|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Příspěvek na konferenci se bude zabývat analýzou vesnických sídel, které leží v těsné blízkosti a vazbě na středně velká města (bývalá okresní či krajská, zhruba do 100 000 obyvatel). Tyto vesnice jsou často administrativní součástí měst, které se rozšířily až k nim. Ztrácejí primární funkci (zemědělství), dochází k jejich zásadní urbanizaci, přesunu společenských funkcí a vybavenosti do města. Tím se z těchto příměstských vesnic stávají pouhé obytné části bez vlastní původní důležitosti jako lokálního centra. Postupně se tak v blízkosti města transformují z vesnického prostředí na městské čtvrtě, přesto si však uchovávají vlastní charakter a specifika. Kromě největších měst (u nás Praha, částečně Brno) u nich nedochází k větší změně tradiční urbanistické struktury. Vesnice si tak stále zachovává svou původní stopu s centrálním prostorem (náves, náměstíčko). Příspěvek představí historické analýzy vývoje příměstské vesnice a možnostem, jak pracovat s touto probíhající urbanizací vesnických center a vesnic jako takových.
|
|
| |
|
|
Hospodaření s dešťovou vodou ve městech
Vacková, Michaela
Příspěvek je zaměřen na nové způsoby hospodaření s dešťovou vodou ve městech, na důvody vzniku decentralizovaných systémů odvodnění měst a vztah, který mají k městskému plánování. Součástí příspěvku je konkrétní příklad, na kterém jsou tyto vztahy ověřovány.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
|
|
|
Připrava pozemků pro developerský projekt
Černý, Petr ; Lukelová, Petra (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je příprava pozemků pro developerský projekt. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány procesy, nutné k zahájení, přípravě a realizaci developerského projektu. Jedná se o vznik samotné myšlenky výstavby, o problematiku územního plánování, jednotlivé fáze developerského projektu, o financování developerského projektu, o zajištění právního vztahu k pozemku a o zasíťování pozemku určeného pro výstavbu. V praktické části práce je popsán rozdíl mezi developerským projektem přípravy pozemků pro výstavbu rodinných domů, který byl iniciován a řízen obecním úřadem a neřízenou zástavbou na pozemcích obchodníka s nemovitostmi.
|
|
|
Metropolitní město a historické kontexty jeho vývoje (Odhad budoucího urbanistického rozšíření dle historických metod)
Balcer, Jan ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukavec, Martin (oponent)
Diplomová práce ukazuje vývoj metropolitní oblasti hlavního města Prahy a proces urbanizace s přihlédnutím na místní specifika. Práce přibližuje pohled na lokální proces urbanizace a její fáze a to přes subskripci procesu, následně aplikovaném na Evropu, později na východní Evropu pod vlivem východu až ke konkrétním vývojovým stádiím a změnám dané metropolitní oblasti. Prakticky ukazuje jednotlivá vybraná období a fáze vývoje metropolitní oblasti, z nichž definuje klíčové milníky pro vývoj prostorového a architektonického uspořádání města a okolí. Práce konfrontuje teoretické předpoklady urbanizace a suburbanizace pod drobnohledem vývojových specifik a historických kontextů a v případové studii na závěr přináší subjektivní názor autora na budoucí rozvoj oblasti dle historických procesů, které zde proběhly.
|
|
|
Současné trendy urbanizace na příkladu Mexico City
Kolářová, Kateřina ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macháček, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je identifikovat současné trendy urbanizace na příkladu Mexico City, které se patří mezi nejvíce urbanizovaná města na světě. Práce zkoumá dopady urbanizace z hlediska rostoucích sociálních a zdravotních problémů obyvatel v mexickém hlavním městě. Teoretická část práce popisuje základní pojmy, současné trendy urbanizace rozvojových a rozvinutých zemí a její pozitivní a negativní dopady. Praktická část je zaměřena již na samotné charakteristiky urbanizace Mexico City, na negativní dopady, které vznikají a na opatření, která město k jejich snížení využívá. Zvolená problematika byla vyřešena pomocí metody literární rešerše, komparace, analýzy dat a pozorování. Ke zpracování dat byly rovněž využity oficiálně dostupné statistiky.
|
|
|
Problematika slumů a možnosti jejího řešení na příkladu Keni
Faltisová, Tereza ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku eliminace slumů v africké Keni. Ta v současnosti čelí obrovské výzvě -- zlepšení kvality života obyvatel slumů. I přes velké množství snahy vyvinuté na podporu slumů je situace v Keni nadále problematická a zdejší slumy se již rozrostly do takových rozměrů, že jim není lehké účinně, udržitelně a dlouhodobě pomoci. Diplomovou práci jsem rozdělila do třech na sebe navazujících kapitol. První kapitola je zaměřena na aktuální situaci v Keni. Zabývám se v ní zejména ekonomickým, politickým a sociálním vývojem země. Ve druhé kapitole charakterizuji slumy, jejich historii, přibližuji život jejich obyvatel a zamýšlím se nad příčinami jejich vzniku a následného dynamického rozrůstání. Třetí kapitola je pak zaměřena na samotné keňské slumy a konkrétní projekty, které se věnují řešením problematiky jejich eliminace. Mým hlavním cílem je pojmenovat příčiny, které vedou ke vzniku slumů, dále analyzovat, jakým způsobem je problematika slumů v Keni řešena, zda jsou konkrétní projekty efektivní a dlouhodobě udržitelné a také to, zda je vůbec možné situaci v keňských slumech dlouhodobě a udržitelně zlepšit.
|
host ::
RSS.