|
|
Životní cyklus a majetková chudoba
Lancuchová, Petra ; Želinský, Tomáš (vedoucí práce) ; Janotík, Tomáš (oponent)
Chudoba je obecně definována jako nedostatek příjmů k zajištění základních potřeb. Ekonomické podmínky domácnosti ale závisí kromě příjmu také na majetku domácnosti, tedy na vlastnictví reálných a finančních aktiv. Cílem této práce je zkoumat vlastnictví majetku a jeho vliv na chudobu z hlediska životního cyklu jedince. V posledních letech bylo toto téma objektem několika studií, jejichž výsledky jsou si podobné. Tato práce staví na základech předešlých výzkumů, bylo ovšem provedeno několik úprav. V naší studii používáme data získaná ze slovenského zjišťování HFCS z roku 2014, abychom vyšetřili, jak se vyvíjí majetková pozice jedince či domácnosti v průběhu života. Kromě metody nejmenších čtverců, která se zaměřuje na vliv věku pro průměrnou hodnotu majetku, jsme použili kvantilovou regresi, abychom odhalili rozdíly působení věku na různé hodnoty majetku. Odhadováním pěti modelů ve čtyřech variacích jsme objevili, že věk nehraje vždy důležitou roli při determinování hodnoty majetku domácnosti. Z výsledků je dále patrné, že věk hraje roli až od určité věkové hranice. Zároveň bylo zjištěno, že v případech, kde věk značně ovlivňuje danou formu majetku, jsou na tom lidé staršího věku majetkově lépe než lidé mladšího věku.
|
|
|
Definování základních typů sociálně-ekologických krajin v České republice v kontextu poskytovaných ekosystémových služeb
Spustová, Kateřina ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce reaguje na současné přístupy antropogenního ovlivnění ekosystémů a jimi poskytovaných ekosystémových služeb. Cílem práce je na základě existujících klasifikací a typologií krajiny a jejich kombinace s přístupy klasifikace ekosystémových služeb vymezit sociálně-ekologické jednotky jako funkční sociálně- ekologické typy území; tedy na základě uvedených klasifikací prokázat, že sociálně- ekologické jednotky jsou funkční sociálně-ekologické typy území, kterým by měla být v typologii krajiny věnována zvýšená pozornost. Sociálně-ekologické krajiny jsou v práci vymezovány na základě stupně antropogenního ovlivnění, vybraných socioekonomických charakteristik a na základě vymezení typických ekosystémových služeb. Práce vychází z Miléniového hodnocení ekosystémů a soustřeďuje se na tři ze čtyř definovaných kategorií ekosystémových služeb, a sice na zásobovací, podpůrné a kulturní služby. Jako metodologie byl zvolen kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn pomocí sběru a analýzy statistických dat získaných z databází Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Statistické ročenky půdní služby. Výsledkem práce je zjištění, že sociální a ekologické složky sociálně-ekologických systémů jsou ve vzájemném vztahu a je žádoucí věnovat jim v klasifikaci krajiny...
|
|
| |
|
|
Bohatství a jeho měření
Vrabec, Václav ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Ondruš, Vítězslav (oponent)
Bohatství, blahobyt a životní úroveň obyvatelstva patří mezi velice důležitá témata hospodářské politiky a statistiky. Tato diplomová práce se zabývá statistickými koncepty měření bohatství, především bohatství domácností. Cílem práce je představit různé ukazatele, které se zmíněnou problematikou zabývají. V práci bude popsán například hrubý domácí produkt, spotřeba domácností, šetření EU-SILC nebo alternativní ukazatele hodnotící životní úroveň obyvatelstva. Nejdůležitějším ukazatel charakterizujícím bohatství domácností bude pro tuto práci čisté jmění domácnosti. Na představených ukazatelích bude dále ukázán vývoj bohatství domácností v České republice od roku 1993. Další část práce je zaměřena na popsání vztahu mezi čistým jměním a ostatními ukazateli bohatství pomocí kointegrační analýzy časových řad. V rámci této analýzy bude využit především model ADL a model EC. V poslední části práce je cílem provedení mezinárodního srovnání bohatství domácností v rámci vybraných evropských států. K tomuto srovnání bude mimo jiné využita shluková analýza, pomocí které budou sestaveny shluky států s podobnou hodnotou bohatství domácností.
|
|
|
The effect of material prosperity on happiness: Evidence from Europe
Rečková, Dominika ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Easterlinův paradox poukazující na relativně stálou úroveň štěstí s rostoucími příjmy v čase, ačkoliv se zdají být v časovém průřezu zkorelované. Práce rozšiřuje běžnou analýzu příjmů a odhaluje povahu korelace mezi materiální prosperitou a štěstím, se stal v posledních letech žhavým tématem mezi ekonomy. Série 15 OLS, ordered probit a ordered logit modelů společně s 35 kvantilovými regresemi poskytuje komprexní analýzu možných příčin štěstí. Výsldky ukazují signifikantní korelace mezi materiální prosperitou a štěstím, a mezi štěstím a společenským životem. Vzali mezi příjmy a štěstím vypadá nelineárně a je ovlivněn mnoha faktory. Bylo zjištěno, že štěstí závisí na relativní výši příjmů a socio-policickém prostředí, což vysvětluje Easterlinův paradox. JEL klasifikace D6, 124, 131 , J31 K líčová slova Štěstí, Blahobyt, Životní spokojenost, Veřejná poli tika, Materiální prosperita, Referenční hodnota, Nerovnost Rozsah práce Počet znaků: 164,391 Počet znaků bez mezer: 139,106
|
|
|
Measuring the Index of Constructive External Engagement: ICEE for the Czech Republic
Svitáková, Lucie ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
V této práci vypočítáme Index of Constructive External Engagement (ICEE) pro Českou republiku. Nejprve představíme teorii indexu a prodiskutujeme jeho rozdíly s Commitment to Development Index, ze kterého ICEE vychází. Poté opatříme potřebná data a vypočítáme skóre ICEE pro Českou republiku. Následně provedeme diskuzi konečného výsledku společně s výsledky jednotlivých komponent. Nakonec vytvoříme originální porovnání ICEE s ostatními souvisejícími pracemi abychom zjistili skutečnou současnou vypovídající hodnotu tohoto indexu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důsledky nových způsobů měření blahobytu pro doporučení hospodářské politiky
Hrnčířová, Kristýna ; Štika, Pavel (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Současná hospodářská politika, upřednostňující především hospodářský růst jako podmínku růstu blahobytu, je konfrontována s empirickými zjištěními, že populace přes tuto snahu není vždy spokojenější. Tato práce zkoumá kromě hospodářského růstu i další významné ekonomické ukazatele jako nezaměstnanost a inflaci, jejich vzájemné vazby a souvislosti těchto ukazatelů se spokojeností obyvatel. Uvádí, z jakých důvodů je vývoj zmíněných veličin důležitý pro spokojenost obyvatel a do jaké míry lze spokojenost pomocí těchto veličin ovlivnit. Veličiny jsou zkoumány z pohledu ekonomie hlavního proudu a ekonomie a štěstí. Na závěr tato práce shrnuje současné závěry předních ekonomů na možné přehodnocení hospodářské politiky tak, aby lépe reflektovala současné empirické poznatky. Klíčová slova: Hospodářská politika, subjektivně pociťované štěstí, blahobyt, příjem, nezaměstnanost, inflace, Easterlinův paradox
|
|
|
Assessment of quality of life and public services in Bučovice
Machálková, Kateřina
Cílem této diplomové práce je "Posouzení kvality života a spokojenost s veřejnými službami ve města Bučovice". Teoretická část je založena na základních informacích o termínu ,,kvality života" a jeho posouzení. Praktická část je zaměřená na průzkum spokojenosti života respondentů ve vybraném městě. Na základě průzkumu byla definována praktická doporučení pro zastupitelstvo obce, které by mělo zlepšit kvalitu života ve městě Bučovice.
|
|
|
Jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní?
Čermák, Jiří ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Za cíl mé diplomové práce jsem si stanovil zjištění odpovědi na otázku, zda jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní. Životní úroveň těchto regionů chci porovnávat na základě indexů životní úrovně. Dále chci ve své práci zjistit, do jaké míry je štěstí měřitelné, pokud vůbec měřitelné je. Evropa v době hospodářské krize ukázala, že jednotlivé země snížily růst hrubého domácího produktu oproti předchozím rokům. Vypovídá ale vůbec tento ekonomický ukazatel něco o štěstí národů? Zobrazuje spokojenost a blahobyt obyvatel? Je možná určitá spojitost mezi HDP a štěstím obyvatel? Jaké jsou ukazatele, které jsou schopny nám tuto otázku zodpovědět? Podstatnou částí mé práce bude srovnání jednotlivých indexů životní úrovně a dále budu specifikovat, co vlastně životní úroveň znamená, jaké jsou její složky. V praktické části se chci věnovat komparaci reality v jednotlivých oblastech lidského života, které souvisí s životní úrovní a porovnávat tyto údaje mezi národy západních a východních ekonomik evropských států.
|
|
|
Racionalizace amerického sociálního státu v 80. a 90. letech 20. století
Dusil, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá změnami přístupu k sociálnímu státu USA v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo jeho klasické (liberální) pojetí zastíněno racionálnějším přístupem konzervatismu. Prezident Reagan chtěl skrz snížení počtu příjemců dávek ukončit trend růstu nákladů sociálního zabezpečení. Svými ustanoveními však zapříčinil snížení pracovních pobídek příjemců sociálních dávek a značný pokles příjmů těchto lidí. Prezident Clinton spolu s opatřeními pozitivně motivujícími k práci omezil způsobilost k pobírání sociálních dávek a zapříčinil výrazné změny v chování skupin obyvatel na těchto příjmech nejvíce závislých. Dopady těchto opatření na americkou společnost a změnami blahobytu různých skupin obyvatel se zabývá analýza v závěrečné části práce. Z jejích závěrů vyplývá, že Clinton dokázal dobrých hospodářských podmínek konce 20. století využít lépe než Reagan. Svou sociální reformou totiž zapříčinil významnější pokles v počtu příjemců pobírajících sociální dávky, který byl zároveň doprovázen zlepšením životních podmínek amerických občanů -- zvýšením soběstačnosti díky větší pracovní participaci a poklesu chudoby.
|
host ::
RSS.