|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
|
|
Drobní savci v potravě sovy pálené ve východním Středomoří.
Šindelář, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Obsáhlý materiál kosterních pozůstatků savců z potravy sovy pálené v oblasti východního Středomoří byl zpracován a různými technikami chorologické a morfometrické analýzy zhodnocen. Ve vlastním souboru, obsahujícím doklady nejméně 8400 jedinců, je zastoupeno celkem 45 druhů hmyzožravců, hlodavců a netopýrů, kteří reprezentují podstatnou část fauny regionu. Podrobně byla zhodnocena chorologická skladba tafocenos a meziregionální rozdíly, projevující se především odlišnostmi v zastoupení satelitních a akcesorických elementů. Vysoce průkazné je ochuzení tafocenos izolovaných ostrovů (Kypr, Karpathos, zčásti Kréta), kde chybí křečkovití, hrabošovití, C. leucodon aj. a v dominanční struktuře se zásadním dílem uplatňuje krysa Rattus rattus, představující zde invazní druh, výrazně úspěšnější než v členitých kontinentálních kontextech. Druhová diverzita zkoumaných tafocenos je pozitivně korelována s geografickou šířkou (tafocenosy severnějších regionů jsou výrazně bohatší) a negativně s ostrovním efektem a stupněm aridizace. Morfometrická analýza tří nejhojnějších druhů rejskovitých ukázala z hlediska zkoumaného regionu výrazně homogenní distribuci metrických charakteristik jednotlivých druhů, v lokálním měřítku se však tato homogenita u některých druhů ztrácí. U C. leucodon je patrný aspekt klinální...
|
|
| |
|
|
Molekulární variabilita a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides (Bacillariophyceae)
Urbánková, Pavla ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Použití molekulárních metod k přezkoumání taxonomicky problematických druhů rozsivek upozornilo na nedostatečnost morfologického druhového konceptu. Vymezení druhů pouze na základě křemičité schránky často vedlo k příliš širokému pojetí druhů a nutně i k chybným závěrům ohledně jejich ekologie a biogeografie. To, že bylo mnoho druhů rozsivek v minulosti považováno za kosmopolitní generalisty, vedlo k vytvoření teorie, že jejich šíření není limitováno geografickou vzdáleností. Zejména v poslední době však roste počet studií, které ukazují, že šíření rozsivek podléhá podobným pravidlům jako šíření makroorganizmů. Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice diverzity a rozšíření druhového komplexu Frustulia rhomboides sensu lato v Evropě a na Novém Zélandě. Výsledky práce ukázali, že: (1) objevená molekulární variabilita v tomto komplexu nese jasný ekologický a biogeografický signál, ale nekoreluje s morfologií. Toto zjištění je dalším důkazem, že je nezbytně nutné přehodnotit tradiční druhový koncept. (2) Značně nevyrovnaný poměr celkové diverzity druhů rodu Frustulia nalezených na ekologicky podobných lokalitách v Evropě a na Novém Zélandě potvrzuje, že i šíření rozsivek je omezené a že je tedy nutné se zabývat i jejich biogeografií.
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Diverzita a biogeografie protistních organismů
Ryšánek, David ; Kulichová, Jana (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce sestává ze dvou částí. První částí je literární rešerše, druhou částí je pak praktická kapitola, která obsahuje výsledky mého vlastního výzkumu. V první části mé bakalářské práce se věnuji literární rešerši, ve které se zabývám dvěma současnými názory na biodiverzitu a biogeografii protist. První hypotézou je model ubikvitního rozšíření, který popisuji v několika bodech a ilustruji několika příklady. Podobně jsem představil i druhou teorii umírněného ubikvitního modelu. V závěru oba modely srovnávám a poukazuji na výhody a nevýhody jednotlivých teorií. Ve druhé části své bakalářské práce stručně charakterizuji rod Klebsormidium a následně popisuji optimalizaci molekulárních metod, které mi umožní studium biodiverzity a biogeografie tohoto rodu v rámci mé diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena rešerší literatury, ve které autorka diskutuje o pročtené, odborné literatuře, ze které čerpala informace pro zpracování své práce. Rovněž práce obsahuje metodiku tvorby teoretické části práce a vlastního výukového materiálu. Autorka popisuje rovněž význam mimoškolního vzdělávání v ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou a věnuje se charakteristice a významu badatelsky orientovaného vyučování. Praktická část se zaměřuje na samotný popis a realizaci vlastních vzdělávacích programů. Celkem byly vytvořeny tři návrhy vzdělávacích programů. Tematické zaměření programů vychází ze vzdělávací koncepce Vzdělávacího centra při ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou a charakterizuje tak především zástupce ze skupiny hadů, ptáků a šelem. Každý výukový program má čtyři části prezentaci v programu SMART notebook, vlastní aktivitu žáků, soutěž pro žáky a pracovní list "na doma".
|
|
|
Využití projektového vyučování při výuce Biogeografie na 2. stupni ZŠ
LOUDOVÁ, Veronika
Hlavním cílem diplomové práce je vypracování vlastního konceptu výukového materiálu věnující se výuce biogeografie na 2. stupni ZŠ s využitím zásad projektového vyučování a praktických forem výuky. Návrh výukového materiálu je v podobě pracovní učebnice, která obsahuje pracovní listy k navrženým biogeografickým projektům. K pracovní učebnici byla také vytvořena metodická příručka pro učitele, která má pomoci pedagogům v organizaci těchto navržených projektů. Učební text odpovídá zásadám definovaným platnými vzdělávacími dokumenty. Teoretická část se věnuje zhodnocení významu učiva biogeografie a biosféry v kontextu RVP ZV a ŠVP sledovaných škol. Další kapitoly jsou věnované funkční analýze učebnic a pracovních sešitů pro 2. stupeň ZŠ a zhodnocení významu projektového vyučování ve výuce zeměpisu.
|
host ::
RSS.