|
|
Vnímání životní a pracovní spokojenosti u učitelů středních škol
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá životní a pracovní spokojeností učitelů středních škol. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů životní, ale i pracovní spokojenosti. Popisuje jejich definice, dimenze a determinanty, které mají na životní a pracovní spokojenost vliv. Dále se zaměřuje na charakteristiku učitelské profese, osobnost pedagoga a jeho typologii. Dále hovoří o požadavcích, které jsou na učitelskou profesi kladeny a rizicích, které učitelům hrozí. Praktická část je koncipována jako výzkum životní a pracovní spokojenosti pomocí standardizovaného Dotazníku životní spokojenosti J. Fahrenberga et al.(2001). Cílem práce je zjistit, v jaké míře jsou učitelé na středních školách spokojeni nejen se svou prací, ale i se svým životem, protože obojí je pro jejich práci velmi důležité a motivující.
|
|
|
Životní spokojenost seniorů
ANTOŇŮ, Nikol
Tato bakalářská práce se zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavním úkolem této práce je zmapovat míru životní spokojenosti v konkrétním domově pro seniory. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá životní spokojeností jako celkovou psychickou pohodou, a dalšími pojmy s ní souvisejícími. Dále se tato kapitola věnuje životním událostem, hodnotám a prioritám. Zde jsou tyto pojmy definovány. V neposlední řadě vysvětluje jeden z významů samotného pojmu senior jako kteréhokoli občana ve věku od 60 let. Druhá kapitola teoretické části se zabývá stářím a stárnutím a zároveň tyto pojmy interpretuje. Důraz je zde kladen na vztahy mezi seniorem a rodinou. Rodina je zde myšlena jako základní jednotka při péči o seniora. Třetí kapitola se věnuje životní spokojenosti ve stáří, kde se popisují vybrané oblasti života seniora. Jsou zde rozebrány např. odchod do domova pro seniory, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, změna bydlení apod. Empirická část se již zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké důležité mezníky hrály klíčovou roli v životě seniorů? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do šesti dílčích výzkumných otázek: Jaké jsou vztahy mezi seniorem a rodinou? Jak senior vnímá svůj odchod a pobyt v domově seniorů? Jak senior vnímá svůj zdravotní stav? Jakým způsobem senior tráví svůj volný čas? Jak byl senior spokojen v manželství/partnerství? Jakou roli hrálo pro seniora jeho zaměstnání? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Dále jsou výsledky zaznamenány způsobem zpracování dat za pomocí takzvaných trsů. Následuje způsob výběru výzkumného souboru. Ten byl tvořen 6 respondenty (3 muži a 3 ženy), kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum. Rozhovor byl nahráván na diktafon a doslovně přepsán. Získaná data byla vyhodnocena pomocí trsů. Výsledné údaje byly strukturovány podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři ve svém prožitém životě kladou důraz na své děti a styky s rodinou, zaměstnání, a na pobyt v Domově seniorů Budíškovice. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit ke správnému přístupu sociálního pracovníka ke klientovi v Domově seniorů Budíškovice.
|
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Society and seniors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Evropská komise vyhlásila rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi. Tato problematika vyzývá každou společnost, aby analyzovala proces stárnutí obyvatelstva a jeho společenské a ekonomické důsledky. Právě aktivní stárnutí se může stát klíčem k řešení demografického vývoje, protože Evropa je kontinentem s nejpomalejším populačním růstem. V předložené práci se sleduje problematika seniorů z demografického a sociálně-ekonomického hlediska, stejně jako postoj společnosti k seniorům. Pomocí literárních a statistických pramenů charakterizuje demografické stárnutí populace v České republice, postoj společnosti k působení poproduktivním populace na trhu práce, její zdravotní, sociální a důchodové zabezpečení a vztahy v rámci rodiny i společnosti. Pozornost se věnuje i životní spokojenosti a kvalitě života starých lidí. Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část je obsažena v pěti kapitolách. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů souvisejících s procesem stárnutí populace. Na tuto kapitolu navazují další, které se zabývají životní spokojeností a kvalitou života starých lidí, jako i sociálními a mezigeneračními vztahy v rodině i v celé společnosti. Uvedené jsou i socioekonomické dopady demografického stárnutí na společnost a opatření nezbytná pro řešení nepříznivých důsledků. Součástí diplomové práce je i dotazník a jeho vyhodnocení o životní spokojenosti a kvalitě života seniorů, adresovaný dvěma skupinám osob v důchodovém věku. Cílem práce je dát pohled na období stáří a životní spokojenosti starých lidí. Dalším cílem diplomové práce je charakterizovat vývoj stárnutí obyvatelstva v České republice a poukázat na jeho pravděpodobný budoucí vývoj. Výsledky jsou určeny všem, kteří se snaží pochopit problematiku seniorů v naší společnosti.
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti všeobecných sester a učitelek
BURIAN, Zbyněk
Tématem bakalářská práce bylo zjištění vnímání pracovní zátěže a pracovní spokojenosti u žen, které vykonávají svá zaměstnání na pracovních pozicích všeobecná sestra a učitelka. Cílem bakalářské práce bylo zjištění míry pracovní a životní spokojenosti v průběhu výkonu daných profesí. Zjišťování jejich pocitů vyplývající z profese, vnímání jejich zátěžových situací a dále na jejich pracovní a životní spokojenost a to diferenciovaně při výkonu povolání zdravotních sester a učitelek na základních školách. Získané výsledky by se mohly stát podkladem pro zkvalitnění pracovních podmínek, které jsou zdravotním sestrám a učitelkám vytvořeny a tím i zefektivnění jejich pracovní činnosti.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Vliv vzdělání na míru udávaného štěstí, příklad České republiky
Krepčíková, Klára ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce sleduje vztah mezi vzděláním a štěstím obyvatel České republiky užitím dat z European Social Survey. Pomocí deskriptivní statistiky a odhadu rovnice štěstí nalézám, že vzdělání má přímý i nepřímý vliv (přes vyšší příjmy a vyšší pravděpodobnost zaměstnání) na štěstí mužů. U žen vliv nalezen nebyl. Muži s vyšším středním vzděláním jsou méně šťastni než muži s nižším středním nebo vysokoškolským vzděláním, což může znamenat, že se těmto lidem nemusí navracet investice do vzdělání. Dalším zjištěním je, že vzdělání rodičů negativně ovlivňuje štěstí dětí. Štěstí žen je nižší při vysokém vzdělání otce, zatímco štěstí mužů je negativně ovlivněno vzděláním matky. Zdá se, že ženy svého otce považují za referenční osobu, zatímco muži považují za referenční osobu svou matku.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od 6 do 12 měsíců.
BÖHMOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů dětí ve věku od 6 do 12 měsíců věku. Do studie byly zařazeny děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly zpracovávány zvlášť pro dívky a pro chlapce, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnávání souborů byl využit Studentův t-test a Z-skóre. Porovnání výsledků našeho výzkumu a referenčního výzkumu české populace ukázalo nižší průměrné hodnoty hmotnostně-výškového poměru u dětí našeho souboru. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány somatické a další charakteristiky matek měřených dětí. Součástí diplomové práce je i vyhodnocení životní spokojenosti matek prvorodiček na podkladě Dotazníku životní spokojenosti. Ukázalo se, že největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček má kladné hodnocení finančních možností rodiny, vidina možného výdělku v budoucnosti a zajištění ve stáří. Zjišťované somatické údaje dětí jsou součástí celostátního antropologického výzkumu Státního zdravotního ústavu a mají sloužit k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout
HEGER, Helena
Tématem bakalářské práce je ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout ? syndromem vyhoření. ?Práce? má v životě člověka nesporný význam, především placené zaměstnání znamená garanci určitého sociálního a ekonomického statusu. Po ztrátě zaměstnání se jedinec ocitá v nelehké situaci, kterou lze charakterizovat změnou životní úrovně, ztrátou sociální důstojnosti či prestiže, sociální izolací. Nezaměstnanost tedy doprovází řada negativních jevů majících vliv na život v celém jeho rozsahu a obsahu. Chybějící životní náplň, rozbití časové struktury dne, psychický tlak a negativní postoj okolí k jevu jako takovému, lze shrnout do oblasti chronického stresu, jehož působení je patrné na stavu fyzického i psychického zdraví. Bakalářská práce teoreticky popisuje problematiku nezaměstnanosti a syndromu vyhoření. V rámci zkoumání problému byla provedena sociologická sonda, jejímž cílem bylo zjistit míru životní spokojenosti a míru ohrožení syndromem vyhoření skupiny nezaměstnaných.
|
|
|
Životní spokojenost ve stáří
BRDIČKOVÁ, Monika
Práce se zabývá životní spokojeností ve stáří. Teoretická část charakterizuje negativní a pozitivní aspekty stáří, dále charakterizuje kognitivní a emoční změny. Stěžejní oblastí teoretické části je zaměření na životní spokojenost, smysluplnost a sebepojetí seniorů. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který mapuje životní spokojenost seniorů, se zaměřením na čtyři dimenze lidského života: smysl života, sebepojetí, rodinné a sociální vztahy. Cílem praktické části bylo zjistit subjektivní hodnocení seniorů týkající se jejich celkové životní spokojenosti a vlivu jednotlivých dimenzí na spokojenost ve stáří.
|
host ::
RSS.