|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
KUČEROVÁ, Petra
Tématem předkládané bakalářské práce je pěstounská péče na přechodnou dobu. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část, kdy se v teoretické části věnuje vymezení pojmů v pěstounské péči na přechodnou dobu, adaptaci dítěte v rodině, roli sociálního pracovníka, kontakty mezi dítětem a rodičem a v neposlední řadě attachmentu. Jejím cílem je zjistit, jakými způsoby se pěstouni vyrovnávají s předáním dítěte a též poukázat, jaké má pěstounská péče na přechodnou dobu formální nedostatky z pohledu pěstounů. V rámci práce bylo také zjišťováno, zda probíhají kontakty mezi pěstouny a dětmi i po předání dítěte. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které navazují na stanovený cíl: 1. Jaké postupy pomáhají pěstounovi/pěstounce vyrovnat se s odchodem dítěte? 2. Existují úskalí v pěstounské péči na přechodnou dobu, které významně ovlivňují zaměstnání pěstouna? V rámci praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro sběr dat byly využity výpovědi čtyř komunikačních partnerek. Výsledky byly zpracovány metodou vytváření trsů. Ze získaných dat byly zjištěny konkrétní postupy, které pěstounům pomáhají vyrovnat se s odchodem dítěte, a zároveň byly popsány formální nedostatky, které pěstounům znesnadňují jejich povolání. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro další, rozšířený výzkum, jako soubor pro komparaci se současnými výzkumy, či jako podpůrný materiál při výuce v tematicky podobných předmětech, neboť byla provedena hloubková sonda do životů těchto rodin. Přínosem práce by mohlo být přiblížení práce dlouhodobých pěstounů a poukázání na formální nedostatky, které v každodenním životě znesnadňují pěstounskou péči.
|
|
|
Dítě s poruchou autistického spektra na standardním dětském oddělení.
MARTINCOVÁ, Lucie
Téma bakalářské práce je Dítě s poruchou autistického spektra na standardním dětském oddělení. Autismus je psychiatrické onemocnění způsobené abnormálním vývojem centrální nervové soustavy. Děti mají problém v oblasti komunikace, představivosti a sociální interakce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce bylo zmapovat, jak sestry vnímají péči o děti s poruchou autistického spektra, zmapovat odlišnosti ošetřovatelské péče u dětí s poruchou autistického spektra z pohledu sester a poté zmapovat, jaké mají rodiče zkušenosti s hospitalizací dítěte s poruchou autistického spektra. Praktická část práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, v kterém byl zvolen hloubkový rozhovor se sestrami pracujícími na standardním dětském oddělení a rodiči dětí s poruchou autistického spektra. Rozhovory probíhaly s 20 sestrami a s 8 rodiči. Rozhovory byly zaznamenány pomocí nahrávání v mobilním telefonu nebo přímo zapisovány na papír a poté přepsány do elektronické podoby. Poté byla získaná data analyzována a kategorizována. Rozhovory byly analyzovány metodou tužka papír. Z rozhovorů se sestrami jsme zjistili, že většina sester má o autismu jen minimální znalosti a s dětmi s poruchou autistického spektra se nesetkávají tak často. Ale když se s dítětem s poruchou autistického spektra setkají, vnímají ho jako každé jiné, ale shodují se na tom, že práce s těmito dětmi je více náročná a specifická. Práce s těmito dětmi je specifická v tom, že ke každému se musí přistupovat velmi individuálně a přizpůsobit se jejich momentálnímu stavu. Také musíme zjistit, jak je na tom dítě v oblasti komunikace, zda nám rozumí a jestli je schopno nějaké spolupráce. Z rozhovorů s rodiči vyplynulo, že každé dítě se po narození vyvíjelo do nějaké doby normálním způsobem, dále děti byly v nemocnici hospitalizovány z důvodu diagnostického. Děti hospitalizaci v nemocnici snášely různě. Rodiče se ve většině případů shodují na velmi kladném přístupu zdravotnického personálu z osmi dotazovaných, jen jeden rodič uváděl, že přístup zdravotnického personálu mohl být lepší. Podle výsledků, vyplývajících z našeho výzkumu, by bylo vhodné rozšířit informace o tomto onemocnění, aby měl zdravotnický personál větší znalosti o tomto onemocnění. Zdravotnický personál, který nemá o tomto onemocnění takové znalosti, by se mohl například zúčastnit edukačního semináře, který by byl zaměřen na charakteristiku onemocnění, příčiny onemocnění, jejich příznaky a také na specifika ošetřovatelské péče.
|
|
|
Pozitivní taktilní kontakt v mateřské škole
LITOŠOVÁ, Daniela
Tato závěrečná práce pojednává o významu pozitivního taktilního kontaktu na dítě. Práce objasňuje pozitivní přínos na vývoj dítěte z pohledu neurologického, zdravotního, sociálního, výchovného, emocionálního i fyzického. V teoretické části práce seznamuje se základními i nejnovějšími poznatky z oblasti vlivu fyzického kontaktu na vývoj dítěte. Dále se práce zabývá filozofickou myšlenkou důležitosti vzájemných kontaktů, doteků a přirozenosti v jejich uplatňování ve výchově. Praktická část zkoumá tuto problematiku z pohledu rodičů a pedagogů metodou dotazníku. Otázky byly zaměřeny na názor obou dotazovaných skupin na používání pozitivního taktilního kontaktu v mateřské škole, jeho přínos a rizika. Také byla zjišťována informovanost rodičů a pedagogů o dané problematice.
|
|
|
Jak adolescenti vidí v budoucí perspektivě svou roli muže a ženy v partnerském/manželském vztahu s ohledem na výchovu svých dětí.
ČERNÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce je zjištění, jak adolescenti vidí v perspektivní budoucnosti svou roli muže a ženy v partnerském/manželském vztahu a to také s ohledem na plánování a výchovu svých dětí. Práci tvoří dvě hlavní části. V první, teoretické časti je popsáno adolescentní období, jako proces dospívání a budování vlastní identity a je charakterizována celková proměna somatické, psychické a sociální osobnosti. Poté jsou postupně vysvětleny základní pojmy role muže a ženy, jejich charakteristika a utváření rolí v rodině, vzájemná komunikace a její vliv na výchovu a formování dětí. Dalším pojmem jsou rodiče, kteří pro své dítě v rodinném prostředí představují doplňující se model chování a jeho význam pro zdravý vývoj dítěte. Dále je zde pojednáno o svazku manželském a o partnerském soužití. Rozsáhlou kapitolu v této práci zaujímá rodina jako místo pro život, její funkce, charakteristické znaky a typy dnešních rodin. Další oblastí je výchova v rodině, způsoby výchovy a výchovné chyby. Ve druhé praktické části je provedeno výzkumné šetření s použitím kvantitativní metodologie prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor byl získán metodou dostupného výběru a tvoří jej respondenti z oblasti Vimperska, administrace dotazníku proběhla elektronickou cestou. Jedná se o mládež (chlapce a dívky) ve věku od 15 do 22 let, kteří bydlí ve Vimperku, dojíždějí sem do školy nebo zaměstnání nebo žijí v obcích do cca 15 km od města Vimperk. Prostřednictvím dotazníku byly zjišťovány názory mladých lidí, jakou roli v rodině představuje žena jako matka a muž jako otec a jakým způsobem výchovně ovlivňují své děti. Na tuto problematiku bylo nahlíženo ze dvou rovin. Nejprve bylo zkoumáno, jak vnímají rozdělení rolí a výchovné působení na děti u svých rodičů, ve své původní rodině a poté, jaké mají představy o své budoucí roli muže a ženy v rodině a o svém budoucím výchovném působení na děti. Dále bylo zjišťováno, jaký typ soužití mladí lidé upřednostňují, co pro ně rodina znamená a zda vůbec do budoucna uvažují o potomstvu.
|
|
|
Setkání se smrtí blízké osoby v dětství
Franclová, Justýna ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je popsat reakce dítěte na smrt jemu blízké osoby (rodiče). Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část čerpá z odborné literatury. Seznamuje čtenáře nejen se smrtí samotnou, ale i s jejím postavením v našich životech a s procesy se smrtí úzce spjatými. Druhá, praktická část, je kvalitativní výzkum, který pomocí kazuistiky čerpající z hloubkového rozhovoru seznamuje čtenáře s jedním konkrétním příběhem.
|
|
| |
|
|
Komunikace učitele s rodiči žáků
Šebková, Adéla ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V diplomové práci jsou shromážděná teoretická fakta zaměřená na komunikaci učitele s rodiči žáků. Práce se zabývá efektivní spoluprací mezi školou a rodiči. Vymezuje aktuální formy komunikace a další možné způsoby komunikace na základní škole. Nabízí různé způsoby zapojení rodičů do aktivit škol. Cílem práce je zjistit, jaká opatření mohou učitelé použít, aby komunikace mezi pedagogem a rodičem žáka byla užitečná a vedla k úspěšnému vzdělávacímu i osobnímu rozvoji žáků. V praktické části se práce zabývá efektivním vedením tripartitních schůzek jako jednou z možností vedení třídních schůzek na základní škole. Závěr práce nabízí soubor doporučení pro efektivní způsob vedení tripartitních schůzek. Efektivní způsob vedení tripartitních schůzek je zjišťován pomocí metody dotazování zkušených i začínajících učitelů. Klíčová slova: Komunikace, škola, učitel, rodič, žák, formy spolupráce, tripartitní schůzky
|
|
|
Rodičovský postoj k malotřídním školám
MORÁVEK, Vítek
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním rodičovských postojů k malotřídním školám. Teoretická část slouží pro snadnější interpretaci části druhé, praktické. Praktická část práce se konkrétně zaměřuje na kritéria rodičů při výběru školy, názor na pozitiva a negativa školy, malý počet dětí ve třídě a vlivu venkovského prostředí na děti. Dále se zabývá rodičovským postojem k více ročníkům v jedné třídě a jejich pohledem na malotřídního učitele.
|
|
|
Vztah učitel a rodič v MŠ
PRAŽÁKOVÁ, Zdislava
Tématem této bakalářské práce je vztah učitel a rodič v MŠ. Způsoby spolupráce učitelů a rodičů dětí v MŠ a to, co tuto spolupráci ovlivňuje. Jaké dopady má tato spolupráce na výchovu a vzdělávání dítěte, na jeho vztah k MŠ.
|
|
|
Sociální práce s dětmi a dospívajícími při úmrtí rodiče v domácí hospicové péči
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá dětmi a dospívajícími, kteří prochází ztrátou rodiče. Popisuje, jakým způsobem se s touto cílovou skupinou pracuje v rámci domácí hospicové péče a jejího multidisciplinárního týmu. Práce vysvětluje vnímání smrti dětmi a dospívajícími, které je stěžejní po uchopení komunikace s jedincem prožívající ztrátu. Rodina je zde chápána jako celek, který se navzájem ovlivňuje. Proto upozorňuji na důležitost otevřené komunikace uvnitř rodiny, která je základem k celoživotně pevným vztahům a dopomáhá k lepšímu vypořádání se se ztrátou. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovnicemi z domácích hospiců je práce obohacená také praktickými zkušenostmi při práci s dětmi, procházející ztrátou.
|
host ::
RSS.