|
|
Měření radioaktivního záření
Dyntarová, Markéta ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Teoretická část této Bakalářské práce na téma Měření radioaktivního záření popisuje některé znalosti z oblasti problematiky radioaktivity a zabývá se detekcí ionizujícího záření. Stručně seznamuje čtenáře s druhy ionizujícího záření, jejich biologických účinků a možnostmi ochrany. Dále práce obsahuje popis detektorů pevné fáze. Podrobnější popis je věnován principu detekce plynem plněných detektorů. Praktická část práce se zaměřuje na návrh indikátoru ionizujícího záření s využitím GM trubice a realizaci indikační části přístroje.
|
|
| |
|
|
Radioaktivní odpad v nemocničních zařízeních
Bradáč, Antonín ; Houdková, Lucie (oponent) ; Tabasová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na málo známou problematiku institucionálního odpadu produkovaného nemocničními zařízeními, jeho vzniku, shromažďování a následné likvidace. V práci je uvedeno základní rozdělení těchto odpadů z různých hledisek, především dle charakteristických vlastností a jejich následném využití při jeho efektivní eliminaci. Práce se zabývá nejen touto otázkou, ale snaží se přiblížit i veškeré negativní dopady ionizujícího záření na lidský organismus nejenom v současném měřítku radiační ochrany, ale i z hlediska historického vývoje různých zářičů a práce s nimi, zejména ve spojení s užíváním ionizujícího záření v běžné lidské činnosti, ale i prostřednictvím výčtu jaderných havárií. Praktická část bakalářské práce porovnává 3 typy nemocničních zařízení především na základě osobního setkání s vedoucími jednotlivých pracovišť zabývajících se nakládáním s institucionálním odpadem a materiály získanými jejich návštěvou. Konkrétně se jedná o nemocnici Atlas a Krajskou nemocnici Tomáše Bati (obě ve Zlíně) a specializované pracoviště Masarykova onkologického ústavu v Brně.
|
|
|
Návrh úpravy kolimátoru systému měření RAO
Svoboda, Štěpán ; Lisý, Martin (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Práce pojednává o konstrukčním návrhu kolimátoru, který je důležitou součástí zařízení měřící aktivitu radioaktivního odpadu v ocelových sudech. Toto zařízení je výrobkem firmy Envinet a.s. Kolimátor je část stroje, která vytváří vhodné prostředí pro měření radioaktivity a zabraňuje tak poškození detektoru v důsledku přehlcení radioaktivními částicemi. V práci je řešeno konstrukční zjednodušení samotného kolimátoru, kde se očekává, že při zjednodušené variantě této součásti se sníží pravděpodobnost poruchy kolimátoru a tím se sníží náklady na servis těchto zařízení ve velice vzdálených oblastech jako je Rusko, Ukrajina atp.
|
|
|
Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkušebními postupy, které se používají při sledování kontaminace životního prostředí po těžbě uranové rudy v oblasti uranového dolu v Dolní Rožínce. Zabývá se stanovením radioaktivních prvků radia, uranu a radonu. Popisuje metody stanovení radioaktivních prvků, které se využívají v laboratoři uranového dolu v Dolní Rožínce. V práci jsou dále uvedeny další použitelné metody stanovení uranu. V malém rozsahu se tato práce zabývá také stanovením manganu, železa a jiných kovových prvků. Na konci práce jsou uvedeny hodnoty naměřených koncentrací sledovaných analytů ve vybraných lokalitách. Tyto hodnoty, které byly poskytnuty laboratořemi v Dolní Rožínce, jsou platné pro rok 2010.
|
|
|
Radioaktivní prostředí jako možný zdroj inspirace kompoziční tvorby
Cílková, Eliška ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Již od počátku hudebního umění docházelo v kompozičním oboru k reflexím aktuálních témat společnosti. Jmenujme například velkou průmyslovou revoluci a Honnegerovu skladbu Pacific 271 inspirovanou parní lokomotivou. Radioaktivní rozpad představuje jeden ze základních jevů ve vesmíru, díky kterému je naše Země v rovnováze. V první části práce se zabývám stručnou historií a současností práce s čísly, generativní hudbou a reflexí přírodního prostředí v hudbě. Druhá část přináší sondu do historie radioaktivity ve spojení s hudbou, kde vzápětí nacházíme několik přímých důkazů o tom, že se v dějinách hudby skladatelé radioaktivitou již zabývali. Také nastiňuje možné propojování obou dvou témat a odkazuje na uměleckou formu "soundscape". Třetí část přibližuje vědecká měření a ukazuje praktické možnosti využití radioaktivních dat v kompoziční praxi na několika konkrétních hudebních příkladech.
|
|
|
Hodnocení přístrojů používaných v AČR v případě radiační mimořádné události
LOŠKOVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá možností využití Armády České republiky při radiační mimořádné události. Prioritně je zaměřena na hodnocení vybraných přístrojů používaných zejména k radiačnímu průzkumu, shromáždění legislativy týkající se problematiky radiační ochrany i prostudování schválených postupů. Na začátku se práce věnuje historii vzniku sítě včasného zjištění na území tehdy ještě Československé socialistické republiky a jejím postupným vývojem až do současné podoby. Z hlediska závažných radiačních mimořádných událostí je tato síť, díky celoplošnému pokrytí, neocenitelným pomocníkem při pozorování šíření radioaktivní kontaminace, ale také při varování. V další části práce shrnuje základní informace o tom, co je to ionizující záření, jak vzniká a jaké základní veličiny ho charakterizují. Rovněž zde dochází k jeho členění na základní druhy, popsání účinků na lidský organizmus a nejvýznamnějších interakcí nejpravděpodobněji zneužitelných druhů zdrojů ionizujícího záření. Tato tématika je rozebrána zejména z důvodu další části diplomové práce, která nese název Radiological Dispersion Device, tedy špinavá bomba. Podstatnou část diplomové práce tvoří shrnutí a utřídění legislativy. Jako první jsou zmiňovány Mezinárodní normy, které jsou zde zastoupeny dvěma dokumenty. Publikace 103 Doporučení Mezinárodní komise radiologické ochrany 2007 se zabývá mimo jiné koncepty dávkových optimalizačních mezí, které určují úroveň dávky v plánovaných expozičních situacích a referenčních úrovní, které se používají pro nehodové expoziční situace a existující expoziční situace. Pro tuto práci podstatnější Publikace 96 Ochrana lidí proti ozáření v případě radiačního útoku, řešící z části ochranu prvosledových jednotek, kterými jsou složky integrovaného záchranného systému, a doporučuje maximální expozici zasahujících osob. Podle Katalogu typových činností IZS, STČ 01/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, by byla Armáda České republiky jedna ze zasahujících složek při takovémto útoku. V diplomové práci jsou podrobněji rozebírány jednotlivé postupy AČR, a to od činností před zasazením, přes předcházení ohrožení, reakcí na vzniklou událost, po činnosti po události, dekontaminace a následnou kontrolu kontaminace osob a sledování jejich zdravotního stavu. Prakticky orientovaná část se zabývala především na naplnění jednoho z cílů práce, kterým bylo zhodnocení vybraných dozimetrických přístrojů používaných v Armádě České republiky určených pro radiační průzkum. K tomuto účelu bylo využito metody kvantitativního zpracování jejich hlavních parametrů. Při porovnání byla použita analýza ve vybraném vzorku a pomocí souhrnného indexu IVi byl vyjádřen stav použitelnosti přístrojů z hlediska dnešního využití při radiační mimořádné události. Stanovené cíle diplomové práce byly naplněny prostřednictvím uvedených metod. V diskuzi byla provedena komparace jednotlivých přístrojů a jejich zhodnocení z hlediska využitelnosti při společném zásahu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému při radiační mimořádné události. Došlo ke zjištění, že některé z přístrojů jsou zastaralé a nesplňují požadavky pro takovouto činnost. Tento fakt vychází ze skutečnosti, že některé přístroje byly vytvořeny v době nebezpečí jaderné války. Tomu jednak odpovídá jejich bytelná konstrukce, ale také vysoký práh citlivosti, což je při řešení radiační mimořádné situace nežádoucí. Největším problémem se ale ukázalo, že některé přístroje měří veličiny ve starých, již nepoužívaných jednotkách, což by mohlo způsobit předání zavádějících informací. Jiné přístroje jsou naopak velmi moderní, citlivé již při nízkých hodnotách dávkového příkonu a poskytují informace v reálném čase na přehledném LCD displeji. V případě celkového shrnutí připravenosti Armády České republiky zasahovat při radiační mimořádné události je nutno konstatovat, že AČR je připravena plnit úkoly zajišťující záchranné a likvidační práce na dostatečné úrovni.
|
|
| |
|
|
Využití polovodičové spektrometrie gama v experimentální reaktorové fyzice
KUČERA, Jan
V této bakalářské práci byla pomocí softwaru fy Canberra vytvořena databáze pro účinnostní kalibraci s korekcí na pravé sumace gama-spektrometrického zařízení. Tvorba databáze spočívá v konstrukci modelu stínění pro polovodičový detektor a modelů měřených radioaktivních vzorků různých geometrií. Vytvořený model byl testován na změřených spektrech záření gama a vybraná vypočtená kalibrační křivka byla porovnána s výsledky vypočtenými v Centru výzkumu Řež pomocí metody MCNP. V rámci této práce byly též získány teoretické poznatky o technických parametrech a využití experimentálních reaktorů v CV Řež a o experimentálním zařízení a principech spektrometrie záření gama na reaktoru LR-0.
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
host ::
RSS.