|
Hospodaření obce Bilíchov
Šána, Ladislav ; Benešová, Irena (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Zhodnocení hospodaření obcí patří mezi důležité faktory rozvoje regionu. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit hospodaření obce Bílichov v období 2004 až 2015. Metodicky je práce založena na komparaci, kompilaci, analýze a syntéze sekundárních dat a dále na provedení analýzy příjmů a analýzy výdajů obce. Vstupní data jsou převzata z rozvahy a rozpočtu obce. Ukazatele jsou sledovány pomocí elementárních charakteristik časových řad. Na základě polygonů je dále vypočtena lineární a exponenciální funkce. Z provedených šetření je možné konstatovat, že vedení obce se svými prostředky nakládá hospodárně ku prospěchu obce.
|
|
Porovnání nutričních hodnot různých druhů jedlého hmyzu
Maňhal, Daniel ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
Nárůst světové populace je konfrontován s omezenou plochou využitelnou pro produkci potravin, která při současném trendu nárůstu obyvatel, bude v blízké době nedostačující. Západní civilizace by měla následovat řadu asijských, afrických a jihoamerických států, kde je hmyz běžnou součástí jídelníčku. Konzumace hmyzu má řadu výhod. Hmyz má lepší konverzi krmiva, větší procento poživatelných částí, než běžná hospodářská zvířata, a také produkuje několikanásobně menší objem skleníkových plynů, po přepočtu na kilogram živé hmotnosti. Potenciálním rizikem entomofágie je schopnost některých druhů hmyzu produkovat toxiny, jež mohou u citlivých osob způsobovat alergické reakce. Nutriční obsah hmyzu závisí na mnoha faktorech: přírodovědném druhu, vývojovém stádiu, pohlaví a potravě. Obecně je však hmyz bohatým zdrojem živin, srovnatelným, či vyšším než konvenční druhy masa.
V praktické části práce byly analyzovány nutriční hodnoty cvrčka stepního (Gryllus assimilis), pocházejícího z umělého odchovu v České republice. Konkrétně byla pozornost zaměřena na obsah sušiny, hrubých bílkovin, tuku a stanovení profilu mastných kyselin. Sušina byla stanovena pomocí infračervených vah. Hrubé bílkoviny byly stanoveny metodou podle Kjeldahla. Tuk byl ze vzorku extrahován studenou fází podle Soxhleta a následně určen gravimetricky. Z vyextrahovaného tuku byl pomocí plynového chromatografu stanoven profil mastných kyselin. Tyto naměřené hodnoty byly dále porovnány s nutričními hodnotami uváděnými v literatuře. Důraz byl kladen na porovnání s ostatními druhy hmyzu, využitelnými v entomofágii, a na porovnání nutričního složení uměle odchovaného hmyzu a hmyzu pocházejícího z volné přírody. Pro uvedení hmyzu do kontextu s ostatními potravinami, byly tyto hodnoty porovnány s běžně konzumovaným konvenčním masem.
Z výsledků analýz je patrné, že hmyz chovaný v České republice je svým kvalitativním složením velice podobný druhům z odlišných geografických oblastí a z nutričního hlediska může plně konkurovat konvenčnímu masu.
|
|
Mapování mimoprodukčních biotopů v rekultivované posttěžební krajině mostecké a chabařovické oblasti
Ledvina, Vilém ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce je identifikace a zmapování mimoprodukčních biotopů na územích po těžbě uhlí. V první části práce byly popsány důvody a způsoby rekultivací ploch po povrchové těžbě. Následně byly v literární rešerši uvedeny současné poznatky a požadavky na ochranu přírody a krajiny během rekultivací, z nichž vyplývá význam sledovaných biotopů. Zájmovým územím jsou lomy, výsypky a plochy ovlivněné těžbou v oblasti Mostecka a Chabařovicka v Ústeckém kraji. Mapování bylo provedeno pomocí ortofotomap a terénního průzkumu. Na základě informací získaných mapováním byl vyhodnocen současný stav a složení mimoprodukčních biotopů na sledovaných lokalitách. Výsledky jsou prezentovány v souhrnných tabulkách pro každý typ rekultivace na zájmové lokalitě.
Z mapování bylo zjištěno následující zastoupení mimoprodukčních biotopů na čtyřech zájmových lokalitách: Lokalita A (3,12 %); lokalita B (11,94 %); Lokalita C (6,68 %); lokalita D (4,78 %). Z výsledků vyplývá, že zastoupení těchto biotopů je nízké oproti doporučenému zastoupení vyplývajícího ze současných poznatků o ochraně přírody.
Na základě výsledků mapování byla navržena opatření, pro optimálnější zastoupení těchto biotopů. Mezi hlavní opatření patří zakládání rozptýlené zeleně na velkoplošných loukách a zvýšení podílu lesních porostů vzniklých samovolně při lesnické rekultivaci. Vhodné je také vytvoření lesních mimoprodukčních biotopů na rozsáhlých lesních plochách s absencí drobného bezlesí či lesních louček. Vzniklé mapové výstupy a závěry mohou sloužit jako podklady při ochraně přírody a krajiny v řešené oblasti. Práce může také sloužit jako informační zdroj o problematice rekultivací a priorit na ochranu životního prostředí během jejich realizace.
|
|
Zdravotní stav dřevin v Přírodní památce Modřanská rokle
Merkl, Tomáš ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá monitoringem zdravotního stavu Přírodní památky Modřanské rokle. Cílem této práce bylo zmapování a vyhodnocení biotických a abiotických činitelů, kteří ovlivňují růst místních dřevin. Následné jejich popsání a zhodnocení s ohledem na jakých dřevinách se vyskytovaly. Dále také jakou měrou ohrožují dřeviny oblíbené místo procházek a sportovního vyžití Pražanů.
Výzkum byl prováděn opakovanými terénními pochůzkami, při kterém byli sledováni jedinci, kteří měli vnější znaky poškození. Ze šetření byla pořízena fotodokumentace. Kontrola dřevin probíhala v liniových transektech podél Libušského potoka. Následnou konzultací a vyhodnocení nasbíraných materiálů a shrnutí do závěru. Terénní pochůzky byly prováděny od března 2015 do konce února 2016.
Škodliví činitelé byli určeni a popsáni dle pořízené fotodokumentace za pomoci literárních a internetových zdrojů. Šetřením bylo zjištěno, že poškození se vyskytuje spíše u přestárlých jedinců a nepůsobí velké škody na lesním majetku.
|
|
Dopady antropogenního znečištění kadmiem na životní prostředí
Sedláková, Michaela ; Francová, Anna (vedoucí práce) ; Hudcová, Barbora (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat, jak se kadmium chová v našem životním prostředí a do jaké míry je jím naše prostředí znečištěno. K popisu této problematiky sloužila především odborná literatura, odborné články a výroční zprávy institucí zabývajících se znečištěním životního prostředí. Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že znečištění kadmiem v Evropě za poslední roky klesá, ale stále existují kontaminované oblasti, na které je třeba se zaměřit a nalézt efektivní způsob odstranění znečištění. Další oblastí, na kterou by se měl výzkum zaměřit, je kontaminace půd čistírenskými kaly nebo hnojením fosforečnany, které jsou zdrojem nejenom kadmia, ale i dalších těžkých kovů.
|
|
Ekologické aspekty energetického využití dřevní štěpky
Ručová, Karolína ; Štícha, Václav (vedoucí práce) ; Jankovský, Martin (oponent)
V současné době je význam obnovitelných zdrojů energie (OZE) mnohem vyšší než v dobách dřívějších. Mezi nejvýznamnější OZE řadíme biomasu, která tvoří více než poloviční podíl produkované energie z obnovitelných zdrojů. Tím se zvyšuje i využívání dřevních paliv a klade se větší důraz na požadavky jejich zpracování. Účelem této práce je posouzení ekologických parametrů, které ovlivňují použití dřevní štěpky k energetickým účelům, na základě porovnání platných norem a standardů. První část práce je zaměřena na teoretické nakládání s dřevním odpadem a následné využívání paliva z něj vyrobeného. Následně je vyhodnoceno využívání paliva k energetickým účelům v praxi. Součástí práce je i zkoumání faktorů (výhřevnost, vlhkost atd.) ovlivňujících kvalitu biopaliv v různých ročních obdobích. Přínosem je zdokumentování toku dřevních odpadů, dokázání výhodnosti recyklace dřevních odpadů a stanovení návrhů opatření do budoucna.
|
|
Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic
Farkašová, Lucie ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic" je zaměřena na výskyt tasemnic a jiných helmintů vyskytujících se převážně u ovcí a koz, sledování prevalence, intenzity infekce parazitů a význam těchto endoparazitů hospodářských zvířat pro člověka. Tito paraziti představují pro člověka problém po celém světě a to hlavně z hospodářského hlediska. Jsou zde popsány nejčastější tasemnice čeledi Anoplocephalidae, které jsou široce rozšířenými parazity plazů, ptáků a savců. Dospělé tasemnice se vyskytují většinou v tenkém střevě definitivního hostitele. Tato čeleď je druhově bohatá skupina s kosmopolitním výskytem. Tyto tasemnice jsou stále významnější skupinou pro veterinární parazitologii, protože spousta druhů způsobuje svým hostitelům zdravotní problémy. Nejznámější z této čeledi je tasemnice ovčí (Moniezia expansa). Jediné tasemnice čeledi Anoplocephalidae vyskytující se u člověka jsou dva druhy: Bertiella studeri a Bertiella mucronata, každá s odlišným geografickým rozšířením. Bertiella mucronata se vyskytuje v Jižní Americe
a na Kubě, Bertiella studeri se vyskytuje v Africe a Asii.
Tasemnice mají vždy dva hostitele: jednoho mezihostitele a jednoho definitivního hostitele. Jako mezihostitelé zde působí roztoči řádu pancířníci (Oribatida), ale nejsou vyloučené ani pisivky (Psocoptera) nebo chvostoskoci (Collembola). K nákaze dojde pozřením mezihostitele infikovaného cysticercoidy. Za účelem snížení prevalence těchto parazitů je nutné provádět pravidelná odčervení pomocí anthelmintik nebo rostlinných extraktů a pravidelné odklízení výkalů, které jsou zdrojem vajíček infekčních
pro mezihostitele v tomto případě pancířníky. V pancířnících pak vzniká cystycercoid, který je infekční pro definitivního hostitele (ovce). Pro eliminaci tasemnic rodu Moniezia z chovu ovcí (koz) je nutné eliminovat tyto mezihostitele. Což je veliký problém.
|
|
Metabolismus Se přijímaného savčím organismem ve formě Se-obohacené Brassica napus
Žíla, Ondřej ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou jednotlivé Se-speciace v savčím organismu ovlivněné formou přijatého selenu. Selen je významný esenciální mikronutrient pro člověka i zvířata. Hraje významnou roli v antioxidační ochraně organismu a také při přeměně hormonů štítné žlázy. Při našem experimentu byli laboratorní potkani kmene Wistar rozděleni do tří skupin a bylo jim podáváno krmivo se zdrojem selenu v podobě sóji, seleničitanu sodného a extrahovaného řepkového šrotu. Během čtyřtýdenního experimentu byla pokusným zvířatům odebírána moč a po skončení pokusu také krevní sérum. Celkové obsahy selenu se měřily pomocí ICP-MS, zatímco jednotlivé Se-speciace v moči a séru pomocí HPLC spřažené s ICP-MS. Ve vyloučené moči byly identifikovány speciace methylselenocystein (MeSeCys), trimethylselenium (TMSe) a selenocukry 1 a 3. V krevním séru byly naměřeny speciace TMSe, seleničitan, selenan a selenocukr 1. U skupiny krmené seleničitanem sodným byly naměřeny obecně vyšší hodnoty ve vyloučené moči, což může být způsobeno celkově vyšším příjmem a také anorganickou formou selenu s nižší vstřebatelností. Skupiny, které obdržely selen z rostlinných zdrojů, přijaly hned několik Se-sloučenin a u nich naměřené celkové obsahy Se-speciací, ani dynamika vylučování, se příliš nelišily. Navíc u skupiny s řepkou byla naměřena speciace selenocukr 2, která se u ostatních skupin neobjevila. Při přijímání selenu z rostlinných zdrojů tedy probíhá v savčím organismu odlišná biotransformace než při příjmu minerální soli. Původní hypotézu, že zastoupení Se-speciací je ovlivněné formou selenu podávaného v krmivu, jsme našimi výsledky potvrdili. Jelikož skupina krmená řepkou vykazovala podobné výsledky jako skupina krmená standartním krmivem se sójou, mohl by extrahovaný řepkový šrot sloužit jako dobrý zdroj při výživě hospodářských zvířat.
|
|
Porovnanie hematologických parametrov vybraných skupín plazov
Jenčík, Filip ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Koleška, Daniel (oponent)
Práca je zameraná na porovnanie vybraných skupín plazov z hľadiska zloženia krvi. Prvá časť práce je venovaná zhrnutiu vybraných dostupných literárnych poznatkov na súčasný stav riešenej problematiky doma aj v zahraničí. Veľká pozornosť je venovaná postupom popisujúcim odber krvných vzoriek, prípravu krvných náterov a ich vyhodnotenie. Súčasťou práce sú informácie o kvantitatívnych a kvalitatívnych aspektoch hematológie jašterov, korytnačiek a hadov. Osobitne je riešená problematika odlišností v hemograme vybranej skupiny plazov s prihliadnutím na faktory ovplyvňujúce hemogram plazov ako sú vek a veľkosť plaza, sezónne zmeny, hibernácia, vplyv prostredia, výživa ako aj chov v zajatí alebo voľne žijúci jedinci.
Druhá časť práce je zameraná na odber krvných vzoriek, zhotovenie krvných náterov, identifikáciu krvných elemenov u leguána zeleného Iguana iguana (Linnaeus, 1758), korytnačky písmenkovej Trachemys scripta (Thunberg et Schoepff, 1792) a veľhada kráľovského Boa constrictor (Linnaeus, 1758). U týchto jedincov boli vyhodnotené zastúpenia krvných zložiek (erytrocyty, hematokrit, hemoglobín, leukocyty, heterofily, lymfocyty, monocyty, azurofily, eozinofily, bazofily) a namerané hodnoty boli porovnané s publikovanými referenčnými hodnotami a medzi jedincami navzájom. Vyhodnotením krvných náterov sme prišli k záveru, že morfologické charakteristiky krviniek vyšetrených plazov sa zhodovali s popismi v literatúre. Morfológia krvných buniek sledovaných plazov je rozdielna. Z našich výsledkov vyplýva, že krvný obraz ako aj diferenciálny krvný obraz skúmaných jedincov bol v rozmedzí publikovaných referenčných hodnôt. Vyšetrené vzorky potvrdzujú rozdiely v počtoch jednotlivých typov krvných buniek jaštera, korytnačky a hada. Pre získanie optimálneho počtu výsledkov je nutné vyšetriť väčší súbor jedincov.
|
|
Vliv přídavku oleje na kvalitu tuku u prasat
Zajíček, Štěpán ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Vepřové maso představuje největší objem produkce masa z hlediska celosvětového trhu. V České republice tvoří přes 50 % z celkové spotřeby masa. Vepřové maso je často uváděno jako potravina s vysokým obsahem tuku a nepříznivou rovnováhou mastných kyselin. Příjem tuků v potravě by měl obsahovat nasycené (SFA), monoenové (MUFA)
a polyenové (PUFA) mastné kyseliny v poměru <1 : 1,4 : >0,6. Poměr PUFA/SFA by měl být vyšší než 0,4 a poměr n-6/n-3 PUFA 5 : 1. V rámci zvýšení povědomí o významu stravy
pro lidské zdraví je v poslední době snaha nalézt způsoby, jak produkovat maso zdravější, tj. s vyšším podílem PUFA k SFA a výhodnějším poměrem n-6 a n-3 PUFA. Kvalita vepřového masa z hlediska složení jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Profil mastných kyselin v živočišných tucích lze ovlivnit tuky obsaženými v krmivu
a prostřednictvím výživy tak pozměnit složení mastných kyselin v tuku prasat.
V diplomové práci jsou popsány tuky, jejich význam ve výživě lidí, skupiny mastných kyselin vyskytujících se v tucích, jejich zdroje a faktory ovlivňující obsah a profil mastných kyselin ve svalové a tukové tkáni zvířat.
Cílem práce bylo sledovat vliv přídavků řepkového a sojového oleje, jako významných zdrojů nenasycených mastných kyselin, ve výkrmu prasat na kvalitu a složení intramuskulárního tuku (IMT) v pečeni (MLLT). Dále byl hodnocen vliv přídavku těchto olejů na vybrané parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty. Pro objektivnější vyhodnocení vhodnosti tuků byl vypočítán aterogenický a trombogenický index.
Do pokusu bylo zahrnuto 32 kusů jatečných prasat finální hybridní kombinace DanBred. Prasata byla po celou dobu výkrmu krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi a v závislosti na výživě rozdělena do tří skupin, tj. na kontrolní skupinu bez přídavku oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % řepkového oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % sojového oleje.
Z výsledků pokusu vyplývá, že skupina s přídavkem sojového oleje vykazovala současně s nejnižším denním příjmem krmiva nejlepší konverzi krmiva. Přídavek řepkového
a sojového oleje neměl významný vliv na fyzikální parametry pečeně a hřbetního sádla. Technologická kvalita hřbetního sádla tak nebyla negativně ovlivněna. Množství IMT nebylo ovlivněno žádným z olejů. Ovlivněna však byla kompozice mastných kyselin v IMT, a to jak řepkovým tak sojovým olejem.
Ačkoliv nebyly celkové SFA ovlivněny ani jedním z olejů, obsah nejvíce zastoupené SFA, kyseliny palmitové, byl významně snížen v sojové dietě. Významně nejnižší obsah celkových MUFA vykazovala skupina se sojovým olejem, což bylo důsledkem významného snížení nejvíce zastoupené kyseliny, kyseliny olejové. Působením přídavku obou olejů byly významně navýšeny PUFA a n-3 PUFA. Navýšen byl také poměr PUFA/SFA, nejvíce vlivem sojového oleje. Poměr n-6/n-3 PUFA byl významně snížen vlivem řepkového oleje. Obsah kyseliny linolové, alfa-linolenové a eikosapentaenové byl významně navýšen jak řepkovým tak sojovým olejem. Sojový olej zvýšil obsah kyseliny alfa-linolenové významně více než řepkový, který naopak výrazněji navýšil kyselinu linolovou.
Trombogenický index byl významně snížen řepkovým i sojovým olejem, aterogenický index pouze sojovým.
|
host ::
