|
|
Localization of IP stations based on model of probability delay measurement
Tropp, Peter ; Komosný, Dan (oponent) ; Verner, Lukáš (vedoucí práce)
The master thesis is dealing with Internet host localization methods, more exactly with determining geographical position of the unknown Internet host connected to the network using RTT delay measuring. The first part is dealing with description of RTT delays that may occur in the network and tools for their measurement. The next is part of thesis is devoted to description of two kinds of localization methods. Ones that are using existing data to determine the position of Internet host also called passive methods, and others that are using RTT delay measurement, also called active methods. The main part is focused on GeoWeight method which is based on geographical localization estimation of Internet host. It is based on RTT delay measurement using the principles of CBG method, enhanced by introduction of the theory of weights according to the probability of the target Internet host. The last part is describing the application that was made to determine the geographic localization of the target Internet host using GeoWeight method. The application was afterwards tested by measuring RTT delay in PlanetLab experimental network. At the end the final measured results were compared with other localization methods (CBG, Octant, SOI, GeoIP).
|
|
|
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
|
|
| |
|
|
Využití znalosti topologie páteřních sítí pro určování fyzické polohy stanic v síti Internet
Dvořák, Filip ; Verner, Lukáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o moderních geolokačních metodách a popisuje základní principy jejich činnosti. Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. První část je věnována teoretickému popisu těchto metod a objasnění základních pojmů a mechanismů využívaných při určování fyzické polohy stanice na základě její IP adresy. Obsáhlejší druhá část práce se zabývá popisem realizace algoritmu metody Octant v programovacím jazyce Java a jeho nasazení v experimentální síti PlanetLab. Důležitým předpokladem je i vytvoření tzv. množiny referenčních bodů a cílů, které jsou nutné pro otestování celého algoritmu metody Octant. Dosažené výsledky v přesnosti odhadu polohy cílů metodou Octant a jejich porovnání s výsledky aktivních metod CBG, SOI a pasivní metody GeoIP jsou uvedeny na konci této práce.
|
|
|
Lokalizace stanic v Internetu pomocí metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem
Mašín, Jan ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo seznámení se s principy vyhodnocování logické polohy stanic v síti Internet. Prostudovat lokalizační algoritmus s názvem Vivaldi s adaptivním časovým krokem a následně provést jeho realizaci v operačním systému GNU/Linux distribuce CentOS. Seznámit se s experimentální sítí PlanetLab (http://www.planet-lab.org/). Na zvolené stanice z této sítě přenést, vytvořenou aplikaci a ověřit její činnost na reálných serverech rozmístěných na různých místech zeměkoule a zhodnocení dosahované přesnosti odhadu vzdáleností mezi stanicemi v síti PlanetLab. V rámci této práce byla vytvořena aplikace pro měření predikce zpoždění za pomoci algoritmu Vivaldi s adaptivním časovým krokem, která funguje na principu klient-server, kde klientská část provádí kroky algoritmu vivaldi a serverová pouze naslouchá, sbírá výslední data algoritmu Vivaldi a přehledně je ukládá do souboru. Dále pak byla vytvořena i aplikace pro přímé měření zpoždění, která funguje také jako model klient-server. Tyto aplikace byly přeneseny na vybrané uzly z experimentální sítě PlanetLab. Následně pak byly na těchto uzlech spuštěny, pro uskutečnění potřebného měření. Výsledné hodnoty byly zpracována do tabulek za pomoci programu Microsoft Excel. Tyto hodnoty pak byly porovnány s přímím měřením a s konkurenční lokalizační metodou King. Lokalizační metody Vivaldi s adaptivním časovým krokem a King, se porovnávaly na základě vypočtených relativních chyb obou odhadů měření a pomocí distribučních funkcí všech relativních chyb obou metod. Všechny tyto informace byly vyhodnoceny k porovnání přesností obou lokalizačních metod a přímého měření.
|
|
|
Simulation of IP node localization, using Vivaldi and GNP algorithms
Sulík, Peter ; Komosný, Dan (oponent) ; Müller, Jakub (vedoucí práce)
The work deals with the issues of network coordinate systems. The first chapter is devoted to a brief analysis of this systems and requirements placed on them. Furthermore, it deals with features of Vivaldi algorithm and its three versions: a centralized algorithm, algorithm with constant and adaptive time step. Subsequently it describes the GNP system and eash step of Nelder-Mead method for nodes localization. Next to it a developed simulation library is presented with its own graphical user interface for testing of these algorithms, which is capable of handling RTT responses database amongst individual IP network members. Simulations performed on data from PlanetLab network are evaluated in the conclusion.
|
|
|
Geolokace stanic v síti Internet
Ingr, Michal ; Müller, Jakub (oponent) ; Balej, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá metodami geolokace stanic v síti Internet, či-li odhadem geografické polohy neznámé stanice, která je do této sítě připojena. Úvodní část práce popisuje metody, které k určování pozice nepotřebují žádná měření v síti. Následující kapitola je věnována příčinám a místům vzniku zpoždění v Internetu, jejich typům a některým obvyklým hodnotám. Dále jsou uvedeny způsoby měření zpoždění a trasy, včetně několika nástrojů k tomu určených. Předposlední část popisuje některé vybrané geolokační techniky založené na měření RTT. Závěrečná kapitola se věnuje praktické ukázce geolokace za použití metody CBG, kdy měření zpoždění proběhlo v experimentální síti PlanetLab.
|
|
|
Nalezení fyzické pozice stanice v síti Internet
Kopeček, Tomáš ; Müller, Jakub (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
V této diplomové práci se zabývám problematikou určení pozice počítače v síti Internet. Potřeba určité lokalizace počítačů vznikla v posledních několika letech z důvodu vzniku překryvných sítí. Pro tuto činnost existuje mnoho algoritmů. Moje práce se zabývá metodou King, která odhaduje vzdálenost mezi komunikujícími stanicemi pomocí stávajícího systému pro překlad doménových jmen. Cílem této práce je ověřit přesnost metody King na stanicích v experimentální síti PlanetLab, která poskytuje přístup na více než 1000 stanic rozmístěných po celém světě.
|
|
|
Grafické zobrazení relací mezi počítači v Internetu
Cimbálek, Přemysl ; Malý, Jan (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Internetová televize IPTV (Internet Protocol Television) slouží k přenosu televizního vysílání po síti založené na protokolech rodiny TCP/IP. Její výhodou je, že vysílání nemusí být jednosměrné, jako je tomu u stávajícího televizního vysílání, ale může uživatelům poskytovat zpětnou vazbu ve formě interaktivity. Problémy zabraňující jejímu většímu rozmachu jsou dnes zejména technického rázu, zejména v nízké datové propustnosti přístupových sítí. Proto jsou navrhovány nové metody, jak vysílání internetové televize zefektivnit. Hlavním úkolem této práce je na základě pochopení principů hierarchické sumarizace a vysílání IPTV zobrazit stromovou strukturu vazeb mezi uzly sítě, které mají za úkol zpracovávat data ve zpětném kanále, tedy data od uživatelů. V první části práce je tedy vysvětlen princip vysílání IPTV a její rozdíl oproti klasickému televiznímu vysílání. Zaměřeno je na poskytované služby, výhody a nevýhody systému. Vysvětlen je také princip používané komprese datových toků standardy MPEG-2 a MPEG-4, jakožto i problematika přenosových sítí, zejména problém "poslední míle". IPTV využívá k přenosu dat SSM (Specific Source Multicast) multicastové vysílání, každý uživatel se připojuje do multicast skupiny která vždy vysílá jeden program. Zpětný kanál je většinou realizován unicast vysíláním. Z důvodů úspory množství přenášených dat je využito principu hierarchické sumarizace, která je v práci náležitě popsána. S tímto souvisí protokoly pro řízení síťových relací, jako je RTP, RTCP a TTP. Teoretická část zahrnuje také zmínku o celosvětové experimentální síti PlanetLab, která slouží pro testovaní síťových aplikací. Je zmíněna z toho důvodu, že navrhovaná struktura IPTV vysílání a aplikace s tím spojené jsou v této síti testovány. V praktické části jsou nejprve diskutovány možnosti metod vizualizace a uchovávání dat o jednotlivých uzlech pro časově zpětné výpisy. Z hlediska vysoké dostupnosti a adaptibility byly vybrány webové technologie,, například MySQL databáze pro uchovávání dat. Model stromu je na základě těchto dat zpracován algoritmem v jazyce Java. Samotná vizualizace stromu je řešena pomocí čístě webových technologií, zdrojový kód pro vizualizaci je dynamicky generován skripty v JSP (Java Server pages). Grafický výstup je realizován vektorovým formátem SVG (Scalable Vector Graphics), který je určen pro grafické vyjádření na internetu a v mobilních telefonech. Díky jeho schopnosti spolupráce s technologií Javascript, byla vytvořena interaktivní internetová aplikace, která zobrazuje stromovou strukturu uzlů. V práci jsou vysvětleny základy všech použitých technologií, zdůvodněn výběr použitých technologií a uvedeny příklady a zajimavé části řešení.
|
|
|
Zjištění fyzické pozice počítače v Internetu
Relovský, Josef ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je tvořena jako součást výzkumného projektu, pro jehož řešení je používaná celosvětová experimentální síť PlanetLab. Celá problematika se zabývá termínem IPTV (Internet Protokol TeleVision). Jedná se o protokol, který umožňuje přenášet data televizního vysílacího obsahu přes Internet ke koncovému uživateli. V technologii IPTV je zdrojem dat určitý server. Tato data jsou představena jako obraz a zvuk (streem), které je potřeba doručit koncovým uživatelům. Jelikož se jedná o technologii využívající velké nároky na přenos, musí být určena určitá struktura, která představuje vzájemné propojení daných počítačů. Hledá se nejprůchodnější cesta mezi zdrojem a cílem. Úkolem mé práce je tuto strukturu navrhnout. Princip rozvětvení signálu z jednoho uzlu na více uzlů se nazývá multicast. Přesněji řečeno z jednoho uzlu do množiny uzlů. V IPTV je to tak, že každý jednotlivý program představuje jednu multicastovou skupinu. Konkrétní koncoví uživatelé (příjemci) jsou členy jedné nebo více dostupných multicastových skupin. Přepnutí mezi programy pak vyžaduje přechod z jedné multicastové skupiny do jiné skupiny. Pro testování je používána celosvětová experimentální síť PlanetLab. Vznikla v roce 2002 po založení tří amerických univerzit. Obsahuje přes 800 uzlů, které jsou rozmístěny po celém světě. Tuto experimentální síť používají přední nadnárodní společnosti jako je Intel, HP. Je vytvořena pro testovací a vědecké účely. Pro vytvoření struktury propojení vytvářím skripty v Linuxu. Hlavní údaj, podle kterého je vše odvíjeno, je čas odezvy. Ten zjišťuji pomocí příkazu „ping“. Vše je tvořeno v Linuxu, protože v PlanetLabu používají uzly právě Linux. Pomocí příkazů „ping“ zjišťuji aktivní uzly a časy odezev. Podle těchto časů vytvářím vzdálenostní vektory, které slouží k nalezení polohy vůči referenčním bodům, které jsou předem určeny. Podle shodností těchto vektorů se potom určuje, ke kterému bodu se daný uzel připojí.
|
host ::
RSS.