|
|
Zvukový modul pro vývojový kit
Priškin, Jiří ; Číž, Radim (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a zprovozněním zvukového modulu pro vývojový kit Atmel ATSTK1000. Úvodem je seznámení se s vlastnostmi, technickým a programovým vybavením vývojového kitu sloužícího k vývoji embedded zařízení založených na AT32AP7000. Mikrořadič AP7000 je jednočipový systém s mikroprocesorovým jádrem AVR32, obsahující další podpůrné obvody, řadiče a rozhraní kterými samotné jádro nedisponuje. Ve vývojovém kitu ovšem není žádný analogově-číslicový převodník pro zpracování zvukového signálu. To vedlo k realizaci přídavného modulu plnícího tuto úlohu. Část práce popisuje standard Intel AC‘97 včetně rozhraní AC-link, které je využito k plně duplexnímu přenosu dat mezi realizovaným zvukovým modulem a vývojovým kitem STK1000. Zvukový modul je řešen v podobě zásuvné karty. Poslední kapitolou je průběh instalace operačního systému Linux jako spustitelného obrazu paměťové karty Flash SD/MMC a testování zvukového modulu pod architekturou ALSA.
|
|
|
Analýza open format videokodeku
Svoboda, Jaroslav ; Truhlář, Filip (vedoucí práce) ; Mezuláník, Radek (oponent)
Hypotéza této práce tvrdí, že přes svoji bezplatnost se open format kodeky vyrovnají patentovaným. Toto bylo ověřeno sérií objektivních testů. Kvalita videí byla měřena metodami PSNR a SSIM nejprve na HD 8-bit sekvencích s různou snímkovou frekvencí zakódovanými kodeky Theora, VP8, VP9, H.264 a H.265. Tento test simuloval současné nároky. Posléze bylo na 4K 10-bit sekvenci ověřena vhodnost budoucího nasazení kódovacích standardů H.264, H265 a kodeku VP9 pro širokou distribuci UHD obsahu. Poslední test měří výpočetní náročnost a kvalitu v módu rychlého kódování. Dále se práce zabývá podporou jednotlivých kodeků v zařízeních ICT, která ačkoliv nedosahuje rozšířenosti H.264, je na vzestupu.
|
|
|
Audiovizuální produkce - Youtube a video na internetu
Vosecký, Ondřej ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Práce směřuje k několika cílům. Hlavní cíl je pomoci čtenáři pochopit pojmy a souvislosti digitálního videa, jeho distribuce a spravování. Úvodem jsou osvětleny technologické aspekty digitálního videa na teoretické úrovni. V této části je rozebrána komprimace videa, poměry stran videa, rozlišení, prokládání obrazu a ztrátové a bezztrátové komprese. Následující část je věnována zmapování hlavních distribučních kanálů videa na internetu. Těmi jsou YouTube a Vimeo. Tato kapitola vytváří ucelený popis fungování obou serverů, od přihlášení a nahrání videa, přes využití reklamy a použití speciálních funkcí, až po právní aspekty autorských práv a jiných licencí. Po přečtení práce by měl čtenář získat znalosti jak používat oba servery, a jak je co nejlépe využít pro rozšíření sledovanosti jeho videí. Cílem závěrečné kapitoly je poradit obchodní společnosti (uživateli), jak připravit video pro nahrání na internet či jiné médium. Je zde vytvořeno rozhodovací schéma, které navede uživatele při exportu videa na určitý typ jeho distribuce.
|
|
|
Streaming pomocí technologií FLASH
ZEZULA, Jiří
Práce se zabývá pojednáním o flashovém streamingu ve všech jeho formách. Její hlavní součástí je porovnání a vymezení vlastností flashových streamingových serverů a to v komereční a open source podobě. Prostor bude věnován také kodekům, jenž servery využívají.
|
|
|
Streaming a převod formátů
MRÁZ, Jan
Teoretická část práce pojednává o problematice přímého publikování videa na internet ve formě streamingu s důrazem na převod video formátů. Současně vysvětluje jednotlivé parametry charakteristické pro streaming. Dále nastiňuje využití dostupných prostředků pro posouzení kvality video kodeků. V praktické části práce jsou provedena empirická měření testovacího video souboru na kontrolní skupině testovaných osob a zároveň jsou matematicky vyjádřeny odchylky daného videa vzhledem k původnímu zdroji.
|
|
|
Video v rámci webu 2.0
Fišera, Martin ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Vlach, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o videu, Webu 2.0 a jejich vzájemném vztahu. Jelikož se jedná o velmi komplexní téma, je první kapitola práce věnována samotnému úvodu do problematiky videa, tedy parametrům videa a technologiím s ním spjatých. Pracuje se zde s pojmy jako datový tok, rozlišení, barva, barevná hloubka, prokládání, komprese, multimediální kontejnery a další. V závěru první kapitoly je pak stručně nastíněna problematika komprese audia. Druhá kapitola se již věnuje samotnému propojení a vztahu mezi videem a Webem 2.0, kdy je nejprve popsán samotný průnik videa a internetu a následně dochází k plynulému přechodu k pojmu Web 2.0, jeho historickému vymezení a definici. Zde se také poprvé objevuje pojem streaming, který je dále v kapitole rozebírán jak na síťové, tak na aplikační vrstvě. Poslední třetí kapitola je zasvěcena sociálním aspektům streamingových služeb jako je YouTube, Stream.cz a další, přičemž se tato kapitola prostřednictvím zamyšlení snaží poukázat na fakt, že streamingové služby nejsou vymezeny jen technologickými prvky, kterým jsou věnovány předcházející kapitoly, ale také sociálními vlivy, které působí na uživatele těchto služeb.
|
|
|
Trh s videem v době Internetu
Pavlovský, Roman ; Jandoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šedivá, Zuzana (oponent)
Práce Trh s videem v době internetu se zaměřuje na možné způsoby distribuce digitálního videa k divákovi s ohledem na stále rostoucí význam internetu. Zaměřuje se jak na technické aspekty jednotlivých distribučních cest, tak pohlíží na dané distribuční cesty i z ekonomického hlediska. Získané technologické znalosti jsou využity při analýze trhu s digitálním videem v rámci sítě internet, kdy se zaměřuje jak na stávající subjekty na trhu s digitálním videem, tak na nově vznikající právě díky internetu. Z dalších menších cílů práce je seznámení s problematikou autorských práv. V závěrečné kapitole hodnotí současný stav trhu a je provedena prognóza budoucího stavu včetně trendů společnosti ve využívání digitálního videa a nahlížení na ochranu autorských práv. Použité termíny v práci jsou vždy vysvětleny v příslušné kapitole, proto není vyžadována pokročilá znalost zde popisovaných technologií.
|
|
|
Problematika tvorby digitálního videa.
Batík, Lukáš ; Šedivá, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem práce "Problematika tvorby digitálního videa" je ukázat postup při vzniku videa s ohledem na výhody a nevýhody jednotlivých fází. Práce by měla osvětlit používaní konkrétních technologií v natáčení jako jsou filmové, PAL, NTSC videokamery. Zmíněny jsou také trendy v používaných kodecích. V další části také sdělím, jakými způsoby se může video distribuovat v prostředí internetu. V teoretické části je představeno schéma procesu tvorby videa, na které je pak navázán popis jednotlivých kroků rozšířený o technické možnosti zpracování projektu. Je zdůrazněna variabilita těchto možností a fakt, že neexistuje jediná možná varianta, neboť odlišné projekty vyžadují zvolení specifického mixu jednotlivých variant. Praktická část obsahuje řešení příkladu fiktivní zakázky videoprezentace pro 4. fakultu Vysoké školy ekonomické.
|
|
|
Technologie a užití digitálního videa
Pechar, Zdeněk ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Nekvasil, Marek (oponent)
Práce si klade několik cílů, přičemž tím hlavním je poskytnout čtenáři hlubší přehled v oblasti digitálního videa. Tohoto cíle dosáhneme pomocí několika cílů, které přiblíží video z několika pohledů. Úvodem si osvětlíme technologii digitálního videa a podíváme se na jeho krátkou historii. Ukážeme si nosiče digitálního videa včetně dobového souboje analogových videokazet. Nahlédneme na to, jaké jsou problémy a omezení přehrávání videa a také si představíme komprese, které nám "utvářejí" kvalitu. Část práce je také věnovaná formátům videa a problémy s jeho přehráváním. V další části se můžeme dočíst o použití digitálního videa a vývoji a prostupování do společnosti. Práce v neposlední řadě představí druhy šíření digitálního videa a osvětlí tak různé distribuční cesty, kterými lze video šířit. Dalším z menších cílů práce je také objasnění digitálních práv a jeho řízení. Také si utvoříme základní pohled, jak zákony přistupují k řešení digitálních práv. Závěrem práce bude prognóza o budoucím vývoji a použití digitálního videa. Práce je psána takovým stylem, který od čtenáře nevyžaduje pokročilou předchozí znalost žádných zde popisovaných technologií.
|
|
|
Technologie VoIP
Stieranka, Michal ; Šalamon, Tomáš (vedoucí práce) ; Eyberger, Milan (oponent)
Práce nabízí principy moderních telekomunikačních technologií, zejména se zaměřuje na technologii VoIP (Voice over IP), neboli na Internetovou telefonii. První dvě části se soustředí na popis klasických telekomunikačních a datových technologií. Čtenář tak získá či si prohloubí znalosti principů klasické telefonie, seznámí se zde například s funkcí telefonních ústředen a telefonních linek, s různými technologiemi přenosu hlasu po pevných linkách apod. Dále čtenář získá nezbytný základ principů datových sítí. Třetí část je plně věnována technologii VoIP. Poslední část přináší praktické zkušenosti s používáním VoIP telefonů.
|
host ::
RSS.