|
Metabolismus Se přijímaného savčím organismem ve formě Se-obohacené Brassica napus
Žíla, Ondřej ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou jednotlivé Se-speciace v savčím organismu ovlivněné formou přijatého selenu. Selen je významný esenciální mikronutrient pro člověka i zvířata. Hraje významnou roli v antioxidační ochraně organismu a také při přeměně hormonů štítné žlázy. Při našem experimentu byli laboratorní potkani kmene Wistar rozděleni do tří skupin a bylo jim podáváno krmivo se zdrojem selenu v podobě sóji, seleničitanu sodného a extrahovaného řepkového šrotu. Během čtyřtýdenního experimentu byla pokusným zvířatům odebírána moč a po skončení pokusu také krevní sérum. Celkové obsahy selenu se měřily pomocí ICP-MS, zatímco jednotlivé Se-speciace v moči a séru pomocí HPLC spřažené s ICP-MS. Ve vyloučené moči byly identifikovány speciace methylselenocystein (MeSeCys), trimethylselenium (TMSe) a selenocukry 1 a 3. V krevním séru byly naměřeny speciace TMSe, seleničitan, selenan a selenocukr 1. U skupiny krmené seleničitanem sodným byly naměřeny obecně vyšší hodnoty ve vyloučené moči, což může být způsobeno celkově vyšším příjmem a také anorganickou formou selenu s nižší vstřebatelností. Skupiny, které obdržely selen z rostlinných zdrojů, přijaly hned několik Se-sloučenin a u nich naměřené celkové obsahy Se-speciací, ani dynamika vylučování, se příliš nelišily. Navíc u skupiny s řepkou byla naměřena speciace selenocukr 2, která se u ostatních skupin neobjevila. Při přijímání selenu z rostlinných zdrojů tedy probíhá v savčím organismu odlišná biotransformace než při příjmu minerální soli. Původní hypotézu, že zastoupení Se-speciací je ovlivněné formou selenu podávaného v krmivu, jsme našimi výsledky potvrdili. Jelikož skupina krmená řepkou vykazovala podobné výsledky jako skupina krmená standartním krmivem se sójou, mohl by extrahovaný řepkový šrot sloužit jako dobrý zdroj při výživě hospodářských zvířat.
|
|
Versatile use of liquid chromatography and mass spectrometry in drug metabolism studies
Suchanová, Bohumila ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Solich, Petr (oponent) ; Lemr, Karel (oponent)
in Czech Lidský organismus byl od nepaměti vystaven škále chemikálií, které se vyskytují v životním prostředí. Chemická revoluce výrazně ovlivnila biologickou evoluci lidí a vedla k vážnému nepředvídatelnému toxickému působení těchto chemických látek. Odpovědí na neustálý chemický stres byl vývoj široké palety různých enzymů, které jsou schopné přeměňovat xenobiotika. Xenobiotika jsou obvykle vysoce lipofilní, a proto nemohou být vyloučeny z těla bez předchozí biotransformace na hydrofilní, ve vodě rozpustné metabolity. Mezi xenobiotika řadíme nejen chemické látky životního prostředí, ale také léčiva, složky potravy a další látky cizí organismu. Biotransformační studie hrají důležitou roli ve výzkumu i ve vývoji léků. Údaje o metabolismu léčiv jsou obvykle vyžadovány předtím, než nová látka projde všemi vývojovými stádii a stane se lékem. Informace o metabolismu jsou často využívány ke zlepšování vlastností budoucích léčiv, umožňují navrhnout účinnější sloučeniny, nebo jsou využívány v rámci toxikologických studií. Se vzrůstajícím počtem nově vyvíjených látek stoupají nároky na rychlé získání spolehlivých informací o metabolismu těchto látek. Spojení kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie naplňuje požadavek na rychlost a spolehlivost analýzy léčiv a jejich metabolitů, který udává...
|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 27
Kostřiba, Jan ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
8. ABSTRAKT Kostřiba J.: Explantátové kultury vyšších rostlin 27. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, 2007, s. 61 Práce byla zaměřena na biotransformaci exogenních prekurzorů arbutinu in vitro kulturou Centella asiatica (L.). Do živného média byly přidávány prekurzory arbutinu (hydrochinon, tyrosin, kyselina p-kumarová, kyselina hydroxybenzoová). Koncentrace prekurzorů byla 200 mg/l a doba působení prekurzorů byla 6, 12, 24, 48 a 168 hodin (1 týden). Pokusy byly prováděny za světla, jak v suspenzních tkáňových kulturách, tak v kulturách kultivovaných v tekutém živném médiu na můstcích z filtračního papíru. Pozitivních výsledků (jak TLC tak HPLC analýzou) v produkci arbutinu bylo získáno u všech suspenzních kultur při použití hydrochinonu. Maximální koncentrace arbutinu v kalusu byla zjištěna při odběru po 48 hodinách kultivace (0,043 %). Po 168 hodinové kultivaci bylo množství arbutinu pouze 0,038 %. V této pokusné variantě byl arbutin uvolňován také do živného média, kde byla naměřena jeho koncentrace 0,096 %. Biotransformační pokusy s dalšími prekurzory arbutinu nebyly úspěšné. Možnost efektivního použití můstkové kultury pro potřeby biotransformace potvrzena nebyla.
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aromatických aminů (HAA), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je nutná jejich aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště pak jeho formami 1A1 a 1A2. Vzniklé N-hydroxylaminy jsou dále aktivovány konjugačními reakcemi. Za tento proces jsou zodpovědné sulfotransferasy (SULT) a N-acetyltransferasy (NAT), které aktivují N-hydroxylaminy na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Ovlivněním SULT a NAT můžeme ovlivnit vznik karcinomů. Nejčastějšími inhibitory těchto enzymů jsou látky obsažené v potravě. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P- PST) je považována kávová kyselina. Za dobrý inhibitor NAT je považován quercetin. Potravní látky mohou mít i opačný vliv a způsobit indukci těchto enzymů, jako např. fenolické kyseliny, které indukují fenolovou sulfotransferasu. Klíčová slova: Heterocyklické aromatické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
|
Hemonchóza ovce domácí - výsledky laboratorní kontroly v průběhu experimentální infekce
Lochmanová, Eva ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Ducháček, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Lochmanová Eva Školitel: prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc. Název diplomové práce: Hemonchóza ovce domácí - výsledky laboratorní kontroly v průběhu experimentální infekce Helmintorezistence je předmětem zájmu mnoha odborných pracovišť, neboť přináší praktickým chovům hospodářských zvířat vysoké ztráty a výhledově představuje limitující faktor pro existenci samotných chovů. Jsou studovány mechanismy vedoucí ke vzniku helmintorezistence, k nim patří i možnost indukce biotransformačních enzymů, kterých parazit (oblý červ) využívá pro překonání kontaktu s tímto, pro něho samotného, xenobiotikem. Využívány jsou parazitární modely, dlouhodoběji i Haemonchus contortus. Tři kmeny parazita (plně citlivý, plně rezistentní, rezistentní pouze na benzimidazolová anthelmintika) modelově využívá i pracoviště Katedry biochemických věd Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Parazité jsou experimentálně chováni na ovcích. Cílem této práce bylo experimentálně zdokumentovat pomocí parazitologických metodik průběh experimentálních parazitóz všech zmíněných kmenů. Byly podány L3 larvy Haemonchus contortus a v individuálním trusu zvířat odebraným rektálně byl kvantitativně stanovován...
|
|
Endoparazitózy skotu v různých podmínkách chovu
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v 16 chovech, kdy se jednalo o 3 chovy, kde byla zvířata pravidelně dojena, 11 chovů masného skotu,1 chov zubrů a 1 chov praturů. Byl sledován vliv technologie chovu, kdy se jednalo o chovy ekologické. Skot masného užitkového typu byl permanentně na pastvě, dojená zvířata byla 6 měsíců na pastvě a 6 měsíců ustájena ve stájích. Zájmový chov zubrů a praturů byl chován celoročně na pastvě. Podle lokality, kde se chov nachází, se zaznamenávala nadmořská výška. Statistická analýza prokázala, že s rostoucí nadmořskou výškou docházelo k snižování prevalence kryptosporidiových infekcí. Nejčastěji byla infikována stáda chovaná do 500 m n.m. Výskyt endoparazitů byl sledován v závislosti na sezónní výskyt. Nejnižší prevalence parazitárních infekcí byla zjištěna u dojených zvířat, tedy u zvířat chovaných jak ve stáji, tak na pastvě. Statistická analýza prokázala, že zvířata chovaná systémem celoroční pastvy jsou statisticky významně více infikována parazity než zvířata jež jsou chovávána v technologii kombinující pastvu a stáj. V rámci výskytu a rizika infekce jednotlivými druhy parazity bylo na základě statistického srovnání zjištěno, že zvířata chovaná celoročně na pastvě jsou 7,25× častěji infikována motolicemi rodu Paramphistomum (?2=16,4; d.f.=1; P<0,001). V rámci srovnávání nebyl zjištěn rozdíl mezi výskytem kokcidií rodu Eimeria, nálevníků rodu Buxtonella, hlístic čeledi Trichostrongylidea a motolice Fasciola hepatica v závislosti na technologii chovu skotu. V chovech se používala antiparazitika IVOMEC SUPER a HELMIGAL. V rámci podrobnější analýzy jsme dospěli k závěru, že aplikace antiparazitik neměla žádný vliv na výskyt a prevalence motolice Fasciola hepatica a plicních nematodů rodu Dictyocaulus. Naopak v zvířat jimž nebyla antiparazitika aplikována byla 4,85× častěji infikována gastrointestinálními nematody (GIN).
|
|
Studium chirálních aspektů biotransformace léčiv instrumentálními analytickými metodami
Holmanová, Veronika ; Nobilis, Milan (vedoucí práce) ; Kovaříková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Bc. Veronika Holmanová Školitel: Doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc. Název diplomové práce: Studium chirálních aspektů biotransformace léčiv instrumentálními analytickými metodami Byla vyvinuta nová chirální chromatografická metoda pro zhodnocení stereospecifity lidských a potkaních cytosolických karbonylreduktas a mikrosomálních oxidas zapojených do biotransformace nabumetonu. Vzniklá LLE-HPLC-PDA metoda umožňovala extrakci, separaci a UV detekci prochirálního nabumetonu a jeho metabolitů I.fáze biotransformace, včetně enantiomerů dvou chirálních produktů karbonylové redukce. Jako vnitřní standard sloužil methylester naproxenu. Pro liquid-liquid extrakci byl použit diethylether. Dostatečnou separaci 9 analytů zajišťovala za isokratických podmínek mobilní fáze o složení MeOH 1M NaClO4 pH 3 (75:25, v/v) ve spojení s Chiralcel OD-R 250mm×4.6 mm kolonou. Při průtoku 0,5 ml/min trvala jedna analýza 60 min. Efluent z kolony byl monitorován photodiode-array detektorem (zaznamenávající celé spektrum nebo vybrané vlnové délky - 225 a 265 nm). Výsledky biotransformace nabumetonu in vitro s cytosolickými a mikrosomálními frakcemi hepatocytů byly porovnány u dvou živočišných druhů (potkan,...
|
|
Metabolismus anthelmintik v rostlinách
Pavlík, František ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: František Pavlík Školitel: Prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Název diplomové práce: Metabolismus anthelmintik v rostlinách Anthelmintika vstupují do životního prostředí převážně s exkrementy právě léčených zvířat. Mohou způsobovat mnoho nežádoucích účinků v ekosystému, ovlivňovat necílové živočišné organismy, popřípadě se akumulovat v rostlinách. Po opětovné konzumaci těchto rostlin hospodářskými zvířaty na pastvě může dojít k rozvoji rezistence u helmintů. Tato práce je zaměřena na studium biotransformace často používaných anthelmintik flubendazolu (FLU), albendazolu (ABZ), fenbendazolu (FBZ), ivermektinu (IVM) a monepantelu (MOP) v typických lučních květinách zvonku okrouhlolistém (Campanula rotundifolia) a jitroceli kopinatém (Plantago lanceolata), které mohou na pastvách často přijít do kontaktu s anthelmintiky v exkrementech hospodářských zvířat. Jako in vitro modely byly použity buněčné suspenze zvonku okrouhlolistého a jitrocele kopinatého, dále pak in vitro regeneranty jitrocele kopinatého. Nebyl nalezen žádný toxický efekt anthelmintik na rostliny. Rostliny byly schopny metabolizovat anthelmintika do široké škály různých metabolitů, jejichž...
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro identifikaci metabolitů anthelmintik u parazitujících červů
Komrska, Jan ; Vokřál, Ivan (oponent) ; Skálová, Lenka (vedoucí práce)
Jestliže chceme být úspěšní v léčbě parazitárních onemocnění, je důležité získat co nejvíce informací o osudu podaného léčiva. Zjištění metabolických drah anthelmintik a zúčastněných enzymů parazitů nám může pomoci v boji se vznikající rezistencí na dané látky. Cílem naší práce bylo najít a identifikovat metabolity I. a II. fáze anthelmintik albendazolu (ABZ), flubendazolu (FLU) a mebendazolu (MEB) vzniklé při ex vivo inkubacích s parazitem motolicí kopinatou (Dicrocoelium dendriticum), za použití LC-MS techniky. V ex vivo studii byli dospělci motolice kopinaté inkubováni v živném médiu společně s benzimidazolovým anthelmintikem po dobu 24 hodin. Po skončení inkubace byly homogenáty parazitů a vzorky media extrahovány na pevné fázi. Extrakty byly následně analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (LC-MS). Jako metabolity první fáze jsme detekovali albendazolsulfoxid, redukovaný flubendazol a redukovaný mebendazol. Jako metabolity druhé fáze jsme zaznamenali methylderiváty flubendazolu, redukovaného flubendazolu a redukovaného mebendazolu.
|
|
Stanovení aktivit peroxidas a jejich porovnání u různých helmintů
Sulanová, Lenka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lenka Sulanová Školitel: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení aktivit peroxidas a jejich porovnání u různých helmintů Cílem diplomové práce bylo vyhledat v dostupné literatuře jednoduché metody pro stanovení peroxidas, vybranou metodu zavést, optimalizovat a porovnat s metodou na pracovišti již používanou. V metodě, kterou jsem zvolila, byl jako substrát využíván 3,3′,5,5′- tetramethylbenzidin (TMB). Tuto metodu jsem optimalizovala a porovnávala s dříve používanou metodou se substrátem O-fenylendiaminem dihydrochloridem (OPD). Metoda s použitím TMB je přesnější, komfortnější, ale finančně náročnější než metoda s OPD. Obě metody jsem následně využila na stanovení aktivit peroxidas v subcelulárních frakcích dvou druhů helmintů: motolice kopinaté a vlasovky slézové. Zjistila jsem, že aktivity peroxidas jsou vyšší u vlasovky slézové než u motolice kopinaté. Rozdílné aktivity peroxidas vykazovaly subcelulární frakce u kmenů vlasovek citlivých a rezistentních na anthelmintika. Při ex vivo kontaktu motolice s anthelmintiky (albendazol a albendazolsulfoxid) došlo k ovlivnění aktivity peroxidas. Z testovaných inhibitorů peroxidas působil inhibičně na peroxidasy helmintů...
|
host ::
