Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  začátekpředchozí59 - 68  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Exportní příležitosti na trhy pobaltských zemí
Chroboček, Jakub ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je analýza příležitostí pro české exportéry a jejich výrobky na trhy pobaltských republik -- Litvy, Lotyšska a Estonska. V první části se zabývám základní ekonomickou charakteristikou těchto států, jejich prudkým ekonomickým růstem až do nástupu ekonomické krize v roce 2008 i důsledky, které tato krize přinesla. V následující kapitole rozebírám vzájemné česko-pobaltské vztahy, především vzájemnou výměnu zboží a služeb, dále také vývoj vzájemných diplomatických vztahů s těmito třemi státy. V poslední části informuji o podnikatelském prostředí v pobaltských republikách a odvětvích se silným exportním potenciálem pro výrobky z ČR do Litvy, Lotyšska a Estonska.
Euro jako zákonné platidlo mimo eurozónu: teoretické a právní aspekty
Rajchlová, Eliška ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje zemím, které se měnově integrují s eurozónou jinou formou měnové integrace než měnovou unií, tedy jiným způsobem než vstupem do eurozóny. Cílem této práce je popsat jednotlivé formy měnové integrace, jejich právní aspekty, výhody a nevýhody a důvody vedoucí k jejich vzniku. Dále vytvořit přehled zemí, v nichž je euro zákonným platidlem ve formě currency boardu nebo euroizace. Vysvětlit důvody, které u těchto zemí vedly k rozhodnutí se takto měnově integrovat. Nastínit, zda je tato měnová integrace nějak doplněna i o ekonomickou integraci. Popsat jak proběhla realizace těchto rozhodnutí v jednotlivých zemích a jak je konkrétně právně upraveno jejich fungování. Zhodnotit, jaký vliv mělo přijetí těchto opatření na domácí ekonomiky jednotlivých zemí. Země, kterým se tato práce věnuje jsou:Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Estonsko, Litva, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán, Černá Hora a Kosovo.
Reálná a nominální konvergence pobaltských států v kontextu jejich budoucího začlenění do eurozóny.
Beroušek, Pavel ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
První kapitola pojednává o historickém vývoji Pobaltí ve druhé polovině 20. století. V centru pozornosti stojí především politické a ekonomické důsledky dramatických změn, které přinesl počátek devadesátých let. Změnil se směr, kterým se pobaltské státy vyvíjely a došlo k orientaci na integraci do ES/EU. V první části druhé kapitoly je nastíněn obsah Maastrichtských konvergenčních kritérií, o kterých se hovoří v souvislosti s nominální konvergencí. Zájem je zde zaměřen především na podmínky v tehdejších státech ES/EU, pro které byla kritéria koncipována. V druhé části je následně provedena analýza vývoje těchto kritérií ve zvolených zemích (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a též komparace s průměrným vývojem v rámci eurozóny. Třetí kapitola navazuje na kapitolu druhou a přináší pohled na konvergenci z perspektivy reálného sbližování ekonomických úrovní sledovaných zemí. Je zde využito vícedimenzionální vektorové analýzy, která sofistikovaně přistupuje k problematice reálné konvergence, nikoliv jen skrze prosté sledování vývoje ukazatele HDP, ale rozšiřuje ho čtveřicí makroekonomických ukazatelů, které tvoří vrcholy tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské rovnováhy.
Rovná daň
Zeťová, Stanislava ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním rovné daně v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, České republice a na Slovensku. Všechny tyto státy jsou malé otevřené ekonomiky, ale s rozdílným časem zavedení rovné daně. Dají se tedy porovnat země, kde rovná daň funguje jiţ delší dobu, se zeměmi, kde byla zavedena pouze nedávno. V první části práce je prezentováno vymezení rovné daně podle konceptu Halla a Rabushky, následně je tento koncept konfrontován s poţadavky na dobrý daňový systém podle současné ekonomické teorie. Další část práce obsahuje analýzu daňových systémů vybraných států v oblasti přímých daní a jejich komparaci podle základních charakteristických znaků rovné daně. Závěrečná část práce je věnuje porovnání a zhodnocení ekonomického vývoje ve sledovaných zemích a posouzení vlivu produktu a sazby daně na velikost daňových příjmů.
Economic boom and fall of Baltic countries in 21. century
Filip, Michal ; Munzi, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
V mé práci analyzuji ekonomický a hospodářsky vývoj takzvaných ,,Baltických tygru'' Litvy, Lotyšska a Estonska od začátku 21. století až do současnosti. Podrobněji by sem se chtěl zaměřit na jejich společní ekonomický boom, díku kterému se stali vzorem úspěšných tranzitních ekonomik a nejdůležitějšími příčinami jejich strmého pádu HDP v posledním období souvisící s příchodem hospodářské a finanční krize. Specielně se chci zaměřit na případ Lotyšska, na jeho nelichotivou ekonomickou situací a vyhlídky do budoucnosti. Práce rozebírá vybrané problémy jako sou příčiny přehřátí ekonomiky, emigrace obyvatelstva, záporné přírostky HDP, podíl krátkodobého dluhu, zvyšující se nezaměstnanost a sociální nepokoje. V závěru práce se pokouším načrtnut možný ekonomický výhled a řešení nejaktuálnějších problému.
Pobaltské ekonomiky v EU - trendy, perspektivy
Semerád, Lukáš ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce analyzuje makroekonomický vývoj pobaltských států od začátku 90.let do současnosti a jejich postavení v Evropské unii na základě ukazatelů nominální a reálné konvergence. Významný prostor je v textu věnován současné ekonomické krizi a jejím dopadům na pobaltský region. V této souvislosti jsou též nabídnuta možná řešení a perspektivy budoucího vývoje.
Pobaltské republiky: vývoj a specifika transformace a cesta do EU
Janusová, Monika ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Diplomová práce se věnuje transformačnímu procesu pobaltských republik a jejich integraci do Evropské unie od počátku 90. let, kdy země získaly nezávislosti, až po jejich vstup do Unie v roce 2004. Ve dvou méně detailních oddílech pak práce představuje Estonsko, Lotyšsko a Litvu po obecné stránce a v historickém kontextu a rozebírá jejich regionální spolupráci.
Ekonomika pobaltských států na počátku 21. století: pozitiva, problémy a perspektivy
Hanzálek, Aleš ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Tato práce popisuje a analyzuje hospodářský vývoj Litvy, Lotyšska a Estonska od získání samostatnosti na začátku devadesátých let až do současnosti. Práce dále charakterizuje nejvýznamnější problémy, kterým musí v současnosti ekonomiky pobaltských států čelit, a věnuje se jejich příčinám a důsledkům. Mezi tyto problémy patří deficit běžného účtu platební bilance, vysoká inflace a emigrace pracovních sil. Nakonec se práce snaží naznačit možný budoucí vývoj těchto ekonomik.
Analýza hospodářských vztahů České republiky s Pobaltskými zeměmi
Vaňková, Kateřina ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce ?Analýza hospodářských vztahů České republiky s Pobaltskými zeměmi? mapuje vývoj ekonomik Litvy, Lotyšska a Estonska v období od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu až do současnosti. Jejím hlavním cílem je monitorovat a zhodnotit vývoj hospodářských vztahů těchto zemí s Českou republikou. Je zde ukázána obchodní výměna probíhající mezi státy v uplynulých letech a také toky investic a vývoj obchodně politických vztahů. Zmíněn je i vliv vstupu všech zemí do Evropské unie.
Měnový výbor jako alternativa centrální banky a jako systém měnového kursu
Majerik, Luboš ; Šulcová, Jitka (vedoucí práce) ; Korda, Jan (oponent)
Práce se věnuje systému měnového výboru. První část práce je zaměřena na ortodoxní měnový výbor. V další části práce autor zasazuje měnový výbor mezi systémy pevných devizových kursů. Třetí část práce se zabývá moderními formami měnového výboru, zejména odlišnostmi od ortodoxního měnového výboru. Druhá polovina práce je zaměřena na konkrétní dvě ekonomiky mající zkušenosti se systémem měnového výboru. Estonsko využívá systém měnového výboru dodnes a i díky makroekonomickým výsledkům je jeho používání hodnoceno pozitivně. V Argentině naopak období praktikování měnového výboru skončilo hospodářskou krizí a měnový výbor byl v roce 2002 zrušen.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   začátekpředchozí59 - 68  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.