|
|
Návrh čtecí hlavy pro magnetický čárový kód
Kadlčík, Libor ; Drexler, Petr (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
Magnetický čárový kód se skládá z feromagnetických proužků natištěných na podkladovém materiálu. Množství feromagnetika v proužcích je malé, a proto snímání magnetického čárového kódu vyžaduje citlivé metody. Bude popsán princip snímačů slabého magnetického pole (feromagnetické sondy) a metod zjišťování přítomnosti malého množství feromagnetika (rezonanční obvod, diferenční sonda). Některé snímače produkují kmitočtově modulovaný signál, zaměříme se rovněž na kmitočtové demodulátory. Sejmutý čárový kód je zkreslen konvolučním zkreslením, bude popsán princip rekonstrukčních metod. Zkompletované zařízení se skládá ze snímacího oscilátoru, kmitočtového demodulátoru, zesilovače a rekonstrukčního obvodu. Kmitočtová demodulace je realizována fázovým závěsem a rozdílovým demodulátorem. Rekonstrukce je založena na metodě hledání inflexního bodu, jejímž výstupem je obdélníkový signál představující proužky čárového kódu. Návrh všech těchto bloků je popsán. Zařízení je schopno snímat magnetické čárové kódy a rovněž rekonstruovat konvolučně zkreslený sejmutý signál. Sestavený rozdílový demodulátor vykazuje malý vlastní šum a malý teplotní drift (na rozdíl od fázového závěsu). Rekonstrukční obvod bez problémů zpracovává signál náležící proužkům čárového kódu o šířce 2 mm, užší proužky (1 mm) v určitých případech působí potíže (způsobeno velkou mírou konvolučního zkreslení).
|
|
|
Funkční generátor
Suška, Jiří ; Kraus, Michal (oponent) ; Kunovský, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá oscilátory. Je zde popsána funkce oscilátorů, jaké druhy existují a k čemu se používají. Dále je v práci porovnáno několik druhů oscilátorů a je navrhnuto možné řešení funkčního generátoru pro laboratoře IPR.
|
|
|
Přehrávač hudby (syntetizér) pomocí FITkitu
Melichar, Vojtěch ; Minařík, Miloš (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami syntézy zvuku a návrhem syntezátoru pro platformu FITkit. V první části jsou charakterizovány jednotlivé metody syntézy zvuku a je zde také uvedena stručná historie syntézy zvuku. Dále je charakterizován zvukový čip SID 6581. V druhé části práce je uveden návrh jednotlivých částí syntezátoru: oscilátoru, generátoru obálky, hlasu a filtru. Tyto komponenty jsou následně složeny do větších celků tak, aby vytvořily syntezátor. Korektnost implementace je ověřena pomocí simulace v programu ModelSim 6.6d. Jednotlivé komponenty jsou simulovány samostatně a poté jsou simulovány ve větších celcích.
|
|
|
Aplikace syntetických bloků při syntéze elektronických obvodů
Labudík, Marek ; Dostál, Tomáš (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
V projektu jsou zkoumány syntetické cívky a FDNR, obvody jsou nejprve odsimulovány ve snapu, ze kterého jsem získal graf závislosti vstupní impedance na frekvenci a vztah pro výpočet této impedance. Výsledky z této simulace byly použity pro simulace v programu PSpice, kde jsem dané obvody porovnával s ekvivalentními obvody, které jsem skládal na základě vztahu ze snapu. Některé zkoumané syntetické cívky a FNDR byli potom použity pro simulaci oscilátorů.
|
|
|
Měření polohy indukčními snímači
Kořistka, Petr ; Procházka, Petr (oponent) ; Huták, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a konstrukcí indukčního snímače. V práci je v krátkosti popsána jejich historie, výhody a nevýhody. Dále je rozpracován princip základních snímačů pracujících na základě změny indukčnosti a vlastnosti snímaných materiálů. Hlavní částí práce byl návrh jednotlivých obvodů snímače nezbytných pro jeho správnou funkci. Jedná se o oscilátor, usměrňovač, PI regulátor, zdroj napětí a vyhodnocovací obvody. V praktické části práce byla navrhnuta deska plošného spoje pro jednotlivé části snímače. Bylo provedeno měření a zpracování výsledků.
|
|
|
Studium elektronického řízení a reálného chování variabilních filtračních a oscilačních aplikací moderních aktivních prvků
Šotner, Roman ; Ondráček, Oldřich (oponent) ; Martínek,, Pravoslav (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Práce pojednává o elektronicky nastavitelných a konfigurovatelných aplikacích moderních aktivních prvků. Velmi často jsou prezentovány rozmanité aktivní prvky v aplikacích filtrů a oscilátorů, které víceméně vychází ze základních a vesměs podobných principů syntézy a návrhu, avšak není provedena detailní studie reálného chování a možností elektronického řízení parametrů. Při precizním návrhu aplikace je však důležité identifikovat problémové vlastnosti a stanovit, jak moc ovlivní funkci zařízení. Je zde srovnáváno několik filtračních struktur založených na běžných i modifikovaných principech integrátorové syntézy z pohledu konfigurovatelnosti, variabilnosti a druhu použitého elektronického řízení. K řízení jsou využívány standardní metody, jako je změna transkonduktance, změna vstupního (intrinzického) odporu proudových svorek a již méně typická možnost řízení pomocí proměnného proudového zesílení. Ta poslední metoda řízení umožnila objevit zcela unikátní filtr s elektronickou změnou přenosu z PZ na FČ, který jednoduchostí překonává běžnější integrátorové struktury, kde je zapotřebí fyzické přepojení v obvodu. Větší část práce je věnována elektronicky řiditelným oscilátorům, a to hlavně kvadraturním. Je prezentováno několik velice jednoduchých typů, které vyžadují nejmenší množství aktivních i pasivních prvků, i složitějších koncepcí, které již vyžadují více aktivních prvků, ale odstraňují některé nevýhody jednoduchých variant. Především je i zde kladen důraz na studium reálného chování, které objasňuje různé problémy se vzájemnou závislostí oscilační podmínky a oscilačního kmitočtu, závislostí amplitudy kvadraturních oscilátorů na ladícím parametru, vlivu změny ladícího parametru na plnění oscilačních podmínek, atd. V rámci této části byl definován nový typ či modifikace aktivního prvku tzv. current-gain-controlled current conveyor transconductance amplifier (CGCCCTA). Požadavek na nové aplikace zejména v oblastí oscilátorů pro Ústavem telekomunikací nově vyvíjený proudový zesilovač a digitálně řízený proudový zesilovač nechal vzniknout několika kapitolám práce, kde může být tento prvek výhodně použit. Podstatný přínos, který je důležitý především pro praxi, spočívá v testování většiny navržených obvodů experimentálně a stanovení přesných návrhových vztahů, které zohledňují reálné chování obvodu a potvrzují experimenty získané výsledky.
|
|
|
Aktivní obvodové prvky s proudovými vstupy a výstupy a jejich aplikace
Vávra, Jiří ; Sedláček, Jiří (oponent) ; Maschke, Jan (oponent) ; Biolek, Dalibor (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá definicemi nových obvodových prvků v proudovém nebo smíšeném módu a jejich implementacemi a aplikacemi. Na základě analýzy současného stavu jsou navržena nová aplikační zapojení, využívající výše uvedených obvodových prvků. Aktivní prvky jsou pro účely experimentálního ověřování realizovány prostřednictvím komerčně dostupných integrovaných obvodů a jejich aplikace jsou simulovány pomocí programu PSpice. Aplikace jsou zaměřeny na kmitočtové filtry, usměrňovače, oscilátory a obvody pro kopírování proudů. Vybrané aplikace zahrnují analýzu reálných vlivů a měření na sestavených prototypech.
|
|
|
Více-výstupové aktivní bloky a jejich aplikace v proudovém módu
Maňas, Stanislav ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlastností bloku CCII v proudovém módu a jeho aplikacemi. První část práce je věnována teorii bloku CC, dále teorii bloku CCII, jeho obvodovému zapojení a zkoumání vlastností. Ve druhé části je vytvořen model 3. úrovně a s tímto jsou prováděny citlivostní a toleranční analýzy jednotlivých zapojení. Ve třetí části je použit zkoumaný blok CCII jako součást zapojení kmitočtových filtrů a oscilátorů. Jedno zapojení bylo pokusně otestováno. V závěru každé podkapitoly je uvedeno srovnání dosažených vlastností jednotlivých zapojení.
|
|
|
Impulsní generátor
Buš, Ondřej ; Drexler, Petr (oponent) ; Kubásek, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou generování napěťových impulsů s krátkou dobou trvání. Nejprve rozebírá nejčastěji používané průběhy impulsů a jejich matematický popis. Poté se zabývá různými principiálními obvodovými zapojeními, které se používají ke generování krátkých impulsů. V práci je podrobně popsán návrh řízeného generátoru, který je použit pro buzení tvarovacího obvodu. Součástí práce je i popis programového vybavení, schéma zapojení s navrženou deskou plošného spoje. Dále je popsána konstrukce tří různých tvarovacích obvodů vycházejících z teoretických poznatků. Jednotlivá řešení jsou porovnána v časové a kmitočtové oblasti.
|
|
|
Technická analýza
Kratochvíl, Bohumír ; Dřímal, Dominik (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Autor diplomové práce si klade za cíl navrhnout aplikaci na podporu technické analýzy akcií vycházející z identifikovaných potřeb. Určité nedostatky a omezení totiž vyplývají z analýzy modulů pro technickou analýzu současných obchodních platforem. Implementovaná obchodní pravidla a technické indikátory aplikace jsou následně podrobeny testu prognostické úspěšnosti na historických datech. Znalostní základnu práce tvoří vybrané kapitoly technické analýzy.
|
host ::
RSS.