|
|
Kognitivní trénink jako součást fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě.
ZACHAŘOVÁ, Judita
Tématem mé bakalářské práce je "Kognitivní trénink jako součást fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě". Cévní mozková příhoda je závažné neurologické onemocnění, které se vyznačuje vysokými procenty následné invalidity a také mortality. Vzniká na podkladě vaskulární poruchy a vyznačuje se specifickými příznaky. S tímto častým onemocněním se setkáváme u stále většího množství populace a to i mezi mladšími ročníky. Hlavním cílem práce bylo přiblížit problematiku cévní mozkové příhody a to společně s problematikou jejího vlivu na kognitivní funkce. Jako další cíl bylo navržení, uskutečnění a zhodnocení fyzioterapeutických postupů s prvky kognitivního tréninku u vybraných pacientů. V teoretické části je obsažen popis problematiky cévní mozkové příhody a to s jejími projevy, dopady a způsoby léčby tohoto onemocnění. Následovně jsou popsány jednotlivé kognitivní funkce, kognitivní deficit, léčba, kognitivní trénink a rehabilitace společně s motoricko-kognitivním tréninkem a testováním. Praktická část byla vyhotovena pomocí kvalitativního výzkumu, který byl proveden na třech pacientech po cévní mozkové příhodě s kognitivním deficitem, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Výzkum obsahoval kineziologický a neurologický rozbor a testování kognitivních funkcí. Dle získaných dat byl pro pacienty sestaven individuální krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Fyzioterapie s prvky kognitivního tréninku aplikovaného během tréninku chůze probíhala po dobu dvou týdnů na daném oddělení. Terapie byla u všech pacientů úspěšná a prokazovala zlepšení motorických funkcí v postižených končetinách a v oblasti stereotypu chůze. Kognitivní funkce dle dosažených výsledků Mini-Mental State Examination také vykazovaly zlepšení u všech pacientů.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě
OŠMERA, Martin
Tato bakalářská práce pojednává o spastické paréze dolní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Popisuje problematiku spastické parézy spolu s možnostmi použití fyzioterapie. Pro terapii spasticity lze v klinické praxi použít celou řadu fyzioterapeutických metod. Jednou z takových metod je i koncept Guided Self-rehabilitation Contract dle J. M. Graciese, který kombinuje statický prolongovaný strečink s možnou aplikací botulotoxinu a posilovacím cvičením repetitivních aktivních pohybů (RAP) s domácí autoterapií. Cílem práce je popsat různé možnosti fyzioterapie a zároveň zhodnotit účinnost metody dle Graciese u cílové skupiny pacientů. Teoretická část je zaměřena na problematiku spastické parézy. Zabývá se jejím vznikem, popisem a charakteristikou spolu se syndromem horního motoneuronu (UMN syndrom), kde spasticita je jednou z jeho součástí. Dále jsou uvedeny jednotlivé klinické projevy a formy spastické parézy s možnostmi hodnocení skrze klinické škály. Práce neopomíjí ani cévní mozkovou příhodu, jakožto jednu z možných příčin spasticity. Ke konci teoretické části je uvedena farmakologická léčba s vybranými fyzioterapeutickými přístupy terapie. Metodologická část popisuje postup realizace výzkumu. Praktická část je vedena formou kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie u dvou probandů se spastickou parézou dolní končetiny po cévní mozkové příhodě, u kterých je indikovaná terapie dle konceptu J. M. Graciese. U každého probanda byl proveden vstupní a výstupní kineziologický rozbor, který zahrnuje anamnézu, aspekci, antropometrii, goniometrii, orientační vyšetření svalové síly, chůzové testy, balanční škálu dle Bergové a vyšetření dle Graciese v pěti krocích. Celý výzkum probíhal u každého probanda po dobu 6 měsíců, kdy byl monitorován průběh terapie. Na základě porovnání kineziologických rozborů bylo možné pozorovat pozitivní efekt terapie. U Probanda 1 jsou výsledky nejednoznačné i přes zřejmé subjektivní zlepšení. Podařilo se zlepšit hybnost, kondici a posturální stabilitu. Naopak u některých sledovaných svalů se míra spasticity zhoršila. U Probanda 2 je značné zlepšení i přes chronicitu stavu.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě - problematika hemiparetického ramene
NĚMEC, Martin
Cévní mozková příhoda patří mezi nejčastější příčiny předčasné invalidizace a představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí ve všech vyspělých zemích. Jedná se o náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně, která vznikla poruchou jejího prokrvení. Jednou z komplikací po prodělání cévní mozkové příhody je syndrom bolestivého ramene, objevující se na hemiparetické horní končetině. Jde o bolestivost v oblasti ramene se současným omezením hybnosti. Teoretická část bakalářské práce se zabývá především epidemiologií, rozdělením, příčinami, diagnostikou, komplikacemi a základními rizikovými faktory cévní mozkové příhody. Dále je v teoretické části uvedena kineziologie ramene a je vysvětlen syndrom bolestivého ramene u hemiparetiků s následnými možnostmi terapie. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat a shrnout problematiku hemiparetického ramene, vytvořit vhodný rehabilitační plán a následně vyhodnotit účinky zvolené fyzioterapeutické léčby. Jedná se o kvalitativní výzkum, kde výzkumnou skupinu tvoří 3 pacienti po cévní mozkové příhodě s bolestivým hemiparetickým ramenem. Kazuistika se skládá z úvodního vstupního vyšetření. Následuje 8 terapií zaměřených na problematiku hemiparetického ramene a nakonec závěrečné výstupní vyšetření. Dle výsledků lze usoudit, že u dvou pacientů došlo po absolvování fyzioterapeutické léčby v oblasti ramene k určitým zlepšením. U posledního pacienta nebylo ze zdravotních důvodů výstupní vyšetření možno vykonat. Práce může sloužit jako edukační materiál pro fyzioterapeuty, odbornou veřejnost nebo studenty fyzioterapie, kteří si chtějí rozšířit povědomí o dané problematice.
|
|
|
Organizace péče a ošetřovatelský proces na iktovém centru
ŠESTAUBEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá tématem organizace péče a ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá především cévní mozkovou příhodou, péčí o pacienta na iktovém centru a spolky po CMP. Hlavním cílem teoretické části bylo popsat cévní mozkovou příhodu, její léčbu a ošetřovatelskou péči sestry u pacienta s CMP. Výzkumná část bakalářské práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ke kterému byly stanoveny dva cíle a ke každému cíli jedna výzkumná otázka. První stanovený cíl výzkumného šetření mapoval organizaci péče na iktovém centru. S tímto cílem souvisí první výzkumná otázka, jež zjišťovala průběh organizace péče v iktovém centru. Druhý stanovený cíl výzkumného šetření zjišťoval průběh ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Pro dosažení druhého cíle byla stanovena druhá výzkumná otázka, která se tázala na způsob, jakým probíhá ošetřovatelský proces na iktovém centru. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na iktovém centru. Výzkumný soubor tvořilo šest sester. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté kategorizovány a vyhodnoceny. Z šetření vyplynulo, že péče na iktovém centru kvalifikujeme jako intenzivní se zaměřením na pacienty po CMP. Pokud jde o ischemickou CMP, je pacient hospitalizován na iktovém centru již s probíhající trombolýzou, jež byla aplikována sestrou již na urgentním příjmu po CT vyšetření. V případě, že jde o hemoragickou CMP je pacient léčen na iktovém centru konzervativně. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhá ošetřovatelský proces u pacienta po CMP, který je hospitalizován na iktovém centru. Výsledky šetření jsou použity k tvorbě podkladů na seminář pro sestry pracující na iktovém centru, jenž bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí.
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči
BARTÁKOVÁ, Vendula
Tématem této bakalářské práce je role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou v přednemocniční péči. Bakalářská práce se zabývá problematikou celé cévní mozkové příhody od počátku příznaků přes diagnostiku, léčbu až po roli zdravotnického záchranáře na místě události. V teoretické části je pro snazší pochopení dějů při cévní mozkové příhodě popsána anatomie cévního zásobení mozku. Tato část se věnuje i problematice ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody. Následně jsou popsány rizikové faktory, symptomy, diagnostika, neurologické vyšetření a léčba v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem. V této části je rovněž uvedeno směřování pacientů s cévní mozkovou příhodou do zdravotnického zařízení a následná léčba pacienta. V poslední části se práce věnuje prognóze onemocnění a prevenci vzniku cévní mozkové příhody. Výzkumná část je tvořena kvalitativním výzkumem na základě osobních rozhovorů obsahujících 27 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 10 zdravotnických záchranářů vykonávajících svou profesi na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji. Práce zahrnuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Cílem práce je zmapovat znalosti a postupy zdravotnických záchranářů při akutní cévní mozkové příhodě v posádce rychlé zdravotnické pomoci.
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po získaném poškození mozku s apraxií
Hacklová, Lucie ; Rejtarová, Anna (vedoucí práce) ; Rybářová, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Lucie Hacklová Vedoucí práce: Mgr. Bc. Anna Rejtarová Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po získaném poškození mozku s apraxií Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje tématu apraxie a možnostem intervencí pro pacienty s apraxií po získaném poškození mozku. Apraxie je porucha motorického plánování a tento stav ovlivňuje provádění činností, které byl pacient před získaným poškozením mozku schopen zvládat. Často je tímto omezena jeho soběstačnost a kvalita života. Pomocí speciálních intervencí je možno napomoci k rychlejší úzdravě a návratu zpátky do běžného života. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na získané poškození mozku, v tomto případě na cévní mozkové příhody, neurologické hledisko apraxie a pak ve větší míře na samotné druhy apraxie, hodnocení a na možnosti jejich intervence. V praktické části jsou stanoveny 3 cíle. Hlavním cílem je vytvoření manuálu pro práci s pacienty s apraxií na základě vybraných intervencí zmíněných v teoretické části. V manuálu jsou zapracovány vybrané intervence: gesture training a strategy training, které se jeví jako nejvíce používané a efektivní intervence. Dalším cílem je vyzkoušení zpracovaného manuálu v praxi. Vyzkoušení v praxi je zpracováno formou...
|
|
|
Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii
Bartošová, Simona ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Simona Bartošová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce (DP) pojednává o problematice pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii. Hlavním cílem DP bylo zhodnotit kvalitu života, adherenci a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku během distanční ergoterapie a tele-ergoterapie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část vychází z nastudované české a zahraniční odborné literatury. Zabývá se krátkým popisem jednotlivých typů získaného poškození mozku, dále rehabilitací u pacientů po získaném poškození mozku a možností využívání telerehabilitace (TR) a distanční terapie v ergoterapii u těchto pacientů. Zpracování praktické části probíhalo ve spolupráci s Rehabilitačním ústavem Kladruby (RÚ Kladruby), kde od ledna 2019 probíhá projekt Virtuální Ambulance Distanční Terapie (VA-DT), který nabízí distanční terapii a telerehabilitaci. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů po cévní mozkové příhodě v subakutním stadiu, kteří ukončili hospitalizaci v kranioprogramu v RÚ Kladruby a byli následně zařazeni...
|
|
|
Využití kreativních technik v ergoterapii
Fürstenzellerová, Anna Kristina ; Sýkorová, Jitka (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Kristina Fürstenzellerová Vedoucí práce: Mgr. Bc. Jitka Sýkorová Název bakalářské práce: Využití kreativních technik v ergoterapii Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou užívání kreativních technik v ergoterapii. Kreativní techniky jsou s ergoterapií spojeny již od vzniku profese. Umělecké a řemeslné činnosti byly jedny z prvních smysluplných činností, které terapeuti ve své práci využívali. Jednalo se také o první aktivity, u kterých ergoterapeuti začali využívat odbornou analýzu činnosti. S vývojem profese a společnosti se však postavení kreativních technik v ergoterapii proměnilo. Dnes je zařazování tvořivých činností do terapie tématem, které ergoterapeuty rozděluje. Někteří vnímají kreativní techniky pouze jako historickou součást profese a jako zastaralé a přežité je ve své práci odmítají. Druzí v nich vidí potenciál a hledají způsoby, jak je smysluplně začlenit do rehabilitačního plánu svých pacientů. Bakalářská práce poskytuje pohled na kreativní techniky jako na terapeutický prostředek. Všímá si zapojení těchto činností v oboru v minulosti, snaží se popsat současnou situaci a pojmenovat problémy, které ergoterapeuti při zařazování těchto činností do terapie vnímají. Cílem práce bylo popsat prevalenci kreativních technik a...
|
|
|
Pilotní testování využitelnosti Box and Block Testu v ergoterapii u osob po cévní mozkové příhodě. Podtitul: Vytvoření videomanuálu
Poláková, Magdaléna ; Rybářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tichá, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Magdaléna Poláková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Rybářová Název bakalářské práce: Pilotní testování využitelnosti Box and Block Testu v ergoterapii u osob po cévní mozkové příhodě: vytvoření videomanuálu Následkem cévní mozkové příhody (CMP) bývá často porucha hybnosti horní končetiny. Pro objektivní hodnocení obratnosti rukou ergoterapeuti využívají standardizované testy. Příkladem je Box and Block Test (BBT), který hodnotí hlavně jemnou a hrubou motoriku. Úkolem testované osoby je během jedné minuty přemístit postupně co nejvíce jedné strany testovací krabice přes přepážku na druhou stranu pouze testovanou končetinou. České republice využívány pouze pracovní verze překladů instrukcí od Mathiowetze et al. z bářovou et al. vytvořena Česká rozšířená verze manuálu pro BBT s českými instrukcemi. V ní jsou také uvedena nová podrobnější pravidla, která by měla zajistit větší objektivitu při standardizovaném provádění BBT. Díky těmto pravidlům lze vyhodnotit např. situaci, kdy kostka spadne mimo testovací krabici. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit videomanuál správné administrace BBT podle nového manuálu. Proto byla získána videodokumentace na dvou zdravých osobá a autorce této práce. Videomanuál byl pak vytvořen v základní informace o testování, ukázku celého...
|
host ::
RSS.