|
|
Metody meření emisí tuhých látek ve spalinách
Bašta, Tomáš ; Brázdil, Marian (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami měření tuhých znečišťujících látek ve spalinách. Dělí se na dvě hlavní části. První část se zabývá obecným problémem tuhých znečišťujících látek, metodami měření a emisními limity. Druhá část je věnována experimentálnímu měření a určení hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách u spalovací jednotky na tuhá paliva GEMOS 110. Je zde uveden postup měření, potřebné výpočty a vyhodnocení.
|
|
|
Hygienická problematika faktorů hluk, prach a vibrace na pracovišti broušení odlitků
STODOLOVSKÁ, Květa
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na hygienickou problematiku vybraných faktorů v pracovním prostředí, ve kterém je prováděno broušení kovových odlitků. V tomto pracovním prostředí se vyskytují rizika s negativním dopadem na zdraví pracovníků. Zejména se jedná o riziko fyzické zátěže, hluku, prachu a vibrací přenášených na ruce. Vzhledem k překračování hygienických limitů těchto rizikových faktorů, je zaměstnavatel povinen přijímat opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Cílem mé diplomové práce bylo, na základě kvalitativního výzkumu, tj. podle výsledků měření faktorů hluk, prach a vibrace v pracovním prostředí broušení kovových odlitků, zjistit efektivnost opatření k ochraně zdraví, které provedl zaměstnavatel za účelem zlepšení pracovních podmínek v průběhu 10 let. Sledovaný soubor tvořili zaměstnanci společnosti, která v rámci své podnikatelské aktivity prováděla opracování kovových odlitků broušením za použití ručního nářadí. Ke sběru dat bylo užito přímého nezúčastněného pozorování, rozhovoru s majitelem firmy, studia platné legislativy, odborné literatury a zkušebních protokolů zpracovaných Zdravotním ústavem, pracoviště České Budějovice. Data získaná ze zkušebních protokolů byla zpracována prostřednictvím sekundární analýzy a sumarizována do tabulek a grafů. V rámci kvalitativního výzkumu jsem si stanovila tyto čtyři výzkumné otázky, na které jsem ve své práci postupně odpověděla: 1)Jaká opatření provádí zaměstnavatel u jednotlivých faktorů k ochraně zdraví zaměstnanců? 2)Jsou jednotlivá opatření účinná? 3)Jak se tato opatření odrážejí ve výsledcích měření jednotlivých faktorů? 4)Jaká opatření bych případně doporučila na základě zhodnocení daného pracovního prostředí? Mezi opatření k ochraně zdraví, které zaměstnavatel v současné době uplatňuje, patří jak prostředky kolektivní ochrany, tak prostředky individuální ochrany. Mezi kolektivní opatření patří opatření technická, technologická a organizační, mezi opatření individuální patří opatření zaměřená na zaměstnance a náhradní opatření. Jednotlivá opatření k ochraně zdraví jsou specifická pro příslušný faktor. Opatření, která zaměstnavatel v současné době uplatňuje na pracovišti broušení kovových odlitků, považuji za účinná. Zejména pokud jde o opatření k ochraně zdraví pracovníků před nadměrným prachem (instalace odsávacího zařízení s vysokým výkonem), která vedla ke snížení koncentrace prachu v pracovním prostředí v hale broušení. Avšak i přes všechna opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, která jsou na pracovišti uplatňována, budou při tomto výkonu práce, vzhledem k používané technologii broušení kovových odlitků, vždy překračovány hygienické limity stanovené pro faktory hluk, vibrace přenášené na ruce a prach. Proto se domnívám, že je velmi důležité pravidelné informovat pracovníky v provozu broušení o rizikových faktorech, se kterými je tato práce spojena.
|
|
|
Pracovní prostředí obsluhy v kabině traktoru.
LÍKAŘ, Ondřej
Bakalářská práce je zaměřena na pracovní prostředí obsluhy v kabině traktoru. Přesněji řečeno na hlučnost a prašnost v kabině traktoru při podmítce, orbě a setí prováděných v rámci podzimních polních prací. Měření probíhalo u pěti farmářů s pěti různými traktory podobného výkonu. Jako etalon byl použit Zetor 12145, který byl porovnáván s traktory New Holland T6070, Landini Powerfarm 100, Zetor Fronterra 135 a Deutz-Fahr M620. Výsledky všech měření byly graficky znázorněny a navzájem porovnány. V závěru práce byly výsledky měření porovnány s danou legislativou. Z měření vyplivnulo že, žádný traktor nepřekročil hlukový limit, který udává legislativa. Měření prašnosti bylo spíše orientační z důvodu rozmanitosti počasí.
|
|
|
Posouzení metod měření emisí prachu v živočišné výrobě
ZAHRADNÍK, Ivan
Výskyt prachových částic rozptýlených ve vzduchu je problém při zvýšené koncentraci nejen v okolí lidských obydlí, ale také při chovu hospodářských zvířat. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na problematiku prachu, se zaměřením na současnou legislativu a působení na lidský a zvířecí organismus. Na základě robustních simulací, bylo provedeno měření prašnosti na dvou rozdílných komoditách živočišné výroby. Pomocí prachoměru ,,DUSTTRAK? byla zjištěna aktuální prašnost a porovnávána dle určených fází během dne.
|
|
|
Analýza účinnosti respirátorů v závislosti na charakteru pracovní činnosti monitorem Dust TRAK 8530.
PÍŠEK, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou účinnosti respirátorů v závislosti na charakteru pracovní činnosti monitorem Dust TRAK 8530. Nejprve je zde uvedeno, co je to vlastně prach a rozdělení jednotlivých typů prachových částic. Dále se práce věnuje legislativním nařízením a platným zákonů v souvislosti ochrany ovzduší a ochrany zdraví při práci. V práci je popsána také ochrana, kterou tvoří respirátory, a její rozdělení. Součástí práce jsou jednotlivá měření ze zemědělských provozů a stavebnictví, jakožto demolice budov. Na základě naměřených hodnot jsou vyvozeny závěry dle platných, legislativních opatření České republiky.
|
|
|
Používání ochranných pomůcek na vybraných pracovištích k ochraně dýchacích cest a sluchu
VAŇKÁTOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Problematiku v oblasti poskytování ochranných pomůcek, povinnosti zaměstnavatelů při jejich poskytování, poznatky o typech a výběru filtračních a izolačních pomůcek na ochranu dýchacích cest a poznatky o ochranných pomůckách na ochranu sluchu shrnuje teoretická část této práce, která je zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury, právních předpisů, odborných článků z periodik a internetových zdrojů. Pro praktickou část práce je použit kvantitativní výzkum, zvolenou metodou je dotazování a technikou sběru dat dotazník, který byl vyplňován anonymně a byl vytvořen pouze pro potřeby této práce. V předtištěné formě byl prostřednictvím bezpečnostních techniků předán k vyplnění zaměstnancům vybraných firem, kteří ho měli k dispozici po dobu 7 pracovních dnů. Sestával z 15 uzavřených otázek, u kterých měl respondent na výběr ze dvou až tří odpovědí a jedné otevřené otázky, kde respondent uváděl odpověď vlastními slovy. Kritériem pro výběru firem za účelem výzkumu byl požadavek, aby v pracovním prostředí pracovníci používali osobní ochranné pomůcky. Byly tak vybrány dvě společnosti, z nichž jedna provozovala slévárnu a druhá se zabývala výrobou stavebních prvků. Obě společnosti si přejí zůstat v anonymitě. Pracovní prostředí obou firem představuje pro své zaměstnance riziko hluku, chemických škodlivin a prachu v ovzduší. Data jsou zpracována pomocí počítačových programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. K vyhodnocení dat jsou použity statistické tabulky a grafické vyjádření, výsledky jsou interpretovány v absolutních číslech a procentech. Cílem této práce je vytvořit přehled ochranných pomůcek používaných k ochraně dýchacích cest a sluchu v rámci vybraných pracovišť, zjistit vhodnost používaných ochranných pomůcek vzhledem k jejich účinnosti stanovené výrobcem, zjistit, zda jsou ochranné pomůcky při práci používány, zjistit, zda zaměstnanci provádějí pravidelnou údržbu a výměnu ochranných pomůcek a zjistit, zda jsou dodržovány přestávky v práci. Jsou stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, používají správný typ pomůcek. Po zhodnocení používaných ochranných pomůcek vzhledem k naměřeným hladinám hluku, prachu i chemických látek v pracovním prostředí pracovníků a s přihlédnutím na profesní složení a odpovědi respondentů byla hypotézy č. 1 potvrzena. Hypotéza 2 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, tyto pomůcky při práci opravdu používají. Na základě odpovědí respondentů byla potvrzena i hypotéza č. 2. Hypotéza 3 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, provádějí jejich pravidelnou údržbu a výměnu. Ze všech respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkové akce, 67 % provádí výměnu ochranných pomůcek k ochraně sluchu při poškození pomůcky a 57 % provádí výměnu ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest také až při poškození pomůcky. Na základě těchto skutečností se vyvrací hypotéza č. 3. Hypotéza 4 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, dodržují stanovené přestávky v práci. Ve firmě B bezpečnostní přestávky zavedeny t. č. nebyly, proto nebylo možné potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 4. Výsledky provedeného výzkumu budou předány zaměstnavatelům dotčených firem. Na základě získaných údajů budou mít vedoucí pracovníci podklady pro změnu v rozsahu a náplni doškolení pro zaměstnance v oblasti ochranných pomůcek i bezpečnostních přestávek.
|
|
|
Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí kamenolomů, měření a hodnocení
STODOLOVSKÁ, Květa
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení pracovního prostředí kamenolomů. Byly položeny 4 výzkumné otázky: Jaké faktory lze stanovit v pracovním prostředí kamenolomů? Jsou dodržovány hygienické limity sledovaných faktorů v pracovním prostředí kamenolomů? Jaká opatření k ochraně zdraví zaměstnanců uplatňují zaměstnavatelé v kamenolomech? Jsou navržená opatření k ochraně zdraví zaměstnanců účinná? Bakalářská práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily 2 kamenolomy v Jihočeském kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium odborné literatury, legislativy, zkušebních protokolů a poznatky získané na základě rozhovorů s vedoucími. Data byla zpracována obsahovou analýzou. V teoretické části jsem se zaměřila na jednotlivé rizikové faktory v pracovním prostředí kamenolomů a na hodnocení zdravotních rizik. V praktické části jsem pak výsledky měření porovnávala s hygienickými limity, které jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při prací, v platném znění a v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanoví hygienické limity hluku a vibrací. Jednotlivé hodnocené profese byly zařazeny do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., v platném znění. Mezi faktory, které byly v pracovním prostředí kamenolomů hodnoceny patřil prach, vibrace celkové i přenášené na ruce, hluk a fyzická zátěž. Nejhůře hodnocenými faktory byl prach a celkové vibrace. Hygienické limity nebyly vždy dodrženy, a tak zaměstnavatel je povinen uplatňovat prostředky k ochraně zdraví zaměstnanců. Nejdůležitějším krokem v rozvoji kamenolomů je nákup nových, moderních strojů a celková modernizace výroby, což má za následek snížení expozice pracovníků rizikovým faktorům.
|
|
|
Podpora zdraví na pracovišti v konkrétních podmínkách závodu s textilní výrobou
PRŮCHOVÁ, Pavla
Diplomovou práci jsem zpracovala na téma Podpora zdraví na pracovišti v konkrétních podmínkách závodu s textilní výrobou. Hlavním cílem bylo zjistit aktivity vedení závodu v podpoře zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat informovanost zaměstnanců o podpoře zdraví na pracovišti a třetí cíl spočíval v navrhnutí koncepce konkrétního preventivního programu. Při přípravě koncepce preventivního programu pro textilní podnik jsem spolupracovala s vedením závodu a se závodní lékařkou. Sledovaným souborem byly ženy textilního závodu Jihočeského kraje, které se v jednotlivých textilních dílnách věnovaly výrobě autopotahů, bytové a dětské konfekce. Diplomová práce byla řešena jako kvantitativní výzkum. Pro techniku sběru dat jsem použila anonymní dotazníky a výsledky tohoto výzkumu jsem zpracovala do grafů. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám především podporou zdraví na pracovišti, analýze rizika při práci včetně působení fyzikálních faktorů. Na začátku empirické práce jsem vytyčila cíle a stanovila tři hypotézy. Po analýze získaných dat jsem zjistila, že H1, H2 a H3 byla potvrzena. Součástí empirické části je i popis postupu výzkumu, z něhož vyplývá, že více jak polovina zaměstnanců textilního podniku má nadváhu, dále byl zjištěn větší výskyt zdravotních obtíží na oddělení šicích a vyšívacích strojů a řada žen zároveň neměla představu, co obnáší podpora zdraví na pracovišti. Dle výsledků lze říci, že textilní podnik pro své zaměstnance neorganizuje žádné pohybové aktivity ani rehabilitační cvičení. Na základě zjištěných informací bych doporučovala organizování sportovních kurzů, poskytování zdravého závodního stravování, redukce stresu na pracovišti a zavedení odsávacích zařízení za účelem snížení prašnosti na pracovišti. Uvedená diplomová práce může podniku přinést zlepšení pracovní pohody a zdraví zaměstnanců. Navržený preventivní program může být zároveň manuálem pro zaměstnavatele textilního závodu v oblasti podpory zdraví na pracovišti.
|
|
|
Analysis of the production process of the company Abydos s. r. o.
Sciranka, Peter ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Kupec, Olga (oponent)
Prudký a turbulentní vývoj světové ekonomiky za poslední roky způsobil problémy velkému množství podniků, zejména těm, které působí v cyklických odvětvích hospodářství. Cílem diplomové práce je finanční a ekonomická analýza podniku Abydos s. r.o., která působí ve strojírenském průmyslu a její hlavní činností je dodávání komponentů pro automobilový průmysl. Dalším cílem je analýza vybrané části výrobního procesu a návrh optimalizace a opatření, které by pomohly společnosti zlepšit tento proces a tím pádem zlepšit hospodářský výsledek společnosti.
|
|
|
Rizika chemických škodlivin v pracovním ovzduší kovovýroby, měření a hodnocení.
GRUBEROVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit riziko chemických škodlivin a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby. Byly položeny čtyři výzkumné otázky: {\clqq}Jaké škodliviny jsou stanovovány v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jsou dodrženy hygienické limity chemických látek a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jaká opatření uplatnil zaměstnavatel za účelem ochrany zdraví zaměstnanců?`` a {\clqq}Jsou opatření uplatněná zaměstnavatelem za účelem ochrany zdraví zaměstnanců účinná?`` Diplomová práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily tři jihočeské firmy, zabývající se kovovýrobou. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium dokumentů {--} zkušebních protokolů. Byla provedena sekundární analýza dat. Výsledky měření byly porovnány s hygienickými limity, které stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Hodnocené profese byly zařazeny do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. V pracovním ovzduší kovovýroby byly sledovány koncentrace celkového prachu, chromu, šestimocného chromu, oxidu uhelnatého a ozonu. Poslední měření ve sledovaných provozovnách prokázala, že hygienické limity byly dodrženy, s výjimkou dvou případů, kdy došlo k překročení jednak nejvyšší přípustné koncentrace stanovené pro chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr, jednak hygienického limitu pro svářečské dýmy. Nejvýznamnějším ochranným opatřením, které zaměstnavatelé na svých pracovištích uplatnili, byla rekonstrukce vzduchotechniky, respektive instalace místního odsávání. Vzhledem k postupnému snižování koncentrací škodlivin v pracovním ovzduší v návaznosti na přijatá opatření lze konstatovat, že daná opatření byla účinná. Z výzkumu byla též vyvozena hypotéza: {\clqq}Modernizace provozů v kovovýrobě zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců zejména tím, že v moderních provozech nejsou zjišťovány nadlimitní hodnoty u většiny sledovaných škodlivin.``
|
host ::
RSS.