|
Jaká věda je aplikovaná?
Mareš, Milan
Příspěvek je uveřejněnve sborníku konference, věnované řízení a organizaci výzkumu. Soustřeďuje se na otázku aplikací a vhodného poměru mezi základním a aplikovaným výzkumem na témže pracovišti akademického typu.
|
|
Mezinárodní ekonomické organizace a vlivy jejich aktivit na vývoj mezinárodního obchodu
Jovičić, Elena ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Štěrbová, Ludmila (oponent) ; Čajka, Peter (oponent)
Nutnost adekvátní regulace mezinárodních obchodních vztahů v podmínkách prohlubujících se globalizačních procesů, včetně podpory liberalizace a vývoje mezinárodního obchodu, vyžadují aktivnější zapojení mezinárodních ekonomických organizací a efektivnější realizaci jejich aktivit. V souvislosti s tím cílem disertační práce je posoudit, zda a jakým způsobem Světová obchodní organizace, Konference o obchodu a rozvoji, Mezinárodní měnový fond a Skupina Světové banky, ovlivňovaly vývoj mezinárodního obchodního systému, a také odpovědět na otázky: Plní vybrané mezinárodní organizace úlohu, pro kterou byly založeny? Napomáhá jejich činnost růstu mezinárodního obchodu? Z výsledků práce vyplývá, že mezinárodní organizace (především WTO a UNCTAD) během jednotlivých etap svého historického vývoje významně ovlivňovaly mezinárodní obchod, a to zejména prostřednictvím realizace zvláštních aktivit a opatření vyplývajících z řady dohod a rozhodnutí. Vliv mezinárodních ekonomických organizací na vývoj světového obchodu byl však do jisté míry nevyvážený, neboť v jednotlivých regionech a zemích bylo dosaženo odlišných výsledků, pokud jde o vývoj obchodu podněcovaný aktivitami těchto organizací. Efektivita realizace jednotlivých opatření a programů v mnohém závisela na vývoji vnitřní politicko-ekonomické situace členských zemí, respektive na vůli a připravenosti vlád členských zemí k provedení těchto opatření, včetně umožnění spravedlivé a účinné alokace přínosů a zisků z toho plynoucích. Efektivitu realizace aktivit mezinárodních organizací rovněž ovlivňovaly buďto rozpory a nedostatky uvnitř samotných organizací, nebo nedostatečná úroveň jejich spolupráce a koordinace při provádění společných programů a opatření zaměřených na podporu vývoje mezinárodního obchodu.
|
| |
| |
| |
|
Přírodou inspirované prohledávací algoritmy a jejich aplikace
Neruda, Roman
V příspěvku popisujeme základní principy evolučních algoritmů a genetického prohledávání prostorů parametrů. Jsou vysvětleny přístupy genetických algoritmů, evolučních strategií, evolučního programování, genetického programování, rojové algoritmy, a neuroevoluce. Publikováno ve sborníku Analýza dat 2013. Statistické metody pro technologii a výzkum. Pardubice : TriloByte Statistical Software, 2013, s. 69-80. ISSN 1805-6903. Předneseno jako zvaná přednáška na konferenci Analýza dat 2013.
|
| |
| |
|
Biodiverzita ichtyofauny České republiky (4)
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel
Tato v pořadí již čtvrtá konference byla v převážné míře věnována problematice biodiverzity ryb. Vedle příspěvků obsahujících poznatky o biodiverzitě konkrétních subjektů na konkrétních lokalitách a biotopech, a to na úrovni společenstva, druhu, ale i vnitrodruhové, byly předneseny i příspěvky, ve kterých je položen důraz na ochranu biodiverzity.
|
|
Vývoj diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navazováním diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy v období vlády kancléře Willy Brandta. Cílem této práce je analyzovat způsob, jakým smlouvy, které Spolková republika Německo uzavřela se Sovětským svazem, Polskem, NDR a Československem v období Brandtovy vlády přispěly k uvolnění napětí v Evropě a připravily půdu pro konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, jejímž výsledkem byl Závěrečný akt přijatý 1. srpna 1975. První kapitola pojednává o kořenech Brandtovy východní politiky a počátcích jeho politické kariéry. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky Brandtovy vlády v souvislosti s jeho východní politikou. Jedná se o setkání Brandta se Stophem v Erfurtu a Kasselu, a dále o uzavření smlouvy s SSSR a Polskem z roku 1970. Třetí kapitola se zabývá normalizací vztahů SRN s NDR. Čtvrtá kapitola pak pojednává o smlouvě SRN s ČSSR z roku 1973, která dotvořila celkovou konstrukci bilaterálních smluv s východními zeměmi. Zde pojednává o otázce neplatnosti mnichovské dohody, kterou bylo nutno vyřešit v rámci uzavření této smlouvy. Pátá kapitola analyzuje souvislost Ostpolitik s konáním Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která je často považována za vrchol Brandtovy politiky uvolnění.
|
host ::
