|
|
Vedou intervence na trhu práce k lepším ekonomickým výsledkům
Kremín, Jan ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Nohál, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá 2 intervencemi na trhu práce. První z nich je zaměřena na minimální mzdu, která podle většiny ekonomů zvyšuje míru nezaměstnanosti zejména mezi mladými pracovníky. Tato práce poskytuje analýzu poměru minimální mzdy k té průměrné s mírami nezaměstnanosti různých věkových skupin v zemích OECD. Výsledky se ve zkoumaných státech značně liší, ale průměrně lze říci, že vysoký podíl minimální mzdy k průměrné má negativnější dopad na míru nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 --24 let. Druhou intervencí je průběžný penzijní systém. Jsou porovnány výhody a rizika obou hlavních penzijních systémů (PAYG a fondový systém). Největší pozornost je upřena na výnosnost těchto systémů. V ČR se mezi léty 1995 -- 2012 ukázal jako více ziskový fondový systém u 8 z 9 penzijních fondů. Budoucí ziskovost bude záviset na vývoji počtu obyvatel a technologickém pokroku.
|
|
|
Socioekonomické dopady minimální mzdy v České republice
Marková, Tereza ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá dopady minimální mzdy na socioekonomické ukazatele. Shrnuje výsledky teoretických konceptů minimální mzdy a obsahuje podrobnou rešerši empirických studií důsledků minimální mzdy na trh práce. Předkládá vlastní empirickou analýzu dopadů zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost ohrožených skupin pracovníků v České republice. Ekonometrická analýza pracuje se čtvrtletními daty z let 2000 -- 2013 a zaměřuje se na pracovníky s nejnižšími příjmy. Nepodařilo se potvrdit vliv zvyšování minimální mzdy na celkovou zaměstnanost a zaměstnanost pracovníků sektoru kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Výsledky však naznačují, že zvýšení meziročního tempa růstu minimální mzdy o 10 % v České republice snižuje meziroční růst zaměstnanosti pracovníků ve věku 15 -- 19 let o 3,9 %, meziroční růst zaměstnanosti nejméně vzdělaných pracovníků o 2,1 % a meziroční růst zaměstnanosti pracovníků sektoru ubytování, stravování a pohostinství o 1,6 %. Socioekonomické dopady zvyšování minimální mzdy jsou ale mnohem rozsáhlejší a je třeba je brát v potaz při tvorbě hospodářskopolitických opatření.
|
|
|
Zvyšování minimální mzdy v ČR v letech 2000 až 2015 a jeho vliv na spokojenost příjemců
Christensen, Sebastian ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zvyšováním minimální mzdy a jeho vlivem na spokojenost příjemců. Téma minimální mzdy je opět aktuální a to vzhledem k jejímu zvýšení ke dni 1. 1. 2015 a dalším zvyšováním v budoucnu, které avizovala současná vláda. V teoretické části je popsána funkce, vývoj a mechanismy utváření minimální mzdy. Dále jsou nastíněny argumenty pro a proti minimální mzdě. V praktické části je analyzován vlastní empirický výzkum. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že aktuální zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2015 má významně vyšší vliv na spokojenost než předchozí zvyšování. Možným vysvětlením je jeho aktuálnost a také jeho vyšší medializace.
|
|
|
Analýza vlivu minimální mzdy na zaměstnanost ve vybraných odvětvích v ČR od roku 1993 do současnosti
Březinová, Kateřina ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza vlivu minimální mzdy na zaměstnanost ve vybraných odvětvích v ČR od roku 1993 do současnosti. V práci se zabývám především vývojem institutu minimální mzdy, sleduji vývoj zaměstnanosti a průměrných mezd ve vybraných odvětvích a následné meziroční změny během období analyzuji z pohledu korelační souvislosti vzhledem ke změnám na celém trhu, které korelační vztah dokreslují. Výsledky analýzy porovnávám s hypotézou, že minimální mzda negativně ovlivňuje zaměstnanost, a to zejména v těch odvětvích, kde dlouhodobě převažuje nejnižší průměrná mzda. Obecně lze říci, že aktuální podoba minimální mzdy v ČR nemá podstatný vliv na trh práce a to ani v odvětvích, kde dlouhodobě převažuje nejnižší průměrná mzda, jelikož podíl minimální mzdy na průměrné mzdě je v naší zemi oproti jiným státům EU jeden z nejnižších a výraznější vliv na zaměstnanost tak mají jiné politické a ekonomické faktory.
|
|
|
Minimální mzda v ekonomických souvislostech
Kratochvíl, Martin ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce analyzuje vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v České republice. Pomocí komparace je nejprve zkoumána teoretická základna, díky níž je český trh práce přirovnán k monopsonnímu trhu, což je umožněno díky nízké mobilitě práce a nízké míře imigrace. Dále práce dochází k závěru, že výše mezd ve vyspělých ekonomikách je nezávislá na produktivitě práce, a minimální mzda má proto především psychologické než ekonomické účinky. Následující porovnání zemí evropské unie popisuje specifika jednotlivých zemí. V poslední části je zkoumána hypotéza na datech z České republiky v letech 1993-2014 pomocí ekonometrického modelu. Při 1% zvýšení reálné minimální mzdy dochází k 0,01% zvýšení obecné míry nezaměstnanosti a 0,1% míry nezaměstnanosti mladistvých. Pokud bude minimální mzda zvyšována současně za růstu reálného HDP, bude vliv na nezaměstnanost eliminován.
|
|
|
Změna minimální mzdy a její vliv na trh práce
Havlíčková, Kateřina
Tato práce se zabývá empirickým stanovením vlivu změny výše minimální mzdy, která proběhla v České republice v srpnu roku 2013, na tyto vybrané ukazatele trhu práce: obecná míra nezaměstnanosti, průměrná hrubá měsíční mzda a počet volných pracovních míst. Tento vliv je stanoven za použití analýzy časových řad a metody Difference-in-Differences. Dle výsledků je předpoklad o růstu nezaměstnanosti vlivem zvýšení minimální mzdy u mladistvých pracovníků naplněn, kdežto u méně vzdělaných pracovníků nikoli. Splněn je i předpoklad o poklesu počtu volných pracovních míst pro méně kvalifikované pracovníky, avšak navzdory očekávání vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy zvýšením minimální mzdy ovlivněn není.
|
|
|
Minimální mzda
WERNEROVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o institutu minimální mzdy. Cílem této práce je analyzovat jeden z atributů pracovně-právních vztahů se zaměřením na širší podnikové souvislosti jeho existence na straně jedné a následně v kontextu uplatnění na příkladu vybraného podnikatelského subjektu. Na příkladu vybraného podnikatelského subjektu jsou prezentovány dopady minimální mzdy na vybrané podnikové ukazatele. Součástí práce je také analýza vybraných ekonomických a sociálních souvislostí minimální mzdy se zaměřením na souvislost minimální mzdy a chudoby a souvislost minimální mzdy a průměrné mzdy na příkladu vybraných zemí.
|
|
| |
|
|
Ekonomové a minimální mzda
Jirásek, Tomáš ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Koubek, Ivo (oponent)
Minimální mzda je hospodářsko-politické opatření, které je oblíbeným nástrojem politiků, ale zároveň je v nelibosti u ekonomů. Poslední studie zabývající se konsenzem ekonomů na různá hospodářsko-politická opatření ukazují, (Alston, 1992, Fuller, 2003) že konsenzus ohledně minimální mzdy slábne. Cílem mé práce bylo zmapovat konsenzus ekonomů na minimální mzdu v průběhu 20. století a pomoci tak zodpovědět otázku, jak se měnil pohled ekonomů na tuto problematiku a jaké události na to měly největší vliv. Jako způsob měření konsenzu jsem si vybral studium akademických článků, tedy přímý výstup akademické obce. Můj výzkum ukazuje, že od 30. let 20. století sílilo přesvědčení, že minimální mzda má negativní účinky na ekonomiku.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Spěváková, Klára ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Macáková, Libuše (oponent)
Cílem mé diplomové práce je vysvětlit postavení minimální mzdy v České republice a přiblížit její vztah k ostatním příjmovým veličinám. V první části se zabývám pojmy související s minimální mzdou a následně se věnuji jejímu vývoji a analyzuji její vztah k ostatním příjmovým veličinám. Poslední část srovnává úroveň minimální mzdy v České republice s ostatními členskými státy Evropské unie, kde je minimální mzda stanovena zákonem.
|
host ::
RSS.