|
|
Hodnocení vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní
Horsáková, Jana
Disertační práce se zabývá hodnocením vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní zařazených do genofondové kolekce a poloprovozního pokusu. Hodnocení probíhalo v letech 2011 až 2013. Práci lze rozdělit na tři tématické celky. První celek se zabývá problematikou zdravotního stavu, konkrétně sledováním výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (ESFY) a viru šarky švestek (PPV). Druhý celek je zaměřen na fyziologické jevy probíhající v květních pupenech (dormance, mikrosporogeneze, mrazuodolnost) a třetí celek se zabývá pomologickou charakteristikou odrůd a ekonomickým hodnocením odrůd, které jsou už do pěstitelské praxe zavedeny. V literární části je popsán původ a rozšíření broskvoní, světová produkce broskví a současná situace v České republice, uvedena je zde také kapitola o šlechtění broskvoní. Dále jsou zařazeny kapitoly charakterizující dormanci, mikrosporogenezi a mrazuodolnost. Literární část zahrnuje také obsahové a zdraví prospěšné látky v plodech broskvoní. V poslední kapitole jsou popsány choroby způsobující u broskvoní ekonomicky významné ztráty. V experimentální části byl hodnocen výskyt a symptomy fytoplazmy ESFY a synergismus mezi PPV a ESFY. Zkoumán byl také vliv infekce PPV na obsah celkových polyfenolických sloučenin a antioxidační aktivitu v plodech. Dále byl hodnocen výstup z dormance, průběh mikrosporogeneze a mrazuodolnost květních pupenů. Podstatnou částí práce bylo pomologické hodnocení vybraných odrůd z kolekce genofondu a hodnocení odrůd v poloprovozních podmínkách. Z výsledků vyplývá, že ve výsadbách broskvoní se na stromech infikovaných fytoplazmou ESFY objevují různé symptomy této choroby závislé na genotypu hostitele. Synergismus mezi virem šarky švestky (PPV) a fytoplazmou evropské žloutenky peckovin (ESFY) nebyl jednoznačně prokázán. Infekce PPV má za následek zvýšený obsah antioxidační aktivity i celkových polyfenolů v plodech broskvoní. Dle termínu ukončení endogenní dormance lze odrůdy rozdělit do 3 skupin, a to na odrůdy s raným výstupem, odrůdy se středním výstupem a odrůdy s pozdním výstupem z dormance. Sledované odrůdy se liší jak délkou trvání, tak datem nástupu jednotlivých fází mikrosporogeneze. Průběh dormance i mikrosporogeneze je u jednotlivých odrůd odlišný a je ovlivněn meteorologickými podmínkami daného roku. Existují rozdíly v mrazuodolnosti mezi jednotlivými odrůdami broskvoní. Největší míra mrazuodolnosti byla stanovena u odrůdy 'Lesiberian'. Sledované odrůdy broskvoní vykazují rozdíly v řadě pomologických, biologických i hospodářských znaků. Ze sledovaného souboru odrůd lze označit za perspektivní odrůdy 'Venus', 'Fantasia', 'Fidelia', 'Neve' a 'W 14', přičemž nejlepšího hodnocení dosáhla odrůda 'Venus'. Na základě hodnocení odrůd přímo z pěstitelské praxe byla stanovena jako nejlepší odrůda 'Symphonie', která dosahuje stabilně vysokých výnosů a vyznačuje se dobrým zdravotním stavem. Jako středně vhodné odrůdy pro pěstitelskou praxi byly stanoveny odrůdy 'Fidelia' a 'Orion'.
|
|
|
Genetická determinance dormance druhu Prunus armeniaca (L.)
Čechová, Jana
Jelikož jedním ze šlechtitelských cílů v procesu šlechtění meruněk v České republice je vyšší odolnost vůči mrazu, je také důležité hlubší pochopení genetických základů regulace výstupu květních pupenů meruněk z endogenní dormance. Odolnost vůči mrazu totiž po výstupu květních pupenů z endogenní dormance významně klesá. Výsledky této práce by měly přispět k lepšímu pochopení determinace výstupu pletiv z dormance. Jelikož se jedná o složitou problematikou zahrnující různé fyziologické pochody probíhající v rostlině, byl v práci ověřován vývoj koncentrace některých konkrétních kandidátních substancí, stejně jako byly hledány geny, u kterých vývoj jejich exprese může naznačovat vliv na proces výstupu z endogenní dormance. Termín výstupu květních pupenů z dormance byl stanoven metodou počítáním vykvetlých květních pupenů po přenesení odebraných výhonů do laboratorních podmínek. Dále byl sledován stav produkce etylénu, etanu a CO2 odebranými výhony s květními a listovými pupeny. Dalším sledovaným fyziologickým parametrem byla hladina kyseliny abscisové v květních pupenech a jejich váha v průběhu odebírání vzorků v období okolo termínu výstupu květních pupenů z endogenní dormance. Pro hlubší pochopení genetického pozadí výstupu květních pupenů z endogenní dormance, byla na čtyřech zkoumaných odrůdách ('Sundrop', SEO, 'Vestra' a 'Betinka') provedena analýza transkriptomu metodou cDNA-AFLP. Získané transkripční profily byly vyhodnoceny hodnotícími schématy, pomocí nichž byly nalezeny fragmenty genů, které vykazovaly změny ve své expresi v průběhu sledovaného období. Tyto vybrané fragmenty byly sekvenovány a výsledné sekvence byly srovnány s referenčními nukleotidovými sekvencemi v elektronických databázích (NCBI a TIGR). Výsledky srovnávání vedly k identifikaci mnohých ze sekvenovaných genů. Výsledky potvrdily vhodnost použití metody cDNA-AFLP k identifikaci kandidátních genů a nastínění hlavních molekulárních mechanismů odehrávajících se v období výstupu květních pupenů z endogenní dormance. Vhodnost použitého postupu v práci potvrzuje shoda sekvenovaných úseků genů, s geny v literatuře popsanými v souvislosti s výstupem rostlin z endogenní dormance a s procesy v rostlinách, v souvislosti s dormancí, probíhajícími (např. gen kódující akvaporin, GTP-vazebné proteiny, elongační faktor 1 alfa, ubikvitin a xyloglucan endotransglykosyláza hydroláza (EXGT-A1)). Výsledky sledování časové závislosti koncentrace vybraných substancí v průběhu výstupu z endogenní dormance neumožňují jednoznačné závěry o jejich vlivu na tento děj. Naopak bylo identifikováno několik genů, které by mohly být kandidáty markerů pro zjišťování načasování výstupu pupenů z endogenní dormance a poskytují dobrý výchozí bod pro další vědecký výzkum v této oblasti.
|
|
|
Mrazuodolnost ovocných dřevin
Prudil, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá popisem principu dormance a mrazuvzdornosti ovocných dřevin; významnými mrazovými kalamitami na území ČR; působení mrazu na ovocné dřeviny; vztahem fenofází a mikrofenofází z pohledu vývoje míry mrazuvzdornosti ovocných dřevin; možnostmi ochrany proti pozdním jarním mrazům a kryoprezervací jako pozitivní využití účinku mrazu.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Plodnost, vitalita a klíčivost semen jalovce obecného (Juniperus communis)
OKROUHLÁ, Ilona
Práce se zaměřuje na plodnost a vitalitu semen jalovce obecného (Juniperus communis). Otestovány byly náhodné vzorky galbulů ze dvou lokalit. Byly porovnány počty semen na galbulus, plnost semen, vitalita barvící metodou a hmotnost a byl uskutečněn i pokus na zrušení dormance kyselinou giberelovou GA3 s cílem dopěstovat semenáče. Výsledky byly porovnány se semenářskými hodnotami a s poznatky dalších autorů. Když bude objasněn problém malé plnosti semen a vitality, tak bude možno vypracovat vhodnější metody množení a podpory obnovy populací jalovců.
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
|
|
Interakcia fytohormónov a vonkajšich faktorov v dormacii hľúz ľuľka zemiakového (Solanum tuberosum L.) odvodených v explantátovej kultúre
Maco, Roman
Z rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) kultivovaných v podmínkách in vitro byly získány mikrohlízy, které byly používány v následných experimentech. Byl sledován vliv regulátorů růstu (FLD, AgNO3, BA, ABA) na délku dormance. Také byl stanoven obsah ABA v rašících hlízách a obsah endogenních CK (BA, IP, DHZ, DHZR, Z) v průběhu dormance. Pomocí plynové chromatografie se stanovila produkce ACC, etylénu, O2, CO2 a etanu. Výrazný vliv na zkrácení dormance a stimulaci růstu pupenů mirkohlíz měly varianty s obsahem FLD, AgNO3 a BA. Při jejich použití se zvýšil výskyt rašících hlíz o 30-40 % oproti kontrole. Inhibičně na růst pupenů působila varianta s ABA. Obsah ABA koreloval s průběhem dormance a s výskytem rašících hlíz. Nejvyšší obsah ABA byl ve variantě s čerstvě sklizeními dormantnými hlízami. Koncentrace jednotlivých CK byla v závislosti na typu CK a sledované varianty. Obecně se mírně zvyšovala s výskytem rašících hlíz.
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen.
Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé
a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu.
Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při
20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře.
Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování.
Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.
|
|
|
Biologie, semenářské vlastnosti a zakládání porostů kostivalu lékařského (\kur{Symphytum officinale }L.)
KOVÁŘOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce s názvem ,,Biologie, semenářské vlastnosti a zakládání porostů kostivalu lékařského (Symphytum officinale L.)" se zabývala hodnocením způsobů rozmnožování kostivalu a hodnocením vlivu ekologických podmínek na růst kostivalu. Dále testy klíčivosti a jejich statistickým hodnocením při respektování specifik práce se semeny. Byly hodnoceny semenářské vlastnosti, které se projevují i v růstu rostlin z nich vzešlých a to jak v půdě, tak i v laboratorním prostředí. Literární část se věnovala informacím o biologii, charakteristice, morfologii, prevenci a regulaci kostivalu a dále také jeho pěstování, výživě travních porostů a semenářských vlastnostech, klíčení a dormance. Ve výsledkové části práce byla sledována pokryvnost, botanické snímky, zastoupení bylinných druhů vyskytující se v blízkosti kostivalu. Práce se dále zabývala jarovizací, velikostí listů kostivalu, růstem a vývojem kostivalu v závislosti na obsahu živin (půdní úrodnosti) a vody v půdě a vlivem počtu sečí na jeho růst. Byly navrženy vhodné možnosti rozmnožování a pěstování kostivalu lékařského.
|
host ::
RSS.