Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  začátekpředchozí70 - 79další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Konstrukce identity mladé generace migrantů na příkladu Bulharů v Praze
Volfová, Veronika ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Fajfrlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce má za cíl identifikovat identitu mladé generace migrantů na příkladu bulharské menšiny žijící v Praze. Práce zjišťuje, jakým způsobem dochází k udržování bulharských tradic, jazyka a popularizace bulharské kultury v Praze. První část práce seznamuje se základními pojmy, které s tématem souvisí. Jedná se o pojmy: etnicita, identita, nacionalismus a národ, integrace a akulturace, etnický prostor, menšina. Součást teoretické práce také seznamuje s menšinovým složením v České republice a následně se zaměřuje přímo na Bulharskou menšinu v Praze a její základní kulturní rysy. Druhá část práce přibližuje skupinu mladé generace Bulharů v Praze a ukazuje, jakým způsobem dochází ke konstrukci jejich identit. Praktická část vychází z vlastního výzkumu, který zahrnuje polostrukturalizované rozhovory s příslušníky bulharské menšiny v rozmezí věku 18 až 29 let, kteří v Praze žijí.
Toskové a Gegové v Albánii a jejich pohled na Albánce v okolních státech
Müller, Petr ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce) ; Štolfová, Andrea (oponent)
Tato práce zkoumá etnickou identitu Albánců uvnitř i vně Albánie prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Vychází z terénního výzkumu provedeného v Albánii a Kosovu. Práce sleduje několik základních etnodiferenciačních znaků a jejich relevanci při konstruování etnické identity vybrané skupiny žijící v Albánii a Kosovu. Zaměřuje se na otázku jazyka, náboženství, historické paměti, politiky, etnických stereotypů a subjektivního vnímání vlastního etnického vědomí.
Rasové předsudky u sociálních pracovníků
DEJMKOVÁ, Vladimíra
Tato práce se zabývá postoji sociálních pracovníků k rasovým předsudkům, zejména v osobním a profesním životě. Teoretická část charakterizuje ústřední termíny tématu práce, tedy pojmy rasa, předsudek a sociální pracovník a dále poukazuje na odlišnosti v termínech rasa, etnikum a národ. Praktická část je provedena kvantitativní metodou, konkrétně dotazníkovým šetřením. Respondenty tvoří sociální pracovníci v Kraji Vysočina a to z úřadů práce a z nestátních neziskových organizací. Získaná data jsou následně analyzována a interpretována. Přesto, že sociální pracovníci ve své profesi oficiálně nemohou projevovat rasové ani jiné předsudky, jejich pohled na tento sociální problém v osobním životě může být rozdílný a záleží na tom, jak velcí jsou profesionálové ve svém oboru.
Proces adaptace zahraničních studentů MENDELU na českou kulturu
Jurásek, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá procesem adaptace zahraničních studentů Mendelovy univerzity na jiné kulturní prostředí. Práce je zaměřena zejména na schopnost zahraničních studentů zapojit se do normálního života v cizí kultuře. V teoretické části jsou rozebrány základními pojmy a poznatky, které jsou s touto tématikou úzce spjaty. Literární rešerše se opírá zejména o dva významné odborníky v oblasti této problematiky J. W. Berryho a Geerta Hofstedeho. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu, kterého se zúčastnilo 41 zahraničních studentů Mendelovy univerzity z devatenácti různých zemí. Tento výzkum byl proveden pomocí Cross-Cultural Adaptability Inventory (Inventář interkulturární adaptability), který slouží ke stanovení silných a slabých stránek adaptability jedinců. Výsledky výzkumu slouží k posouzení schopností zahraničních studentů vyrovnávat se se změnami prostředí a interakcemi s jinými druhy mentalit, různými zvyky a tradicemi.
Role diplomacie při prosazování národního zájmu: Případová studie Tibet
Pospíšilová, Linda ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Pojem "Národní zájem" je používán velice často a v různých souvislostech. Často je spojen s větou: "Cílem naší politiky je hájit národní zájmy." Co to jsou národní zájmy? Kdo rozhoduje o tom, jaké zájmy jsou národní? Jak se národní zájmy prosazují? V první části práce definuji pojmy národ, stát, etnikum, národní identita a charakter. Druhá část je zaměřena na národní zájem a na jeho rozdílné pojetí ze stran základních teoretických koncepcí mezinárodních vztahů. Třetí část pracuje s pojmem diplomacie, především s veřejnou a kulturní diplomacií, jako s jedním z nástrojů prosazení národního zájmu. V poslední části aplikuji poznatky o národním zájmu a diplomacii jako prostředku jeho prosazení na konkrétní příklad, tedy na Tibet, jedno z aktuálních ohnisek napětí ve světě. Abych problematiku národního zájmu a lidských práv v Tibetu zasadila do kontextu, krátce jsem se věnovala i historii země, vzájemným Tibetsko-čínským vztahům, postoji světových velmocí k problému a zaměřila jsem se i na osobnost 14. dalajlamy, jakožto nejvyššího duchovního i světského představitele tibetské diplomacie a důležitého zastánce tibetského národního zájmu a lidských práv obecně.
Right of Nations to Self-Determination: Catalonia
Sleziaková, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce analyzuje právo národa na sebeurčení na příkladu autonomního regionu Španělska- Katalánska, které především v posledních letech vykazuje silící separatistické tendence. První část práce představuje historický vývoj práva na sebeurčení a diskutuje o tom, kdo je jeho nositelem. V této souvislosti práce diferencuje mezi pojmy stát, národ, národnost, etnikum a národnostní menšina. Práce zároveň vymezuje obsah práva na sebeurčení a rozlišuje mezi jeho interní a externí složkou. Druhá část práce pojednává o o identitě katalánskeho obyvatelstva s přihlédnutím k znakům národa, definovaným v první kapitole. Poslední část práce je polemikou o přípustnosti secese Katalánska jako uplatnění si práva na externí sebeurčení a jejích možných dopadech pro Katalánsko, jakož i mezinárodní společenství.
Vliv kurdské menšiny na úroveň bezpečnostní a politické stability Turecka
Štěpáníková, Veronika
Cílem této bakalářské práce je analýza dostupných zdrojů publikovaných národními a nadnárodními organizacemi, které řeší problematiku kurdské menšiny a její vliv na bezpečnostní a politickou stabilitu Turecka. Změna úrovně stability a bezpečnosti je analyzována na základě měnící se intenzity počtu útoků a obětí v průběhu aktivity Strany kurdských pracujících. Problematika kurdské menšiny je shrnuta pomocí metody SWOT. Její výsledky napomáhají k vytvoření predikcí a návrhů budoucích řešení.
Návrh výukového materiálu pro střední odbornou školu v rámci multikulturní oblasti se zaměřením na mongolskou národnost
Hladík, Ivo
Cílem bakalářské práce je zaměřit se na výuku témat souvisejících s multikulturní výchovou na vybrané střední škole a navrhnout opatření pro pedagogickou praxi, která budou přínosná pro konkrétní školu. V teoretické části je popsán současný stav multikulturní výchovy, její obsah a cíle, dále pak vymezeny její základní složky. Metodou teoretické části bude analýza, syntéza a komparace odborných zdrojů. Na teoretickou část navazuje empirická část, jejímž cílem je navrhnout vzdělávací projekt v rámci multikulturní tématiky pro vybranou střední školu v Blansku. Téma projektu je specifikováno na národnost Mongolů, kteří jsou v Blansku hojně zastoupeni.
Emigrace z Československa a pocit zrady: Národ vs. rodina
MARŠÍKOVÁ, Anna
Až do 90. let 20. století bylo území dnešní České republiky vnímáno převážně jako území, odkud se odcházelo. Navzdory (anebo možná kvůli) takto dlouhé tradici emigrace se postoje vůči osobám, které z různých důvodů zemi opustily, zdají být stále spíše ambivalentní. Koncept emigrace jako zrady se objevuje často jak v akademické literatuře, tak v populárních publikacích, filmech či seriálech a ve veřejných debatách. Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jaké je skutečné vnímání emigrantů těmi členy rodiny, kteří v letech 1948 až 1989 zůstali v komunistickém Československu; definuje možné důvody tohoto vnímání; a zkoumá dopady emigrace na československou, respektive českou společnost. Podle většiny autorů je důvodem negativních postojů československé společnosti vůči emigrantům komunistická propaganda. Na základě analýzy přístupu k emigrantům a re-emigrantům a situaci vzniklé po Sametové revoluci v roce 1989 a díky kombinaci pohledů dvou generací autorka této práce argumentuje, že komunistická propaganda související s emigrací měla v krátkodobém horizontu značný vliv, ale z dlouhodobého hlediska existují další významné faktory přispívající k formování pocitu zrady v kontextu emigrace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   začátekpředchozí70 - 79další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.