|
|
Sociální zabezpečení v České republice a Španělsku
Mojžíšová, Petra ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Sociální zabezpečení v České republice a ve Španělsku" se zabývá charakteristikou systémů sociálního zabezpečení ve dvou zvolených státech Evropské unie, v České republice a ve Španělsku. Cílem této práce je ukázat hlavní shodné a rozdílné rysy v systémech sociálního zabezpečení v České republice a ve Španělsku. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich se zabývá pojmy sociálního zabezpečení a jeho historií. Druhá kapitola obsahuje stručný popis pramenů práva sociálního zabezpečení. Následující kapitoly charakterizují systémy sociálního zabezpečení v obou zemích a soustřeďují se na jejich komparaci.
|
|
| |
|
|
Analýza vlivu výše sociálních dávek na míru kriminality
Suchý, Dobromil ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji vztahu mezi výší sociálních dávek a mírou majetkové kriminality. V teoretické části práce sestavuji verbální model, ve kterém ukazuji, že dávky mohou majetkovou kriminalitu ovlivňovat oběma směry. Následně pak tento efekt zkoumám pomocí regresní analýzy na datech za 14 krajů České republiky mezi lety 2005 -- 2010. Zjišťuji, že výše sociálních dávek ovlivňovala množství vloupání a to pozitivně -- tedy, že vyšší sociální dávky s sebou nesly i vyšší míru kriminality. Vliv dávek na množství krádeží se mi prokázat nepodařilo.
|
|
|
Daňové zatížení a sociální dávky
Matějková, Alena ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Práce vymezuje základní pojmy v oblasti daňového systému České republiky a zároveň se podrobně zabývá popisem jednotlivých sociálních dávek. Snaží se vystihnout výši jednotlivých daní a dávek a jejich vliv na státní rozpočet. Dále je práce zaměřena na zkoumání podílu pracovních příjmů a příjmů sociálních v závislosti na rozdělení obyvatelstva do skupin dle jejich věku, pracovního zařazení či dosaženého vzdělání.
|
|
|
Vývoj jednočlenných domácností po roce 1989 a jejich dopad na sociální výdaje
Zákostelecká, Eliška ; Vybíralová, Ivana (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem jednočlenných domácností po roce 1989 a dopady, které tato změna může mít na sociální výdaje státu. Přibývání jednočlenných domácností je projevem nejen zvyšování životní úrovně obyvatel, ale i změn ve smýšlení společnosti o rodině. Ztráta významných funkcí rodiny způsobuje postupný odklon od ní. Tento trend je velmi patrný u mladých lidí, tzv. singles, kteří odkládají svoji reprodukční fázi života na neurčito. S přibýváním jednočlenných domácností jsou však spojena mnohá rizika pro stát i pro společnost. Tyto domácnosti odkázané pouze na sebe a na pomoc státu, jsou mnohem častěji ohrožené chudobou. Stát, snažící se těmto jedincům zajistit podmínky srovnatelné s úplnými rodinami, přizpůsobuje sociální dávky ve prospěch těchto domácností a způsobuje tak pozitivní diskriminaci. Jedinec z jednočlenné domácnosti se tak z hlediska sociálních dávek stává nákladnějším, než jedna osoba z dvoučlenné domácnosti. Upřednostňování života o samotě má však negativní důsledky i do budoucna -- a to klesající porodnost.
|
|
|
Vliv změn struktury sociálního pojištění na sociální příjmy obyvatel v ČR
HANSELOVÁ, Dagmar
Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat vývoj sociálního pojištění v České republice a dílčím cílem je zhodnotit vliv změn sociálního pojištění na socilní příjmy obyvatel České republiky. Praktická část práce je nejprve věnována vývoji a změnám v sociálním pojištění,v pojistném na sociální zabezpečení, v nemocenském pojištění a důchodovém pojištění od roku 2005 do současnosti. Poté je zmapován vývoj sociálních příjmů v České republice od roku 2005 do roku 2009 a je provedeno srovnání sociálních příjmů s celkovými peněžními příjmy obyvatel České republiky. Dále je provedeno porovnání sociálních dávek s disponibilním příjmem v České republice a Evropské unií. Na závěr je zhodnocena efektivnost změn v systému sociálního pojištění v návaznosti na sociální příjmy obyvatel v České republice.
|
|
|
Využití psychosociálních služeb na hemodialyzačních střediscích
HACKLOVÁ, Lucie
Chronické onemocnění ledvin je postupná progrese od stavu zdraví do stavu nemoci, vyúsťující v trvalé selhání vylučovacích, regulačních a hormonálních (metabolických) funkcí ledvin. Při ledvinném selhání dochází k vodní a elektrolytové nerovnováze, retenci katabolitů, metabolické acidóze a chybějí látky produkované v ledvinách. Vzniká komplexní metabolická porucha, jejímž klinickým korelátem je uremický syndrom. Konzervativní léčba spočívá v úpravě či příznivém ovlivňování metabolických odchylek cestou dietní a medikamentózní. Pokud však nestačí konzervativní léčba je nutné přistoupit k některé z očišťovacích metod krve {--} hemodialýza, peritoneální dialýza. Na tyto metody pak navazuje transplantace ledviny. Dialyzovaní lidé vedou abnormální život, protože jeden jejich životně důležitý orgán nefunguje a je nahrazen přístrojem. Pacienti jsou vystaveni mnohým stresům a zákazům {--} musí dodržovat dietu s restrikcí tekutin, pravidelně užívat léky, jsou vlivem dialyzačních dní časově limitováni, často mají změněný vzhled, sexuální dysfunkci, vysokou nemocnost aj. Velkou nadějí je pro nemocné úspěšná transplantace, ale i ta má své medicínské kontraindikace, a tak se netýká všech dialyzovaných. Proto nemůže být překvapením velký výskyt deprese i sebevražd mezi pacienty. Z těchto důvodů je potřebné zaměřit se mimo zdravotní péče i na psychologickou péči a sociální rehabilitaci. Výsledky dotazníkového šetření však nepotvrdily výskyt psychologických potíží mezi klienty dialyzačních středisek. Potvrdilo se, že klienti středisek nemají zájem využívat psychosociální služby, což byla hypotéza č. 3. Dále se ukázalo, že klienti se neorientují v sociálních službách a sociálních dávkách. Tím se potvrdila hypotéza č. 2 - Klienti středisek neznají psychosociální služby. Hypotéza číslo 1: Psychosociální pracovníci nejsou využíváni hemodialyzačními středisky {--} se také potvrdila. V týmech středisek úplně chybí psycholog a sociální pracovník je pouze na jednom středisku.
|
|
|
Motivace a stimulace pracovního jednání
MALČÁKOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úroveň motivace a stimulace pracovního jednání v podniku na základě zpracované analýzy a navrhnout vhodná opatření na zlepšení v této oblasti. Pro zpracování diplomové práce jsem si vybrala společnost Stora Enso Timber Planá s. r. o. V první části této práce jsou shrnuty teoretické poznatky o motivaci a stimulaci pracovního jednání a dále je zde charakterizován podnik, jeho historie, velikost a počet pracovníků. Na základě dotazníkového šetření jsem provedla analýzu motivace a stimulace a provedla zhodnocení a návrhy na zlepšení. Doporučení, které bych firmě navrhla, jsou schránka na připomínky a stižnosti,zvýšení informovanosti zaměstnanců, motivující složka mzdy, používání morálních stimulů a mimopracovní sociální výhody.
|
|
|
Řádné plnění povinné školní docházky v kontextu sociálních dávek
JINDROVÁ, Markéta
Základním úkolem a cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost veřejnosti v oblasti existence dávek vázaných na plnění školní docházky a také informovanost o možnosti jejich odebrání při neplnění povinné školní docházky. Dalším cílem bylo podat ucelený přehled o zmiňované problematice. Kromě těchto hlavních cílů byly stanoveny ještě i dílčí cíle. Těmi jsou např. zjistit kvalitu komunikace mezi úředními osobami a klienty a dále zjistit pohledy obou stran na vzájemnou úroveň komunikace. Pro účely zjištění těchto cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Uchazeči o dávku jsou přesvědčeni, že nárok na dávku mají za jakýchkoli okolností. Hypotéza 2: Klienti, kteří jednali s pracovnicemi na úřadě, nepovažují jejich chování ve většině případů za ochotné. Hypotéza 3: O existenci dávek vázaných na plnění školní docházky vědí z řad respondentů-poživatelů spíše lidé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Bylo použito metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o metody dotazování a pozorování, z technik byl použit dotazník a rozhovor. Jeden ze souborů pro dotazník tvořili poživatelé dávek z důvodu hmotné nouze, druhý soubor tvořili respondenti z ostatní populace. Soubor tazatelů pro rozhovor byly pracovnice na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Klatovech a v Domažlicích. Potvrdila se hypotéza 2, že klienti ve většině případů považují chování pracovnic za ne příliš ochotné. Ovšem toto tvrzení zjištěné dotazníkem přichází do rozporu s výpověďmi sociálních pracovnic. Pro zjištění skutečného stavu věci by určitě stálo za to, provést další šetření, ovšem na větším vzorku respondentů a bez ohledu na typ dávek. Stejně tak se potvrdila i hypotéza 1, že uchazeči o dávku jsou nevývratně přesvědčeni o jejich nároku na dávku. Jen hypotéza 3 zůstala nepotvrzena. Průzkum prokázal, že informovanost a povědomí mezi poživateli i nepoživateli sociálních dávek je dobrá. Důvodem pro tento stav může být rozvoj a zpřístupnění internetu a dalších informačních technologií, zájem populace o sociální sféru a nebo poskytování informací v rámci výuky.
|
|
|
Ovlivňování demografického chování vybraných skupin obyvatelstva sociálními dávkami
Vlček, Petr ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl poskytnout multidimenzionální pohled na otázku dlouhodobého fungování sociálního systému. Z poznatků psychologie a sociologie vyplývá, že na formování jedince v běžného člena společnosti s normálním hodnotovým žebříčkem mají geny menší vliv než rodina a její sociální kapitál. Sociální systém deklaruje snahu motivovat potřebné k návratu do finanční nezávislosti, tato snaha ale není úspěšná. Naopak, zvláště sociálně exkudované domácnosti ve snaze získat větší příjem místo zapojení do pracovního procesu často volí změnu osobních charakteristik podmiňujících výplatu dávky. Jednou z nejvýznamnějších ovlivnitelných charakteristik je počet nezaopatřených dětí v rodině. Pro získání vyšších dávek tedy přivádějí na svět děti. Racionalita jejich počínání je prokazována pomocí přepočtených příjmů na spotřební jednotku, které zohledňují úspory z rozsahu ve společné domácnosti. Bylo zjištěno, že zatímco u běžné rodiny přepočtený příjem s růstem počtu dětí mírně klesá, u rodiny bez příjmu se tento příjem přibližně zdvojnásobí, takže si rodina pořízením dítěte finančně polepší. Tato skutečnost má v delším časovém horizontu neblahé důsledky na strukturu společnosti, neboť podporuje vyšší porodnost u skupin, které nepřispívají. Změnou systému výpočtů dávek lze docílit poklesu porodnosti v nepříznivých domácnostech a zvýšit porodnost běžné domácnosti. Stačí zajistit výplatu dávek tak, aby po narození dítěte byl zachován přepočtený přijem na spotřební jednotku ve stejné výši, například skrze slevu na dani o určité procento. Je to lepší, než používání absolutních částek. Vhodné je také propojit sociální a důchodový systém tak, že výše důchodu bude alespoň částečně závislá na výši odvedených prostředků do systému dětmi příjemce.
|
host ::
RSS.