|
| |
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Polská menšina na Těšínsku (Československo-polský spor o území Těšínska v letech 1918-1920)
Šutová, Jana ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Má diplomová práce pojednává o sporu mezi Československem a Polskem o území Těšínska v letech (1918-1920). Po ukončení první světové války vznikly dva nové nástupnické státy, které začaly projevovat velký zájem o toto území. Hlavní důvody zájmu ze strany Československa byly především ekonomické, strategické, ale také historické. Polsko jako hlavní důvod k získání tohoto území uvádělo příčiny etnické. V roce 1919 došlo k válce mezi těmito státy (tzv. Sedmidenní válka). Celý tento spor byl nakonec ukončen v roce 1920 na konferenci v belgickém Spa, kde byly stanoveny konečné hranice území. Klíčová slova: Těšínko, spor, Sedmidenní válka, Polsko, Československo. Summary This work is describing the conflict between Czechoslovakia and Poland over Teschen in years (1918-1920). After the end of World War I., both of the two created independent states Polish Republic and Czechoslovak Republik claimed the area of Cieszyn Silesia. Czechoslovakia claimed the area partly especially on economic and strategic grounds, but so historic. The Polish side based its claim to the area on ethnic criteria. In 1919 was a military confrontation between Czechoslovakia and Poland, known in Czech as the Seven day war. A final line was set up at the Spa Conference in Belgium on July 28, 1920. Key words: Teschen, conflict, Seven...
|
|
|
Snahy učitelů o sociální výchovu a sociální práci v období první republiky
Kadlecová, Anna ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá školstvím v období první republiky v Československu. Konkrétně se zaměřuje na učitele pokusných škol, kteří se věnovali sociální výchově a sociální práci s dětmi a rodinami. Činnost těchto učitelů je v práci popsána a zhodnocena. První část práce se zabývá příčinami snah učitelů o sociální výchovu a sociální práci. Pojednává o hospodářské a sociální situaci rodin s dětmi v období první republiky, o státní sociální politice a péči o sociálně slabé rodiny a děti. Dále se zabývá životní úrovní dětí tak, jak byla zachycena dobovými výzkumy a kořeny sociálně výchovných snah našich prvorepublikových učitelů. Zaměřuje se na osobnosti a myšlenkové směry, které mohly ovlivnit učitele a směrovat jejich úsilí k sociálním aspektům výchovy. Druhá část práce pojednává již o konkrétních učitelích a o jejich snahách o sociální výchovu a sociální práci. Předmětem zájmu předkládané práce je činnost Boženy Hrejsové, Františka Bakuleho, Eduarda Štorcha, učitelů Kladenské volné školy práce, učitelů Jaroslava Sedláka a Karla Žitného z Pokusné pracovní školy v Holešovicích, učitelů Domu dětství v Horním Krnsku a sociálního pedagoga Přemysla Pittra.
|
|
|
Policejní identifikace osob v Československu mezi lety 1918 a 1938
Tůma, Lukáš ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Rutar, Václav (oponent)
V této práci se věnuji policejním technikám identifikace osob, které se používaly v Československu mezi lety 1918 a 1938. Snažím se ukázat, jak měla vypadat policejní identifikace osob, resp. jaké techniky používali tehdejší kriminalisté, jak je popisovali, jaké klady a zápory v nich viděli, kdo podléhal identifikaci a za jakým účelem. Abych na toto mohl odpovědět, věnuji se nejdříve politickému a správnímu kontextu Československa, prvorepublikové policejní struktuře a také vývoji kriminalistiky, bertillonáži a identifikačním dokumentům (zejména pasům), přičemž vycházím především ze sekundární literatury. Následně se zabývám rozborem třech hlavních identifikačních technik, které se používaly za první republiky, a to daktyloskopií, grafologií a fotografií. V této části práce používám kriminalistické příručky, které byly vydané ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Nakonec se zaměřuji na čtvrtou techniku identifikace osob, a to na popis osob, u kterého vycházím zejména z formulářů, které se také nacházejí v kriminalistických příručkách. Jádrem této práce jsou tak normativní dokumenty ze dvacátých a třicátých let 20. století, které byly sepsány tehdejšími kriminalisty či soudními grafology. Klíčová slova Policie, kriminalistika, identifikace, daktyloskopie, grafologie, fotografie, popis osob,...
|
|
|
"Mně bylo osmnáct let a vdávala jsem se z čistý lásky." Vývoj svatebního obřadu v komunistickém Československu
Hodačová Balvínová, Lenka ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je studium vývoje a změn v průběhu svatebních zvyklostí v letech 1948 - 1989, tedy v době trvání komunistického Československa. Zpracováván byl jako orálněhistorický kvalitativní výzkum doplněný o obrazovou analýzu fotografií. Tento vývoj je sledován na základě rozhovorů s přímými účastníky a komparací těchto rozhovorů s dostupnými prameny a fotografiemi svateb z jednotlivých sledovaných období. Práce se blíže zaměřuje na vliv socialismu a jeho ekonomických a kulturních podmínek na vývoj svatebních zvyklostí a dále na odchylky od západního, či lépe nesocialistického modelu změn svatebních zvyků v Evropě v poválečném období 20. století. Výzkum je prováděn na regionální úrovni. Narátoři jsou vybráni s ohledem na příslušnost ke generaci, která vstupovala do manželství v průběhu komunistického režimu v Československu.
|
|
|
Ideology, censorship, indirect translations and non-translation: Czech literature in 20th -century Portugal
Špirk, Jaroslav ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Seruya, Teresa Maria Menano (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Dizertační práce se zabývá knižními překlady české a slovenské literatury do portugalštiny v Portugalsku ve 20. století. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, ukazuje jeho relevanci a nastiňuje strukturu práce. Stanovuje též hlavní otázku výzkumu, Jak byla česká literatura zastoupena na portugalském knižním trhu ve 20. století?, a formuluje hypotézu: Překlady české literatury v Portugalsku 20. století vykazovaly nějakou tendenci, systém. První kapitola se pokouší operacionalizovat sedm obecně translatologických témat: 1. ideologie, 2. cenzura, 3. nepřímé překlady, 4. nepřekládání, 5. kánon a světová literatura, 6. paratexty, 7. "středně velké" kultury. Druhá kapitola vymezuje předmět zkoumání, obecně představuje hlavní typy použitých zdrojů a materiálu a definuje metodologii. Jako hlavní oblast zájmu stanovuje překlady české beletrie do evropské portugalštiny publikované v Portugalsku ve 20. století v knižní podobě. Obšírněji probírá stěžejní práce J. Levého a A. Popoviče, z nichž vyvozuje metodologii vhodnou pro analýzu nalezeného materiálu. Třetí kapitola poskytuje obecně historický, politický a kulturní kontext práce. Soustředí se především na kulturní vztahy Československa a Portugalska ve 20. století a poprvé české odborné veřejnosti přináší informace o fungování cenzury v Portugalsku během Nového...
|
|
|
Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století
Lizcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
(abstrakt) Disertační práce se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století. Úvodní kapitola obsahuje popis metodologie, rešerši pramenů a literatury, přesné časové a teritoriální vymezení tématu a rozbor pojmu kultury a její role v mezinárodních vztazích včetně stručného nástinu rozdílných přístupů realistické a liberálně-idealistické tradice teorie mezinárodních vztahů k dané problematice. Druhá kapitola je věnována popisu vývoje světové situace ve zkoumaném období, politickému a kulturnímu vývoji v ČSSR a SRN a utváření jejich zahraniční politiky ve vztahu ke konkurenčnímu studenoválečnému mocensko-politickému bloku. Třetí kapitola shrnuje rozvoj politických, ekonomických a kulturních styků mezi oběma zeměmi ve zkoumaném období a stručně popisuje vliv existence Německé demokratické republiky (NDR) a zvláštního statusu Západního Berlína na jejich podobu. Čtvrtá kapitola se podrobně zabývá vztahem mezi ČSSR a SRN na poli filmu a výtvarného umění a v závěru práce autorka sumarizuje své dosavadní poznatky.
|
|
|
Odchod sovětských vojsk z území Německa, Československa a Polska
Kosová, Jana ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Částečné stažení sovětských vojsk ze střední Evropy bylo součástí procesu přestavby Sovětského svazu, který započal M. Gorbačov svými reformami. Sovětský svaz tak v druhé polovině 80. let přijal rozhodnutí redukovat počty svých vojenských jednotek umístěných mimo území Sovětského svazu. Snížení ale neznamenalo automaticky úplný odchod sovětských jednotek. Tato práce sleduje odsun Sovětské armády z území Německa, Československa a Polska v období let 1989-1994. Změny režimů v jednotlivých státech vedly ke skutečnosti, že se posléze jednalo ve vztahu k odchodu sovětských jednotek zejména o bilaterální a multilaterální záležitost než o jednostranný akt Sovětského svazu. Tato práce představuje jedinečné srovnání odsunu sovětských vojenských útvarů ze tří bývalých východních satelitů Sovětského svazu. Objasňuje důvod jejich pobytu na těchto územích. Ukazuje průběh vyjednávání jednotlivých států s Moskvou a pozoruje shodné argumenty uplatňované sovětskými vyjednávači a jejich protějšky. Popisuje události, kdy hrozilo přerušení odchodu sovětských vojsk. Komparuje dobu trvání odchodu Sovětské armády z pozorovaných států. Věnuje se logistickému průběhu odsunu, majetkoprávnímu a ekologickému vyrovnání obou stran. Zároveň poukazuje na shodné a odlišné přístupy Německa, Polska a Československa a na jejich...
|
|
|
Časopisy věnované golfové problematice
Kunzlová, Zuzana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Časopisy věnované golfové problematice" se zabývá zpracováním problematiky vydávání golfových periodik na území České republiky respektive tehdejšího Československa. Klíčovým zájmem této práce je detailní zmapování všech vycházejících periodik věnovaných této problematice v období od vzniku Československé republiky až do roku 2011. Tato práce podrobně zaznamenává historický vývoj golfu na českém území, poukazuje na problémy, které postihly golf v průběhu 20. století. V jednotlivých kapitolách se věnuje všem vycházejícím golfovým periodikům na československém respektive na českém území. Významný prostor je v práci věnován prvorepublikovým časopisům Slovanský golf a Sportovní Revue. Dále jsou v práci zmíněna periodika poválečná a poslední část práce patří časopisům porevolučním.
|
host ::
RSS.