|
Divadlo jako domov
Golubovič-Dragin, Biljana ; Pilátová, Jana (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Dias, Pavel (oponent)
Tato disertační práce sleduje divadlo jako místo osobního i profesního růstu a prostor, odkud je možné odpovídat realitě. Jmenuje se Divadlo jako domov s podtitulem Identita, paměť, prostor.rvní kapitola, Divadlo a alchymie, pojednává o mé stáži u Mina Tanaky a o transformačním potenciálu divadla, o zasvěcování pohybem v rozpětí mezi tradičním obděláváním země a sublimovaným tanečním pohybem butó, v němž si tělo a krajina odpovídají. Tato současná taneční technika čerpá ze specifické kulturní paměti i specické dějinné situace, a tím mi ukázala, že propojení života a tance není jen sen a může být nástrojem odhalování identity.
|
|
Chování člověka v krizových situacích: Specifika přečinu zanedbání povinné výživy v teritoriu Bruntálsko.
Vláčilík, Daniel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Diplomová práce přibližuje chování člověka v krizových situacích v důsledku zanedbání povinné výživy v teritoriu Bruntálsko. Teoretická část popisuje historický vývoj rodiny i její současnou podobu, uspořádání a funkci. Zabývá se institutem manželství a problematikou neúplných rodin v souvislosti se sňatečností a rozvodovostí v ČR. Řeší také problematiku krizových situací v rodině s dopadem na dítě, problematiku vyživovací povinnosti a případnou trestní odpovědnost při jejím neplnění. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření od respondentů, kteří podali trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy v regionu Bruntálsko, a komparaci těchto výsledků a demografických, geografických, sociálních a ekonomických ukazatelů života občanů ČR.
|
|
Handicapovaný jedinec v současné české próze pro děti a mládež
Čumpelík, Karel ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Resumé Práce se zabývá sledováním obrazu handicapovaného jedince v současné české literatuře pro děti a mládež. Postihuje tak tvorbu od 90. let 20. století. Jejím cílem je zaměřit se na vybraná reprezentativní díla různých autorů a pojmenovat způsob, jakým je do nich téma fyzického, mentálního a sociálního handicapu začleněno. Vybraná díla jsou velmi rozdílná, liší se žánrem, přístupem k handicapu a také věkem cílového čtenáře. Důvodem k této různorodosti je co nejvýstižněji zachytit spektrum možností, jakým lze daný problém uchopit. Dominantním je především literární a estetické hledisko, avšak práce postihuje také objevující se prvky výchovné, morální a etické. Zabývá se konstrukcí hlavní postavy a postav vedlejších, přičemž rozhodující je zachycení rozdílů, kdy je handicapovaným hlavní hrdina a kdy naopak na handicap nahlíží z odstupu. V této rozdílnosti pohledů hraje důležitou roli také vyprávěcí perspektiva, která svou rozdílností může vést ke zdůraznění nitra postiženého a jeho vlastní emocionality, nebo spíše ke sledování interakce handicapovaného jedince se světem a lidmi v něm. Práce dále zjišťuje, zda se objevují určitá žánrová klišé, například prvoplánový happyend nebo přílišná idealizace postav a posuzuje modelování konfliktních a krizových situací zejména s důrazem na jejich reálnost a...
|
|
Aktuální environmentální hrozby a jejich impakt v krajině
Zapletalová, Jana ; Kirchner, Karel
Workswhop Aktuální environmentální hrozby a jejich impact v krajině byl organizován v rámci Strategie Akademie Věd AV21, programu Přírodní hrozby. Tematicky byly zastoupeny jak přírodní hrozby (geologicko-geomorfologické hrozby - svahové deformace, eroze, hydrometeorologické extrémy - povodně, sucho, biologické invaze) a jejich hodnocení a predikce, tak i sociální i právní důsledky přírodních i aktivitami člověka vyvolaných hrozeb a jejich dopady v krajině (např. změny urbánního prostředí, antropogenní impakty v důlních oblastech). Významná byla témata zaměřená na hodnocení přírodních a environmentálních hrozeb a řešení vybraných mimořádných a krizových situací s využitím geoinformačních technologií.
Plný tet: UGN_0465323 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Studie připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádnou událost s velkým počtem raněných a obětí - dopravní nehoda autobusu
PRUDEL, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby (ZZS) v České republice v rámci provádění záchranných a likvidačních prací v místě mimořádné události s hromadným postižením osob na zdraví (hromadné neštěstí), konkrétně při dopravní nehodě autobusu. Nehoda tohoto typu je spojená s vysokým rizikem velkého počtu raněných a obětí a dále pak se zmatečným prvotním voláním na tísňovou linku, kdy zpravidla není známo, kolik osob bylo zraněno. Teoretická část diplomové práce shrnuje vývoj ZZS v ČR, která byla transformována z okresních na krajské ZZS. Během vývoje ZZS byla vytvořena i nová legislativa (zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, včetně všech provádějících předpisů). Ta upravuje nejen činnost ZZS, ale i řešení mimořádných událostí a krizových situací včetně přípravy organizace a řízení zásahu (traumatologický plán). Na základě uvedených legislativních norem vznikla pracoviště krizové připravenosti při ZZS, která mají mimo jiné zodpovědnost za připravenost ZZS na řešení těchto mimořádných událostí, kterými se tato práce zabývá. Praktická část diplomové práce je tvořena sběrem a vyhodnocením dat výše popsané připravenosti u vybraných ZZS v ČR (počet vybraných ZZS byl určen kvalitou jejich informačních zdrojů), rozborem zásahů u autobusových nehod a cvičení simulujících autobusové nehody. Cílem práce je posouzení změny úrovně připravenosti ZZS na mimořádnou událost v časové závislosti spolu s vlivem cvičení a systému přípravy na zvládnutí této události ve 21. století. Současně je porovnáno taktické cvičení s reálným zásahem a vyhodnocení připravenosti ZZS. Zmíněná část práce je u vybraných ZZS doplněna popisem technického a materiálního vybavení ke zvládání mimořádných událostí a vyhodnocením přípravy zaměstnanců formou taktických cvičení (simulace nehody autobusu) - byl detekován vliv cvičení na reálný zásah. Práce zároveň zahrnuje výčet nehodovosti autobusů v období let 2000 - 2011 převzatý z dat dopravní policie ČR, počet raněných a obětí u těchto nehod z dat Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky. Data jsou zpracována graficky, přičemž z nich jasně vyplývá klesající tendence počtu nehod. Dále byla praktická část zpracována metodou analýzy informací z interních zdrojů ZZS (dokumenty a osobní jednání na pracovištích krizové připravenosti - PKP) a zdrojů externích (informační servery, články v odborných časopisech atd.). Na základě analýzy a syntézy spolu s analogií dat byla vyhodnocena celková připravenost ZZS. Z analýzy vyplývá, že na území ČR je ZZS nesjednocená a chybí jí centrální vedení, což způsobuje především materiální rozdílnost vybavení jednotlivých ZZS, rozličnou odbornou a technickou připravenost jejich zaměstnanců pro řešení mimořádných událostí a nejednotnost postupů při zásazích a likvidaci hromadných neštěstí. ?Nejednotnost a nesjednocenost? je způsobena v praxi převážně opomíjenou legislativou, která řeší mimořádné události a hlavně pozdním vznikem zákona o zdravotnické záchranné službě, který bohužel dříve neexistoval. U řešení hromadných neštěstí na hranicích krajů tak může docházet k nežádoucímu antagonismu, v jehož důsledku mohou vznikat nedorozumění a prodlevy mající negativní vliv na provádění přednemocniční neodkladné péče i možné nepříjemné forenzní dopady. Pro porovnání s ostatními státy je v diplomové práci okrajově zmíněno řešení krizové připravenosti v zahraničí. Např. v Polsku, kde se uskutečnilo školení specialistů z řad zasahujících složek, v USA, kde existuje speciální poplachové centrum Medical Alert Center (MAC) k vytvoření záznamové činnosti a zpětné analýzy dané události a v Izraeli, kde mají výbor pro hromadná neštěstí, který se podílí na směrnicích k řešení hromadného neštěstí a případného následného cvičení vztahujícího se k dané události.
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
Využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje
POLLAK, Ondřej
Nestátní neziskové organizace nejsou v českém právním systému zcela definovaným pojmem. Jedná se o ustálený název slučující několik různých organizací, které nejsou zřízeny státem a mají za účel obecně prospěšnou činnost nebo neziskovou činnost pro soukromý prospěch. Na území Jihočeského kraje působí několik těchto organizací, které se zapojují do dění při krizových situacích a to v podobě např. organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Využití nestátních neziskových organizací je v současné době zpracováno v rámci Havarijního plánu Jihočeského kraje a Krizového plánu Jihočeského kraje. Tato bakalářská práce má za cíl definovat pojmy nestátní neziskové organizace, nouzové přežití a humanitární pomoc a zhodnotit, zda-li je v současné době využití nestátních neziskových organizací při nouzovém přežití a humanitární pomoci při krizových stavech na území Jihočeského kraje na dobré úrovni. V první části bakalářské práce jsou definovány na základě zákonných předpisů základní typy neziskových organizací a to občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace, nadační fond a účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti. Při popisu nestátních neziskových organizací se práce zaměřuje na podmínky jejich vzniku a jejich organizační strukturu. Dále první část práce pojednává o samotném krizovém řízení a krizových stavech, kterými jsou stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Popisuje podmínky jejich vyhlášení a osoby¨k jejich vyhlášení odpovědné. Dále se v části o krizovém řízení rozebírají pojmy nouzového přežití a humanitární pomoci, což jsou oblasti, ve kterých spočívá velký podíl práce nestátních neziskových organizací při řešení krizové situace. Autor rovněž krátce ve své bakalářské práci popisuje jednotlivá odvětví nouzového přežití. Vzhledem k tomu, že pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů jsou v současné době vypracovány právní předpisy, v nichž je mimo jiné uložena povinnost orgánům krizového řízení kraje vypracovat i dokumenty, které svým obsahem popisují jednotlivá opatření pro případy, kdy nastanou mimořádné události a krizové stavy, bakalářská práce popisuje dva z těchto základních dokumentů. Jsou jimi havarijní plán kraje a krizový plán kraje. V případě havarijního plánu kraje je nutno zmínit plány konkrétních činností, mezi kterými je pro tuto bakalářskou práci zásadní plán nouzového přežití. Ve druhé hlavní části bakalářské práce je podán přehled jednotlivých nestátních neziskových organizací na území Jihočeského kraje, které jsou schopny se podílet na řešení nouzového přežití a humanitární pomoci. V textu jsou popsány jednotlivé nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji a dále je popsán jejich podíl při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Cestou řízených rozhovorů se zástupci popsaných nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji byly získány informace k možnostem těchto organizací pro případ organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje. Dále tato bakalářská práce ve své druhé části pojednává o panelu nestátních neziskových organizací, což je platforma pro kooperaci jednotlivých nestátních neziskových organizací a Jihočeského kraje při řešení krizových situací. Na základě výzkumu je porovnáno současné využívání nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji při řešení krizové situace s možnostmi vybraných nestátních neziskových organizací. Celá práce vychází z výzkumné otázky, jestli je využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci v současné době na dobré úrovni. Při jejím vypracování bylo vycházeno ze zákonných předpisů, odborné literatury a výzkumu, kdy bylo formou řízených rozhovorů hovořeno se zástupci vybraných nestátních neziskových organizací a orgánů krizového řízení v Jihočeském kraji.
|
|
Vybavení a dokumentace krizového štábu v obci s rozšířenou působností
NĚMEC, Petr
Tato práce se zabývá problematikou vybavení krizových štábů a to jak dokumentací, tak materiálem. Dne 1.1.2003 zanikly okresní úřady a jako správní jednotky území vznikly obce s rozšířenou působností, které jsou orgány krizového řízení. Tyto obce zřizují pro řešení mimořádných událostí velkého rozsahu a krizových situací krizové štáby, které by v případě potřeby plnily úkoly na pracovištích krizového řízení. Tato pracoviště musí být řádně materiálně zabezpečena a vybavena potřebnou dokumentací. V dnešní době je vidět, že vybavení a dokumentace krizových štábů je v jihočeském kraji na dobré úrovni. Dokumentace je zpracovaná velice dobře a žádný materiál z ní na štábech nechybí a to jak ze základní dokumentace, tak z pomocné dokumentace. U vybavení je menší problém, že na některých pracovištích není, ale tento problém je nahrazen smlouvou s hasiči o zapůjčení materiálu.
|
|
Názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému
DUŠKOVÁ, Ilona
Cílem této diplomové práce je zjistit a vyhodnotit názor obyvatel Jihočeského kraje na činnost ostatních složek integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích u mimořádných událostí a z toho plynoucí míru bezpečnosti obyvatel kraje. Celý výzkum byl koncipován tak, aby po provedení analýzy údajů zjištěných dotazníkovým šetřením byly získány relevantní informace o pohledu obyvatel Jihočeského kraje na práci vyčleněných sil a prostředků Armády ČR, Českého červeného kříže a obecní policie. K získání dat byla zvolena technika dotazníkového šetření. Po provedení předvýzkumu, který identifikoval výše zmíněné tři ostatní složky IZS, jež jsou dle obyvatel kraje nejdůležitější z hlediska záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Při následném dotazníkovém šetření, zaměřeném na tyto tři ostatní složky IZS, byl získán předem určený počet 50 respondentů z každého okresu Jihočeského kraje, tzn. celkem 350 respondentů z okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Z analýzy dat vyplývá zjištění, že tři čtvrtiny dotázaných neznají termín ?ostatní složka IZS?. A to i přesto, že někteří z respondentů mají osobní zkušenost se zásahem některé z ostatních složek IZS při mimořádné události. Z toho lze vyvodit závěr, že občané Jihočeského kraje mají povědomí o IZS jako celku, ale nejsou již dostatečně obeznámeni s jeho strukturou. Ke zvýšení úrovně vědomostí o struktuře IZS a zaměření činností jednotlivých složek proto doporučuji zařadit tyto informace podrobněji do osnov základních škol. Navrhuji rovněž zvýšit informovanost občanů o této problematice formou mediální kampaně. V rámci hodnocení vyčleněných sil a prostředků Armády ČR z hlediska jejich činnosti v IZS, převažuje u respondentů názor, že pomoc této složky je při - 3 - mimořádných událostech a krizových situacích na zcela dostatečné úrovni. Občané, kteří měli osobní zkušenost se zásahem vojáků například při záchranných a likvidačních pracích či evakuaci obyvatelstva, hodnotí nejčastěji tuto jejich pomoc jako efektivní a velice profesionální. S pomocí Českého červeného kříže při mimořádných událostech má osobní zkušenost jedna čtvrtina dotázaných obyvatel Jihočeského kraje, a to zejména při povodních. Humanitární jednotky ČČK v těchto případech pomáhaly především se zajištěním nouzového ubytování a stravování postižených občanů a rovněž se soustředily na sběr a distribuci humanitární pomoci. Téměř 86 % respondentů hodnotí průběh těchto činností jako velice profesionální a efektivní. O dostatečné míře pomoci obecní, resp. městské policie, nejsou dotázaní občané zcela přesvědčeni. Někteří z nich ji hodnotí jako spíše nedostatečnou. Stejně tak zastávají názor, že jednotlivé obecní policie v Jihočeském kraji mají určité rezervy ve vybavenosti, a to například vozového parku. Nicméně 41 % dotázaných se shoduje na tom, že kvalita činnosti této složky při mimořádných událostech se v posledních letech zvyšuje. Mé doporučení se v tomto případě týká zvýšení počtu služebních automobilů. Na základě získaných dat byl sestaven žebříček jednotlivých ostatních složek IZS dle jejich významnosti tak, jak ji hodnotí dotázaní obyvatelé kraje. Na pomyslných prvních třech místech se umístily tyto složky: Armáda ČR, obecní policie, Český červený kříž. Ze shrnutí získaných informací vyplývá pozitivní zjištění, že tři zkoumané ostatní složky IZS přispívají svou činností v rámci IZS velkou měrou k ochraně zdraví, života a majetku obyvatel Jihočeského kraje při mimořádných událostech a krizových situacích. Věřím, že závěry výzkumu a má doporučení uvedená v této práci mohou přispět k dalšímu zkvalitnění činnosti analyzovaných ostatních složek IZS tak, aby jejich vnímání občany Jihočeského kraje bylo v budoucnu ještě na vyšší úrovni.
|
|
Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření
UHROVÁ, Šárka
V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.
|
host ::
