| |
|
Stanovení emisních faktorů pro TZL u prašných plošných zdrojů a technologií a technologií‚ které emise TZL na plošných zdrojích snižují
DEAL, s.r.o., Praha ; Tekáč, Viktor ; Skácel, František
Studie se zabývá problematikou spolehlivého monitorování emisí. Uvádí faktory, které spolehlivost údajů ovlivňují a zároveň zdůrazňuje nezbytnost monitorování zdrojů znečišťujících ovzduší. Jsou uvedeny soubory emisních faktorů tuhých znečišťujících látek v těchto průmyslových odvětvích - cihlářská výroba, těžba hnědého uhlí, výroba betonových směsí, výroba vápna, těžba písku a stěrku, výroba kameniva, výroba železa a oceli, výroba litiny a pro skladování a manipulaci se sypkými materiály a jejich ukládání v deponiích. Jsou navrhována řešení snížení emisí tuhých znečišťujících látek.
|
|
Ekonomické a kulturní zhodnocení rekultivace hnědouhelných dolů na Mostecku
Kaiserová, Kristýna ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šulcová, Irena (oponent)
Práce je zaměřena na popis vzájemné interakce civilizace a těžby hnědého uhlí v oblasti Mostecka, především na zdokumentování kulturních důsledků těžby. Charakterizuje současný stav vymezené oblasti a snaží se zachytit klíčové okamžiky historického vývoje a jejich důsledky. Dále popisuje nejvýraznější hybatele aktuálního dění, jež mají největší vliv budoucí vývoj na daném území. Další část práce pojednává o některých souvisejících legislativních omezeních a nařízeních, jimiž by se všichni zúčastnění aktéři měli řídit. V souvislosti s tím zmiňuje snahy jejich odstranění a omezení. Závěrečná část práce definuje rekultivace a uvádí jejich příklady realizované v oblasti Mostecka. Celá práce je provázena fotodokumentací, která by měla čtenáři pomoci vytvořit si přesnější obraz o popisovaných skutečnostech.
|
|
Uhelné slojky cenomanského uhlí na vrcholu potštejnské antiklinály ve východních Čechách
Martinec, Petr
V roce 1900 byl učiněn pokus o těžbu u obce Vrbice, v místní části Draha. Šachtice s malým odvalem je situovaná ve špici lesa 600m VJV od křižovatky cest v části obce Draha, severně od kříže u cesty v polích. Cenoman v této části české křídové tabule je uložen transgresívně na krystaliniku, tvořeném zde biotitickými rulami zábřežské serie v plášti litického masívu. Ruly a granitoidy jsou na povrchu kaolinicky navětralé a představují předcenomanský zvětralinový plášť. Nerovnosti povrchu krystalinika určují rozsah těchto sladkovodních usazenin.
|
|
Možnosti dvojího použití porubních chodeb na dolech Paskov, ČSM a Karviná
Konečný, Petr ; Ptáček, Jiří ; Šňupárek, Richard ; Velička, Vilém ; Zeman, Vladislav ; Petroš, V. ; Hudeček, V. ; Šancer, J. ; Dvořáček, J. ; Slivka, V.
Analýza možnosti dvojího použití chodeb na dolech Paskov, ČSM a Karviná s přihlédnutím k důlním a přírodním podmínkám. Podmínky pro dvojí použití chodeb, zkušenosti ze zahraničí.
|
| |
| |
| |
|
Revitalizace oblasti postižené těžbou na příkladu Podkrušnohoří
Svobodová, Eva ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Šrýtr, Josef (oponent)
Diplomová práce se skládá z několika částí. V první části jsou uvedeny základní charakteristiky Ústeckého kraje se zdůrazněním jeho slabých a silných stránek. Pro některé ukazatele je využito mezikrajského a celorepublikového srovnání. Druhá část je věnována těžební činnosti jakožto nedílné součásti Ústeckého kraje. Jsou zde popsány hlavní mezníky historie dolování v regionu, současné působení těžebních společností v tomto kraji a stručný popis hlavních těžebních lokalit. Ve třetí části je vysvětlen pojem rekultivace, existence různých forem rekultivací, jejich financování či základní dokumenty k nim a následný význam revitalizace v území. Poslední úsek je věnován aplikaci revitalizace v Ústeckém kraji. Cílem práce je zjištění celkové ekonomické náročnosti obnovy území dotčeného těžební činností v jeho maximální možné variantě -- dotěžení veškerých zásob hnědého uhlí vyskytujících se na území Ústeckého kraje.
|
|
Energetická koncepce ČR -- uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj
Lepeltová, Radka ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Státní energetická koncepce určuje směr země v energetickém průmyslu a nastiňuje hlavní nástroje a trendy v této oblasti. Prioritou státní energetické koncepce je dosažení energetické bezpečnosti země, jež je možné docílit s více zdroji energií palivového mixu. Hlavní složku tuzemského energetické mixu tvoří hnědé uhlí, které je nejvíce využíváno v hnědouhelných elektrárnách na výrobu elektrické energie a tepla. Těžba uhlí tvoří a tvořila jednu ze základních složek národního hospodářství České republiky, avšak se získáváním uhlí jsou spojeny i negativní dopady v ekologické oblasti. Další dobývání domácích uhelných zásob je však omezeno tzv. územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí, které chrání životní prostředí a obce před následky těžby. Mnohé hnědouhelné zásoby však mohou tvořit i v budoucnu významný zdroj energie, který umožní dosažení bezpečnosti, nezávislosti výroby a cenové dostupnosti energie. V práci je bližší vysvětlení limitů a vývoj při jejich prolomení. Dalšími zdroji výroby energie jsou jaderná energie a obnovitelné zdroje energie, které nabývají stále na významu a připívají k dosažení vyváženého energetickému mixu.
|