|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na rozklad těl obratlovců v zimních měsících
Horáková, Jana
Tato práce se zabývá rozkladem těla obratlovců v zimních měsících. Úvodní, teoretická část, je věnována rozkladným procesům obratlovců a osidlování těla hmyzem. Dále jsou popsány jednotlivé čeledi hmyzu s jejich zástupci, vyskytujícími se na kadaverech, a působení klimatických podmínek na jejich vývoj. Zmíněna je také diapauza, která se podílí na úrovní chladové odolnosti hmyzu. V lokalitě Brno bylo založeno 7 pokusných polí, objektem pokusu byla kuřata. Výzkum probíhal od 02.12.2016 do 30.03.2017. V týdenních intervalech probíhal monitoring založených kadaverů se zaměřením na probíhající rozklad a později na sběr nekrofágní fauny v souvislosti s aktuálními klimatickými podmínkami. V průběhu pokusu bylo na kadaverech zjištěno 11 druhů nekrofágní fauny, z toho 5 z řádu Diptera a 6 z řádu Coleoptera. Determinace hmyzu proběhla v Kriminalistickém ústavu Praha pplk. Ing. Hanou Šulákovou, Ph.D. Výsledky byly porovnány s výzkumy jiných autorů, s nimiž se v zásadě shodují.
|
|
|
Výskyt a druhové zastoupení řádu brouci (Coleoptera) na Mohelenské hadcové stepi
Polášková, Alexandra
Diplomová práce se zabývá problematikou, která je zaměřena na posouzení rozdílu ve výskytu bezobratlých na sledované lokalitě v České republice a zhodnocením antropogenních vlivů a vlivů prostředí na bezobratlé. V úvodu práce je uvedena charakteristika řádu brouci, přehled nejvýznamnějších zástupců zkoumaného území a stručný popis antropogenních dopadů na biodiverzitu brouků. Sledovaným územím byla Mohelenská hadcová step, která se nachází v kraji Vysočina, odkud pochází posbíraný materiál. Sběr brouků probíhal na pěti sběrných lokalitách ve vegetačním období v letech 2016 a 2017. Brouci byli determinováni a zhodnoceni na základě jednotlivých lokalit a ekologických indexů. Výsledky byly porovnávány s naší i zahraniční literaturou. V závěru práce jsou uvedeny souvislosti a možné vlivy působící na výskyt bezobratlých.
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
|
Evolutionary history, systematics and biogeography of Southern Hemisphere hydrophilid beetles (Coleoptera)
Seidel, Matthias ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Gomez-Zurita, Jesus (oponent) ; Gimmel, Matthew L. (oponent)
izertační práci je složen z výsledků studia fylogeneze, biogeografie, taxonomie a ekologie vodomilovitých brouků (Coleptera: Hydrophilidae) jižní polokoule se zaměřením na Nový Zéland. Úvodní kapitola stručně shrnuje rozpad Gondwany vodomilovitých brouků Nového Zélandu a divezita podčeledi Cylominae na Novém Zélandu a celosvětově. Výzkumná část zahrnuje čtyři publikované práce a dva rukopisy. První práce tovanou fylogenezi brouků a poskytuje tak mimo jiné nový odhad stáří nadčeledi Hydrophiloidea. Tento odhad je následně využit v biogeografie gondwanských Cylominae. Tato podčeleď, jejíž jméno bylo obnoveno díky ě před jménem Rygmodinae, se skládá ze dvou tribů: Andotypini a Cylomini. Disjunktní rozšíření podčeledi Cylominae je z části výsledkem vikariance a z části disperze na dlouhou vzdálenost mezi kontinenty. Nejpozoruhodnějším příkladem disperze je případ jed afrického zástupce podčeledi, který kolonizoval Afriku z Austrálie ca před 50 miliony let, tj. dlouho po oddělení Afriky od zbytku Gondwany. Na základě morfologie je popsán nový rod se dvěma africkými druhy a oddělen od chilského rodu rodů a 61 druhů, z nichž tři rody a 25 druhů zůstává nepopsáno. Revidován je novozélandský , se dvěma novými druhy několika jedinců. To ukazuje na extrémní vzácnost celého rodu. Pomocí sekvencí DNA byly dospělcům...
|
|
|
Výskyt a význam iridescence a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o výskytu a významu iridescentního a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera). Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část detailně popisuje jednotlivé typy iridescentního a UV reflektantního zbarvení, zabývá se fyzikální podstatou jejich vzniku a v neposlední řadě uvádí příklady zástupců brouků, u kterých se jednotlivé typy zbarvení vyskytují. Druhá část pojednává o funkčních souvislostech iridescentního a UV reflektantního zbarvení. Funkce zbarvení je rozdělena na vizuální a nevizuální. V části zabývající se vizuální funkcí zbarvení je věnována pozornost mezidruhové a vnitrodruhové komunikaci, kdežto část věnovaná nevizuální komunikaci je zaměřena na termoregulační a mechanickou funkci zbarvení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Sukcese společenstev nekrobiontního hmyzu na mršinách malých obratlovců se zaměřením na brouky (Coleoptera)
Kadlec, Jakub ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
V této práci se zabývám sukcesí a mechanismy sukcese brouků (Coleoptera) na mršinách malých obratlovců. Jako modelový příklad malé mršiny byla zvolena myš o váze 20 g. V roce 2014 proběhly dva experimenty. První studoval dynamiku sukcese broučího společenstva v závislosti na sezóně a čase od smrti jedince. Druhý experiment byl zaměřen na výzkum vlivu blokace raně sukcesní invaze hmyzu na výsledné složení společenstva brouků na mršinách. Ukázalo se, že v průběhu rozkladu mršiny narůstá celková početnost brouků, obdobně narůstá početnost guildy nekrofágů. Změna druhového spektra v průběhu sukcese však nebyla statisticky podpořena. Naopak zřetelný byl vliv sezonality, neboť v průběhu sezóny narůstala jak abundance, tak druhová rozmanitost brouků. Výrazně se měnilo zastoupení jednotlivých trofických guild, přičemž nekrofágové tvořili dominantní složku společenstva ke konci sezóny. Rovněž taxonomické složení společenstva podléhalo sezónním změnám. Zřejmá byla například sezónní dynamika hrobaříků, přičemž druhy Nicrophorus vespillo (Linnaeus, 1758) a N. investigator Zetterstedt, 1824 vykazovaly svá maxima v jarním, respektive v letním období, zatímco na podzim převažovaly druhy N. humator (Gleditsch, 1767) a N. vespilloides Herbst 1784. Mrchožrouti rodu Thanatophilus Leach, 1815 dominovali v podzimních...
|
|
|
Phylogeny and evolution of habitat preferences of the subfamilies Rygmodinae and Sphaeridiinae (Coleoptera: Hydrophilidae)
Sýkora, Vít ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Podčeledi Rygmodinae a Sphaeridiinae společně tvoří přibližně jednu třetinu současné druhové diverzity čeledi Hydrophilidae (Coleopetera: Polyphaga). Zástupci obou čeledí obývají rozličné typy vodních a terestrických prostředí zahrnující rovněž specializované habitaty jako fytotelmy, mršiny a termitiště. Doposud byly habitatové přesuny v těchto podčeledích studovány pouze s omezeným množstvím taxonů v analýzách zaměřených na celou čeleď Hydrophilidae. V této práci byly, s využitím rozsáhlejšího samplingu a bayesovských i likelihoodových metod, provedeny molekulární fylogenetická analýza a datování divergence na rodové úrovni. Dataset obsahoval 96 taxonů se sekvencemi dvou mitochondriálních a dvou jaderných genů reprezentujících všechny hlavní linie obou podčeledí. Analýza odhalila jediný přesun do terestrického prostředí ve střední juře. Původní habitat obou podčeledí a všech tribů byl tudíž rozkládající se rostlinný materiál či lesní hrabanka. Sekundární návraty do vody byly navrženy pro dvě linie Rygmodinae a několik linií tribů Coelostomatini a Megasternini. K jedinému přesunu na květy došlo v podčeledi Rygmodinae. Nezávisle na sobě došlo rovněž k jednotlivým přesunům k inkvílínímu životnímu stylu v tribech Omicrini a Megasternini. Naproti tomu k přesunu na mršiny či exkrementy došlo...
|
|
|
Mechanismy sexuální selekce u listorohých brouků se zaměřením na podčeleď Scarabaeinae (Coleoptera: Scarabaeoidea)
Kněnická, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Sexuální selekce je velice významným jevem v přírodě. V této práci jsem se zaměřila na mechanismy sexuální selekce u listorohých brouků s výrazným důrazem na skupinu Scarabaeinae (Coleoptera: Scarabaeoidea: Scarabaeinae). V první části práce jsem se věnovala selekci a jejímu rozdělení. Dále jsem rozebrala pohlavní rozmnožování a s ním související jevy. Snažila jsem se popsat přehled forem sexuálního dimorfismu u jednotlivých čeledí skupiny Scarabaeoidea a popsat životní strategie podčeledi Scarabaeinae. Na závěr se zmiňuji o atraktivitě jedinců v souvislosti s výběrem partnera. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.