vybraných parametrů SPME-GC-MS metody, identifikace těkavých látek ve vzorcích léčivých rostlin a identifikace a kvantifikace 24 potenciálních vonných alergenů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. Celkem bylo v levanduli identifikováno 69 sloučenin včetně 2 alergenů, v mátě bylo nalezeno 59 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, šalvěj obsahovala 49 látek včetně 4 alergenů, v třezalce se nacházelo 41 sloučenin spolu s 4 alergeny a v yzopu bylo identifikováno 64 látek včetně 4 alergenů.
|
|
|
Vaporizér
Vrabec, Miroslav ; Šebesta, Jiří (oponent) ; Fedra, Zbyněk (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou Vaporizéry. Díky snaze zvyšovat životní úroveň se vaporizéry staly velmi populárními, jelikož umožňují vstřebávání účinných bylynných látek ve velmi čisté podobě bez vedlejších nežádoucích produktů. Tato práce je zaměřena na návrh vybraných částí vaporizérů, případně zvolením vhodných komponentů pro jejich funkci.
|
|
|
Kosmetické přípravky na bázi rostlinných extraktů
Horváthová, Iveta ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo testování antimikrobiální aktivity vybraných rostlinných extraktů a jejich enkapsulované formy do liposomů. Dále byla práce zaměřena na stanovení obsahu biologicky aktivních látek, přírodních barviv a antioxidační aktivity. Bylo studováno 6 druhů bylin - chmel otáčivý (Humulus lupulus), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), smetánka lékařská (Taraxum officinale), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), citronová tráva (Cymbopogon citratus) a ostružinový list (Rubus fruticosus). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostlin a jejich využití, popis aktivních látek, mikroorganismů a používaných metod. Praktická část byla zaměřena na charakterizaci bylinek z hlediska antioxidační aktivity, stanovení obsahu celkových fenolických sloučenin, flavonoidů, chlorofylu a karotenoidů. Pro analýzu antioxidační aktivity, obsahu fenolických látek a flavonoidů a antimikrobiální aktivity byly připraveny vzorky nejdříve ve formě vodného a 20% etanolového extraktu. Na základě získaných výsledků byly vybrány extrakty, které byly dále enkapsulovány ve formě liposomů připravených buď z vaječného, sójového nebo slunečnicového lecitinu. Obecně vykazovaly vyšší obsah aktivních látek etanolové extrakty. Při stanovení chlorofylu a celkových karotenoidů byl nejvyšší obsah zjištěn u smetánky lékařské. Dále byla zkoumána antimikrobiální aktivita extraktů a liposomů proti 6 kmenům - Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Escherichia coli, Propionibacterium acnes, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Nejvyšší inhibiční účinek vykazovaly vzorky z heřmánku pravého a citronové trávy. U jednotlivých liposomů byla také zjišťována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po týdnu a dvou měsících. Z hlediska zeta potenciálu byly všechny připravené částice stabilní a dosahovaly i dobré enkapsulační účinnosti. Dále se ukázalo, že po dvou měsících skladování došlo k jejich rozpadu a uvolnění aktivních látek do prostředí. Obecně bylo zjištěno, že vybrané bylinky vykazují vysoký obsah antioxidantů a aktivních látek. Nejvhodnějším materiálem pro přípravu liposomů k enkapsulaci těchto aktivních sloučenin byl stanoven slunečnicový lecitin.
|
|
|
Sušárny ovoce v přidružené lesní výrobě
Peterka, Lukáš
Cílem této závěrečné práce je zdůraznit výhody využití klasických sušáren v přidružené lesní výrobě, zjistit jaké typy sušáren existují, popsat je a navrhnout optimální řešení. Práce je zaměřena na konstrukce starých sušáren, které nepotřebují elektřinu či další fosilní energetické zdroje, můžeme je postavit na vlastním nebo pronajatém pozemku. Na základě získaných poznatků byl vytvořen alternativní návrh, který leze adaptovat dle časové, finanční a odborné náročnosti realizace. Práce obsahuje malou analýzu výkupu produktů přidružené lesní výroby. Zohledněná je i ekonomická stránka pro získání představy o nákladech a možném zisku. Cílem je tedy poskytnout inspiraci alternativního nebo dodatečného využiti sušáren pro majitele drobných i větších lesních pozemků. Hlavní přínos práce spočívá v alternativním návrhu sušárny, rozpočtu a plánu, který lze aplikovat pro lepší hospodaření.
|
|
|
Využití fytoterapie v chovu koní
HAVLÍKOVÁ, Natálie
Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat rešerši o fytoterapii a jednotlivých byli-nách využívaných v chovu koní, vnitřních parazitech a jejich vývojových fázích. Chovatelé věnují více pozornosti koním z hlediska péče a z toho důvodu využívají nejrůznější nekonvenční léčiva, například ve formě bylin. Praktická část se věnovala sledování účinnosti bylinné směsi na podporu orga-nismu proti vnitřním parazitům od firmy WILD HERBS s.r.o. a doporučení při pou-žívání bylin v chovu koní. Sledování probíhalo na farmě v Mažicích, kde stádo koní dostávalo směs podávanou v několika etapách v krmném automatu. Po dokrmení směsi následovalo koprologické vyšetření. Ve sledovaném chovu byli ze skybal zjištěni velcí a malí strongylidi, roup koňský, tasemnice koňská a škrkavka koňská. Důležitým faktorem při zkrmování směsi bylo průkazné snížení hodnot EPG v porovnání s předchozími lety což bylo také cílem. Hodnota EPG v roce 2022 byla průměrně za celý rok 273 což je velké snížení oproti předchozímu roku 2021 kdy průměrná hodnota EPG činila 634. Rozdíly hodnot EPG mezi ročními obdobími nebyly průkazné, největší vliv má vždy aktuální počasí či příchod nového koně do stáda a odolnost jedinců na infekci. Na většinu koní směs působila velmi příznivě, ale v některých etapách roku mělo několik jedinců vyšší hodnoty EPG, což mohlo mít několik příčin. Kroky potřebné k podpoření chovu částečně prostému parazitóz jsou: sběr sky-bal, vláčení pastvin a hlídání míry parazitární infekce, podávaní vhodných bylin-ných směsí a při velké infekci použít anthelmintika.
|
|
|
Vliv podílu vybraných druhů jetelovin a bylin na senzorické vlastnosti konzervované píce.
ŘÍHA, Patrik
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení jakosti konzervované biomasy v závislosti na složení vzorků pomocí senzorického hodnocení jednotlivých ukazatelů kvality travních siláží. Byla hodnocena silážovatelnost vybraných druhů jetelovin, bylin a porovnány se vzorkem siláže z kukuřice seté. Mezi hlavní ukazatele se zařadily barva, vůně, plesnivost a hnití, konzistence a jako poslední byl vypočten i obsah sušiny v silážích. Tyto ukazatele byly sledovány na 33 vzorcích siláží pocházejících z kraje Vysočina a okresu Třebíč. Po ukončení konzervace byly ukazatele obodovány a následně body sečteny. Po sečtení bodů byly jednotlivé vzorky ohodnoceny např. jako zdařilé či nezdařilé. Dále se práce zaměřuje na rozdělení pícnin z hlediska obsahu sacharidů a dusíkatých látek, faktory ovlivňující jakost píce, konzervace píce silážováním, její technologie zpracování a v neposlední řadě i na využívání konzervačních prostředků a jejich význam. Bylo také provedeno botanické snímkování vybraných lučních porostů a stanovena pokryvnost hodnocených druhů jetelovin a bylin a také agrobotanických skupin.
|
|
|
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
|
|
|
Moderní byliny v potravinářství
Adamczyková, Michaela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou těkavých (aromatických) látek rýmovníku (Plectranthus spp.) a echinacey (Echinacea purpurea). Teoretická část se zaměřuje na obecnou charakteristiku uvedených bylin, obsah jejich bioaktivních a těkavých látek, jejich význam a možnosti využití v potravinářství. V experimentální části byly pomocí metody HS-SPME-GC-MS identifikovány a kvantifikovány těkavé látky v uvedených bylinách a v extraktech z nich připravených. Ve všech vzorcích bylo nalezeno celkem 111 těkavých látek. Látkou zastoupenou v největším množství ve vzorku čerstvého a sušeného rýmovníku byl 3-karen (13,78 % a 14,85 %), v extraktu rýmovníku -selinen (17,84 %). V čerstvé echinaceji je největší relativní obsah germakrenu D (18,64 %), v sušené je to kafr (58,46 %) a v extraktu echinacey -kopaen (20,42 %).
|
host ::
RSS.