|
|
Hudba jako výraz životního stylu ve Velké Británii v šedesátých letech 20. století. Příspěvek k evropské konzumní společnosti po roce 1945
Vlčková, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá britskou hudební scénu ve Velké Británii v 60. letech 20. století, která tehdy patřila k jednomu z hlavních projevů konzumu a ovlivnila chování většiny mladých lidí. Cílem práce je zjistit, jak se britská hudba 60. let vyvíjela, čím byla charakteristická, jakou roli hrála v rozvoji konzumní společnosti a především jakým způsobem ovlivnili zpěváci a hudební skupiny Velké Británie životní styl svých posluchačů. Práce vychází z předpokladu, že 60. léta 20. století představují klíčové desetiletí v poválečných dějinách moderní společnosti, kdy se zásadním způsobem mění hodnotový žebříček společnosti. Nastoupila nová generace mládeže, přichází hospodářský blahobyt a objevuje se fenomén tzv. konzumní společnosti, který přináší změnu životního stylu. První část práce je věnována hospodářským a sociálním předpokladům rozvoje konzumní společnosti ve Velké Británii, druhá část práce zkoumá sociální strukturu společnosti a to především se zaměřením na mládež, kterou populární hudba vždy nejvíce oslovuje. Hlavní část práce analyzuje britskou hudební scénu 60. let, hudební skupiny a hudební průmysl a jejich vliv na životní styl mladých lidí.
|
|
|
Materialism among young Czechs and Slovaks in comparison with other countries
Šefčíková, Natália ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Koudelka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vnímání materialismu mladých Čechů a Slováků a porovnává je s výzkumy uskutečněnými v jiných zemích. Teoretická část se soustředí na vymezení pojmů jako materialismus, konzumní společnost a z tohoto hlediska následně charakterizuje spotřebitele z vybraných zemích. Propojením kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu dotazníkového šetření použitého v praktické části se blíže zaměřuje na analýzu vztahu české a slovenské mládeže k materialismu. Cílem je podat marketérům potřebné informace týkající se materialismu a na základě toho jim pomoci ovlivnit mladé spotřebitele v různých kulturách ve svůj prospěch, získat konkurenční výhodu a zefektivnit tak marketingový mix.
|
|
|
Planned Obsolescence
Nejedlá, Jana ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Planned obsolescence is the term used to describe incentives of companies to make durable goods faster obsolete. The aim of the study is to make a big picture and real situation about planned obsolescence practising and consumer disposal behaviour. First part addresses the theoretical background and provides comprehensive overview through different aspects of the good's durability issue and planned obsolescence characteristics and influences. Second part in further reference to the information provided in theoretical part examines the situation of specific durable products - laptops. From survey's results on consumer attitudes towards durability of laptops and real case study on Apple Inc. and its reliance to planned obsolescence, recommendations to the more sustainable consumption of consumer electronics are presented.
|
|
|
Vznik a vývoj masového turismu v západním Německu v 50. a 60. letech 20. století
Fantišová, Lenka ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Diplomová práce pojednává o období vzniku masového cestovního ruchu ve Spolkové republice Německo v 50. a 60. letech 20. století. V úvodní části se práce věnuje období Výmarské republiky, kdy byly položeny základní předpoklady pro následný poválečný rozvoj cestování v jeho masové podobě. Jedním z klíčových témat práce je také hospodářský "zázrak", na jehož základě se následně rozvinula konzumní společnost, jejíž součástí byla mimo jiné i celospolečenská akceptace cestování jako běžného způsobu trávení volného času. V ústřední části diplomová práce zkoumá cestování západoněmeckého obyvatelstva z pohledu kulturního a společenského fenoménu. Zvláštní pozornost je věnována také podobě a vývoji turistické infrastruktury v 50. a 60. letech 20. století v SRN.
|
|
|
Kultura života a kultura smrti v konzumní společnosti
MARYŠKOVÁ, Jana
Práce se zabývá otázkou kultury života a kultury smrti v dnešní společnosti, označované jako společnost konzumní. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu kultura z teologického hlediska pojednány tři rozdílné pohledy na problematiku kultury života a kultury smrti tak, jak je vidíme u papeže Jana Pavla II., teologa Hanse Künga a v teologii osvobození. Poté je pozornost věnována tématu současné společnosti, jejím atributům a jejímu ovlivňování kultury života a kultury smrti z pohledu filozofů a sociologů jako je např. G. Lipovetsky, G. Schulze, J Keller či T. Halík. Na základě výše zmíněných přístupů a úhlů pohledu byly v závěru teoretické části {\clq}vygenerovány` určité znaky, charakteristické pro kulturu života a kulturu smrti, které se staly východiskem pro praktickou část. Následující praktická část sleduje, zda a jak jsou tyto znaky přítomny v uvažování, názorech a postojích respondentů. Za tímto účelem byl zvolen kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem výzkumu bylo na základě výše uvedeného rozhovoru zjistit, zda se vliv konzumní společnosti může projevit v názorech dnešních lidí na smysluplnost života {\clq}omezeného` postižením, nemocí, stářím, umíráním, a dále, zda tato {\clq}omezení` mohou změnit jejich žebříček hodnot. V závěru práce pak byla porovnána teoretická východiska s odpověďmi dotazovaných.
|
|
|
Morálka konzumní společnosti a její perspektiva
VESELÁ, Monika
Tématem mé bakalářské práce je {\clq}qMorálka konzumní společnosti a její perspektiva``. Cílem práce bylo zjistit u zvoleného vzorku populace, jaké jsou obecně chápané projevy konzumního způsobu života a nakolik jsou tyto projevy v souvislosti se společensky akceptovanou touhou po úspěchu tolerovány či dokonce předpokládány. V úvodu jsem považovala za nutné zabývat se jednotlivými pojmy, protože chápání morálky i pojmu {\clq}qkonzumní společnost`` nemusí být jednoznačné. V další, teoretické části jsem se snažila za pomoci děl současných sociologů a filozofů definovat, v čem se morálka konzumní společnosti liší od morálky společností dřívějších. Bylo třeba definovat oblasti, které jsou pro konzumní morálku typické. První část tedy představuje souhrn poznatků převážně kritiků konzumní společnosti. Jako protipól jsem ve výzkumu oslovila 10 {\clq}qnormálních lidí`` ve svém okolí, abych zjistila, co oni vnímají jako eticky přijatelné a nepřijatelné v dnešní společnosti. První částí výzkumu byly osobní rozhovory s respondenty, kteří odpovídali na tři dané otázky. Na základě těchto rozhovorů jsem vytvořila hypotézy. Druhá část výzkumu obsahovala další tři otázky, ve kterých byly nabídnuty odpovědi a hodnotící škály. Na základě odpovědí jsem vytvořila pořadí jevů podle četnosti ve společnosti a pořadí jevů dle přijatelnosti pro respondenta. Názor na morálku společnosti je otázkou, kterou si nepokládáme denně, přesto se mi podařilo získat od vybraného vzorku subjektivní poznatky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysokoškolsky vzdělané osoby, nejedná se o reprezentativní vzorek populace, i pro ně bylo přemýšlení o otázkách morálky nezvyklé a obtížné. I z toho důvodu bych pro případný další výzkum zvolila větší vzorek populace a použila pouze jednodušší dotazník přijatelnosti či nepřijatelnosti obecně se vyskytujících jevů. Cíl své práce jsem splnila, uvědomuji si však, že toto téma nelze vyčerpat a má smysl se jím dále zabývat.
|
host ::
RSS.