|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních molekul
Michalicová, Petra ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronan je látka, kterou lze označit jako esenciální pro obratlovce. Je součástí extracelulárních matrix ve většině tkání a v některých tkáních tvoří hlavní komponentu. Kromě mechanických funkcí je také důležitá pro mnoho biologických procesů, jako je bujení nádorových buněk. Předmětem této práce byl vývoj nosičových systémů složených z nativního hyaluronanu a hydrofobních léčiv. Pro účely této práce byly místo léčiv využity fluorescenční sondy (pyren, prodan, perylen, DPH, merocyanin 540), jejichž prostřednictvím byly zkoumány vlastnosti těchto systémů. Systémy byly připravovány lyofilizací. Účinek lyofilizace na podporu interakcí byl zkoumán metodou fluorescenční spektrometrie (stacionární a časově rozlišené). Stabilita lyofilizovaných systémů byla hodnocena pomocí zeta potenciálu, který byl měřen elektroforetickým rozptylem světla. Lyofilizační koláče byly analyzovány pomocí několika metod. První byla efluenční plynová analýza spojená s FT-IR spektrometrií, kterou byla zkoumána přítomnost tercbutanolu v produktu. Dále byly koláče analyzovány skenovací elektronovou mikroskopií, jež poskytla informace o povrchu a prvkovém složení materiálu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji léčiv v oblasti cílené distribuce.
|
|
|
Vliv podmínek přípravy na solubilizační vlastnosti a stabilitu komplexů biopolymer-tenzid
Pilgrová, Tereza ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí metody fluorescenční spektroskopie a dynamického rozptylu světla byl studován vliv podmínek přípravy systému biopolymer-tenzid na solubilizační vlastnosti a stabilitu vznikajících komplexů. Bylo provedeno zkoumání komplexů nativního hyaluronanu s kationtovým tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB), ve fyziologickém roztoku (NaCl o koncentraci 0,15 mol.l-1) a ve vodě. Byl zkoumán vliv teploty zásobních roztoků při přípravě a vliv zmražení systému na jeho následné vlastnosti. Dále bylo zkoumáno, jaký vliv má způsob zavedení fluorescenční sondy do systému na jeho následné solubilizační vlastnosti. Bylo zjištěno, že podmínky přípravy systému biopolymer-tenzid mají významný vliv na solubilizační vlastnosti a stabilitu vznikajících komplexů.
|
|
|
Interakce a agregace v systémech hyaluronan-aminokyseliny-tenzid
Venerová, Tereza ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na CMC vybraných tenzidů (Tween 20, BETADET THC 2, SDS, CTAT a CTAB) ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Jako fluorescenční sondy byly použity nilská červeň a pyren. Největší vliv na CMC byl zaznamenán u kationaktivních tenzidů. Blíže byl zkoumán systém cetyltrimethylamonnium bromid–hyaluronan. Byly provedeny solubilizační experimenty s použitím hydrofobního barviva súdánové červeně G a pomocí zhášení fluorescence bylo měřeno agregační číslo systému. Jako zhášeč byl použit cetylpyridinium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu (nativního i hydrofobizovaného) snižuje agregační číslo systému.
|
|
|
Solubilizační schopnosti polysacharidů
Lenartová, Radka ; Foglarová, Marcela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byly studovány solubilizační schopnosti polysacharidů, které byly představovány alkylovými deriváty kyseliny hyaluronové, pomocí hydrofóbních solutů (Sudan Orange G, Sudan Red G, (±)-alfa-tokoferol, pyren, perylen, Nilská červeň). Nejdříve bylo zkoumáno chování jednotlivých solutů v prostředích s různou polaritou (methanol, 1 propanol, chloroform, cyklohexan, n-heptan) a iontovou silou (voda, 0,1 M a 0,4 M NaCl). Poté byly zkoumány schopnosti modelového systému dodecyl síranu sodného solubilizovat tyto hydrofóbní látky uvnitř micel. Zajímala nás solubilizační kapacita, která byla definovaná jako mol solublilizované látky na mol micel tenzidu, odpovídající stavu nasycení micel. V případě solubilizace (±)-alfa-tokoferolu v micelách SDS nebylo možné určit solubilizační kapacitu, proto jsme přešli na určování obecnější solubilizační síly, která je definovaná jako mol solubilizované látky na mol tenzid. Tato hodnota je vztažena na příslušné množství solubillizující látky při stavu nasycení micel. Modelový systém tenzidu dodecyl síranu sodného byl volen proto, protože se jedná o jednoduchý tenzid nesoucí záporný náboj stejně jako alkylové deriváty hyaluronanu, který formuje unimolární micely a hodntoty kritické micelární koncentrace a agregačního čísla ve zvolených prostředích jsou tabelovány. Hlavní podstatou práce bylo stanovení vlastností hydrofóbních domén alkylových derivátů hyaluronanu jako volné místo pro začlenění hydrofóbních látek v prostředích s různou iontovou silou. Kritické agregační koncentrace byly stanoveny pomocí fluorescenční sondy pyrenu a jeho metody poměru 1:3. Pro výzkum mikropolarity domén derivátů hyaluronanu byly zvoleny dvě koncentrace derivátů. Jedna těsně nad stanovenou kritickou agregační koncentrací a druhá o něco vyšší. Byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu na mikropolaritu domén. Zjistili jsme vliv koncentrace pyrenu. Na druhou stranu jsme našli stabilní oblast koncentrací, které mikropolaritu neovlivňují. Nakonec jsme zkoumali vliv přípravy roztoků derivátů hyaluronanu na mirkopolaritu prostředí pomocí zvolené koncentrace pyrenu odpovídající stabilním oblastem. Studium solubilizačních vlastností derivátů hyaluronanu není jednoduché, jak jsme předpokládali. Při měření absorbancí prostředí o vyšších koncentrací hyaluronanu, kdy jsme předpokládali nasycení micel solubilizovanou látkou působilo rušivě, že zastiňovalo měření absorbance solubilizovaných látek. Z experimentu solubilizace s látkou Sudan Red G jsme zjistili, že nedocházelo k jeho solubilizaci v micelách derivátu hyauronanu z efektu nízké lipofility micelárního jádra a případných sterických efektů. Proto jsme zvolili perylen jako další solubilizující látku. Při solubilizaci perylenu jsme z emisních spekter našli nasycení micel a proto jsme mohli pro danou koncentraci perylenu vyjádřit solubilizační sílu derivátů hyaluronanu. Cílem celé práce bylo stanovit optimální způsob přípravy roztoků derivátu hyaluronanu, aby zabezpečoval požadovanou úroveň solubillizace.
|
|
|
Nosiče na bázi hydrofobizovaného biopolymeru
Velcer, Tomáš ; Hnyluchová, Zuzana (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá vlastnosti hydrofobně modifikovaných biopolymerů pro potenciální použití v cílené distribuci léčiv. Byly vybrány dva vzorky hydrofobně modifikovaného hyaluronanu. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla změřena jejich kritická micelární koncentrace (CMC), přičemž bylo zjištěno, že tvorba micel probíhá v širokém koncentračním regionu. Prostředí 0,15 M NaCl snižuje CMC pouze nepatrně nebo vůbec. Použitím metody dynamického rozptylu světla byla změřena velikost částic. Jeden ze vzorků vykazoval dvojí distribuci velikostí. Výsledky DLS se shodují s výsledky fluorescenční spektroskopie v problematice vzniku agregátů při CMC. Měření zeta potenciálu podalo informace o stabilitě vzorků. Výsledky této práce potvrzují, že se jeden ze zkoumaných vzorků jeví jako vhodný kandidát na post nosiče léčiv pro cílenou distribuci.
|
|
|
Hyaluronanové hydrogely pro medicínské aplikace
Janča, David ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností hydrogelů připravených pomocí interakce polyelektrolytu hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB) v modelu fyziologického roztoku 0,15 M NaCl. Byly studovány vlivy různých pH a výsledné pH různých vzorků hydrogelů. Dále byla sledována stabilita hydrogelů pomocí fluorescenční spektroskopie, kde byl použit pyren jako fluorescenční sonda, a izotermní mikrokalorimetrie. Bylo zjištěno, že nízké teploty narušují integritu gelů a nedoporučuje se vystavení hydrogelů jinému, než neutrálnímu pH.
|
|
|
Interakce hyaluronanu a cetrimidu
Adamcová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Interakce mezi hyaluronanem a kationaktivním Cetrimidem byly studovány pomocí fluorescenční spektrometrie a turbidimetrie v prostředí modelového fyziologického roztoku (0,15 M NaCl) a ve vodě. Výsledky měření ve vodě ukázaly silné elektrostatické interakce v oblasti před CMC tenzidu, které ale byly v přítomnosti soli vlivem vysoké iontové síly potlačeny. Chování Cetrimidu v přítomnosti hyaluronanu bylo porovnáno s chováním čistého TTAB ve stejném systému. Bylo zjištěno, že změny v systému Cetrimid-HA nastávají vždy při nižších koncentracích tenzidu, než je tomu u systému TTAB-HA, což bylo způsobeno příměsí malého množství CTAB v Cetrimidu.
|
|
|
Studium procesu agregace a fyzikální stability polymerních micel pomocí metody fluorescenční sondy
Chovancová, Romana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí ring-opening polymerace poly(ethylenglykolu) (PEG) a poly(–kaprolaktonu) (PCL) byl syntetizován amfifilní blokový kopolymer poly(ethylenglykol)-b-poly(–kaprolakton) (PEG–PCL), jehož struktura a složení bylo stanoveno pomocí IR spektroskopie. Polymerní micely byly připraveny jak metodou za použití dialýzy proti vodě, tak přímým rozpuštěním kopolymeru ve vodě. Proces agregace a fyzikální stability polymerních micel ve vodě byl zkoumán pomocí fluorescenční spektroskopie za použití pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Z výsledků měření stacionární a časově rozlišené fluorescence bylo zjištěno, že daný systém tvoří ve vodě jak jednomolekulární, tak vícemolekulární agregáty, což závisí na jeho koncentraci. Hodnota kritické micelární koncentrace (CMC) tohoto diblokového kopolymeru byla stanovena na 0,002 g/L. Pomocí měření velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla bylo zjištěno, že s rostoucí koncentrací kopolymeru dochází k tvorbě větších agregátů. Nakonec bylo stanoveno chování kopolymeru za fyziologických podmínek v 0,15 mol/L roztoku soli při 37 °C, přičemž byla CMC tohoto systému stanovena na 0,02 g/L.
|
|
|
Vliv polysacharidů na vstřebávání kofeinu z nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi polysacharidem hyaluronanem (HA) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kofeinem je ten, že systém hyaluronan-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. Nejprve bylo zkoumáno, zda fotofyzikální vlastnosti kofeinu reagují na polaritu v různých rozpouštědlech. Na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu pomocí fluorescence. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum kofeinu. Pro studium těchto interakcí byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa, která se mísila s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v kávě. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních vlastností CAF, neprokazují. V kyselém prostředí docházelo k vytváření různých tvarů HA a pomocí odstředění bylo zkoumáno, zda HA v této formě interaguje s CAF, což se prokazovalo snížením absorbance CAF v supernatantu. Měření bylo prováděno ve čtyřech prostředích, a to v roztocích kyseliny chlorovodíkové při různém pH. Byl sledován vliv konstantního přídavku kofeinu a hyaluronanu o molekulové hmotnosti 1,7 MDa s různou koncentrací v různě kyselých roztocích. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová hyaluronan v silně kyselém prostředí. A dále zjistit pH v modelových žaludečních šťávách po příjmu Coca-Coly a Kofoly. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvoleného polysacharidu.
|
host ::
RSS.