|
|
Průběh a dopady krize v zemích Visegrádské čtyřky
Pekárková, Šárka ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem a dopady krize v zemích Visegrádské čtyřky. První kapitola je zaměřena teoreticky a obecně. Popisuje monetární a fiskální expanzi ve dvou vybraných modelech a vymezuje příčiny světové ekonomické krize. Ve druhé kapitole je charakterizována Visegrádská skupina, popsán průběh krize v jejích členských státech a protikrizová opatření, která dané vlády přijaly. Třetí kapitola se zabývá dopady krize ve vybraných oblastech ekonomiky v zemích uskupení. Čtvrtá kapitola je zaměřena na Polsko, vývoj jeho ekonomiky od roku 2000--2008 a vývoj během krize. V závěrečné kapitole je analyzován aktuální ekonomický vývoj v zemích Visegrádské čtyřky a výhledy do budoucna.
|
|
|
The role of the Visegrad Four under current conditions.
Harvišová, Simona ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Předmětem diplomové práce je Visegrádská čtyřka a její činnost od založení v roce 1991 až po současnost. Cílem práce je poukázat na úlohu skupiny v současných podmínkách. Práce zkoumá plnění stanovených cílů, k jejichž naplnění výrazně přispěla kooperace členů V4. Mezi významné aktivity skupiny patří např. vstup do EU, NATO, Schengenského prostoru a vznik organizace CEFTA. Práce se také zaobírá ekonomickým vývojem zemí Visegrádu a měnovou politikou v souvislosti s možným přijetím eura. V závěru práce hodnotím současné priority a oblasti spolupráce Visegrádské skupiny, tzn. působení v EU a spolupráci zemí V4 a uvádím další možné budoucí zajmové oblasti skupiny.
|
|
|
Podpora investic v zemích V4
Ryška, Vojtěch ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
V první kapitole práce popisuje teoretické formy podpory investic a klíčové faktory při rozhodování investorů. Ve druhé kapitole charakterizuje systémy podpory investic v jednotlivých zemích Visegrádské čtyřky jejich specifika. Třetí kapitola se zaměřuje na klíčové sektory pro investice v daných zemích a jejich podporu. V poslední kapitole pak shrnuje společné a rozdílné rysy, nabízí analýzu silných a slabých stránek regionu včetně případných příležitostí a hrozeb a nabízí doporučení pro další postup.
|
|
|
The transition of trade relations in Visegrad countries
Kurnas, Martin ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Král, Petr (oponent)
Cílem této práce je popsat změny, které nastaly v zahraničním obchodu Československa, později České a Slovenské republiky, Maďarska a Polska po roce 1990. Práce se zaměřuje především na přeorientování teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu a uvádí faktory, které toto přeorientování podmínily. První část je věnována situaci před rokem 1990 a druhá popisuje vývoj v 90. letech 20. století. Kromě popisu zahraničního obchodu uvedených zemí práce zachycuje i systémové změny v jednotlivých ekonomikách.
|
|
|
Klady a zápory investičních pobídek (srovnání se zahraničím)
Bydžovská, Ivana ; Petříček, Václav (vedoucí práce) ; Pavlů, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou investičních pobídek. Nejdříve je popsán historický vývoj, právní rámec a druhy investičních pobídek v České republice. Dále práce analyzuje pozitivní a negativní efekty investičních pobídek. Následuje porovnání systému investičních pobídek v zemích Visegrádské čtyřky a Irska. Závěrečná část práce je věnována analýze podnikatelského prostředí v České republice.
|
|
|
The judgement on entry of SVK to the Eurozone as a member of V4
Turčáni, Peter ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analýza a zhodnocení vstupu Slovenské republiky do eurozóny na počátku roku 2009. Budu se zaobírat hypotézou, jestli Slovensko nemělo počkat s přijetím eura na ostatní země Višegrádské čtyřky. V teoretické části se budu věnovat historickému vývoji hospodářské a měnové unie a kritériím nominální a reálné konvergence, které rozeberu s odkazem na teorii optimální měnové oblasti. Ve druhé praktické části se zaměřím na analýzu plnění jednotlivých reálných kritérií (z let 2004 -- 2006) na Slovensku a jejich komparaci s ostatními zeměmi Evropské unie, především se státy, které jsou členy tzv. Višegrádské čtyřky. V závěrečné části se zaměřím na výhody a nevýhody v souvislosti se zavedením společné měny euro na Slovensku.
|
|
|
Vývoj přímých zahraničních investic Visegrádské čtyřky po východním rozšíření EU - trendy v teritoriální a komoditní struktuře
Blažejovská, Martina ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Přímé zahraniční investice(PZI)jsou považovány za nejefektivnější formu mezinárodních kapitálových toků. Pojem PZI je často zmiňován v souvislosti s procesem globalizace, liberalizace a internacionalizace světové ekonomiky. Tato práce se zabývá analýzou vývoje PZI v zemích V4 po východním rozšíření EU se zaměřením na trendy ve vývoji teritoriální a komoditní struktury. Vlastní analýza vývoje PZI vychází z popisu podnikatelského prostředí v jednotlivých zemích V4. V neposlední řadě se práce zabývá efekty PZI, přičemž se soustředí nejenom na kladné aspekty přílivu PZI, ale také na problémy související s tímto přílivem do zemí V4, které se začínají za současné světové finanční a hospodářské krize zřetelně projevovat.
|
|
|
Projekty spolupráce soukromého a veřejného sektoru (PPP) v zemích Visegrádské čtyřky
Slánská, Marie ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Sloup, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou PPP projektů (Public Private Partnership) v zemích Visegrádské čtyřky. Termín PPP je možné jednoduše přeložit jako spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Základním cílem spolupráce je zajistit veřejnou infrastrukturu a veřejné služby. První část práce stručně charakterizuje země Visegrádské čtyřky, snaží se vysvětlit podstatu a přínosy PPP a informuje čtenáře o hlavních zemích a sektorech, v jakých se s PPP projekty nejčastěji setkáváme. Jádrem práce je čtvrtá kapitola, která na základě kritérií (legislativa, institucionální zabezpečení, metodiky a realizované projekty) analyzuje země V4 a snaží se vyhodnotit, zda mají uvedená kritéria vliv na implementaci a počet PPP projektů v daných zemích. V závěru práce je poukazováno na možnosti využití PPP projektů v době finanční krize, neboť mohou pomoci státům financovat služby nebo infrastrukturu, na kterou by z vlastních zdrojů neměly peníze.
|
|
|
Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně z příjmů
Sobotková, Lucie ; Schvábová, Andrea (vedoucí práce) ; Schvábová, Andrea (oponent)
Význam této bakalářské práce na téma "Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně" spočívá ve srovnání optimalizace nízkého a vysokého základu daně v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Dalším cílem je analýza legislativního rámce pro Českou republiku. Dílčím cílem je srovnání metod a pravidel odpisování v dalších zemích Visegrádské čtyřky. První kapitola vymezuje rozdíly mezi daňovými a účetními odpisy a odpisováním podle IFRS. Další kapitola definuje hmotný a nehmotný majetek, subjekt odpisování a stanovuje základ pro odpisování. Třetí část se zaměřuje na metody a možnosti odpisování v ČR, na konci této části je zmíněna právě schvalovaná novela týkající se odpisů. Ve čtvrté kapitole jsou popsány pravidla odpisování postupně pro Slovensko, Polsko a Maďarsko. Poslední kapitola srovnává vypočtené odpisy pro typické příklady běžně odpisovaného majetku, a to osobního automobilu a počítače, s využitím různých metod odpisování a vyhodnocuje jejich vhodnost pro optimalizaci nízkého a vysokého základu daně.
|
|
|
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí v zemích Visegrádslé čtyřky.
Smolková, Monika ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Výdaje na ochranu životního prostředí jsou významné ze dvou hledisek. Prvním je jejich příspěvek k řešení problémů životního prostředí. Druhým je problém jejich efektivnosti, protože představují značný objem prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů i soukromých zdrojů. Ve své práci se věnuji veřejným výdajům na ochranu životního prostředí v zemích Visegradské čtyřky a hlavním cílem je provést analýzu výdajů směřujících na ochranu životního prostředí a diskutovat příčiny rozdílů. Tyto rozdíly mohou spočívat v různých politikách životního prostředí. V práci jsou vysvětleny jednotlivé pojmy jako veřejné výdaje, výdaje na ochranu životního prostředí, charakteristika Visegradu, fondy EU. Dále je zde uvedena obecná charakteristika zemí V4 a vývoj ochrany životního prostředí od roku 1989 po současnost. Je proveden i rozbor výdajů na OŽP v těchto zemích v časových řadách a to v podílu k HDP a k počtu obyvatel. Závěry jsou vyvozeny z údajů o investičních výdajích na OŽP a pozornost je věnována i zdrojům financování využívaných v příslušných zemích.
|
host ::
RSS.