|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
|
Vývoj složení atmosférických srážek a atmosférické depozice v Evropě
Šimková, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Maznová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickým vývojem emisí a s nimi spojeným složením atmosférických srážek a atmosférické depozice na území Evropy. Jedná se práci rešeršního charakteru, která shrnuje a hodnotí současné poznatky o majoritních složkách atmosférické depozice. Opírá se především o odborné články a souhrnné zprávy monitorovacích sítí věnované delšímu časovému horizontu. V úvodní části této práce jsou definovány hlavní složky atmosférické depozice. V další části je rozvedena problematika složení atmosférických srážek, odběru vzorků suché i mokré depozice a jejich následné chemické analýzy. Hlavní část práce se věnuje zhodnocení vývoje emisí a depozičním trendům hlavních acidifikujících sloučenin a bazických kationtů v rámci Evropy. Emisní i depoziční trendy jsou rozčleněny do jednotlivých časových úseků, které byly vymezeny v souvislosti s vývojem historické, politické nebo ekonomické situace. Dalším kritériem při hodnocení trendů ve složení atmosférických srážek a atmosférické depozice byla geografická poloha státu v rámci Evropy. Jsou zde shrnuty výsledky studií sledující depoziční trendy v celé Evropě, nicméně hlavní pozornost je věnována především rozdílům mezi západní a východní Evropou a situaci v Evropě střední. Klíčová slova: depoziční trendy; chemie srážek; emise; síra; dusík;...
|
|
|
Signální mechanismy regulace rozvoje postranních kořenů v odpovědi na dostupnost živin v prostředí.
Halamková, Daniela ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Při hledání genů podílejících se na vývoji postranních kořenů Arabidopsis thaliana byl na základě expresního vzorce identifikován gen TTL3 patřící do genové rodiny TTL (TETRATRICOPEPTIDE-REPEAT THIOREDOXIN-LIKE). Cílem této diplomové práce bylo charakterizovat změny aktivity promotoru genů TTL1, TTL3 a TTL4 v závislosti na vnějších podmínkách prostředí (dostupnosti dusíku a fosforu), které navozují změny v růstu kořenového systému a na základě nich popsat vztah mezi změnami aktivity promotoru genů TTL, rychlostí růstu kořenů a aktivitou apikálního meristému. Rozdílná dostupnost klíčových makroprvků, dusíku a fosforu, podle očekávání navodila změny v růstu a morfologii kořenového systému. Rostliny trpící krátkodobě nedostatkem dusíku upřednostnily růst kořenového systému nad růstem nadzemní části, což se projevilo intenzivním růstem hlavního i postranních kořenů. U rostlin trpících krátkodobým nedostatkem fosforu došlo k postupnému zastavení růstu hlavního kořene i delších kořenů postranních. Dlouhodobý nedostatek fosforu nebo dusíku vedl v obou případech ke snížení rychlosti růstu kořenového systému oproti rostlinám kontrolním. N- deficientní rostliny rostly velmi podobně jako rostliny trpící nedostatkem fosforu. Analýza aktivity promotorů s využitím reportérového genu pro β-glukuronidázu naznačila...
|
|
|
Trendy horizontální depozice síry a dusíku na Severní polokouli
Švorc, Daniel ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zozbierať dáta koncentrácií a depozícií síry a dusíku z horizontálnych zrážok, pomocou rešerše dostupných odborných publikácií. Atmosférickou depozíciou sa znečisťujúce látky dostávajú z ovzdušia do ostatných sfér životného prostredia. Má dve hlavné zložky: suchú (kde prebieha depozícia hlavne gravitačnými procesmi a prebieha neustále) a mokrú (ktorá prebieha za prítomnosti zrážok). Mokrá zložka pozostáva z vertikálnej a horizontálnej časti, reprezentujúce dané druhy zrážok. Stanovenie celkovej mokrej depozície tak naráža na problém, v súvislosti so stanovením horizontálnej depozície. Tam je problém hlavne stanovenie depozičného toku, pre ktoré je potrebné zistiť radu parametrov. Značná časť štúdií teda neskúma túto vlastnú depozíciu, pre zložitosť jej stanovenia, ale skúma chemické zloženie hmly, nízkych oblakov či námrazy, ktoré priamo úmerne súvisí s hodnotami horizontálnej depozície. Väčšina štúdií skúmala z horizontálnych zrážok hmlu, a to hlavne vo vyšších nadmorských výškach, kde sa z dôvodu častejšieho výskytu významnou mierou podieľa na celkovej mokrej atmosférickej depozícii. Horizontálne zrážky sú v dlhšom kontakte s vegetáciou, a na rozdiel od zrážok vertikálnych, obmývajú celý list, či ihličie vegetácie. Takisto majú nižší obsah vody, a s tým súvisiace...
|
|
|
Dynamika rozpustné půdní organické hmoty v závislosti na činnosti mravenců v jehličnatém lese mírného pásma
Vacířová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
4 Abstrakt Půdní organická hmota je největší zásobárnou uhlíku v terestrických ekosystémech a její funkčně důležitou složkou je rozpuštěná organická hmota. Její složení a změny tohoto složení v průběhu vegetační sezóny ovlivňují vegetaci, činnost organismů v půdě i formaci půdní organické hmoty. Lokální biologické hotspoty jako jsou např. mraveniště vytvářejí prostorovou heterogenitu složení půdního roztoku. V této práci jsem analyzovala studenovodní (CWE) a horkovodní (HWE) půdní extrakty, které jsem odebrala v různých vzdálenostech od mraveniště, ve třech půdních horizontech (O, A, B) třikrát během jedné vegetační sezóny. Měřila jsem obsah uhlíku(C), dusíku(N), poměr C:N a parametr SUVA 254 a SUVA280. Obsah labilního C a N se měnil se vzdáleností od mraveniště. Obsah C i N se vzdáleností od mraveniště v O horizontu roste, v A a B horizontu klesá. Poměr C:N byl nejvyšší v A horizontu, ale rozdíly během sezóny nebyly tak výrazné. Nejmenší obsah C a N byl v dubnu, nejvyšší naopak v červenci. Parametr SUVA v O a B horizontu se vzdáleností od mraveniště klesal, v A horizontu naopak stoupal. Mravenci mají vliv nejen na množství ale i na kvalitu DOM, zároveň vytvářejí heterogenitu distribuce DOM v okolí mraveniště. Klíčová slova: půdní organická hmota, lesní půdy, DOM, uhlík, dusík, SUVA, mravenci
|
|
|
Interakce iniciálně mykoheterotrofních rostlin s prostředím
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent) ; Janoušková, Martina (oponent)
Iniciálně mykoheterotrofní rostliny v poslední době ubývají z přírody, a to i bez zjevných příčin. Jsou ovlivňovány řadou biotických i abiotických faktorů. Cílem této práce je zjistit, jak mohou vybrané faktory, např. nitrát nebo symbiotické houby, ovlivňovat jejich rozšíření v přírodě. Práce využívá zejména in vitro experimenty, molekulární určování houbových symbiontů v kořenech a analýzy obsahu stabilních izotopů. Popisuje jak působení abiotického faktoru, konkrétně dusičnanu, tak biotické interakce iniciálně mykohetreotrofních rostlin s houbovými symbionty. Pozorovaná byla inhibice klíčení extrémně nízkými koncentracemi dusičnanu v asymbiotických kulturách in vitro u několika druhů orchidejí. Míra citlivosti jednotlivých druhů k dusičnanům odpovídá obsahu nitrátu v půdě a nárokům daného druhu na dostupnost živin podle Ellenbergových indikačních hodnot. Inhibiční efekt nitrátu na klíčení orchidejí se jsme pozorovali i v symbiotických kulturách in vitro, s výjimkou jediného izolátu rodu Ceratobasidium. Dále práce odhaluje, že mixotrofní orchideje mohou využívat vlastní fotosyntáty pro výživu nadzemních částí, zatímco podzemní jsou živeny symbiotickými houbami. Na rozdíl od autotrofů mají mixotrofní druhy obvykle v kořenech široké spektrum symbiotických hub. Během evoluce k mykoheterotrofii se ale...
|
|
|
Mechanismy reakce exodermis na dostupnost živin v prostředí
Gargoš, Ondřej ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Kummerová, Marie (oponent)
v českém jazyce Apoplastické bariéry kořene (endodermis a exodermis) představují důležitý regulační mechanismus pro příjem vody a látek z prostředí, zajišťující jeho selektivitu. Obě vrstvy navíc reagují na stresové faktory změnou rychlosti a stupně modifikací buněčných stěn, což ovlivňuje transportní vlastnosti kořene a představuje adaptaci rostliny na vysokou heterogenitu půdního prostředí. Apoplastické bariéry reagují také na dostupnost minerálních živin. Tato problematika je recentně intenzivně studována a stále zde trvá řada nejasností. Zajímavé je, že při deficienci některých minerálních živin se stimuluje diferenciace bariér, při deficienci jiných dochází naopak ke zpomalení diferenciace. Na deficienci stejného prvku navíc různé rostlinné druhy reagují odlišně. Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že je reakce endodermis a exodermis lokalizovaná a probíhá především v té části kořenového systému, která je stresovému faktoru přímo vystavena. Tento fenomén byl pozorován při působení toxicity kadmia, recentně však byl popsán také při lokálně působící deficienci minerálních živin (dusíku a draslíku) u Zea mays. Tato diplomová práce se zabývá funkčním významem lokalizovaného urychlení nebo zpomalení diferenciace apoplastických bariér v reakci na deficienci dusíku a draslíku a redistribucí...
|
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita živinové stechiometrie semen
Kesl, Tomáš ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Rostliny jsou hned po vyklíčení odkázány na živiny uložené v semeni, ze kterého vyklíčily, a to do doby, než příjem živin zcela nahradí vyvinuté listy a kořeny. Živiny v semenech jsou důležité pro raný vývoj vegetativních orgánů, jejich obsah a koncentrace v semenech mohou být ovlivněny různými faktory jako například dostupností živin v půdě, zeměpisnou šířkou, teplotou, fotoperiodou, granivorií a kompeticí. V této bakalářské práci jsou shrnuty současné poznatky o vnitrodruhové a mezidruhové variabilitě živinové stechiometrie semen, konkrétně o dusíku, fosforu a uhlíku, jelikož nejčastěji limitují růst rostlin. U všech tří prvků jsou sledovatelné společné i rozdílné trendy, a to jak na vnitrodruhové, tak i mezidruhové úrovni. Jediný trend porovnatelný mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou variabilitou je korelace koncentrace uhlíku v semenech a zeměpisné šířky, přičemž se na mezidruhové úrovni objevuje i opačný trend negativní korelace zeměpisné šířky a koncentrace uhlíku v semenech. Ostatní sledované trendy nejsou srovnatelné mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou úrovní. Porovnání těchto trendů není možné, jelikož je nedostatek studií zabývajících se variabilitou živinové stechiometrie semen. Proto je třeba se v budoucnu více soustředit na výzkum semen než na výzkum vegetativních orgánů, jež jsou oproti...
|
host ::
RSS.