|
|
Vliv žížal na rostlinná společenstva
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Práce přináší literární přehled, který se především zabývá rozlišením krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal na půdu. V práci je popsán celý proces sukcese, zvláště je popsána sukcese na výsypkách, jelikož se výzkumná část provádí na půdě z výsypek. Následně jsou rozebrány vlivy rostlin na půdu a také jaký vliv má půda na rostliny. Stejně tak jaké vlivy má biota na půdu a půda na biotu. Zvláště je popsán vliv žížal na plochu a rozlišení krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal. Výzkumná část se zabývá rozlišením krátkodobých a dlouhodobých efektů žížal na půdu a růst rostlin. Především analýzou růstu ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin v půdě dlouhodobě a krátkodobě ovlivněné žížalami v květníkovém pokusu a analýzou půdy, na které probíhal květníkový experiment. Zkoumala se nadzemní a podzemní biomasa ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin, dále se zkoumalo pH půdy, její vodivost, mikrobiální respirace, PLFA, ergosterol, stanovení NO3-, P, uhlíku, dusíku, síry a stanovení poměru C:N. Díky těmto analýzám jsme mohli lépe rozlišit námi zkoumanou problematiku. Výsledky mé práce ukázaly významný vliv jak okamžité přítomnosti žížal, tak dlouhodobé přítomnosti na růst rostlin a mikrobiální aktivitu. Ukázalo se, že tyto jejich interakce mají komplikovaný vzorec během kolonizace půd žížalami, který...
|
|
|
Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření dubu letního na výsypce po těžbě uhlí
Janoušová, Ivana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Studie probíhala na Podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V) na Sokolovsku. Bylo zde sledováno několik faktorů, které ovlivňují šíření dubu letního: vzdálenost od diaspor, typ stanoviště sukcese nebo olšinová rekultivace, pozice semenáčku na vlně, vliv okusu zvěří. Pomocí GPS přístroje byly zmapovány 4 plochy olšinové rekultivace a 3 plochy spontánní sukcese, zároveň byla zmapován výskyt všech vzrostlých dubů, které by mohly sloužit jako zdroj žaludů, na výsypce a mimo ni. Ze získaných dat se vytvořila mapa semenáčků a zdrojů diaspor. Většina semenáčků (657) byla nalezena na sukcesích plochách a pouze 98 v olšinové rekultivaci, přičemž výskyt v sukcesi byl statisticky významně častější. Potvrdilo se, že počet semenáčků od zdroje diaspor klesá, , nejdelší nalezená vzdálenost byla přes 1300 metrů. Dále byl založen pokus zkoumající přežívání a růst dubu na 3 různých stanovištích a vliv okusu zvěře. Na každou plochu (spontánní sukcese, lesnická olšinová rekultivace, volná plocha s travním porostem (Calamagrostis epigeios)) bylo vysázeno 12 semenáčků dubu do oplocenek a 12 semenáčků volně. Roční přírůstky a přežití dubu bylo vyhodnoceno pomocí dvoucestné ANOVY. Výsledky ukázaly, že plocha má signifikantní vliv na přírůstek dubů. V olšinové rekultivaci a na volné ploše měly semenáčky vysokou...
|
|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Bartuška, Martin (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
|
| |
|
|
Drobní zemní savci jako indikátor obnovy území po těžbě uhlí na Sokolovsku
Červená, Lucie ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo popsat diverzitu drobných zemních savců na vybraných biotopech Velké podkrušnohorské výsypky a v jejím blízkém okolí. Během let 2013-2015 se uskutečnilo sedm odchytů v jarním a podzimním období na dvaceti sedmi lokalitách biotopů: mokřady, louky, borové lesy, doubravy a sukcesní lesy. Pro odchyty byla vybrána metoda standardních linií za využití sklapovacích pastí. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu R, kde se porovnával Shannon-Wienerův index diverzity a abundance na jednotlivých lokalitách. Byly vždy vybrány tři lokality od stejného typu na území výsypky a tři lokality stejného typu biotopu mimo výsypku (lokality kontrolní). Celkově bylo odchyceno sedm set devadesát jedinců deseti druhů: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), hraboš polní (Microtus arvalis), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myš západoevropská (Mus domesticus), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Myodes glareolus), rejsek malý (Sorex araneus) a rejsek obecný (Sorex minutus). Největší diverzitu (šest druhů) vykazovaly shodně čtyři mokřadní lokality, přičemž tři ze čtyř mokřadů zastupovaly území výsypky. Nejvyšší abundance byla zaznamenána na luční lokalitě Matyáš, která se nacházela na území výsypky. Při celkovém zhodnocení abundance a diverzity na základě Shannon-Wienerova indexu společenstev drobných savců bylo potvrzeno, že se lokality na výsypce neliší od kontrolních lokalit v blízkosti výsypky. Při porovnání abundance a diverzity společenstev drobných savců po jednotlivých biotopech se biotopy na výsypce oproti kontrolním lokalitám nelišily. Jedinou výjimkou byla abundance u celkových dat lesů, kde byla rovnost abundancí u lesního biotopu na výsypce a kontrolních lokalitách zamítnuta, z důvodu vyšší abundance na kontrolních lokalitách. Dále byly porovnávány sukcesní lesy s lokalitami lesního biotopu vytvořených technickou rekultivací na výsypce. V porovnání sukcesních a borových lesů vzniklých technickou rekultivací byla rovná diverzita těchto lokalit, ale vyšší abundance na sukcesních lesích. U porovnání sukcesních lesů s technicky rekultivovanými doubravami nebyla potvrzena shodná diverzita ani abundance, jelikož sukcesní lesy vykazovaly v obou případech vyšší hodnoty.
|
|
|
Mapování základních charakteristik antropogenních půd výsypek Sokolovského revíru
Žižka, Jan ; Sixta, Jan (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Tato diplomová práce řeší zpracování a porovnání informací o mocnosti horizontu A0 (pokryvný humus) tvořících se antropogenních půd v lesnických rekultivacích Sokolovského hnědouhelného revíru. Srovnání údajů zjištěných v lokalitě Bažantnice Bohemie rekultivované lesnicky v roce 1923 s novějšími plochami lesnických rekultivací na výsypkách Velký Riesl, Dvory, Gustav a s údaji z výzkumu na Velké podkrušnohorské výsypce, který byl proveden v loňském roce.
Diplomová práce se zabývá zjištěním hlavních rozdílů, především mocnosti, humusových horizontů A0 v závislosti na době založení lesnické rekultivace a stáří rekultivačních dřevin. Pro sjednocení a minimalizaci proměnných jsou veškeré mělké kopané sondy odebírány pod olší lepkavou.
Na základě terénního průzkumu bylo odebráno vždy pět mělkých půdních sond na každé z výsypek. Sondy byly odebírány rovnoměrně po ploše výsypky a vždy pod totožnou rekultivační dřevinou. Byly zjištěny základní charakteristiky humusového horizontu A0 a z jednotlivých sond byla provedena řádná fotodokumentace. Na základě odebrání mělkých půdních sond byly zjištěny základní charakteristiky humusového horizontu A0. Zkouška zrnitosti byla provedena laboratorně pro lepší implementaci výsledků práce v následujících letech.
Zjištěné základní charakteristiky humusových vrstev A0 byly navzájem srovnány a vyhodnoceny základními statistickými metodami. Ze zjištěných údajů byly vytvořeny vrstvy v programu ArcGIS, které byly interpretovány v této diplomové práci a uloženy na datovém nosiči, především z důvodu jejich dalšího možného využití pro potřeby výzkumu v následujících letech.
|
host ::
RSS.