Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dopady povodní v ČR v roce 2002 z perspektivy zasažených a pomáhajících: implikace pro organizaci pomoci, psychosociální aspekty pomoci.
Kohoutek, Tomáš ; Urbánek, Tomáš ; Čermák, Ivo ; Špok, Dalibor ; Navrátil, Marek
V zimě 2003/2004 proběhl ve spolupráci s Českou katolickou charitou ve všech regionech ČR výzkum ve 492 domácnostech, zasažených povodněmi v létě 2002. Strukturované rozhovory, vedené proškolenými tazateli a doplněné několika škálami, se zaměřovaly především na otázky průběhu povodně, dopadů na domácnost, poskytované a potřebné pomoci a psychických dopadů události. Své zkušenosti v rámci výzkumu reflektovali i sami pomáhající. Výsledky se soustřeďují především na otázky potřeb ve vztahu k dopadům, na organizaci pomoci, na prožívání události zasaženými a na psychosociální aspekty pomoci.
Nevědomé vnímání stále ostře vnímáno
Špok, Dalibor
Studie se zabývá kořeny zájmu o nevědomé vnímání, představuje koncepty silného a slabého nevědomí, přibližuje některé metodologické přístupy (paradigma přímého a nepřímého účinku, teorii detekce signálu), jejich přednosti a omezení. Popisuje metodu analýzy nesprávných odpovědí, která může sloužit jako možné řešení některých problémů s experimentálním paradigmatem přímého a nepřímého vlivu percepce.
Sémantická mapa pojmu vědomí: Asociace a kategorie
Špok, Dalibor
V době bezprecedentního zájmu o vědecký výzkum vědomí bychom měli postoupit od často ad hoc vymezení směrem k důkladnému rozboru významu tohoto širokého a nejednoznačného termínu. Tuto analýzu je třeba učinit nejen z pozice filozofie mysli a nejrůznějších filozofických a psychologických škol, ale také studiem sémantické pozice tohoto pojmu v jazyku a v každodenním užívání. Pomocí jednoduché studie se autor snažil vymezit základní "sémantickou mapu" pojmu vědomí, základní oblasti a kategorie, v jejichž kontextu se o vědomí může uvažovat. Chceme-li vědecky zkoumat vědomí, pak nesmíme opomínat žádnou z uvedených kategorií nebo si tohoto omezení musíme být vědomi a definici námi zkoumaného konceptu zúžit.
Kognice 2006
Šikl, Radovan ; Špok, Dalibor ; Heller, Daniel ; Vobořil, Dalibor ; Lukavský, Jiří
Setkání odborníků z oblastí psychologie, filozofie, neurověd, lingvistiky, biologie a počítačové vědy vytvořilo fórum pro diskuzi o aktuálních otázkách výzkumu lidské kognice z různých názorových pozic. Konference Kognice 2006 nabídla příležitost k otevřenému a přátelskému mezioborovému dialogu a k seznámení se s přístupy, které i přes vzájemnou odlišnost spojuje snaha o poznání a porozumění mysli.
Kognice 2006, Sborník abstrakt
Vobořil, Dalibor ; Šikl, Radovan ; Špok, Dalibor ; Lukavský, Jiří ; Heller, Daniel
Konference Kognice 2006 nabídla setkání odborníků různých oborů se společným zájmem o problematiku lidské mysli. V mezioborovém dialogu, který byl veden z pozic psychologie, filozofie, lékařských věd, umělé inteligence, lingvistiky, kulturní antropologie a dalších oborů, byl kladen důraz na interdisciplinární porozumění a přístupnost použitého jazyka.
Záleží na tom, co to je „vědomé“: K metodologii výzkumu nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Výzkum nevědomých kognitivních procesů je kontroverzním tématem od samotného vzniku experimentální psychologie. Přesto se nejedná o jakýsi psychologický relikt, ale o rozvíjející se výzkumnou oblast, v níž můžeme sledovat neustálý vývoj koncepcí a úpravu metod zkoumání. Tento příspěvek chce představit metodologické přístupy, které byly rozvíjeny především od 2. poloviny 80. let 20. století, a demonstrovat tak nejen živost současného výzkumu, ale také provázanost metodologických změn s koncepčními rámci a rovněž i nutnost pozměnit tradiční pojetí některých psychologických kategorií, jako je např. práh vnímání nebo hranice vědomého a nevědomého.
Bylo tu, není tu: problémy s operacionalizací vědomí ve výzkumech nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Pokud chceme ve výzkumu vědomí postoupit od obecných metodologických a filozofických diskuzí ke konkrétním výzkumům, čeká nás mimořádně obtížný úkol - sladit přístupy "třetí osoby", se subjektivním fenoménem, jež se třetí osobě jeví pouze zprostředkovaně. Ve snaze podat operační definici vědomí pro účely výzkumu nevědomé percepce v současné kognitivní psychologii padlo mnoho návrhů a rovněž kritik takových pokusů. Tento příspěvek se snaží na několika experimentálních paradigmatech v této oblasti demonstrovat nepoddajnost konceptu vědomí pro přijatelnou konsenzuální operacionalizaci. Konkrétně upozorní na konsekvence vyplývající z pojetí objektivních prahů percepce, disociační paradigma, paradigma přímého/nepřímého měření a procesové disociace. Povšimne si také hlavních bodů kritiky těchto přístupů.
Odpověď charity na povodně 2002: přiměřenost a účinnost poskytované psychosociální pomoci
Čermák, Ivo ; Kohoutek, Tomáš ; Urbánek, Tomáš ; Baštecká, B. ; Špok, Dalibor ; Navrátil, Marek ; Čermáková, V.
Zpráva shrnuje výsledky výzkumu efektivity pomoci poskytované obětem povodní, které zasáhly značnou část ČR v roce 2002. Úvodní teoretická kapitola obsahuje přehled poznatků o katastrofických událostech, reakcích na ně a zásadách organizace a poskytování pomoci. Další kapitoly jsou věnovány výsledkům kvalitativního výzkumu obrazu povodňových událostí a důležitých či kritických momentů v poskytování pomoci z perspektivy pomáhajících a kvantitativního šetření prožívání povodňových událostí včetně poskytované pomoci z perspektivy obětí. Zvláštní oddíl je věnován obrazu jednoho z poskytovatelů pomoci a zadavatele projektu ů České katolické charity ů v tištěných médiích. Projekt byl realizován ve spolupráci s Českou katolickou charitou za finančního přispění Německé katolické charity (DCV).
Prožívání povodňových událostí: výskyt symptomů zátěže jako indikátor specifických potřeb zasažených osob
Kohoutek, Tomáš ; Urbánek, Tomáš ; Špok, Dalibor
Ničivé záplavy v ČR v roce 2002 představovaly značnou zátěž pro všechny zasažené ů pro přímé oběti i pro pomáhající organizace. Příspěvek je předběžným sdělením o výzkumu, prováděném na základě objednávky České katolické charity. Zabývá se dopady povodní na materiální zázemí i psychiku obětí. Na základě rozsáhlého šetření (492 oslovených domácností v různých regionech) přináší obraz průběhu povodní, škod, prožívání povodně a následujícího roku obětmi a zaměřuje se i na hodnocení poskytované humanitární i psychosociální pomoci obětmi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.