Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.12 vteřin. 

Biodiverzita epigeických brouků na vybraných polních kulturách - vliv managementu na strukturu společenstev
SVOBODA, Richard
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech agroekosystémech s různými pěstovanými plodinami. Všechny čtyři agroekosystémy se nacházely v blízkém okolí Českých Budějovice (Jižní čechy). Na prvním agroekosystému se konvenčním způsobem pěstovala kukuřice. Na druhém agroekosystému se opět konvenčním způsobem pěstovala pšenice. Na třetím agroekosystému to byl ječmen a na čtvrtém trvalý travní porost. Jednotlivé lokality se lišily nejen v pěstované plodině, ale i v množství prováděných agrotechnických operaci v období odchytu. Pro odchyt materiálu byla na všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly určeny druhy a byla studována míra lidského dopadu četností druhů různých ekologických skupin nalezených v daných lokalitách. Aktivita brouků byla nejvyšší na agroekosystému s kukuřicí, kde byla nalezena téměř polovina ze všech odchycených jedinců. Aktivita byla na všech agroekosystémech ovlivněna jak managementem agtrotechnických operací tak v daném roce specifickým počasím. Na všech lokalitách naprosto převládaly expanzivní druhy (E ? druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka)


Srovnání biodiverzity v hospodářském lese s různou druhovou a věkovou strukturou - společenstva epigeických brouků
MATĚJŮ, Aleš
Společenstva epigeických brouků byla studována na pěti lesních biotopech s různou věkovou strukturou, v oblasti Novohradského podhůří (okres Český Krumlov, Jižní Čechy, Česká Republika). Sledované biotopy se nacházely na území tří hospodářských lesů. K odebrání vzorků brouků byla využita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno 2735 exemplářů. 25 druhů brouků bylo rozděleno do dvou skupin, dle výše míry odolnosti vůči lidským dopadům. Index antropogenního ovlivnění vykazoval lepší hodnoty u dvou nejstarších studovaných biotopů. Také druhová rozmanitost brouků byla vyšší u nejstarších biotopů. Výsledky poukazují na menší míru lidského dopadu u dospělých hospodářských lesů oproti mýtinám a mladým porostům hospodářských lesů.

Struktura krajiny a biologická rozmanitost - návrh struktury krajiny vedoucí k větší biologické rozmanitosti a udržitelnosti v katastrálním území Pěčín (CHKO Orlické hory)
LEDEČOVÁ, Jana
V předkládané práci byl studován vliv antropogenního zatížení na druhové zastoupení epigeických brouků v kulturní krajině. Pomocí zemních pastí naplněných etylenglykolem byl odchycen vzorek epigeických brouků. Ten byl zařazen podle míry tolerance k antropogennímu zatížení do tří skupin. První skupinu tvořily druhy eurytopní (E) s nevyhraněnými stanovištními nároky, vyskytující se na silně člověkem ovlivněných stanovištích. Druhou skupinu (RII) tvořily druhy adaptabilnější, schopné obývat stanoviště středně ovlivněné člověkem. Poslední skupinu, relikty I. řádu (RI) zastupují druhy s nejužší ekologickou valencí, mající mnohdy charakter reliktů a na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny vůbec. Pasti byly instalovány do čtyř typů stanovišť: kulturní les, biokoridor, pole a podél Pěčínského potoka. Všechny zkoumané lokality se nacházely v katastru obce Pěčín, v části, která se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Nejvyšší aktivita druhů byla zaznamenána na poli, kde převažovalo zastoupení druhů eurytopních. Na ostatních stanovištích byla aktivita druhů nižší, ale bylo zde vyšší zastoupení adaptabilnějších druhů citlivějších k antropogenním vlivům. Pro stabilizaci společenstev bezobratlých a ochranu biodiverzity navrhuji na základě svého průzkumu zařazení stabilizačních prvků (biokoridory, lesní plošky, drobné toky) do kulturní krajiny v podhůří Orlických hor.

Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.

Heterotrophic succession of dung insect communities of the warmer part of European temperate region
SLÁDEČEK, František
The mechanisms of dung inhabiting insects' heterotrophic succession were studied by preventing the colonisation of early successional insect. The early successional insect, predominantly the large larvae of Calyptratae Diptera, both facilitated and inhibited the later establishing insect. Whereas the removal of early successional species affected negatively the late successional Coleoptera (facilitation), the small late successional larvae of Acalyptratae Diptera were affected positively (inhibition). The patterns retrieved from the heterotrophic succession strongly resemble the patterns retrieved from the autotrophic, mostly plant, succession Therefore it is possible to suggest, that similar mechanisms are behind both the autotrophic and the heterotrophic succession.

Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.

Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Dzianová, Hana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Riešené územie sa nachádza v južnej časti zámockého komplexu v Žďári nad Sázavou, katastrálne v zastavanom území obce. Pôvodná funkcia Zámku v Žďári nad Sázavou bol cisterciánsky kláštor, založený 5.2.1252, ktorý sa zaslúžil o rozmach regiónu. Zámok sa nachádza v blízkosti významnej pamiatky svetového kultúrneho dedičstva UNESCO – Pútneho kostola sv. Jána Nepomuckého na Zelenej hore, čo predstavuje určitý predpoklad pre turistický ruch v regióne. Architektonický návrh vychádza z myšlienky obnovy nevyužívaných budov v prospech turistického ruchu na jednej strane a na druhej strane sa snaží o obohatenie miestneho obyvateľstva a regiónu. Návrh funkčne naväzuje na novovzniknuté Múzeum novej generácie, ktoré predstavuje potenciál turistického ruchu. Koncept návrhu sa snaží o doplnenie chýbajúcich a potrebných funkcií v areáli pričom sa snaží nadviazať na tradíciu a pôvodné funkcie objektov.

Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.

Jak velikost habitatu ovlivňuje společenstvo koprofilního hmyzu?
ZÍTEK, Tomáš
The effect of dung pat size on structure of dung inhabiting insect community was studied in Central Europe. Specifically all insect inhabiting the dung pat was targeted including both beetle and fly families. Abundance and species richness were positively correlated with increasing habitat volume. Density was negatively correlated with habitat size which represents low density refugee effect. Temporally co-occurring species which utilize the resource in similar way were separated by preferences for different habitat volumes.