Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  začátekpředchozí69 - 78  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Senzorické vlastnosti organických N-typových polovodičů a jejich stabilita na vzduchu
Saska, Pavel ; Vala, Martin (oponent) ; Salyk, Ota (vedoucí práce)
O vodíku se již delší dobu diskutuje jako o nástupci fosilních paliv, jejichž zásoby se neustále zmenšují. Jedním z nezbytných předpokladů pro možné využití vodíku jako nosiče energie je jeho spolehlivá detekce. V souvislosti s rozvojem organické elektroniky se naskytla možnost využití derivátů diketopyrrolopyrrolu jako aktivních látek vodíkových senzorů. Deriváty diketopyrrolopyrrolu jsou organické pigmenty, které mají charakter polovodičů. Jejich analogy s pyridinovou skupinou díky volným elektronovým párům atomu dusíku vykazují citlivost na vodík. Obecným problémem organických N-typových polovodičů je však jejich nestabilita na vzduchu. Tato práce je tedy zaměřena na testování vlastností vodíkových senzorů s aktivní vrstvou z derivátů diketopyrrolopyrrolu a posouzení jejich stability na vzduchu.
Studium vlivu elektrolytů na stabilitu a efektivitu diafragmového výboje
Němcová, Lucie ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na tzv. diafragmový výboj, což je jeden z druhů elektrického výboje v kapalině, který lze přiřadit mezi tzv. AOP´s techniky v současnosti stále více používané k čištění vody. Jedním z ukazatelů efektivity a stability diagramového výboje je vznik peroxidu vodíku. V teoretické části se nachází podrobnější popis principu elektrického výboje v kapalině, dále jsou zde uvedeny vlastnosti elektrolytů a popsána obecně spektrofotometrická metoda stanovení získaného vzorku. V experimentální části je uveden podrobný popis průběhu experimentu. Následuje část výsledky a diskuze, kde jsou uvedeny konkrétní výsledky jednotlivých měření a jejich zdůvodnění. Poslední kapitolou je závěr, který tvoří celkové shrnutí a zhodnocení všech výsledků. Při použití všech vybraných elektrolytů docházelo při diafragmovém výboji v roztoku k tvorbě peroxidu vodíku. Byly použity anorganické i organické elektrolyty. Mezi anorganické elektrolyty patřily např. roztoky halogenidů, dále dusičnan sodný jako zástupce dusičnanů, dihydrogenfosforečnan draselný jako zástupce fosforečnanů apod. Zástupcem organických elektrolytů byla kyselina citronová. Hlavní vliv na tuto tvorbu měla hodnota počáteční vodivosti elektrolytů. Největší vliv na efektivitu a stabilitu diafragmového výboje měly elektrolyty dihydrogenfosforečnan draselný a síran sodný. Jejich rychlostní konstanty dosahovaly při použití roztoku s počáteční vodivostí cca 400 mikrosiemens nejvyšších hodnot, konkrétně 0,0492 mmol/l.min a 0,048 mmol/l.min. Naopak nejnižší hodnoty dosahovala při přibližně stejné počáteční vodivosti rychlostní konstanta elektrolytu chloridu amonného – 0,0269 mmol/l.min. V průběhu experimentů se používaly nerezové a platinové elektrody. Bylo zjištěno, že materiál nemá vliv na generaci peroxidu vodíku. Peroxid vodíku vznikal pouze v katodovém prostoru.
Elektrolytické vlastnosti roztoků hyaluronanu
Suchá, Šárka ; Smilek, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem elektrolytických vlastností roztoků kyseliny hyaluronové. Při výzkumu bylo použito těchto metod: měření vodivosti, acidobazické a konduktometrické titrace a UV-VIS spektrofotometrie. Měření vodivosti bylo prováděno s několika koncentracemi kyseliny hyaluronové v roztocích s různou iontovou silou. Acidobazické titrace byly prováděny ve vodném prostředí a konduktometrické titrace v roztoku 0,3mmol.dm–3 chloridu sodného. UV-VIS spektra kyseliny hyaluronové byla proměřena v roztoku s přídavkem kyseliny, zásady a v pufru. Hodnoty pKa získané z jednotlivých metod se pohybovaly v rozmezí 2,8–6,5.
Studium senzorických vlastností organických polovodivých látek
Saska, Pavel ; Šedina, Martin (oponent) ; Salyk, Ota (vedoucí práce)
Látky na bázi diketopyrrolopyrrolu jsou organické pigmenty, které mají charakter polovodičů. Jejich analogy s pyridylovou boční skupinou jsou díky své citlivosti na vodík potenciálně využitelné jako vodíkové senzory. Cílem bakalářské práce bylo zkoumat vlastnosti senzorů s aktivní vrstvou z derivátů diketopyrrolopyrrolu. Testování senzorů probíhalo na aparatuře, která byla sestavena na FCH VUT v Brně. Konkrétně byly sledovány změny vodivosti senzorů v přítomnosti vodíku za různých podmínek.
Studium vlastností elektrolyticky upravených roztoků NaCl
Brázda, Lukáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Mašek, Ivan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností elektrolyticky připravených roztoků NaCl a jejich využitím k desinfekci vody. Dále posouzením možnosti koroze kovů určené pro rozvod vody způsobené aktivním chlórem. Byly použity roztoky o koncentraci 0,25 mol/l, 0,1 mol/l a 0,05 mol/l . Při elektrolýze bylo vloženo stejnosměrné napětí 6 V a 12 V. Během elektrolýzy bylo měřeno pH, vodivost. Po ukončení byl měřen obsah aktivního chlóru a chloridů na čase. Při elektrolýze byla použita diafragma.
Hydrochemické charakteristiky skapové vody v Chýnovské jeskyni
LUTZ, Vojtěch
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením hydrochemických charakteristik podzemní (skapové) vody v Chýnovské jeskyni a následným statistickým zpracováním zjištěných výsledků. Byla sledována tři odběrová místa, nepravidelně rozmístěna po systému jeskyně. Jako dominantní anionty se ve skapových vodách projevily hydrogenuhličitany. Dominantním kationtem byl vápník. Vodu lze tedy klasifikovat jako hydrogenuhličatano vápenatou. Tato skutečnost odpovídá předpokladům pro lokalitu Chýnovské jeskyně. Dále byly zjištěny zvýšené koncentrace dusičnanů a síranů u odběrového místa Štola tato skutečnost má dlouhodobý charakter a ovlivňuje kvalitu podzemního toku Chýnovské jeskyně, který je přímo napojen na Rutický pramen (zdroj pitné vody pro město Chýnov). I když je nad celým územím vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje Rutice má zvýšené množství dusičnanů a síranů pravděpodobně antropogenní charakter a pochází z aplikovaných hnojiv a mineralizačních procesů v orné půdě v bezprostředním okolí NPP Chýnovská jeskyně.
Stav chemických parametrů stojatých a tekoucích povrchových vod vybrané části Velké podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku
KORANDOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá popsáním chemismu stojatých a tekoucích povrchových vod vybrané části Velké podkrušnohorské výsypky a následným statistickým zpracováním dat. Dominantním prvkem jsou u tekoucích i stojatých vod sírany, které tvoří sulfatokomplexy s Ca2+ a Mg2+. U nádrží jsou hodnoty CHSKCr poloviční než u tekoucích vod (horní i dolní tok). Vyšší hodnoty CHSKCr u nádrží jsou výsledkem biochemických, chemických a biologických procesů ve vodním prostředí.
Zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí
VLÁŠEK, Ondřej
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí. Výzkum probíhal na Velké podkrušnohorské výsypce, a tocích neovlivněných výsypkou.. Na vybraných lokalitách byly měřeny hodnoty pH, vodivosti, alkality, nasycení kyslíkem, teplotu a odebíral vzorky makrozoobentosu. Vody na výsypce jsou charakteristické vysokými koncentracemi rozpuštěných látek a alkality. Druhová rozmanitost je těchto vodách nižší a je ovlivněna nejen chemickými ukazateli, ale také charakterem substrátu dna.
Stav chemických parametrů povrchových vod vybrané části území Podkrušnohorské výsypky na Sokolovsku
KORANDOVÁ, Martina
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit stav chemických parametrů na rekultivovaném území Velké podkrušnohorské výsypky, porovnání s historickými daty a sledování změn v průběhu roku. Chemickým rozborem vod jsem zjišťovala hodnoty kationtů, aniontů, pH, CHSK, vodivosti a KNK. Charakteristické pro výsypkové vody jsou jako dominantní prvek sírany a vysoké hodnoty pH, které způsobují cyprisové jíly z nadložní sloje.
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
TOMKOVÁ, Zdeňka
Během roku 2009 probíhalo hodnocení chemismu povrchových vod u tří malých povodí na Šumavě v oblasti Svatotomášské hornatiny, a sice Bukového (lesy), Mlýnského (polo-intenzivní odvodněná pastvina, část obce Pasečná) a Horského potoka (mokřady, lesy, kosené louky, část obce Svatý Tomáš). Snahou bylo zmapovat tři hlavní období v průběhu roku. Jarní odběr (12. květen) by měl ilustrovat začátek vegetačního období s vyššími průtoky vody. Letní odběr (21. červenec) je v období na vrcholu vegetační a turistické sezóny, sezónních prací v lese a především v zemědělství (pastva a kosení luk). Poslední odběr (21. říjen) reprezentuje období na konci vegetační sezóny, zpravidla s nejnižšími průtoky v korytě toku, konec turistické sezóny a ukončení celoplošné pastvy. Již v průběhu terénního šetření spojeného s odběrem vzorků a měřením vodivosti byly zjištěny některé přítoky se zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve vodě. Zatímco na Bukovém potoce, jak se předpokládalo, se tyto přítoky víceméně nevyskytovaly, na Horském potoce se poměrně nečekaně, zato výrazně, projevily hned v pramenné oblasti. Na Mlýnském potoce se vyšší koncentrace rozpuštěných látek ve vodě vyskytovaly vzhledem k odvodnění a celoplošné pastvě dobytka dle předpokladu po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně potvrzeny laboratorním rozborem na vybrané ionty. Na základě identifikace bodových zdrojů znečištění bylo navrženo doporučení pro zlepšení současného stavu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   začátekpředchozí69 - 78  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.