|
|
Využití přírodovědných muzeí a přírodovědných sbírek ve výuce
Jandová, Jana ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
V současné době se ve výuce odstupuje od klasické frontální výuky, učitelé se snaží žáky nabádat k tomu, aby si oni sami zjišťovali informace a tím rozšiřovali své znalosti. Proto učitelé mimo jiné využívají muzejních sbírek k výuce a snaží se svým žákům ukázat život v minulosti a současnosti zábavnější formou. Vše, co se žák naučí vlastní zkušeností, si lépe zapamatuje a využije v nových zkušenostech. Cílem této diplomové práce je vytvořit návrh exkurze do čtyř vybraných muzeí. K exkurzi sestavit pracovní listy a následně vyzkoušet exkurzi v praxi. Závěrem této diplomové práce je, že se muzea snaží nalákat školy na různé výukové programy a přednášky, případně exkurze do okolí. Bohužel se tyto programy týkají převážně společenskovědných předmětů. Výukových programů, které se zabývají pouze vzděláváním v přírodopisu nebo biologii či jiné přírodovědné oblasti, je zatím málo, ale učitelé biologie mohou velkou měrou využít široké nabídky exponátů a sbírek muzeí a utvářet u žáků mezipředmětové vztahy. Klíčová slova: exkurze, výukový program, pracovní list, muzeum, dětské muzeum
|
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
|
Informační centrum bezpečnosti potravin jako součást systému kontroly potravin v ČR.
HENDRYCH JÍROVÁ, Pavla
Cílem této diplomové práce je charakterizovat Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR, v teoretické části práce popsat jeho činnost, zmapovat systém kontroly bezpečnosti potravin nejen v České republice jako takové, ale téţ v návaznosti na zajištění bezpečnosti potravin v Evropské unii, a vytvořit přehled, jak celý systém funguje. Praktická část je zaměřena na analýzu webových stránek www.viscojis.cz a www.viscojis.cz/teens a na vyhodnocení dotazníkového šetření s cílem zjistit vyuţití těchto stránek a výukových programů v praxi při vyučovacích hodinách na základních školách.
|
|
| |
|
|
Matematika pro ZŠ
Žaba, Jakub ; Žižka, Josef (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je uplatnit gamifikační prvky ve webové aplikaci, která umožňuje procvičování matemických příkladů pro základní školy. Aplikace je vytvořena jazykem PHP a SQL, a Nette Frameworkem. K procvičování příkladů je využit framework Khan academy. Aplikace je otestována s uživateli a v závěru je navrhnut další vývoj.
|
|
|
Od pokladů pozemských k pokladům duchovním Edukační program v předmětu Život a umění pro žáky II. stupně církevní základní školy: Gotická, renesanční a barokní architektura a umění na příkladech památek Městské památkové rezervace Tábor
PROKOPOVÁ, Monika
Diplomová práce je ve své teoretické části vedena snahou popsat teoretický základ, metodická východiska a cíle výchovně vzdělávacího procesu v předmětu Život a umění. Tento předmět má žákům II. stupně církevní základní školy předat základní kulturní přehled o středověké, renesanční a barokní architektuře a umění. Práce definuje pojmy animace, kulturní animace a enkulturace, zážitkové pedagogiky, tvořivého vyučování a artefiletiky a nastiňuje možnosti jejich využití ve vzdělávacím procesu. Práce se rovněž zabývá teorií percepce umění a její návazností na pedagogickou praxi. Zmiňuje termín genius loci jako jeden z elementů poznávání architektonického objektu a místa, kde se nachází. V praktické části diplomová práce představuje jednotlivé architektonické objekty na území Městské památkové rezervace Tábor a v blízkém okolí. Uvádí kulturní, historické, vlastivědné a teologické souvislosti epoch a míst, které jsou předmětem edukačního programu. V návaznosti na ně představuje příklady didaktických metod, využitelných ve výuce v předmětu Život a umění.
|
|
|
Proměny života v šumavském pohraničí: případová studie a možnost aplikace tématu ve výuce na 1. stupni ZŠ
DAŇHOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je na základě příkladové studie šumavské oblasti přiblížit téma z didaktického hlediska žákům 1. stupně ZŠ. Součástí příkladové studie bude časoprostorová komparace vybraných obcí regionu z pohledu jejich demografického vývoje, proměn krajiny, způsobu života a dalších aspektů, přičemž bude problematika zasazena do širšího kontextu. Výsledkem didaktické aplikace tématu v druhé části práce bude tvorba podkladů pro projektovou výuku a konkrétních námětů pro výuku na 1. stupni ZŠ. Didaktická část je koncipována do tří projektů. První je zaměřen na šumavské ekosystémy a floru a faunu obývající tato prostředí. Následující vychází z teoretické části a poukazuje na šumavské zvyky, tradice a běžný život obyvatel šumavských obcí. Poslední projekt zmiňuje události 20. století z pohledu obyvatel Šumavy. Tento projekt taktéž vychází z poznatků uvedených v teoretické části. V projektech jsou využívány různé typy výukových metod a organizačních forem výuky.
|
|
|
Tvorba vzdělávacího programu pro liniové manažery
Hofmanová, Michaela ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cetkovský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem vzdělávání zaměstnanců ve vybrané společnosti. Cílem této práce je zanalyzovat stávající systém vzdělávání zaměstnanců společnosti Kolektory Praha, a.s., identifikovat vzdělávací potřeby skupiny liniových manažerů a navrhnout pro ně vhodný vzdělávací program. Teoretická část popisuje základní poznatky v oblasti podnikového vzdělávání a vzdělávání manažerů. Cílem této části je vymezit důležitost vzdělávání v podnikové praxi a definovat systém manažerského vzdělávání. Praktická část analyzuje pomocí různých metod současný stav systému vzdělávání zaměstnanců ve společnosti Kolektory Praha, a. s. Na základě výsledků analýzy je navržen komplexní vzdělávací program pro liniové manažery.
|
|
|
Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena rešerší literatury, ve které autorka diskutuje o pročtené, odborné literatuře, ze které čerpala informace pro zpracování své práce. Rovněž práce obsahuje metodiku tvorby teoretické části práce a vlastního výukového materiálu. Autorka popisuje rovněž význam mimoškolního vzdělávání v ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou a věnuje se charakteristice a významu badatelsky orientovaného vyučování. Praktická část se zaměřuje na samotný popis a realizaci vlastních vzdělávacích programů. Celkem byly vytvořeny tři návrhy vzdělávacích programů. Tematické zaměření programů vychází ze vzdělávací koncepce Vzdělávacího centra při ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou a charakterizuje tak především zástupce ze skupiny hadů, ptáků a šelem. Každý výukový program má čtyři části prezentaci v programu SMART notebook, vlastní aktivitu žáků, soutěž pro žáky a pracovní list "na doma".
|
|
|
Vzdělávací aktivity ve volném čase jako možnost podpory zdravého životního stylu u dospělých s mentálním postižením
VÁVROVÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se zabývám vzdělávacími aktivitami ve volném čase na podporu zdravého životního stylu u osob s mentálním postižením. Cílem této práce bylo vytvořit vzdělávací program pro dospělé osoby s lehkým a středním mentálním postižením na podporu zdravého životního stylu, který bude realizován v jejich volném čase. Tento vzdělávací program byl vytvořen na základě analýzy odborných zdrojů, a to se zohledněním specifik postižení cílové skupiny. Bakalářská práce je tvořena ze čtyř kapitol. Pro naplnění cíle práce bylo důležité primárně shromáždit všechny informace k tématu připravovaného vzdělávacího programu a zachytit všechna specifika osob s mentálním postižením, která byla potřeba znát pro práci s danou cílovou skupinou vzdělávacího programu. Proto jsem se v první kapitole zaměřila na zdravý životní styl a jeho hlavní složky, zejména na zdravé stravování a pitný režim, pohybovou aktivitu, duševní hygienu a relaxaci a v druhé kapitole se zabývám dospělými osobami s mentálním postižením, jejich charakteristikou a přístupem k jejich vzdělávání. Zde zmiňuji klasifikaci mentálního postižení, hlavní determinanty osob s lehkým a středním mentálním postižením a didaktické zásady a metody ve vzdělávání dospělých s mentálním postižením. Ve třetí kapitole se věnuji problémům, se kterými se dospělý člověk s mentálním postižením může v oblasti zdravého životního stylu potýkat. Z těchto tří kapitol vyplývá, jakým způsobem je vhodné jedincům s mentálním postižením zprostředkovávat informace o zdravém životním stylu a co konkrétně by se z této oblasti měli dozvědět, aby tyto informace dokázali zpracovat a následně je interiorizovat. Ve čtvrté kapitole jsem navrhla vzdělávací program na podporu zdravého životního stylu, popsala průběh jeho realizace a následně ho podrobila evaluaci. V přílohách lze nalézt přihlášku do programu, didaktické pomůcky pro tento program, certifikát za účast v programu a brožurku s fotografiemi z realizace programu, kterou účastníci po jeho skončení obdrželi. Cílem programu je seznámení účastníků se zásadami zdravého životního stylu, podpora internalizace těchto zásad a eventuální změny životního stylu. Program je tvořen z 12 lekcí, které se týkají hlavních zásad zdravého životního stylu, a klade důraz především na praktickou stránku. Do jeho realizace, která se uskutečnila v průběhu tří týdnů, se přihlásilo celkem 12 osob. Z realizace vyplynulo, že účastníci již měli základní povědomí o zásadách zdravého životního stylu, ale neumí je převést do praxe ve svém běžném životě, s čímž se jim tento program snažil pomoci. Pro celkovou evaluaci programu jsem zvolila objektivní i subjektivní techniky. Z objektivních technik jsem se zaměřila na analýzu činností účastníků a ze subjektivních technik jsem použila autoevaluaci a výpověď účastníků programu. Metodou analýzy praktických činností účastníků, kterou obsahovaly poslední dvě lekce, jsem se přesvědčila, že celá skupina účastníků po skončení programu ví, jak by se měla stravovat a jakými dalšími způsoby se dá jejich zdraví posílit, protože tento správný způsob sami vymysleli a na vlastní kůži si ho vyzkoušeli. Metodou vlastního pozorování jsem zjistila, že program samozřejmě nebyl naplánovaný bezchybně. V nesouladu s přípravou byla především časová dotace. Při opětovné realizaci programu bych upravila časovou dotaci u jednotlivých lekcí nebo zúžila cílovou skupinu nebo omezila počet účastníků na 6-8 osob. Jelikož je tento vzdělávací program sestavený jako začátečnický, pro skupinu, která tento program absolvuje, by bylo vhodné sestavit nějaký navazující program pro pokročilé, čímž by se zvýšila šance interiorizace zásad zdravého životního stylu. Tento vzdělávací volnočasový program by mohl být využit organizacemi, které realizují volnočasové aktivity pro osoby s mentálním postižením.
|
host ::
RSS.