|
|
Využití bazální stimulace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Alena
Téma využití bazální stimulace na ARO bylo zvoleno pro zmapování využití této ošetřovatelské metody sestrami a personálem, se kterými spolupracují. Teoretická část se zabývá prostředím ARO, kde je bazální stimulace využívána a specifiky ošetřovatelské péče. Dále se zabývá monitorováním pacientů, příčinami vzniku poruch vědomí a druhy metod bazální stimulace a jejich významem pro nemocné. Bazální stimulace je vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka. Problematika využívání bazální stimulace na ARO spočívá v dovednostech a znalostech sestry a její včasné aplikaci, která nemusí být omezena jen na pacienty s apalickým syndromem. Bazální stimulaci lze aplikovat v ošetřovatelském procesu i na pacienty s jakýmkoli stupněm poškození vědomí hospitalizovaných na ARO a tím dosáhnout kvalitnější orientace pacienta, který se probouzí z bezvědomí v prostředí, ve kterém se nachází. Toto prostředí bývá pro pacienta často stresujícím. Lze ji provádět nejen u dospělých, ale i u dětí. V současné době se využívá bazální stimulace převážně u pacientů s apalickým syndromem. Cílem této bakalářské práce je zmapování využití bazální stimulace u pacientů s poruchou vědomí na ARO z pohledu sestry. Pro praktickou část byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO č.1 Jak sestry vnímají využití bazální stimulace u pacientů s poruchou vědomí hospitalizovaných na ARO?, VO č.2 Jak sestry využívají bazální stimulaci u pacientů s poruchou vědomí hospitalizovaných na ARO? A VO č.3 Jaké znalosti mají sestry pracující na ARO o bazální stimulaci? Stanovený cíl práce byl splněn, otázky byly zodpovězeny. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zjištěna snaha sester o aplikaci stimulace na pacienty nejen s apalickým syndromem, ale i s poruchami vědomí z jiných příčin. Poukazuje na nedostatky v teoretických znalostech a tím i praktických dovednostech sester v oblasti aplikace bazální stimulace. Výchozí prací z praktické části bude ošetřovatelský standard zaměřený na poskytování bazální stimulace sestrami na ARO. Tento standard bude k dispozici hlavním sestrám v Nemocnici Písek, a.s. a Nemocnici Strakonice, a.s. Může být vhodnou pomůckou pro sestry, které pečují o závažně nemocné a zkvalitnit tak ošetřovatelskou péči, kterou poskytují.
|
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
|
Druhý mezi fenoménem a dialogem
ALBRECHT, David
Nový pohled na vnímání druhého přinesly dvě filosofické tradice: fenomenologie a dialogický personalismus. Obě na sebe vzájemně v otázce druhého působily a jejich reflexe nechala vzniknout velmi pozoruhodné myšlenkové interakci. Práce představuje pojetí druhého v obou tradicích a zároveň se pokouší vystihnout jejich vzájemný vztah a míru vlivu jedné na druhou, se zdůrazněním prvořadosti etiky, jak se projevila v historickém vývoji obou uvedených filosofických tradic, a v níž se snad problém druhých myslí reálně řeší.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním
PILNÁČKOVÁ, Jitka
Téma této diplomové práce zní ,,Ošetřovatelská péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním?. Byly stanoveny tři cíle. Zjišťovali jsme, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním. Dále jsme zkoumali, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry používají bazální stimulaci u těchto zraněných. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se dvanácti sestrami, které pečují o tyto pacienty a pracují v Nemocnici České Budějovice a.s. a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním? Z výzkumu nám vyplynulo, že zvýšená poloha hlavy, sledování GCS, stavu a reakce zornic, podávání bolusových dávek analgosedace při některých ošetřovatelských činnostech, zajištění detenčního řízení a soupis cenných věcí, jsou specifika. Dále jsme sem zařadili i provádění CT vyšetření, přípravu na operační výkon, péči o invazivní vstupy, drény, operační rány, opatrnou manipulaci s nemocným, problematiku zácpy, péči o neklidné a agresivní nemocné a zvláštní přístup ke komunikaci s těmito pacienty. 2. Znají sestry specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním? Zjistili jsme, že respondenti znali výše zmíněná specifika. Ale nalezli jsme dva nedostatky. První byl v nevědomosti respondentů o možnosti zvyšování ICP při defekaci, druhý v problematické komunikaci ze strany respondentů s agresivními, neklidnými a zmatenými pacienty. 3. Používají sestry u pacientů s kraniocerebrálním poraněním bazální stimulaci? Z šetření nám vyplynulo, že respondenti aplikují koncept bazální stimulace u těchto pacientů, ale jen za použití některých prvků stimulace. Tato práce může sloužit nově nastupujícím sestrám na oddělení, kde budou pečovat o tyto pacienty, jako studijní materiál. Výsledky šetření a námi vypracovaný Standardní ošetřovatelský postup Bazální stimulace bude nabídnut oběma náměstkyním ošetřovatelské péče nemocnic, ve kterých rozhovory se sestrami byly uskutečněny.
|
|
|
Tři mystické spisy středověku z hlediska konceptů C.G. Junga
JEŘÁBEK, Jan
Práce prezentuje tři mystické spisy středověku popisující prožitek vnitřního mystického sjednocení doprovázeného náboženskou zkušeností a zkušeností duchovního očišťování. Diplomová práce se pokouší o celostní pohled na člověka, prezentuje relevantní pohledy C.G.Junga týkající se funkcí archetypů a vztahů vědomí a nevědomí, pohledy jiných autorů, některé materiály magisteria, komentátory uvedených spisů, zohledňuje dlouhodobé empirické pozorování, a uvádí jednu případovou studii. Po zhodnocení mystických spisů navrhuje možné přístupy k psychospirituální krizi a možný přínos kontemplativní cesty pro člověka současnosti.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s organickým psychosyndromem při kraniocerebrálním poranění, onemocnění
GONDÁŠOVÁ, Jitka
Organický psychosyndrom, tento termín dříve používaný jako samostatný, je v současné době aktuálně zahrnut dle Mezinárodní klasifikace nemocí do skupiny duševních poruch, seskupených na podkladě průkazné etiologie u poranění mozku, mozkového onemocnění nebo jiného poškození mozku, které vede k mozkové dysfunkci. Organickým psychosyndromem je označován stav změněného fungování mozku v období po úrazu, při mozkových příhodách nebo nádorech mozku nebo z jiné příčiny. Činnost mozku je v tom období změněna, je snížen výkon kognitivních funkcí, je různě intenzivně přítomna změna prožívání a projevů osobnosti. Bývá přítomen celkový neklid, někdy poruchy vnímání. Organický psychosyndrom má různý průběh a odeznívá různě rychle v čase. Nikdy neznamená definitivní změnu fungování mozku. Po odeznění organického psychosyndromu může zůstat kognitivní deficit nebo změna osobnosti, která je způsobena poraněním mozku. Ošetřovatelská péče je pro sestry jak po fyzické, tak po psychické stránce velmi náročná. Účelem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jaká je připravenost sester komunikovat s pacienty organickým psychosyndromem, zda má vliv vyšší vzdělání na poskytování ošetřovatelské péče, zda sestra spolupracuje s rodinou pacienta a jakým způsobem sestra rodinu edukuje. Kvantitativní šetření probíhalo dotazníkovou formou na vybraných pracovištích nemocnice České Budějovice a.s. Šetření probíhalo v březnu roku2010 a byli osloveni respondenti z Traumatologie, Neurochirurgie, Neurologie a Psychiatrie. Bylo zpracováno 82 dotazníků. Hypotéza číslo 1, sestry nemají informace, týkající se specifické komunikace s pacienty s organickým psychosyndromem byla vyvrácena. Ostatní hypotézy byly potvrzeny. Sestra s vyšším vzděláním má více informací o formě poskytování oš. péče o pacienta s psychosyndromem, edukuje rodinu pacienta průběžně během jeho hospitalizace, zapojuje rodinné příslušníky do nácviku soběstačnosti pacienta, nejčastěji edukuje rodinu rozhovorem a nemá k dispozici tištěný edukační materiál.
|
|
| |
|
|
Sémantická mapa pojmu vědomí: Asociace a kategorie
Špok, Dalibor
V době bezprecedentního zájmu o vědecký výzkum vědomí bychom měli postoupit od často ad hoc vymezení směrem k důkladnému rozboru významu tohoto širokého a nejednoznačného termínu. Tuto analýzu je třeba učinit nejen z pozice filozofie mysli a nejrůznějších filozofických a psychologických škol, ale také studiem sémantické pozice tohoto pojmu v jazyku a v každodenním užívání. Pomocí jednoduché studie se autor snažil vymezit základní "sémantickou mapu" pojmu vědomí, základní oblasti a kategorie, v jejichž kontextu se o vědomí může uvažovat. Chceme-li vědecky zkoumat vědomí, pak nesmíme opomínat žádnou z uvedených kategorií nebo si tohoto omezení musíme být vědomi a definici námi zkoumaného konceptu zúžit.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.