|
|
Alzheimerova choroba: péče v rukou rodinných příslušníků
Schmidová, Martina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat péči rodinných příslušníků o pacienta s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Práce je rozdělená na dvě hlavní části, teoretická část definuje stárnutí, demenci a Alzheimerovu chorobu, možnosti léčby a péče. Praktická část je poté zpracována jako kazuistika pacientky s Alzheimerovou nemocí a možnosti praktické pomoci různých organizací s tím, aby pacient mohl co nejdéle, bezpečně a spokojeně žít s rodinou. Teoretická část tak vytváří rámec, na jehož základě je zpracována část praktická, která mapuje ošetřovatelskou a jinou péči o nemocného v rodinném prostředí. Toto téma je zvoleno z důvodu nárůstu populace s tímto onemocněním v rozvinutém světě a tudíž i v ČR, kdy je na jedné straně pravděpodobné, že instituce zdravotní a sociální péče nebudou schopny tuto situaci kapacitně zvládat a na druhé straně však existuje ochota dětí a vnoučat převzít zodpovědnost za péči o nemocné rodiče a prarodiče. Práce může být využita jako pomocný materiál pro rodiny pečující o své blízké s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí a také může informovat zdravotníky v relevantních oborech o možnostech a potřebách laických pečovatelů a samotných pacientů. Hlavními problémy v bakalářské práci byly velmi náročné rozhovory s pacientkou a sestavení ošetřovatelských diagnóz....
|
|
|
Informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče
Svobodová, Lucie ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče. V současné době dochází v České republice ke stárnutí celé populace, díky tomu se navyšuje počet osob se sníženou soběstačností. Tito jedinci často vyhledávají pomoc služeb domácí péče, proto je důležité, aby znali možnosti, které jim tato služba může poskytnout. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče. V souladu s tématem bakalářské práce a stanoveným cílem jsem definovala následující hypotézy: Hypotéza H1: Domnívám se, že více než 50 % respondentů hodnotí svoji informovanost o možnostech domácí péče jako nedostatečnou. Hypotéza H2: Předpokládám, že více než 50 % respondentů neví, kdo je kompetentní domácí péči indikovat. Hypotéza H3: Myslím si, že více než polovina respondentů není informována o možnosti hrazení některých služeb domácí péče zdravotní pojišťovnou. Pro bakalářskou práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Potřebná data jsem získala pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. S každým respondentem jsem dotazník vyplnila osobně. Respondenty tvořili pacienti z interních oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných z nejmenovaných pražských nemocnic. Při výzkumu byly dodrženy všechny etické aspekty. Analýzou výzkumného šetření jsem...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou
JELÍNKOVÁ, Veronika
Teoretická část: V teoretické části jsme se snažili shrnout důležité poznatky o Parkinsonově nemoci. Obsahuje definicí nemoci, diagnostiku, příznaky, příčiny nemoci, různé druhy léčby.. Zabíváme se zde ošetřovatelskou péčí u nemocných trpících Parkinsonovou chorobou a různými specifiky, které přináší tato nemoc. Zmiňuje e se také o domácí ošetřovatelské péči, která také zahrunuje důležitost komplexní léčby u těchto pacientů. Cíl práce a výzkumné otázky: Ve výzkumné části jsme si stanovili jeden cíl, a to zjistit specifika ošetřovatelské péče u Parkinsonovy choroby v domácí péči. K tomuto cíli byly přiřazeny dvě výzkuné otázky. První výzkumná otázka byla směřována na rozhovor se sestrami Jak sestry vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí o klienty s Parkinsonovou chorobou? Druhá výzkumná otázka byla směřována dotazovaným pacientům s PN - Jak klienti s Parkinsonovou chorobou vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí? Metodika: Potřebné informace byly zjišťovány pomocí kvalitativního šetření, které bylo uskutečněno na základě polosktruturovaného rozhovoru, pro sestry a pacienty. Podkladem pro rozhovor se sestrami bylo předem 16 připravených otázek. Podkladem pro rozhovory s pacienty bylo 17 předem připravených otázek. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě v agentuře domácí péče a v domácím prostředí pacientů na Vysočině. Byly osloveny 3 agentury z toho dvě mi neumožnili provést výzkumné šetření pro nedostatek pacientů s Parkisonovou nemocí. Pacientů bylo osloveno 5 z toho jedna pacientka nám neumožnila provést rozhovor a druhá pacientka nebyla schopna rozhovoru pro pokročilou demenci. Rozhovory byly zaznamenávány písemně. Získané informace byly doslovně přepsány a pomocí metody tužka-papír utříděny do jednotlivých kategorií. Výsledky: Pro zpracování byly rozhovory utříděny a rozděleny do 6 kategorií a jednu podkategorii pro rozhovor se sestrami. Kategorie "Vzdělání sester" byla rozšířena o podkategorii "Samovzdělávání sester". Rozhovor s pacienty byl rozdělen do 5 kategorií a jednu podkategorii. Kategorie "Sestra a pacient" byla rozšířena o podkategorii "Chyby sester". Z výsledků bylo zjištěno, že sestry v péči o pacienta považují za nejdůležitější psychickou podporu pacienta, rehabilitaci a umění správné komunikace s pacienty i jejich rodinou. Dalším důležitým bodem je přistupovat ke každému pacientovi individuálně podle jeho potřeb. Z výsledků sester vyplývá, že sestry mají dobré povědomí o tomto onemocnění. Z výsledků u pacientů na otázku, jak vnímají ošetřující sestry, jsme se dozvídali jen pozitivní reakce. Sestru často považují za pomocnici, která jim ulehčuje život s touto nemocí a psychicky je podporuje. Závěr: Z výsledného šetření vyplývá, že ošetřování pacientů s PN v domácím prostředí je důležité pro psychickou pohodu pacientů. Za specificky důležitou ošetřovatelskou péči o pacienty s PN, sestry považují rehabilitaci, správnou komunikaci a dobrou znalost této nemoci. Naopak ani jedna sestra se nezmínila o důležitosti správného užívání léků před stravou a informování pacientů o předcházení zácpy. Výsledky bakalářské práce budou sloužit jako zpětná vazba pro sestry pracující v agenturách domácí péče, které pečují o pacienty s PN. Dále tato práce může sloužit studentům pro doplnění ve studium v neurologii.
|
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
|
|
Srovnání očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá změnami očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory. Cílem výzkumu bylo zmapovat s jakými představami senioři do domova pro seniory přicházejí a v jakých oblastech se naplnila jejich očekávání po nástupu do domova pro seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojmy stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, potřeby seniorů a možné způsoby přípravy a adaptace na stáří. Druhá kapitola vysvětluje pojem kvalita života a její dimenze, popisuje činitele, kteří na kvalitu života působí a způsoby měření. Závěr druhé kapitoly se věnuje kvalitě života seniorů. Ve třetí kapitole jsou popsané možnosti péče o seniory v domácím prostředí a v domovech pro seniory. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanoveny výzkumné otázky: "S jakými představami přicházejí senioři do domova pro seniory?" "V jakých oblastech se naplnila očekávání seniorů po nástupu do domova pro seniory?" Následuje popis použité metody, výběr výzkumného souboru a průběh výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru a analýzou dokumentů. Z výzkumu vyplynulo, že nejvýznamnější oblasti pro spokojenost seniorů jsou pocit klidu, jistoty a bezpečí, zajištění péče a vztahy s blízkými. Seniorům před nástupem do domova pro seniory byla poskytována péče členy rodiny ve spolupráci s terénní pečovatelskou službou. Důvody pro odchod do domova pro seniory byly snížení soběstačnosti a opakované pády. Někteří senioři přicházeli do domova pro seniory s předsudky, ale většina znala zařízení z osobní zkušenosti, pozitivního vyprávění rodin klientů nebo internetových stránek. Všichni očekávali, že jim v domově pro seniory bude poskytnuta dostatečná péče a že zde bude zajištěna jejich bezpečnost. Obávali se režimu, kterému se budou muset podřídit, omezení jejich prostor a vztahů s personálem a spolubydlícími. Očekávání seniorů byla plně uspokojena, ve většině případu je předčila. Všichni senioři vyjadřovali vyšší spokojenost s péčí v domově pro seniory než v domácí péči. Oceňovali především zajištění důstojné a nepřetržité péče, respektování soukromí, odbornost a profesionalitu personálu, jejich ochotu řešit problematické situace individuálním přístupem, vřelost a lidský přístup. Výsledky tohoto výzkumu mohou přispět k destigmatizaci domovů pro seniory jakožto zařízení, kam se chodí dožít. Diplomová práce tak může být přínosná zejména seniorům, kteří se odchodu do domova pro seniory obávají a k odstranění předsudků spojených se vstupem do domova pro seniory.
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
|
Adaptační proces seniorů v pobytové péči
Měřičková, Jitka ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá adaptačním procesem seniorů, využívajících pobytové sociální služby. Teoretické uvedení do tématu mapuje současný stav pobytových sociálních služeb, demografický posun i aktuální dokumenty a studie, týkající se systému obecně. Následné šetření prokázalo, že pobytové sociální služby nejsou preferovány ani vyhledávány samotnými seniory, jejich využívání je stále podvědomně vnímáno negativně, zejména z počátku adaptačního procesu. Klíčová je v tomto směru podpora rodiny a sociální vazby, které významně pomáhají seniorům zvyknout si na nové prostředí. Mezi konkrétní doporučení do budoucna patří změna koncepce péče v logické posloupnosti, zavedení jednotého sběru relevantních dat, a podpora terénních sociálních služeb.
|
|
|
Etapy sociální práce s klientem s Alzheimrovou nemocí
Šuláková, Dagmar ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Shrnutí V diplomové práci "Etapy sociální práce s klientem a Alzheimerovou nemocí" jsem se zaměřovala na analýzu nejefektivnějších etap sociální práce. Zjistila jsem, že většina respondentů preferuje domácí laickou péči korespondující s etapami poskytované sociální práce a bezpodmínečným přijetím nemocného. K nemocnému člověku je nezbytný citlivý celostní přístup, akceptování jeho individuality a zajištění důstojnosti ve všech stádiích nemoci. Práce byla strukturována na teoretickou část, která vycházela z poznatků odborné literatury, zabývala se symptomatologií a procesy Alzheimerovy nemoci, charakterizovala základní terapie a přístupy péče. Na teoretickou část navazuje vlastní smíšené šetření, které v kvalitativním přístupu na základě detailní případové studie využívá metodu pozorování a rozhovorů, pro kvantitativní sběr byl metodou anonymní dotazník. Získaná data jsem sumarizovala, analyzovala a došla k závěru, že získaný výsledek lze vzhledem k malému počtu dat považovat za irelevantní.
|
|
|
Podnikatelský plán soukromé agentury domácí péče
Maffei Svobodová, Ludmila ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce představuje segment domácí zdravotní péče, jeho současné postavení a budoucí roli v poskytování zdravotní a sociální péče. Cílem práce bylo vypracovat podnikatelský plán pro založení agentury domácí péče bez přispění zdravotního pojištění. Zcela soukromá agentura domácí péče bude poskytovat primárně ošetřovatelskou zdravotní péči v domácím prostředí klientů a v budoucnu by ráda nabídla i doplňkové služby. První část práce je zaměřena na teoretická hlediska, z nichž vychází. V této části je představen strategický koncept řízení, včetně strategické analýzy, struktura podnikatelského plánu. Jsou zde popsány aspekty mající vliv na zahájení podnikatelské činnosti v oblasti poskytování domácí péče. Teoretická část zahrnuje i pohled do historie vzniku služeb domácí péče a jejího vývoje. Praktická část diplomové práce obsahuje výzkumnou část a poté analytickou. V práci bylo použito kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření, kdy získané informace od praktických lékařů a pacientů byly posléze zpracovány kompletní strategickou analýzou, důležitou pro budoucí fungování agentury. Na základě získaných výsledků byl vypracován podnikatelský plán soukromé agentury domácí péče. V závěru hodnotím, zda lze podnikatelský plán realizovat, jaká jsou očekávání ohledně činnosti agentury a...
|
|
|
Sociální služby pro seniory žijící v rodině
Drvotová, Petra ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
1 Anotace DRVOTOVÁ, Petra. Sociální služby pro seniory žijící v rodině. Praha 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Tématem diplomové práce jsou sociální služby pro seniory žijící v rodině. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Obě části se zabývají seniory jako klienty sociální práce se zaměřením na domácí péči. V teoretické části diplomové práce se nejprve podrobněji seznámíme s významem pojmu stáří, s jeho projevy a specifickými potřebami, které ho provázejí. Dále se práce zaměřuje na sociální práci se seniory a rizika s ní spojená. Nechybí ani propojení sociální a zdravotní péče a hodnocení soběstačnosti v případě osob seniorského věku. Poslední dvě kapitoly popisují domácí a institucionální péči společně s existujícími sociálními službami pro seniory dle zákona o sociálních službách ( č. 108/2006 Sb) Empirická část diplomové práce má za úkol zjistit, jaké podněty vedou seniory v Ústeckém kraji k zájmu či nezájmu o domácí a institucionální péči. K realizaci empirické části byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Respondenty ve výzkumném šetření byli senioři ve věku 65+ z Ústeckého kraje. Pomocí předem připravených otázek byl realizován polostrukturovaný rozhovor, a následně vyhodnocena sebraná data.
|
host ::
RSS.