|
|
Sestavení technologie pro součást charakteru víko-příruba.
Loukota, David ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Rozbor typických přírubových součástí, konstrukční a funkční posouzení součásti, návrh a upnutí polotovaru, volba strojů, nástrojů a měřidel pro jednotlivé operace, navržení technologického postupu, výpočet časů u jednotlivých operací. Ekonomické zhodnocení se zabývá stanovením počtu strojů a jejich využitím při výrobě, výpočtem velikosti výrobní plochy a množství dělníků. Řešeny jsou také celkové náklady na nástroje.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
PECHOVÁ, Lenka
Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operacích páteře
TAKÁCSOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče po operacích páteře. Pacientů s potížemi různých oblastí páteře velmi přibývá a není divu, že i indikací k operačnímu řešení. Je to dáno trendem společnosti a vyšší zátěží na organismus. Tím přibývá i operačních postupů, které si žádají specifické ošetřovatelské postupy při ošetřování v časném pooperačním období. Práce poukazuje na problematiku specifické ošetřovatelské péče o pacienty různých onemocnění a úseků páteře. Poukazuje na to, že neexistuje univerzální měřítko postupu ošetřovatelské péče po různém typu operace na stejném úseku páteře a správnost postupu specifické ošetřovatelské péče v souladu s následnou rehabilitační péčí je nezbytná. Lidí s onemocněním páteře indikovaných k operaci nadále přibývá, výzkum udává čísla dnešní doby proti době před dvaceti lety, troufáme si říci, až katastrofální. Není se čemu divit. Nepřiměřené zátěže neubývá, také sedavým způsobem života v zaměstnání nebo doma jen připočítává k riziku vzniku těchto onemocnění. Ty mají za následek dyskomfort hlavně v osobním životě člověka, ale je tím ohrožena i jeho pracovně-sociální role a narušení ekonomických jistot, bez kterých se v dnešní době neobejdeme. Ve své práci se zabýváme už vzniklými patologickými projevy indikovaných k operaci. Jednoduše řečeno tím, co se s pacientem děje, je-li naším ambulantním lékařem-neurochirurgem doporučen k operačnímu řešení. Nedostatek ošetřovatelské literatury ohledně této specifické problematiky byl pro nás důvodem výběru tohoto tématu bakalářské práce. V teoretické části rozebereme základní skladbu - anatomii a fyziologii páteře, základní termíny vzhledem k páteři- základní pohyby, zakřivení páteře. Vzhledem k tomu, že je naše práce zaměřena na ošetřovatelskou péči po operačním řešení onemocnění různých úseků páteře na neurochirurgii, traumatologii a infekčním oddělení v Českých Budějovicích, teoretická část patří i základnímu teoretickému nastínění nejčastěji prováděných operačních výkonů na těchto odděleních Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Vlastní výzkumnou částí řešíme specifika ošetřovatelské péče po zmíněných operačních výkonech, které souvisí s časnou rehabilitační péčí a úzké spolupráci s fyzioterapeuty. Je třeba zdůraznit, že týmová spolupráce je základním kamenem v péči o pacienta po operaci páteře, jehož následná rehabilitační péče a edukace v péči o sebe sama po propuštění z ústavního ošetřování je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou rekonvalescenci a navrácení se do své pracovně sociální role. Výzkumná část je zaměřena na zjištění těchto cílů: C1: Zjistit, zda sestry znají správné postupy časné rehabilitační péče o pacienty po operacích páteře C2: Zjistit, jaká je úroveň spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty v oblasti specifik o pacienty po operacích páteře C3: Zjistit, zda vzdělání a doba praxe sester má vliv na poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře Dále pomocí výzkumných otázek týkající se této problematiky: V1: Jakým způsobem sestry a fyzioterapeuti spolupracují při péči o pacienta po operaci páteře? V2: Souvisí doba praxe sester s vyššími znalostmi v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče pacientovi po operaci páteře? V3: Má vzdělání sester vliv na znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienta po operaci páteře? V4: Jakým způsobem sestry prohlubují své znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře? Výzkumným souborem jsou 4 sestry z Neurochirurgie 4 sestry z Traumatologie a 4 sestry z Infekčního oddělení v Českých Budějovicích, a.s.. Základním prvkem našeho výzkumného procesu je polostrukturovaný rozhovor, kterým si budeme ověřovat své očekávané cíle a výchozí výsledky.
|
|
|
Bolest žen po gynekologických operacích.
HUFEISLOVÁ, Jolana
Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou klientky informovány o možnostech tišení bolesti po hysterektomii. Výsledky ukázaly, že klientky jsou informovány o možnostech farmakologické, nefarmakologické i alternativní léčby pooperační bolesti. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit spokojenost žen s přístupem sester k problematice pooperační bolesti. Šetření ukázalo, že jsou klientky spokojené s postupy porodních asistentek při mírnění pooperační bolesti. Výzkumná část byla provedena formou dotazníků. Sběr dat probíhal v období leden až březen 2012. Byly osloveny klientky indikované ke gynekologické operaci typu hysterektomie. Klientky byly hospitalizovány na Gynekologickém pooperačním oddělení a oddělení konzervativní gynekologie Fakultní nemocnice Plzeň. Výzkumný soubor tvořilo 110 respondentek. Výsledky práce budou zpracovány do informačního letáku, který bude k dispozici klientkám nejen na gynekologickém pooperačním oddělení, ale již na ambulancích, aby se s ním mohly klientky seznámit již před plánovanou operací. Výsledky práce mohou být dále použity pro zkvalitnění tišení pooperační bolesti v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Zlomeniny proximálního femuru - ošetřovatelský problém v souvislosti se stárnutím populace
ŠTECÁKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou problematikou zlomeniny proximálního femuru v souvislosti se stárnutím populace. V posledních letech dochází k nárůstu případů zlomenin proximálního femuru především u starší generace. Věk a celkový zdravotní stav významně ovlivňují celé pooperační období a soběstačnost pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory související s frakturou proximálního femuru, zjistit mobilitu a úroveň soběstačnosti respondentů před a po úrazu. Následně poukázat na to, v jakých oblastech sebepéče má klient největší deficit, jak jednotlivé oblasti zvládá a zda míra vlastní snahy a úsilí veškerého ošetřovatelského personálu mu pomůže k návratu do běžného života. Tyto cíle byly v bakalářské práci splněny. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Fraktura proximálního femuru u klientů nad 65 let se vyskytuje častěji u žen než u mužů, byla potvrzena. Hypotéza 2: Ke zlomenině femuru dochází nejčastěji u klientů žijících osamoceně po pádu v domácím prostředí, byla také potvrzena. Hypotéza 3: U klientů, kteří jsou plně mobilní a soběstační v době před úrazem, dochází k přímému návratu do původního prostředí ihned po propuštění z traumatologického oddělení, potvrzena nebyla. Hypotéza 4: Nejobtížněji zvladatelná je pro respondenty v pooperačním období sebepéče v oblasti hygieny, potvrzena nebyla. V teoretické části je zpracována anatomická stavba, struktura, cévní a nervové zásobení proximálního femuru. V další části jsou popsány jednotlivé typy zlomenin společně s klinickým obrazem a možnosti léčby. Následuje oblast popisující stáří se všemi jeho aspekty. Důležitou oblast tvoří ošetřovatelská část zaměřená na předoperační přípravu a pooperační péči. K ověření hypotéz bylo zvoleno kvantitativní šetření. Standardizovaný rozhovor byl určen pro pacienty. Anonymní dotazník byl sestaven pro sestry. Dále byla využita obsahová analýza dat. Výsledky práce poukazují na deficity v oblasti sebepéče, které ovlivňují schopnost návratu seniora do běžného života. Seznámení sester a fyzioterapeutů s těmito výsledky formou semináře, který byl na základě výsledků iniciován u vedení Ortopedicko-traumatologické kliniky, by mohlo přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a být podnětem i k intenzivnější rehabilitaci. Zmapované deficity sebepéče budou následně využity při vytváření edukačního materiálu pro snadnější zajišťování konkrétních služeb agentury domácí péče, které budou tyto deficity kompenzovat při návratu pacienta do domácího prostředí.
|
|
|
Optimalizace technologie výroby masných výrobků.
MATĚJČKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku technologie masných výrobků. V kapitole 3.1 je shrnuta masná výroba, charakteristika jednotlivých masných výrobků, sortiment masných výrobků, struktura masných výrobků a také obaly masných výrobků. Kapitola 3.2 pojednává o surovinách a přídatných látkách, které se používají v masné výrobě, jejich charakter a použití. Vlastní obecný technologický postup výroby masných výrobků je popsán v kapitole 3.3. Poslední kapitola, tedy 3.4 nás seznamuje s problematikou skladování masných výrobků.
|
|
| |
|
|
Potřeba edukace pacientů po operaci varixů.
HROMÁDKOVÁ, Alena
Název práce je Potřeba edukace pacientů po operaci varixů. Zabývá se celkovou problematikou tohoto onemocnění, úkolem sestry v ošetřování pacientů po operaci varixů a edukací, jako nedílné součásti ošetřovatelské péče.Pro tuto práci byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit, jakými informacemi disponují pacienti po operaci varixů. Cíl 2: Zjistit, jaké informace pacienti potřebují. Cíl 3: Zjistit, jakým způsobem edukují sestry na chirurgickém oddělení pacienty po operaci varixů. Cíl 4: Na základě získaných informací vytvořit edukační brožuru pro pacienty po operaci varixů.Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Jaké informace mají pacienti po operaci varixů? 2. Jaké informace potřebují pacienti po operaci varixů? 3. Jakým způsobem edukují sestry pacienty po operaci varixů? 4. Vnímají sestry edukaci jako nedílnou součást ošetřovatelské péče?Výzkumné šetření probíhalo v nemocnici Pelhřimov, p. o., se svolením hlavní sestry. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů po operaci varixů, kteří byli dotazováni před propuštěním do domácího léčení, a 8 sester z aseptické části chirurgického oddělení. Všichni respondenti byli dotazováni technikou nestandardizovaného rozhovoru, podle předem připravených otázek. Na základě analýzy odpovědí respondentů byla vytvořena informační brožura, kterou jsme otestovali na základě ankety. Bylo zjištěno, že tato brožura by znamenala i přínos pro chirurgické oddělení. Cíle práce byly splněny. Možností zlepšení problematiky edukace pacientů po operaci varixů by mohlo být zavedení informační brožury do praxe jako součást edukace. Tato brožura by mohla být přínosem nejen pro pacienty, ale i pro sestry pracující na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Návrh strategie zapojení 42 mechanizovaného praporu do zahraničních misí
Hochman, Jindřich ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Rypáček, Martin (oponent)
Po oficiálním podpisu Daytonské smlouvy v prosinci 1995 zahájila Česká republika éru přednostního vysílání jednotek do operací mnohonárodních sil pod vedením NATO, předurčených k vynucování míru, následné stabilizaci a obnově krizových oblastí. Charakter soudobých operací, způsob jejich vedení, prostředí, ve kterém jsou vedeny, asymetrický protivník a značné vzdálenosti do míst působení a prostředků kladou odlišné požadavky na schopnosti útvarů. V práci jsou nejčastěji použity logické metody, zejména analýza, syntéza, indukce a dedukce. Dále je vyžívána metoda pozorování, v analytických částech DP je použita analýza dokumentů a SWOT analýza. Jako technika sběru dat je využit strukturovaný rozhovor. Cílem návrhu strategie zapojení 42. mechanizovaného praporu do zahraničních misí je upozornit na to, co by dokument měl obsahovat a čím by se strategie měla zabývat. Návrh nepředkládá úplnou strategii, ale jen její hlavní principy a nastínění nezbytných prvků. Strategie zapojení 42. mechanizovaného praporu do zahraničních misí by měla být založena na těchto vizích: Výstavba nasaditelných a interoperabilních jednotek, zajištění efektivní organizace, řízení a velení, vzdělávání, příprava a výcvik. Globální cíl útvaru je vhodné formulovat takto: Podílení se na výstavbě funkčního systému obrany státu. Posláním praporu by měla být produkce čistého veřejného statku -- vnější bezpečnosti státu, v současném bezpečnostním prostředí prostřednictvím aktivního působení v operacích mimo území členských zemí NATO a EU. Samotné zpracování a realizace strategie by mělo být především předmětem činnosti štábu praporu.
|
|
|
Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
MALECHOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci, jejíž název je {\clqq}Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální náhrady kyčelního kloubu``, jsou v první části uvedeny teoretické podklady související s danou problematikou. Ve výzkumné části jsou zpracovány kasuistiky dvou klientek, které měly stejnou chorobu, byly operovány na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. a byla jim provedena totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cílem práce je komplexní zhodnocení metodik fyzioterapie u pacientů po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a vyhodnotit co by se dalo v této problematice zlepšit, aby byla pooperační rehabilitace o něco efektivnější. U každé pacientky po dobu hospitalizace byla rozdílná úspěšnost terapie. Závěrem lze říci, že významnou rolí v efektivitě pooperační léčby je absolvování předoperační rehabilitace. Pacientka, která absolvovala předoperační rehabilitaci, lépe zvládla vertikalizaci, chůzi i soběstačnost po operačním výkonu na rozdíl od pacientky, která předoperační rehabilitaci neabsolvovala. Podstatným problémem bylo, že na předoperační rehabilitaci by musela dojíždět a to činilo pacientce problém. Pacienty, které čeká operace náhrady kyčelního kloubu, často omezuje bolest při chůzi a odradí je pomyšlení, že by museli dojíždět na předoperační rehabilitaci. Navrhuji, aby se předoperační rehabilitace prováděla již v době hospitalizace, několik dní před operací. Tato práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium studentů vysokých zdravotnických škol nebo se může z hlediska fyzioterapie stát inspirací v klinické praxi u fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
|
host ::
RSS.