|
|
Certifikovaná metodika kontroly účinnosti řízených atmosfér a fumigací v silech pomocí biotestů: metodika pro pracovníky v DDD, zemědělství a potravinářství
Aulický, Radek ; Stejskal, Václav ; Plachý, Jan
Kontrola účinnosti ošetření pomocí řízených atmosfér nebo plynování ve skladovaných komoditách umístěných v silových buňkách je velmi obtížné, zejména pokud se jedná o monitorování v celém profilu komodity. Také doposud neexistují žádné jednotné postupy a pomůcky, které by umožňovaly aplikaci kontrolních systémů. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč se metody řízených atmosfér nevyužívají běžně v praxi, přestože se jedná o relativně nenákladné dezinsekční opatření. Tato metodika je souborem postupů pro správnou přípravu, aplikaci a vyhodnocení biotestů použitých při kontrole účinnosti řízených atmosfér a plynování v silových buňkách. V metodice jsou data ukazující použití biotestů při aplikaci řízených atmosfér a plynování v silových buňkách a jejich význam při kontrole a hodnocení celkové účinnosti dezinsekčního zásahu. Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory NAZV a je výstupem řešení projektu QJ1310057.
Plný text:  PDF
|
|
|
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
|
|
|
Oxidační poškození buněčných komponent po indukci oxidačního stresu specifickými herbicidy
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
1. Abstrakt Oxidační stres je způsoben nadměrnou produkcí a akumulací ROS (reaktivních forem kyslíku) a je častým důvodem buněčného poškození za nepříznivých environmentálních podmínek, např. za sucha, chladu, zasolení. Ve své práci jsem využila specifického působení herbicidů MV (methyl viologen) a 3-AT (3-aminotriazol) k přímé indukci oxidačního stresu u rostlin tabáku (Nicotiana tabacum cv. Xanthi). Míra oxidačního poškození byla sledována na úrovni DNA pomocí kometového testu, dále na peroxidaci lipidů, hladině karbonylovaných proteinů a modifikaci aktivit antioxidačních enzymů CAT (katalázy) a APX (askorbátperoxidázy). Konfokální fluorescenční mikroskopie zdokumentovala změnu redoxního stavu buněk po aplikaci herbicidů a při vyšších koncentracích byl pozorovaný signál specificky lokalizován do peroxizómů. Použité herbicidy působily v řádově odlišných koncentracích, MV v µM a 3-AT v mM a oba způsobily výrazné poškození jaderné DNA. Jako další průkazný marker oxidačního stresu po aplikaci MV se ukázala být karbonylace proteinů. Inhibice antioxidačních enzymů CAT a APX byla oproti 3-AT méně výrazná. Klesající stabilita membrán se ukázala být univerzálním markerem oxidačního poškození pro oba herbicidy, zatímco peroxidace lipidů byla neprůkazná. MV a 3-AT mají rozdílné módy účinku, a každý působí na...
|
|
|
Acetyl - CoA karboxylasa - evoluce a inhibice
Chalupská, Dominika ; Čeřovská, Noemi (vedoucí práce) ; Plchová, Helena (oponent) ; Vlček, Čestmír (oponent)
Abstrakt
Acetyl-CoA
karboxylasa
(ACC)
je
klíčovým
enzymem
metabolismu
mastných
kyselin.
U
eukaryot
se
často
vyskytuje
v
mnoha
isoformách
a
v
různých
buněčných
kompartmentech.
V
zemědělství
jsou
inhibitory
plastidové
ACC
používány
jako
účinné
herbicidy
travinných
plevelů.
Problémem
se
ale
stává
resistence
některých
populací
travinných
plevelů
vůči
používaným
herbicidům
aryloxyfenoxypropionatům
(APPs)
a
cyklohexandionům
(CHDs).
Pomocí
PCR
a
sekvenování
bylo
u
resistentních
rostlin
populací
Avena
sterilis
ssp.
ludoviciana
Durieu
z
obilnářské
oblasti
severní
Austrálie
nalezeno
pět
aminokyselinových
substitucí
v
plastidové
ACC:
Trp-1999-Cys,
Trp-2027-Cys,
Ile-2041-Asn,
Asp-2078-Gly
a
Gly-2096-Ala.
S
použitím
kvasinkového
"gene-replacement"
systému
jsme
ukázali,
že
každá
z
těchto
mutací
způsobuje
resistenci
k
herbicidům
i
u
pšeničné
plastidové
ACC:
Asp-2078-Gly
způsobuje
resistenci
k
APPs
a
CHDs,
Trp-2027-Cys
a
Ile-2041-Asn
způsobují
resistenci
k
APPs
a
Trp-1999-Cys
způsobuje
resistenci
pouze
k
fenoxapropu.
Tyto
mutace
by
velmi
pravděpodobně
mohly
způsobit
resistenci
kteréhokoli
druhu
travinných
plevelů
pod
selekčním
tlakem
hojně
používaných
herbicidů.
Lidská
ACC
představuje
zajímavý
cíl
nových
léčiv
pro
léčbu
metabolického
syndromu.
...
|
|
|
Způsoby regulace plevelů v porostech pěstované řepky (Brassica spp.)
TUPÁ, Jiřina
Diplomová práce popisuje charakteristiku řepky olejky a její životní cyklus. Jejím cílem je, přiblížit problematiku plevelných rostlin v jarní formě řepky na pozemcích společnosti zemědělského AGRO družstva Dolní Bukovsko. Maloparcelkový pokus byl založen v katastrálním území Bzí u Dolního Bukovska, směrem na Týn nad Vltavou. Problémem při pěstování kulturních rostlin jsou plevelné rostliny, které negativně ovlivňují kvalitu produkce, ale i ekonomiku pěstování. Vyhodnocení plevelných rostlin bylo provedeno početní metodou v období března až srpna roku 2016. Počet plevelných rostlin, jenž se na daném stanovišti vyskytoval, byl pravidelně zaznamenán a vyhodnocován. Závěrem lze konstatovat, že dlouhodobá regulace proti výskytu plevelů musí být prováděna v čas a pečlivě a musí být založena na kompletní ochraně, která se skládá z přímých a nepřímých metod regulace. Jako jedno z mnohých a velmi účinným regulačním opatřením proti výskytu jednoděložných i dvouděložných plevelů je možnost využít herbicidních přípravků.
|
|
|
Voltametrické stanovení herbicidu Aclonifenu pomocí rtuťových elektrod
Murcková, Klára ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá elektroanalytickým stanovením herbicidu Aclonifenu, jenž patří do skupiny herbicidů odvozených od difenyletheru. Tyto herbicidy jsou užívány díky svým účinkům - inhibici syntézy protoporfyrinogen oxidázy a současně také inhibici biosyntézy karotenoidů. Vzhledem k jeho širokému využití v zemědělství, toxicitě pro člověka a kvůli jeho negativnímu vlivu zejména na vodní ekosystém, je jeho negativní ekologický dopad v současnosti studován. Optimální podmínky stanovení Aclonifenu byly hledány v prostředí směsi methanolu a BR pufru a v prostředí BR pufru. Elektrochemické chování látky bylo studováno za pomoci technik DC voltametrie (DCV), diferenční pulsní voltametrie (DPV) a adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV) na visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE) a za pomoci TAST polarografie a diferenční pulsní polarografie (DPP) na klasické rtuťové kapkové elektrodě (DME). Pro srovnání bylo ještě vedle elektrochemické detekce použito UV/VIS spektrofotometrické stanovení při vlnové délce 308 nm a 388 nm. Při elektrochemickém stanovení Aclonifenu za použití následujících technik bylo dosaženo následujících výsledků: DCV [směs methanol:BR pufr 1:1 (V:V)] LQ ~ 1·10-8 mol·L-1 ; DCV (BR pufr) LQ ~ 3·10-8 mol·L-1 ; DPV [směs methanol:BR pufr 1:1 (V:V)] LQ ~ 6·10-8 mol·L-1 ;...
|
|
|
Sledování stability triazinových herbicidů ve vodách
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Pro účely sledování stability s-triazinů ve vzorcích vody bylo nejdříve potřeba najít vhodnou analytickou metodu. V systému HPLC byly testovány dvě kolony - stacionární fáze C18 - konkrétně od firem Waters a Astec. Složení mobilní fáze ACN/H2O bylo měněno v rozmezí od 90/10 do 60/40 (v/v). V optimalizovaném separačním systému tvořeném kolonou Astec C18 a mobilní fází ACN/H2O v poměru 70/30 (v/v) bylo dosaženo rozdělení prometonu, propazinu a prometrynu až na základní linii. Tento separační systém byl následně použit pro sledování stability. Po dobu šesti týdnů byla sledována stabilita s-triazinů. Byly proměřovány vzorky atrazinu, prometonu, propazinu a prometrynu, ve čtyřech různých vzorcích vod - voda z Vltavy, okyselená voda z Vltavy, voda z vodovodu a okyselená voda z vodovodu. Atrazin byl proměřován samostatně a ostatní tři triazinové deriváty ve směsi. Všechny vzorky byly detekovány při vlnové délce 221nm. Po dobu šestitýdenního měření nebylo dosaženo výraznějších změn koncentrace s-triazinů ve vzorcích. Lze předpokládat, že s-triaziny jsou za daných podmínek stabilní.
|
|
|
Polarografické stanovení herbicidu aclonifenu
Murcková, Klára ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením herbicidu aclonifenu pomocí TP a DPP. Jako pracovní elektroda byla použita rtuťová kapková elektroda. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV/VIS spektrofotometrie při vlnové délce 308 nm a 388 nm. Byly stanoveny optimální podmínky pH pro stanovení pomocí TP, DPP a UV/VIS spektrofotometrie. Na základě získaných informací byly proměřeny kalibrační závislosti a zjištěny meze stanovitelnosti a detekce. Meze stanovitelnosti aclonifenu byly 3,4·10-6 mol·L-1 při metodě TP; 2,2·10-7 mol·L-1 při metodě DPP a 4,6·10-6 mol·L-1 při metodě UV/VIS spektrofotometrie.
|
|
|
Separace derivátů chlorfenoxypropionové kyseliny metodou HPLC
Horová, Kateřina ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Šlechtová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na separaci chlorfenoxypropionové kyseliny a jejích derivátů pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro separaci byl použit reverzní mód. Tyto sloučeniny jsou používány jako látky s herbicidní účinností, tedy látky hubící plevele. Herbicidy studované v této práci byly 2-(4-chlor-2- methylfenoxy)propionová kyselina, 2-(2,4-dichlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(2- chlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(3-chlorfenoxy)propionová kyselina a 2-(4- chlorfenoxy)propionová kyselina. Cílem této práce bylo nalézt a optimalizovat chromatografické podmínky pro simultánní separaci všech pěti herbicidů. Pro analýzu byly použity dva druhy kolon a to kolona ZORBAX SB-C8 a kolona ZORBAX Eclipse XDB-C18, které se liší svou polaritou. Jako mobilní fáze byly použity acetonitril/voda, acetonitril/kyselina mravenčí, pH 2,1 a methanol/kyselina mravenčí, pH 2,1. Nejvhodnější separační podmínky byly: kolona ZORBAX SB-C8, mobilní fáze methanol/kyselina mravenčí (o koncentraci 0,365 mol/l, pH 2,1) 40/60 (v/v), teplota 25řC, průtok mobilní fáze 1 ml/min. Za těchto isokratických podmínek byly všechny herbicidy separovány až na základní línii během 80 minut. Klíčová slova: HPLC, separace, herbicidy, deriváty chlorfenoxypropionové kyseliny
|
|
|
Porovnání metod HPLC a GC-MS pro stanovení pesticidu v půdě
Chalbia Václavíková, Alena ; Kočárek, Martin (vedoucí práce) ; Havlík, Jaroslav (oponent)
Fyzikální a chemické vlastnosti pesticidů se mohou výrazně lišit. Pesticidy mohou být kyselé, neutrální nebo zásadité. Některé sloučeniny obsahují fosfor, jiné síru, dusík nebo halogeny. Tyto atomy mohou mít význam pro detekci pesticidů. Některé sloučeniny jsou těkavé, jiné se naopak vůbec neodpařují, což je také jedna z důležitých vlastností pro chromatografii. Rozmanitost pesticidů vlastně nedovoluje vytvořit jednu univerzální metodu, což je velmi nepraktické s ohledem na kvalitu a dobu stanovení. Protože právě pesticidy jsou jednou z nejsledovanějších chemikálií ve většině zemí. V potravinářství a v pitné vodě jsou stanoveny limity pesticidů, aby bylo zabráněno negativnímu dopadu na veřejné zdraví. Pro zbytky v půdě nebo v povrchových vodách limity stanoveny nejsou. (Lutz et al., 2006)
Předmětem diplomové práce je zhodnotit možnosti použití dvou typů chromatografů s různými typy detektorů při analýze pesticidu. Pendimethalin, který jsme pro tuto práci zvolili, bude analyzován na kapalinovém chromatografu s UV detektorem a dále na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem. Budou porovnány dva možné typy metod extrakcí jako třepání a Soxhletova extrakce a v poslední řadě budou porovnány možnosti použití dvou extrakčních činidel a to methanolu a acetonitrilu.
Dalším bodem práce je ověření hypotézy, že pro stanovení pendimethalinu v půdě je metoda plynové chromatografie s použitím hmotnostního spektrometru v porovnání s metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie časově a finančně náročnější, ale že bude dosahovat vyšší výtěžnost a nižší detekční limit pesticidu.
|
host ::
RSS.