|
|
Antonín Celestýn Mentzel a hudba v Broumově v 18. století
Dědečková, Viktorie ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá nejprve historickým pozadím Broumova. Zaměřuje se také na provoz obou broumovských škol v 18. století (klášterního gymnázia a městské školy) s důrazem na tamní hudební vzdělávání a činnost. Dále se práce věnuje dvěma broumovským sbírkám hudebnin, klášterní a kostelní. Ty poskytují o místním hudebním provozu v 18. století cenné informace, týkající se jak duchovní figurální hudby, tak i chorální praxe. Katalog hudebnin klášterní sbírky ze 17. a 18. století je jednou z příloh. Součástí studie je samozřejmě také popis pramenů, se kterými pracuje. Jedná se o pět rukopisů Antonína Celestýna Mentzela (1684?- 1740) obsahující celkem třináct jeho kompozic, které jsou v rámci této práce podrobeny analýze z hudebního i textového hlediska. Jejich edice jsou též přiloženy k práci. V závěru se studie zaměřuje na raritní výskyt violy d'amore v některých z Mentzelových kompozic.
|
|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
|
Historie interpretace a poznání evropské hudby v Japonsku
Keiko, Michiyo ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Historie evropské hudby v Japonsku: Jak se proměňuje její vnímání, chápání i
interpretace v průběhu posledních 150 let.
Japonsko, za vlády tokugawského šógunátu dlouhodobě uzavřené světu,
bylo po připlutí amerických válečných lodí v roce 1853 nuceno o rok později svou
izolaci ukončit. Dnes je tomu již více než 150 let od chvíle, co si tato země začala
osvojovat západní hudbu a 136 let od chvíle, kdy zde byla západní hudba
začleněna do systému školního vzdělávání.
150 let rozhodně není příliš dlouhá doba. Jak se během ní vyvíjel přístup
Japonců k západní hudbě?
Ve své práci se zamýšlím nad problematikou přijetí a rozvoje západní hudby
v Japonsku na pozadí nejen hudebním a obecně historickém, ale beru zde v
úvahu i faktory jako vývoj kultury a průmyslu, nebo fyzické a charakterové
dispozice Japonců.
|
|
|
Figarova svatba se zaměřením na roli hraběnky
Viskotová, Edita ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Mozartovy opery Figarova svatba se zaměřením na roli hraběnky a jejím zasazením do kontextu vrcholné tvorby W. A. Mozarta. Základním cílem je rozbor Mozartova díla v širších souvislostech skladatelova životního příběhu, děje samotné opery a interpretačního pojetí role hraběnky třemi vybranými protagonistkami. Druhotný cíl diplomové práce pak vyzdvihuje význam Mozartovy operní tvorby v hudební historii. Úvodní část mapuje život W. A. Mozarta, následuje přehled tvorby a rozbor jeho operních děl. Stěžejní částí je pak rozbor opery Figarova svatba a role hraběnky v různých pojetích. Závěr práce potvrzuje hypotézu o Mozartově zásadním významu pro klasicistní operní tvorbu.
|
|
|
DĚJINY ČESKÉHO JAZZOVÉHO PIANA
Kabrna, Ondřej ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje nejstarší projevy jazzu v Čechách, podrobně se zabývá jazzovými klavíristy. Práce končí rokem 1968. Celé období je rozčleněno do několika etap, v každé je nejprve krátce nastíněna celková situace hudby jazzové oblasti, jmenována důležitá seskupení a sólisté a poté jsou jmenováni důležití klavíristé. Činnost většiny jmenovaných je dokumentována ukázkami jejich hry, tj., jsou citovány důležité nahrávky. Autor tím popisuje i jednotlivé pianistické styly konkrétních hráčů, zároveň tím dochází ke srovnání českých hráčů s okolním světem a americkým jazzem.
|
|
| |
|
|
Vývoj interpretačních hudebních škol od 18. st. po současnost - lesní roh v Čechách, Německu a Francii
Švadlenková, Jana ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
V mé práci se zabývám vývojem hudebních metodik pro lesní roh. Zkoumám původní prameny a rozebírám význámné metodiky od Domnicha, Duvernoy, Fröhlicha, Farkase a Kauckého. Uvádím úspěšné pedagogické odobnosti. Přeložila jsem dosud v českém jazyce nevydané materiály a tím vytvořila přehled již zapomenutých a pro interprety vzácných příruček. Následuje porovnání kapitol z vybraných škol, se základnímy atributy hry. Zmapovala jsem způsob dnešní výuky na prestižních hudebních školách ve Francii, Německu a Praze. Vytvořila jsem soupis vydaných škol, etud a metodik pro lesní roh, dostupných v Evropě.
|
|
|
Různé aspekty generálbasové praxe ve světle historických a moderních pramenů
Skalická, Štěpánka ; SPURNÝ, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Generálbas je určitý systém zápisu a realizace doprovodné harmonie, který je charakteristický pro dobu 17. a 18. století. Systém byl určen především pro klávesové nástroje, jako jsou cembalo, varhany a další harmonické klávesové nástroje. Hra generálbasu se využívala v komorní a orchestrální hudbě.
Generálbas prošel během dvou staletí značným vývojem. První teoretické zmínky se vyskytují přibližně od roku 1600 a informují nás o prvních generálbasových technikách z doby, kdy doznívaly renesanční motetové techniky a postupně přicházela barokní technika improvizace a polyfonnie. První doložení instrukce máme od Lodovica Viadany v traktátu Cento concerti ecclesiastici z roku 1602.
Centrum vývoje generálbasu se postupně z Itálie rozšířilo do Německa a Francie. V každé zemi probíhal samostatný vývoj, který měl svá specifika a své důležité teoretické zdroje. Jednotlivé styly realizace se však i přes určitou izolovanost vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly.
Mezi významné zdroje italského stylu patří například Francesca Gaspariniho, Georga Muffata a Francesca Geminianiho. Francouzský styl zastupují Jean-Henri d´Anglebert, François Dandrieu, Michel de St. Lambert. Německý pak Johann Mattheson, Johann David Heinichen a Johann Sebastian Bach.
V současné době se znovu setkáváme se studiem historických generálbasových pramenů a s určitou badatelskou činností vznikají také generálbasové učebnice nové. V České Republice jsou dostupné v českém překladu dvě publikace, a to Jespera Bøje Christensena a Barbary Marie Willi. Oba tito autoři čerpají ve své práci z historických pedagogických systémů a pravidel. Ve Francii vznikla v roce 2001 učebnice Michela Laizé, který přináší svůj vlastní metodický plán.
|
|
|
Skladatelé židovského původu a jejich tvorba pro violu
Cyhelská, Aneta ; MALÝ, Lubomír (vedoucí práce) ; PĚRUŠKA, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá skladateli židovského původu a jejich tvorbou pro violu. Dělí se na tři části. V první části je vysvětlen historický a náboženský kontext židovských skladatelů. V druhé části je rozebrán vývoj a charakteristiky židovské hudby. V třetí, nejrozsáhlejší, části je nastíněn životopis, a dílo vybraných skladatelů se zaměřením na tvorbu pro violu.
|
|
|
H.I.Biber: 8 houslových sonát z roku 1681
Koplík, Pavel ; MESSIEREUR, Petr (vedoucí práce) ; ŠTRAUS, Ivan (oponent)
Narodil jsem se v jednoduchých poměrech a prostředí moravské vesnice, kde ještě dnes žije mnoho z tradic minulosti. Jako houslista jsem se spolu se školní docházkou dostával do styku s živými tradicemi lidové hudby. Během studia na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži jsem s překvapením zjistil, že mnohé z toho, co jsem dělal intuitivně ve folklorních kapelách, je i součástí odkazu skladatelů raného baroka. Těchto významných osobností žilo v Kroměříži mnoho. Jednou z nich byl i Biber, s jehož sonátou jsem se seznámil z iniciativy mého pana profesora a zaujala mne natolik, že jsem se chtěl dozvědět více o tomto vynikajícím houslistovi a skladateli. Děkuji překladateli studie Guida Adlera, panu Jiřímu Chrásteckému, za výbornou a nezištnou pomoc.
|
host ::
RSS.