|
|
Stanovení makroprvků, organických kyselin a dalších parametrů v kečupech
Popelová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je provedení základních analýz vzorků kečupů. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní charakteristiky rajčete, zpracování rajčat a výroba protlaku a kečupu. Dále jsou popsány analytické metody, které byly použity pro analýzu vybraných parametrů v kečupech. Experimentální část práce se zabývá stanovením pH, celkové sušiny, organických kyselin, sacharidů, makroprvků a lykopenu v kečupech. Z organických kyselin byly analyzovány kyselina citronová ve formě citrátu a kyselina octová ve formě acetátu metodou IC. Množství acetátu ve vzorcích kečupů bylo cca 5x větší než množství citrátu. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukóza, fruktóza a sacharóza. Glukóza a fruktóza byly oproti sacharóze stanoveny ve všech vzorcích. Elementární analýzou byly analyzovány čtyři makroprvky, z nichž byl nejméně zastoupen hořčík a nejvíce sodík. Koncentrace sodíku byla dále přepočtena na množství soli. Množství lykopenu bylo stanoveno pomocí UV-VIS spektrometrie. Jeho množství v kečupech je ovlivněno odrůdou použitých rajčat a velkým množstvím dalších faktorů.
|
|
|
Stanovení obsahových látek u vybraných druhů a odrůd růží.
Slavíková, Eva ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání nejvýznamnější obsahové látky s významnými antioxidačními účinky, vitaminu C, v plodech vybraných druhů a odrůd růží. Bylinné přípravky jsou mnohdy lidmi vnímány jako prostředky "druhé volby" při neúspěchu alopatické léčby, která je zaměřena především na potlačování symptomů nemoci, pomíjí však zdraví celého člověka. Bylinné přípravky jsou proto častou alternativou pro terapii vleklých chronických onemocnění. Podkladem práce je rozsáhlá literární rešerše a výsledky měření provedených v laboratoři. Literární část práce obsahuje popis botanického zařazení rostlin růží, je zde uvedena základní charakteristika jednotlivých druhů růží a jejich morfologické znaky. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech růží a jejich vliv na zdraví člověka. V praktické části bakalářské práce obsahuje výsledky laboratorních testů pro zjištění obsahu kyseliny askorbové u jednotlivých druhů vzorků plodů růží, a dále obsahuje i výsledky vážení a měření jednotlivých druhů vybraných vzorků plodů růží. V úvodu praktické části jsou uvedeny i vybrané druhy růží a jejich stručný původ a popis. Pro účely praktické části byly vybrány vzorky druhů Rosa canina L. - růže šípková, Rosa davidii Crép. - růže Davidova, Rosa glauca POURR. - růže sivá, Rosa moyesii HEMSL. et WILS. - růže Moyesova, Rosa multibracteata HEMSL. et WILS. - růže mnoholistenová, Rosa nitida WILLD. - růže lesklá, Rosa pimpinellifolia L. - růže bedrníkolistá, Rosa rugosa THUNB. - růže svraskalá, Rosa 'Provins rose' a Rosa 'Sissinghurst Castle'. Výsledky praktické části jsou zpracovány do tabulek a grafů a potvrzují vysoký obsah vitaminu C v plodech růží. Tento obsah se pohybuje v rozmezí cca 300 - 900 mg.100 g-1. Vzhledem k rostoucímu zájmu o alternativní léčebné přístupy a "čisté" přírodní produkty lze předpokládat, že řada rostlin z čeledi Rosaceae si i nadále zachová své místo v léčebné praxi. Díky svým rozmanitým účinkům a možnostem zpracování budou kromě léčby akutních i chronických onemocnění využívány i při výrobě kosmetických přípravků.
|
|
|
Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.)
Slowiaczek, Lukáš ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma: Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.), byla zpracována na Katedře botaniky a fyziologie rostlin, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem této práce bylo stanovit genotypové a ontogenetické rozdíly ve výši výnosu, tvorbě sušiny a hodnotách růstově-analytických charakteristik u vybraných odrůd máku setého. Diplomová práce vznikla na základě skutečnosti, že většina studií spojených s plodinou mák setý (Papaver somniferum L.) se zaměřují na obsah alkaloidů a jiných látek v makovině. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné popsat jednotlivé genotypy máků a jejich genetické zdroje po fyziologické stránce.
Do pokusu byly vybrány následující odrůdy máku setého: Akvarel, Albín, Buddha, Florian, Korneuburger Weisser, Lazur, Major, Marianne, Opál, Postomi, Sokol, Tatranský. Odrůdy byly vybrány na základě obsahu alkaloidů, především morfinu s velmi nízkým obsahem morfinu, s nízkým obsahem morfinu, se středním obsahem morfinu a s vysokým obsahem morfinu. Veškeré testované genotypy jsou testovány v rámci genetických zdrojů. Osivo bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Polní pokusy byly založeny na výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Praze, v Červeném Újezdu. Daná lokalita se nachází v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 401 m. n. m. Velikost pokusné parcely byl 2 m2 a pokus byl založen ve 4 opakováních metodou Latinského čtverce. Předplodinou byla ozimá pšenice. Mák setý byl pěstován v souladu s agrotechnickými zásadami pěstování.
Ve vybraných vývojových fází máku (35, 45, 49, 52, 54, 62, 81 BBCH) byl sledován obsah sušiny v jednotlivých rostlinných orgánech. Dále byla hodnocena velikost listové plochy na základě obrazové analýzy WinDias a výnos semen. Ze získaných hodnot hmotnosti sušiny a velikosti listové plochy byly vypočteny vybrané růstově analytické charakteristiky.
Ze získaných výsledků bylo potvrzeno, že velikost rostlin je ovlivněna nejenom ontogenetickým vývojem, ale také odrůdou. Z výsledků dále vyplývá, že výška rostlin není ovlivněna obsahem morfinu. Obdobně nebyla nalezena souvztažnost mezi barvou semene a výškou rostliny. Byl potvrzen nárůst hmotnosti nadzemní biomasy v závislosti na vývojové fázi a vliv odrůdy na tento parametr. Existují rozdíly v tvorbě sušiny u odrůd máku s rozdílným obsahem morfinu, neboť průměrná hmotnost sušiny odrůd s velmi nízkým obsahem morfinu byla 112,36 g, u odrůd s nízkým obsahem morfinu 110,41 g, u odrůd se středním obsahem morfinu 121,67 a u odrůd s vysokým obsahem morfinu 123,16 g. Byl potvrzen vliv ontogenetickým vývojem rostlin na velikost pokryvnosti listoví (LAI), kdy dochází k postupnému nárůstu této charakteristiky do období kvetení a poté k jeho snižování vlivem senescence a opadu starých listů. Byly zjištěny rozdíly ve velikosti pokryvnosti listoví mezi sledovanými skupinami odrůd máku v závislosti na obsahu morfinu. Bylo zjištěno, že rychlost tvorby sušiny (CGR), relativní rychlost růstu sušiny (Rw) a relativní rychlost růstu asimilační plochy (RA) jsou ovlivněny ontogenetickým vývojem rostlin. Bylo zjištěno, že odrůdy s vysokým obsahem morfinu v makovině (Buddha, Postomi, Lazur) a odrůdy bělosemenné Sokol a Albín mají nižší výnos semen než odrůdy se středním obsahem morfinu.
|
|
|
Stanovení obsahových látek u vybraných druhů a odrůd růží.
Slavíková, Eva ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání nejvýznamnější obsahové látky s významnými antioxidačními účinky, vitaminu C, v plodech vybraných druhů a odrůd růží. Bylinné přípravky jsou mnohdy lidmi vnímány jako prostředky "druhé volby" při neúspěchu alopatické léčby, která je zaměřena především na potlačování symptomů nemoci, pomíjí však zdraví celého člověka. Bylinné přípravky jsou proto častou alternativou pro terapii vleklých chronických onemocnění. Podkladem práce je rozsáhlá literární rešerše a výsledky měření provedených v laboratoři. Literární část práce obsahuje popis botanického zařazení rostlin růží, je zde uvedena základní charakteristika jednotlivých druhů růží a jejich morfologické znaky. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech růží a jejich vliv na zdraví člověka. V praktické části bakalářské práce obsahuje výsledky laboratorních testů pro zjištění obsahu kyseliny askorbové u jednotlivých druhů vzorků plodů růží, a dále obsahuje i výsledky vážení a měření jednotlivých druhů vybraných vzorků plodů růží. V úvodu praktické části jsou uvedeny i vybrané druhy růží a jejich stručný původ a popis. Pro účely praktické části byly vybrány vzorky druhů Rosa canina L. - růže šípková, Rosa davidii Crép. - růže Davidova, Rosa glauca POURR. - růže sivá, Rosa moyesii HEMSL. et WILS. - růže Moyesova, Rosa multibracteata HEMSL. et WILS. - růže mnoholistenová, Rosa nitida WILLD. - růže lesklá, Rosa pimpinellifolia L. - růže bedrníkolistá, Rosa rugosa THUNB. - růže svraskalá, Rosa 'Provins rose' a Rosa 'Sissinghurst Castle'. Výsledky praktické části jsou zpracovány do tabulek a grafů a potvrzují vysoký obsah vitaminu C v plodech růží. Tento obsah se pohybuje v rozmezí cca 300 - 900 mg.100 g-1. Vzhledem k rostoucímu zájmu o alternativní léčebné přístupy a "čisté" přírodní produkty lze předpokládat, že řada rostlin z čeledi Rosaceae si i nadále zachová své místo v léčebné praxi. Díky svým rozmanitým účinkům a možnostem zpracování budou kromě léčby akutních i chronických onemocnění využívány i při výrobě kosmetických přípravků.
|
|
|
Hodnocení kvality jablek v závislosti na podmínkách jejich pěstování
Dresslerová, Ivona ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Nejrozšířenějším typem zemědělské produkce je konvenční zemědělství, které se nadměrnými vstupy do výroby (hnojení, chemizace, těžká technika) snaží dosáhnout co nejvyššího výnosu. Avšak v poslední době mezi konzumenty roste význam ekologického a integrovaného způsobu produkce, zejména z důvodu zájmu o udržitelnost životního prostředí a ochrany osobního zdraví. Tato práce hodnotí a srovnává kvalitativní znaky deseti odlišných kultivarů jablek (Melodie, Šampion, Gloster, Idared, Angold, Topaz, Goldstar, Ontario, Florina, Rubín) v závislosti na typu produkčního systému. Analyzuje obsah celkové a refraktometrické sušiny, množství a poměr jednotlivých sacharidů, vitaminu C, senzorické hodnocení a celkový profil těkavých aromatických látek u jablek z ekologického způsobu zemědělství (BIO) a integrované produkce (I.P.).
Jablečná sušina všech odrůd byla stanovena gravimetricky sušením v infračervené sušicí váze. Současně bylo provedeno stanovení refraktometrické sušiny pomocí přenosného refraktometru. Jednotlivé koncentrace sacharidů (sacharózy, glukózy a fruktózy) byly analyzovány metodou HPLC s RI detekcí. HPLC metodou s UV/VIS detekcí byla stanovena koncentrace askorbové kyseliny v jablečných vzorcích. Při senzorické analýze byl školenému panelu hodnotitelů předložen protokol, obsahující profilový, párový a párový preferenční test. Pro zjištění profilu těkavých aromatických látek byla použita sorpce na SPME vlákno s následnou analýzou na GC-GC-MS.
V obsahu vitaminu C byl vliv odrůdy shledán statisticky významným (p = 0,0004) a ne předpokládaný typ produkce. Výsledné koncentrace askorbové kyseliny se u BIO produkce pohybovaly v rozmezí 13-130 mg/kg, u I.P. 10-103 mg/kg. Celkově 7 odrůd BIO obsahovalo vyšší koncentraci askorbové kyseliny v porovnání s I.P. Nejvyšší koncentraci askorbové kyseliny obsahovala odrůda Ontario. Nejhojněji zastoupeným sacharidem v jablkách je fruktóza , u které byl prokázán statisticky signifikantní rozdíl mezi hodnotami BIO a I.P. (p = 0,0272). Nejvyšší hodnoty tohoto monosacharidu obsahovala odrůda Angold BIO (422,3 g/kg) u které byl také naměřen nejvyšší obsah celkových sacharidů. Nejvyšší obsah sušiny byl nalezen u kultivaru Florina BIO (18,62 %). Refraktometrická sušina se pohybovala v rozmezí od 11 do 17 Brix. U obou sušin byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi hodnotami BIO a I.P. Zároveň bylo prokázáno, že mezi nimi existuje závislost na základě výpočtu korelačního koeficientu (r = 0,9622). Předpokládalo se, že celková suma sacharidů bude korelovat s refraktometrickou sušinou, což nebylo potvrzeno. Mezi hmotností jablek BIO a I.P. byl prokázán statistický rozdíl (p = 0,0002). Ve všech deseti případech byla hmotnost vzorků jablek z I.P. vyšší. Při senzorické analýze byla odrůda Šampion BIO jako nejlépe hodnocená z hlediska celkové příjemnosti a celkové intenzity vůně. Topaz I.P. byl hodnocen jako vzorek s celkovou nejlepší příjemností chuti a Florina I.P. měla nejvyšší celkovou intenzitu chuti. Párovým testem bylo potvrzeno, že mezi vzorky existuje statisticky signifikantní rozdíl na zvolené hladině pravděpodobnosti 99 %. Ale nebyla potvrzena preference jednoho z produkčních systémů. Při analýze celkového profilu těkavých aromatických látek bylo zjištěno, že stejná odrůda odlišné produkce má stejné složení, ale rozdílné relativní zastoupení látek v ní obsažených.
Souhrnně lze konstatovat, že kvalita a složení jablek závisí na mnoha faktorech, přičemž odrůdová závislost a způsob produkce mohou patřit mezi významné činitele.
|
|
|
Vliv různé šířky řádků na výnos biomasy a obsah sušiny při pěstování čiroku
KUBEŠ, Pavel
Cílem práce bylo zhodnotit vliv šířky řádků na výnos a sušinu biomasy u čiroku. Pokus byl založen 29. 5. 2015 na pozemku Zemědělského družstva Milevsko, které se nachází v obilnářské výrobní oblasti. Byly porovnávány čtyři odrůdy čiroku a to Aristos, Goliath, KWS Freya a KWS Sole. Každá odrůda byla zaseta ve čtyřech variantách meziřádkových vzdáleností a to: 75 cm, 60 cm, 45 cm a 30 cm. Vzorky odebrané z jednotlivých variant byly rozborovány na obsah sušiny ve třech termínech. U všech odrůd docházelo k postupnému nárůstu sušiny. Ve sklizňovém termínu 5. 10. 2015 dosáhly optimální hodnoty sušiny odrůdy KWS Freya a KWS Sole ve všech variantách. Průměrný výnos zelené hmoty byl u všech odrůd nejvyšší při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyššího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda Aristos. Nejnižšího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda KWS Sole při meziřádkové vzdálenosti 75 cm. U všech odrůd, kromě KWS Sole, bylo dosaženo nejvyššího průměrného výnosu suché hmoty při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyšší průměrný výnos suché hmoty vyprodukovala odrůda Aristos, nejnižší odrůda KWS Sole. Z výsledku jednoročního pokusu nebyla prokázána přímá souvislost vlivu šířky řádků na sušinu. Vliv šířky řádků na výnos zelené a suché hmoty prokázán byl. Jako optimální vzdálenost šířky řádku se jeví meziřádková vzdálenost 60 cm.
|
|
|
Možnost uplatnění hybridů kukuřice s číslem FAO 300 v méně příznivých oblastech
SLANEC, Roman
Cílem diplomové práce bylo na základě experimentu zhodnotit a porovnat produkci biomasy a sušiny u hybridů silážní kukuřice s různou raností, Ronaldinio (Z 240/S 250), Agro Vitallo (Z 270/S 280) a Balasco (Z 370/S 380). Pokus byl založen na pozemku v Českých Budějovicích (400 m. n. m.), pro porovnání výsledků byly odběry provedeny na poloprovozním pokusu firmy KWS OSIVA s. r. o. v ZOD Podhradí Choustník (562 m. n. m.). V průběhu vegetace byly zkoumány jednotlivé nástupy fenologických fází podle klasifikační stupnice BBCH. Před sklizní byly provedeny kontrolní odběry k zjištění obsahu sušiny v biomase sloužící k určení optimálního termínu sklizně. Při sklizni byly stanoveny tyto parametry: výška rostliny, výnos biomasy a sušina biomasy, výnos palic, podíl palic, sušina palic, výnos suché hmoty. Výsledky ukázaly na využití hybridů kukuřice s vyšším číslem FAO (Balasco) v méně příznivých oblastech. Kukuřice patří mezi plodiny velmi závislé na průběhu ročníku.
|
|
|
Vliv mléčné užitkovosti a ročního období na kvalitu mleziva dojnic českého strakatého skotu ve vybraném podniku
Provazník, Jan
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu mléčné užitkovosti a ročního období na kvalitu mleziva dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Mezi sledované parametry byly zařazeny sušina, hustota, refrakce, aktivní kyselost a obsah imunoglobulinu (IgG). K danému problému byl zpracován literární přehled. Sledované vzorky pocházely ze zemědělského podniku Agrodružstvo Tištín. Vzorky byly odebírány v průběhu celého roku (od 17. 4. 2014 do 18. 1. 2015). V tomto období bylo odebráno 39 vzorků mleziva, vždy od předem vybraných dojnic, které začínaly druhou laktaci. Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány. Dosažené výsledky poukazují na to, že dojnice s vyšší mléčnou užitkovostí mají mlezivo méně kvalitní. Roční období ovlivnilo kvalitu mleziva tím způsobem, že dojnice otelené v zimě a na podzim měly mlezivo kvalitnější. Při posuzování vlivu zdravotního stavu jsme zjistily, že průměrné hodnoty mleziva od zdravých neléčených dojnic vykazují vyšší hodnoty hustoty, refrakce a obsahu IgG.
|
|
|
Stravitelnost živin z praktické krmné dávky pro koně
Pressová, Petra
Cílem práce bylo zhodnotit stravitelnost živin z krmné dávky u koní. Pokus byl prováděn na 9 koních plemene Český teplokrevník z SŽP Žabčice. U vybraných koní jsme zjistili hmotnost, věk a pracovní zátěž. Koně jsme rozdělili do 3 skupin a celkem ve třech obdobích jsme jim postupně zkrmovali stejné množství krmné směsi. Celkem byly za pokus zkrmovány 3 krmné směsi, u kterých jsme provedli analýzu zkoumaných komponent, které byly využity v pokusu. Jednalo se o jadrné krmné směsi skládající se z ječmene, ovsa, lněného šrotu, bobu, syrovátky, sójového extrahovaného šrotu, MKP a luční seno. Vzájemně se od sebe lišily množstvím sójového extrahovaného šrotu. Pokus byl uspořádán faktorově tak, že žádná skupina koní nedostávala stejnou směs 2x. Na základě výsledků bylo zjištěno množství strávených živin a vypočítána jejich stravitelnost. Stravitelnost sušiny byla 74,07 %+-4,45, hrubého tuku 30,95 %+-23,62, energie 74,57 %+-3,89, bezdusíkatých látek výtažkových 79,79 %+-4,12, hrubého popela 66,31 %+-14,89, hrubého proteinu 80,17 %+-4,59 a hrubé vlákniny 69,91 %+-6,64. Stravitelnost vápníku jsme odhadli na 75,08 %+-8,35 a fosforu 51,65 %+-15,39. Vlivem zkrmované směsi, vznikl rozdíl ve stravitelnosti u hrubého proteinu 1,02 % a to mezi skupinou krmenou směsí bez sójového extrahovaného šrotu a skupinou krmenou směsí s nejvyšším obsahem sójového extrahovaného šrotu (S10). Koeficienty stravitelnosti jsou nejvíce ovlivněny individuálními vlastnostmi koní a bude třeba provést ještě další bilance k tomu, abychom objektivně určili stravitelnost především hrubého proteinu krmné dávky.
|
|
|
Provozní diagnostika bioplynových stanic
Dokulilová, Tereza
Tato diplomová práce stručně popisuje proces anaerobní fermentace, rozdělení bioplynových stanic a vybrané parametry, které byly sledovány v praktické části. V praktické části byly při laboratorním testování anaerobní fermentace v Celorepublikové referenční laboratoři bioplynových transformací na Mendelově univerzitě v Brně sledovány následující parametry: složení a množství vznikajícího bioplynu, konduktivita, oxidačně redukční potenciál, pH, obsah sušiny, celkového organického uhlíku, celkový obsah dusíku v sušině a poměr C:N ve zpracovávaném materiálu. Výsledky analyzovaných parametrů byly vyhodnoceny, interpretovány a na jejich podkladě byly navrženy možnosti jejich použití pro screeningovou diagnostiku provozních stavů bioplynových stanic.
|
host ::
RSS.