|
|
Analýza fenoménu dárcovství krve v České republice
Košťálová, Romana ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice dárcovství krve a má celkem patnáct částí. V první kapitole jsou teoretické poznatky o motivačních faktorech, altruismu a ekonomickém pohledu na něj. Následují informace o historii darování a léčení krví, anatomii krve a krevních skupinách. V části věnované přímo dárcovství jsou uvedeny obecné informace o podmínkách dárcovství, výhodách z něj plynoucí, rizikách pro dárce i příjemce a komerčním odběru plazmy. Na trh s krví v České republice se zaměřuje z hlediska právní úpravy, nabídky krve, její cenotvorby a v neposlední řadě také bezpečnosti krve. V závěru diplomové práce jsou zveřejněny výsledky realizovaného dotazníkového průzkumu. Jeho cílem bylo zjistit, jak veřejnost pohlíží na dárcovství krve, jeho propagaci, bezpečnost a jaké mají lidé důvody k tomu krev darovat či nedarovat.
|
|
|
Je mužské chování méně altruistické než ženské?
Pekoč, Marek ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Existuje mnoho výzkumů využívajících hru s diktátorem (dictator game), ale jen málo z nich si kladlo za cíl prozkoumat rozdíl mezi chováním žen a mužů v rámci této hry. Hypotézou této práce je, že muži jsou egoističtější než ženy. Abychom toto tvrzení prokázali, provedli jsme dvě modifikované verze dictator game. V první modifikaci účastníci experimentu přerozdělovali peníze z disponibilní částky na účet humanitární organizace, čemuž předcházela prezentace této organizace jejím zástupcem. V druhé úpravě si jiné subjekty rozdělovaly mezi sebou body do závěrečného hodnocení daného předmětu ve dvou kolech tak, že mezi těmito koly jim byl promítnut histogram agregovaných výsledků kola prvního. Výsledky experimentů naznačují, že v některých situacích se muži opravdu chovají méně altruisticky než ženy. Na účet humanitární organizace přerozdělovali o 22,7 % méně peněz než ženy. V druhém experimentu se rozdíl v chování žen a mužů v prvním kole neprojevil. Ovšem v důsledku poskytnuté informace o agregátním chování subjektů v prvním kole se chování mužů a žen v druhém kole podstatně diferencovalo a ženy v něm dávaly ve prospěch "protivníka" o 14,8 % bodů víc než muži.
|
|
|
Effects of parental background on other-regarding preferences in children
Bauer, Michal ; Chytilová, J. ; Pertold-Gebicka, Barbara
Other-regarding preferences are central for the ability to solve collective action problems and thus for society’s welfare. We study how the formation of other-regarding preferences during childhood is related to parental background. Using binary-choice dictator games to classify subjects into other-regarding types, we find that children of less educated parents are less altruistic and more spiteful. This link is robust to controlling for a range of child, family, and peer characteristics, and is attenuated for smarter children. The results suggest that less educated parents are either less efficient to instill social norms or their children less able to acquire them.
|
|
|
Sociální bankovnictví
Pospíchal, Tomáš ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je sociální podnikatelství v oblasti bankovnictví. Práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části zkoumám sociální podnikatelství obecně, neboli význam altruismu v podnikání. Oblast mého zkoumání je z teoretického hlediska zajímavá také z toho důvodu, že na stejném trhu působí a působily zároveň ziskové i neziskové organizace. Praktická část obsahuje několik případových studií institucí "sociálního bankovnictví". Konkrétně jsem vybral dobročinné bankovní organizace v Itálii a ve Španělsku vznikající od 15. století, dále kampeličky a raiffeisenky, mikropůjčky a P-to-P půjčky. Cílem práce je odpovědět na otázku, jestli je "sociální bankovnictví" smysluplný koncept a jestli můžeme v historii vysledovat nějaký vývoj vedoucí až k současné podobě mikrofinancování.
|
|
|
OBCHOD S KRVÍ - ANEB JAK ZDRAVOTNICTVÍ SÁZÍ NA ALTRUISMUS DÁRCŮ
Šálek, Jakub ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou darování krve a regulací obchodu s krví a krevními deriváty. Je známo, že oblast krevního dárcovství je ve většinové míře založená na čistém altruismu dárců. Placené odběry společnost vnímá jako neetické a nemorální. Mimo to jsou v rozporu s dlouhodobou snahou o udržení bezplatného dárcovství. Otázkou je, zda bezplatné dárcovství dokáže uspokojit zvyšující se poptávku po krvi a jaké problémy sebou regulace obchodu s krví nese. První část práce stručně uvádí historický vývoj transfúze krve, na kterou navazuje ekonomická teorie modifikovaná na trh s krví. Konkrétně se jedná o teorii regulace ceny a produktu /kvality/. Druhá část se zaměřuje na komparaci třech rozdílných trhů a na diskuzi související s problematikou altruismu a darování.
|
|
|
Evoluce antisociálního trestání
Schejbal, Martin ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato práce testuje hypotézy evoluční výhodnosti fenoménu antisociálního trestání ze studií ekonomických experimentů. Zdrojem analyzovaných dat je vlastní ABM simulace prostředí, do kterého ekonomické experimenty, konkrétně public good game, antisociální trestání umisťuji. Testované hypotézy a ABM simulace jsou evolučně zaměřeny, což je reprezentováno přirozeným výběrem generačně se vyvíjejících a mezi sebou interagujících agentů, potažmo jejich skupin. Práci rozdělují dva samostatné okruhy hypotéz. Klíčová hypotéza první části je, zda existuje evoluční výhoda z odvetného trestání, druhá část je vystavěna pro test hypotézy evoluční výhody plynoucí ze skupinové selekce pro tyto agenty. Závěry analýz umožňují přijetí těchto hlavních hypotéz, a lze shrnout, že na antisociální trestání může být nahlíženo jako na evolučně danou výhodu přímo zvýhodňující jak nositele samotné, tak celá společenství.
|
|
|
Filantropie a bohatství společnosti
Duchoslavová, Romana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Hrdinová, Ivana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vývoj dárcovství V ČR po roce 1989. V první části se zabývá teoretickým základem pojmů altruismus a filantropie, vymezuje zkoumané dárcovství jako neadresné a dává ho do souvislosti s uvažovanými teoretickými východisky. Dále se zaměřuje na vztah občanské společnosti a dárcovství a reflexi rolí nadací v české společnosti. V praktické části pak je zkoumán rozvoj individuálního dárcovství na vzorku čtyř českých nadací. Jednoznačný trend není pozorován, jsou ovšem diskutovány další pozoruhodné skutečnosti, které výsledky analýzy odhalují.
|
|
|
Evoluční etika
STAŇKOVÁ, Eliška
Základním úkolem evoluční etiky je objasnění recipročního altruismu. K objasnění svých základních principů využívá disciplínu, kterou nazýváme teorie her. V první části své práce se budu zabývat základními druhy altruismu, který evoluční etika popisuje. Druhá část bude zaměřená na teorii her a na to jakým způsobem objasňuje principy evoluční etiky. V poslední části se budu zajímat o otázku svobodné vůle, kterou evoluční etika v podstatě vylučuje. Cílem mé práce je popsat základní pojmy evoluční etiky a zamyšlení nad otázkou, zda je možné, že naše veškeré morální normy chování, jsou dány pouze biologicky.
|
|
|
Tendence k filantropii u středoškoláků
VONDROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se teoreticky a prakticky zabývá mírou tendencí k filantropii u středoškoláků. Filantropii lze přeložit jako lidumilnost, dobročinnost nebo bratrskou pomoc bližnímu. Vyjadřuje dlouhodobý závazek k veřejným hodnotám a veřejnému prospěchu a jde o formu prosociálního chování, kterou motivuje osobní sociální odpovědnost za dobrý chod společnosti jako celku. Teoretická část se zabývá vývojem filantropie a jejími druhy, motivací k dobročinnosti, morálkou ale i vývojem osobnosti v období dospívání. Cílem práce je rámcově změřit a popsat tendence k filantropii u středoškoláků podle předem stanovených kritérií (například religiozity, pohlaví, charakteru vzdělávání respondentů). Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda dotazníku. Pro konstrukci dotazníku byla použita {\clqq}Škála filantropie`` (The Philantrophy Scale), autorů T. Schuyta, J. Smita a R. Bekkerse v pracovním převodu H. Záškodné (2008, 2009) a vybrané otázky z výzkumu {\clqq}Fenoménu filantropie: Postoje veřejnosti k dárcovství`` od M. Hladké. Dotazník byl doplněn otázkami ke zjištění některých sociodemografických ukazatelů. Zkoumaný soubor je tvořen 80 studenty a učni středních škol. Z výsledků práce vyplynulo, že středoškolští studenti vykazují průměrnou tendenci k filantropii. Vyšší tendence k filantropii se objevují u repondentů, kteří věří v Boha, avšak faktory jako pohlaví či typ školy nemjí na celkovou filantropii významný vliv.
|
|
|
Reakce osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce s ohledem na možné motivy jejich souhlasu nebo nesouhlasu
SKÁLOVÁ, Markéta
Mezi cíle této práce patří zjištění skutečnosti, zda v případě žádosti o příspěvek na dobročinnou sbírku oslovený jedinec spíše souhlasí, nebo nesouhlasí, společně s definováním reflektovaných motivů tohoto souhlasu či nesouhlasu. Dalším cílem je zjištění, jak hodnotí organizátoři veřejných sbírek celkovou situaci v tomto odvětví a nakonec ověření, jak hodnotí osoby působící coby žadatelé o příspěvek na dobročinnou sbírku svou úlohu a pozici. K upřesnění tohoto účelu byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky Pro výzkum byla použita jak kvantitativní, tak kvalitativní strategie. Kvantitativní část byla realizována pomocí dotazníkového šetření pro potenciální dárce z řad veřejnosti a dále pro organizátory či koordinátory dobročinných sbírek, kvalitativní prostřednictvím pozorování z pozice žadatele o příspěvek na dobročinnou sbírku a polořízených rozhovorů s dalšími žadateli o příspěvek. Ze zjištěných výsledků je patrné, že v oblasti dobročinných sbírek existuje velký deficit stran mediální prezentace a lepšího povědomí veřejnosti o sbírkách, společně s transparentností, tedy možností relevantní zpětné vazby ohledně toku získaných finančních prostředků. Na tento fakt narážely všechny tři skupiny respondentů. Bylo též poukazováno na přesycenost prostředí množstvím sbírek, o kterých nejsou žádné validní informace. Je tedy evidentní, že v těchto oblastech existují velké rezervy, na kterých je třeba zapracovat.
|
host ::
RSS.