|
| |
|
| |
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol znojemského regionu.
KOLŠTROMOVÁ, Dana
Předmětem bakalářské práce je zjištění, za jakých podmínek se uskutečňuje další vzdělávání pedagogických pracovníků znojemského regionu. V teoretické části se zaměřuji na současné legislativní požadavky na odbornou připravenost předškolních pedagogů a nastínila jsem některé možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.V druhé části jsem se zaměřila na specifika znojemského regionu, na počty a velikosti předškolních zařízení a informace o dopravní obslužnosti. Třetí, praktická část mojí práce, přináší zpracované názory pedagogů a vedoucích pracovníků mateřských škol.
|
|
|
Profesní stres speciálních pedagogů
FIKAROVÁ, Klára
Profese speciálního pedagoga patří mezi velice náročné zaměstnání. Jsou na něj kladeny vysoké nároky, které snižují dobu odpočinku, a tím se zvyšuje míra ohrožení stresem. Speciální pedagog by měl být vyrovnanou osobností, dobře vybavenou schopnostmi a znalostmi, jak stres zvládnout. Téma této bakalářské práce je ?Profesní stres speciálních pedagogů? a svým obsahem se zaměřuje na osobnost speciálního pedagoga a na zjištění hlavních zdrojů zátěže souvisejících s jeho profesí. V teoretické části, první kapitola zahrnuje, jak obecné předpoklady pracovníka v pomáhajících profesích, tak osobnostní předpoklady speciálního pedagoga a jeho kompetence. Další kapitola je věnována institucionálním podmínkám pro práci speciálního pedagoga, kde jsou charakterizována zařízení, ve kterých pracují respondenti z mého výzkumného souboru. Následující kapitola je zaměřena na popsání pracovní zátěže u učitelů a speciálních pedagogů a strategiím jejího zvládání. Velice důležitá část práce je kapitola s názvem ?Zdroje a příčiny pracovní zátěže v profesi speciálního pedagoga?, kde je věnována pozornost předpokládaným zdrojům zátěže v učitelské a speciálně pedagogické profesi. Závěrečná kapitola se zaměřuje především na syndrom vyhoření, protože skloubením nahromaděného pracovního stresu, vysokých požadavků a vyčerpáním osobních zdrojů může speciální pedagog dospět k úplnému vyčerpání svých sil. Tato kapitola se zabývá hlavně prevencí. Nástroji prevence může být asertivita a supervize, o kterých se často zmiňovali respondenti ve výzkumné části. Obecné cíle výzkumu jsou formulovány, jako tři výzkumné otázky: 1) Co považují speciální pedagogové za hlavní zdroje zátěže? 2) Jak se speciální pedagogové vyrovnávají se zátěží? 3) Co jim pomáhá zátěž zvládnout? Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které jsem vedla se speciálními pedagogy z různých zařízení a v různých fázích profesní dráhy. Před samotným rozhovorem s respondenty byly stanoveny okruhy otázek a výpovědi nahrávány na diktafon. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí postupů tématické obsahové analýzy. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejvíce zatěžující pro ně bývá zodpovědnost. Speciální pedagog, provádějící diagnostiku má zodpovědnost za diagnózu, kterou žákovi stanoví. Speciální pedagog, který navíc vykonává řídící funkci má zodpovědnost, jak za svůj tým, tak vede velmi rozsáhlou administrativu a také musí neustále sledovat legislativu, která se v dnešní době dost často mění. Na rozdíl od učitelů na běžné škole se u speciálních pedagogů násobí zátěž spojená se zdravotním postižením žáků, s čímž může souviset menší zpětná vazba. Pro speciálního pedagoga bývá někdy obtížné vidět za činností s nimi ten hlavní cíl a budoucnost. Navíc musí dávat větší pozor, aby sám neupadl do stereotypu. Pro speciální pedagogy je také těžké nenosit si práci domů a občas se stane, že musí doma u televize vyrábět pomůcky na další den. Respondenti navíc uvedli, že je jejich náplň práce mnohdy dost obecná a oni musí plnit něco, co už nespadá do jejich kompetencí. Z mého výzkumu vyplývá, že při zvládání profesního stresu je pro respondenty nejdůležitější poznat sám sebe a naučit se pracovat sám se sebou. K tomu jim pomáhá, jak další vzdělávání pomocí různých kurzů a samostudia, tak asertivní chování. Podle očekávání zmiňují i důležitost odpočinku. Někteří speciální pedagogové z mého výzkumného souboru volí fyzickou aktivitu, u které se odreagují, jiní si odpočinou spíše při nějaké pasivní relaxaci. Pro většinu respondentů je také velice důležitý čas strávený s rodinou a přáteli.
|
|
|
Pedagogické aspekty trenérské činnosti
OBADAL, Tomáš
Cílem této práce je popis a analýza pedagogických aspektů trenérské činnosti v kontextu současné nabídky vzdělávání pro trenéry, jejich profesního zaměření a jejich sebepojetí vzhledem k výchovnému poslání. Pro dosažení těchto cílů je nutné nejprve definovat sport jako takový, jeho typy či možnosti sportovního vyžití jedinců. Dále je nutné definovat roli trenéra a systematicky popsat důležité vlastnosti trenéra. V analytické části práce bude věnována pozornost sebepojetí trenérů vzhledem k jejich výchovnému poslání. V této souvislosti bude dotazníkovou formou analyzován pohled trenérů na jejich možné výchovné, respektive pedagogické působení. Mezi další důležité otázky, které budou analyzovány, patří pohled trenérů na svou činnost, které okolnosti ovlivňují jejich výchovné působení apod. Závěr práce bude věnován zhodnocení současného stavu zkoumané problematiky.
|
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů volného času
REBROVÁ, Iveta
Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření v povolání pedagoga volného času. Teoretická část popisuje problematiku syndromu vyhoření, jeho historická východiska, příznaky a příčiny, protektivní faktory a preventivní techniky, které chrání jedince před rizikem syndromu vyhoření a způsoby zvládání. Část práce je věnována stresu obecně, jeho příznakům, příčinám a stresu psychosociálnímu, který má velkou souvislost se syndromem vyhoření. Závěr teoretické části je zaměřena na pochopení rozdílů a shod povolání učitele a pedagoga volného času, na jejich kompetence a požadavky a faktory, které v této profesi vyvolávají syndrom vyhoření. Praktická část se zaměřuje na zjištění, zda jsou pedagogové volného času ohroženi syndromem vyhoření stejně jako učitelé, a zda u nich vyhoření souvisí s délkou praxe, pohlavím a osobnostním chování typu A.
|
|
|
Šikana
HŘEBEČKOVÁ, Věra
Bakalářská práce Šikana pojednává o projevech a prevenci šikany ve škole. V první kapitole jsou popsány příčiny, prvotní zrod agresivity, eliminace. Druhá kapitola vysvětluje historii a pojem šikany, podrobněji se zabývá příčinami, zamýšlí se nad osobnostmi všech zúčastněných. Třetí kapitola je věnována rodině a možným metodám, způsobu, jak minimalizovat šikanu v roinném prostředí. Uvádím zde vhodná doporučení pro komunikaci rodičů s dětmi, neboť jsou-li dodržena, vztahy jsou pevnější a šikana se minimalizuje.Zároveń upozorňuji na nevhodné postupy rodičů a jejich možné pozdější negativní reakce.Čtvrtá kapitola se zabývá prostředky minimalizace šikany ve škole. Popisuje metody prevence, které škola používá, uvádí správné způsoby vyšetřování šikany a opět se zamýšlí nad osobnostmi všech zúčastněných. Zkoumá, zda jsou příčiny šikany v jejich nesprávném chování a zároveň se snaží najít způsoby, směřující k minimalizaci šikany. Pátá kapitola vymezuje hranice pozitivního chování, upozorńuje na hrozící rizika, k nimiž při překročení těchto hranic dochází. Navrhuje možná řešní za pomoci odborníků, odborných středisek a zákonů, jenž se šikanou zabývají. Na konci všech kapitol je vždy stručná rekapitulace napsaného.
|
|
|
Informovanost pedagogů mateřské školy o rodině dítěte z pohledu rodiny
ŠVARCOVÁ, Hana
Bakalářská práce ?Informovanost pedagogů mateřské školy o rodině dítěte z pohledu rodiny? se zabývá oblastí komunikace mezi rodinou a školou. Teoretická část vymezuje základní pojmy vztahující se k rodině a jejím funkcím, osobnosti pedagoga mateřské školy, odborné kvalifikaci a kompetencím pedagoga mateřské školy, funkcím mateřské školy, druhům sociální komunikace a průběhu komunikace mezi rodinou a mateřskou školou. V praktické části jsou interpretovány výsledky kvantitativního výzkumu. Bylo zvoleno dotazníkové šetření a respondenty byli rodiče dětí navštěvujících některou z vybraných mateřských škol ve znojemském a třebíčském regionu. Výzkumný problém byl definován takto: ?Do jaké míry má být pedagog mateřské školy informován o rodině dítěte, a to z pohledu rodičů dítěte?? Otázky kvantitativního šetření tedy směřovaly především k tomu, co je z pohledu rodičů důležité, aby pedagogové v mateřské škole věděli o rodině dítěte. Dále se vztahovaly ke způsobu komunikace mezi rodiči a mateřskou školou.
|
|
|
Tvořivá hra v mateřské škole
KLEJDUSOVÁ, Jana
V teoretické části své bakalářské práce jsem se zabývala tvořivou hrou v mateřské škole, vymezením pojmů hra, znaky, etapy hry, tvořivost, znaky tvůrčího žáka a jaký by měl být pedagog podporující tvořivost žáka. V praktické části jsem pozorovala skupinu dětí v mateřské škole při tvořivých hrách, projevy tvořivosti u dětí a pedagoga, zda děti v tvořivosti podporuje a vhodně motivuje. Dále jsem sledovala, zda pedagog děti nekritizuje za jejich práci a výtvory.
|
|
|
Pedagog a žák v etopedickém zařízení
ŠÍMOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce řeší okolnosti ovlivňující vztah mezi pedagogem a žákem v etopedickém zařízení a snaží se posoudit okolnosti ovlivňující úspěšnost či neúspěšnost pedagogovy činnosti v bezprostředním styku s dítětem v zařízení tohoto typu. Pro posouzení pedagogovy činnosti byly osloveny děti z Dětského diagnostického ústavu v Homolích u Českých Budějovic. Šlo o děti středního a staršího školního věku. V praktické části byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu konkrétně metodou rozhovoru mezi tazatelem (mnou) a jednotlivými respondenty (dětmi). Z rozhovorů vyplynulo, že pedagogova "úspěšnost" není ovlivněna jen jeho výbavou, ale i faktem úrovně fixace problému dítěte před příchodem do DDÚ, jeho výbavou a zkušenostmi (s Policií, OSPODem, školou, kam chodilo, rodinou,...). Získané poznatky pomohou pedagogům rozšířit náhled na celou složitou oblast kontaktů, přímou práci s dětmi či vhodnost výběru programu.
|
host ::
RSS.